Tři čtvrtiny Čechů preferují bezhotovostní platby, nejčastěji k nim využívají tradiční plastové platební karty. Zároveň ale u sebe osmapadesát procent lidí nosí hotovost v řádech stokorun.
Ukázal to ve středu zveřejněný průzkum o platebním chování Čechů v rámci projektu Index prosperity, který společně zpracovávají Česká spořitelna, Evropa v datech a Sociologický ústav Akademie věd ČR. Průzkum se uskutečnil v srpnu na reprezentativním vzorku 1521 respondentů.
Platby kartou preferují lidé ve všech věkových skupinách, s rostoucím věkem ale přibývá lidí, kteří dávají přednost platbě v hotovosti. Převažuje využívání klasických platebních karet, platí s nimi pětapadesát procent Čechů.
„Kartu uloženou v telefonu volí šestatřicet procent respondentů, na chytré hodinky se spolehnou necelá tři procenta a platby pomocí prstenů či náramků pak volí méně než procento Čechů,“ řekl šéfredaktor Evropy v datech Tomáš Odstrčil. Ve věkové kategorii do čtyřiadvaceti let nicméně převažuje počet lidí s kartou v mobilu nad těmi, kdo využívají plastovou kartu.
Průzkum také ukázal, že Češi by uvítali povinné přijímání platebních karet u obchodníků. Pro zavedení takové povinnosti by bylo 71,3 procenta dotázaných. Zároveň ale 62,8 procenta lidí odmítá, aby se zrušila povinnost obchodníků přijímat hotovost.
Preference platebních karet se projevuje i v tom, kolik u sebe lidé nosí v hotovosti. „Celkem 58 procent Čechů má v hotovosti maximálně několik stovek korun a čtvrtina nosí jen drobné, tedy několik desítek korun. Pouze tři procenta respondentů prozradila, že s sebou nenosí žádnou hotovost, a osm procent si vybírá bankovky pouze na konkrétní místa, kde vědí, že se bez hotovosti neobejdou,“ uvedl Odstrčil.
Využívání platebních karet převažuje i u nákupů přes internet, kde ji volí šedesát procent lidí. S rostoucím věkem se ale zvyšuje podíl lidí, kteří platí bankovním převodem nebo objednávají zboží na dobírku.
Podíl hotovostních plateb za posledních pět let klesl z šestapadesáti na sedmatřicet procent, uvedl hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Podíl nákupů v obchodech na veškerých platbách kartou stagnuje, přibývá ale nákupů přes internet pomocí platební karty, jejichž podíl se od roku 2019 zvýšil ze šesti na dvacet procent z veškerých karetních transakcí.
Z alternativních platebních metod je u Čechů nejoblíbenější platba prostřednictvím QR kódů, kterou využívají tři čtvrtiny lidí. Naopak výrazně menší zájem je o takzvanou platbu na kontakt, kterou banky spustily loni a u níž je možné lidem, kteří mají tuto službu aktivovanou, posílat peníze jen na základě znalosti jejich telefonního čísla. Zkušenosti s touto platební metodou má jedenáct procent Čechů.
Průzkum také ukázal, že třiašedesát procent Čechů využívá předplacené služby, jako jsou streamovací služby Netflix či Spotify nebo internetová platforma OnlyFans. Zároveň ale čtvrtina lidí přiznala, že už v minulosti na některou předplacenou službu zapomněli a platili za ni, přestože ji už nevyužívali. Zapomínání na předplatné bylo častější mezi lidmi do devětadvaceti let.
Rusko navzdory obchodnímu sporu s rakouskou energetickou společností OMV pokračuje ve stabilních dodávkách zemního plynu přes území Ukrajiny do Evropské unie. S odkazem na data ruské plynárenské společnosti Gazprom to ve čtvrtek oznámila agentura Reuters. Beze změn jsou i denní objemy plynu určeného k dodávkám do Rakouska přes území Slovenska.
Gazprom, který má na vývoz plynu z Ruska sítí potrubí monopol, přestal plyn firmě OMV dodávat v sobotu. Oznámila to sama rakouská firma, Gazprom se ke sporu nijak nevyjádřil. Není jasné, odkud byl přesměrován plyn určený pro OMV, pokud Rakousko nepociťuje výpadek v dodávkách.
Slovenská státní energetická společnost SPP uvedla, že plyn z Ruska nadále dostává. Předpokládá zároveň, že jiné firmy nakupují z Ruska plynu více než donedávna, protože o ruský plyn je v Evropě stále velký zájem.
Gazprom ve středu ráno uvedl, že za dnešek hodlá přes Ukrajinu poslat do Evropské unie 42,4 milionu metrů krychlových plynu. To je stejně jako v úterý a odpovídá to i dlouhodobému dennímu průměru.
Takzvané nominace, což je odborný termín pro požadavky dodavatele na transport stanoveného množství suroviny, jsou ve středu v případě dodávek plynu přes Slovensko do Rakouska proti úterý také beze změn. Zůstávají tak asi o třináct procent nižší proti době, než Rusko zastavilo dodávky plynu firmě OMV. Nominace pro Českou republiku přes Slovensko jsou v souladu s objemy z tohoto měsíce.
Nominace pro transport plynu z Ukrajiny na Slovensko jsou proti předchozímu dni stabilní. Beze změn jsou i nominace pro transport plynu na výstupu ze Slovenska, ukazují data slovenského provozovatele přepravní soustavy Eustream.
Statistiky české společnosti Net4Gas ukázaly, že dovoz plynu z Ruska do České republiky posledních týdnech výrazně vzrostl. Zatímco po převážnou část letošního roku většina plynu do Česka přitekla z Německa, v listopadu tvoří více než pětadevadesát procent dodávek plyn, který přitekl ze Slovenska.
Na konci roku skončí pětiletá smlouva mezi Ukrajinou a Ruskou federací, podle které Ukrajina umožňuje tranzit ruského plynu do dalších zemí. Vláda v Kyjevě ale dala opakovaně najevo, že kvůli ruské vojenské invazi nemá zájem smlouvu prodloužit.
„Nebát se,“ to je podle Hany Kovářové ze Skupiny Komerční banky nejlepší přístup, jak by se české firmy měly popasovat s reporty ESG.
„Ta písmenka by nás neměla tolik děsit a měli bychom v nich hledat racionalitu,“ sdělila hostům večera v pražském Rudolfinu, v rámci něhož český Forbes ocenil nejlepší CEO v zemi. Pro letošní rok jde o 24 osobností.
Právě na šéfech podniků, chcete-li CEO, záleží, v jaké atmosféře budou firmy k tématu udržitelnosti přistupovat. Obecně totiž zatím nepatří stopadesátistránkové ESG reporty ve firmách k nejpopulárnější agendě.
„CEO mají velkou roli. Buď je to téma, které si vezmou za vlastní a budou ho proaktivně řešit, nebo ne. Z pohledu velkých bank mohu říct, že vnímáme jako naši povinnost pomoci firmám například s definicí strategií,“ uvedla Kovářová.
Hana Kovářová je nyní nejen výkonnou ředitelkou pro strategii značky a komunikaci v rámci Skupiny Komerční banky, ale také členkou prezídia České podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj.
Velké firmy mají povinnost informovat o svém přístupu k udržitelnosti od příštího ledna, ty menší čeká takzvaný nefinanční reporting o něco později, realita je však taková, že už teď žádají velké firmy po svých menších dodavatelích transparentní informace o ESG. Také banky se při poskytování úvěrů zajímají o nefinanční data.
„Pro nás jako banku není tvorba reportu tak náročná, daleko větší úsilí věnujeme tomu, abychom systémově pomohli ostatním, nejen státu a jednotlivým strategiím na ministerstvech, ale třeba i podnikům,“ uvedla Hana Kovářová.
Za důležité považuje dvě společné bankovní aktivity. Tou první je dohoda v rámci České bankovní asociace o sdílení dotazníku, který firmy vyplňují při žádost o úvěr. Tou druhou pak výrazně zjednodušený dotazník pro malé a střední firmy.
Německo od ledna zvýší kontroverzní poplatek za tranzit plynu z nynějších dvou a půl na 2,99 eura (téměř šestasedmdesát korun) za každou megawatthodinu. V tiskové zprávě to ve středu oznámila společnost Trading Hub Europe GmbH, která je správcem německého trhu s plynem. Německo přitom po kritice z Česka a z dalších zemí v květnu slíbilo, že poplatek od ledna zruší.
Cenu plynu dováženého ze západního směru do Česka tak poplatek od ledna zvýší zhruba o šest procent, napsal Ekonomický deník.
Česko, Slovensko, Rakousko a Maďarsko až do letošního jara stupňovaly tlak na Evropskou komisi, aby proti spornému poplatku zakročila. Důvodem kritiky bylo například to, že poplatek podle nich komplikuje snahu odstoupit od dodávek ruského plynu, protože neúměrně zvyšuje náklady na dovoz plynu ze západní Evropy.
Německo poplatek zavedlo na podzim roku 2022, sloužit měl k pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících a na zajištění bezpečnosti dodávek. Poplatek se týká společností a spotřebitelů v Německu a dovozců v sousedních zemích, kteří nakupují plyn prostřednictvím německých plynovodů.
Trh s plynem se výrazně změnil po ruské vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022, kdy Evropská unie zavedla proti Rusku sankce a mimo jiné začala odmítat ruské suroviny, včetně ropy a plynu. Cena zemního plynu se v létě 2022 v Evropě prudce zvýšila a krátce přesáhla tři sta eur za megawatthodinu, od té doby se vrátila k hodnotám zhruba začátku roku 2022. Dnes dopoledne se pohybovala kolem šestačtyřiceti eur za megawatthodinu.
Omezování výloh, přehodnocování priorit, propouštění. To všechno přichystal rok 2024 pro Lidi z Baru. „Přecházíme do výsostně úsporného módu, ve kterém ořezáváme náklady hlava nehlava,“ přiznává Jan Vlachynský, zakladatel ikonických brněnských barů, a otevřeně popisuje, jakým výzvám nyní čelí.
Když Jan Vlachynský, jedna z klíčových postav brněnské večerní gastroscény, publikoval na LinkedInu příspěvek o tom, že jeho podniky přecházejí do úsporného módu, vyvolal tím nebývalou vlnu zájmu. Po letech růstu a expanze přišel čas na reorganizaci, omezení nákladů a zefektivnění provozu.
Přestože se jedná o kroky, které pro zakladatele ikonických podniků, jako je Bar, který neexistuje nebo 4pokoje, nebyly snadné, otevřeně o nich mluví. „Podzim nám ukázal, že bude nutné přijmout radikálnější opatření,“ svěřuje se Vlachynský.
Zatímco některé bary si drží stabilní návštěvnost, jiné bojují s poklesem tržeb. Organizace, která byla vždy nastavena prorůstově a podporovala vedlejší projekty i experimenty, se nyní musí stáhnout zpět do efektivnějších struktur. „Není čas si hrát, musíme být efektivní provozovatelé, abychom tady byli tak dlouho, jak chceme,“ dodává.
Jak tedy vypadají tyto změny v praxi? Kromě úspornějšího režimu se rozhodli zredukovat backoffice a některé vedlejší aktivity, aby zůstala zachována kvalita zákaznické zkušenosti. „Náš host by neměl poznat rozdíl,“ podotýká.
Zároveň však přiznává, že tento rok byl pro večerní gastronomii extrémně náročný, a to nejen pro jeho podniky. V rozhovoru s Forbesem Vlachynský odhaluje, jak složité je udržet byznys v těžkých dobách, jakou roli hraje otevřenost a co mu dává naději do budoucna.
Publikoval jste na LinkedInu post, že přecházíte do úsporného režimu a ořezáváte náklady. Píšete: „Dlouhodobě to není úplně ideální strategie, ale my teď máme víc krátkodobé cíle, a než začnete zase všichni trochu víc chlastat, budeme spíš menší firma.“ Poprvé, kdy jsem zaznamenala, že se u vás něco děje, bylo zavření 4pokojů před čtyřmi měsíci. Je to tak, nebo tomu ještě něco předcházelo?
To je v podstatě první viditelná věc. Už na začátku roku jsme začínali vidět varovné signály. Denní provoz 4pokojů nebyl profitabilní nikdy. „Táhl“ to večer. Na začátku roku jsme viděli, že budeme muset prostě udělat něco většího, abychom to zvládli. Prvním z kroků bylo omezení provozu. Zavřeli jsme kuchyň a otvíračku jsme udělali až od večera.
Takže klasický koktejlový bar.
Ano, a už teď vidíme, že to funguje. Ale podniků máme hodně, lidí máme hodně a bohužel nám podzim ukazuje, že budeme muset dělat další opatření.
Když říkáte, že vám „podzim ukazuje“, co tím konkrétně myslíte?
Máme za sebou extrémně slabé září. Je otázka, nakolik to je právě dané povodněmi a tím, že lidé měli myšlenky jinde. Říjen a listopad už se začíná zvedat, ale celkově tržby ve večerním gastru, co máme informace od dodavatelů, jdou dolů o desítky procent napříč celou republikou.
To jsou asi přesnější informace než z Českého statistického úřadu. V gastru to funguje všelijak – šedé zóny a podobně, ale oni to vidí na odběrech.
Popište mi prosím situaci u vás.
Nejdeme dolů o desítky procent, ale skoro nikde nerosteme, a kromě baru Slast (+9 procent, pozn. red.) a nového Whiskey baru (+25 procent, pozn. red.). V Baru, který neexistuje jsme minus 5,2 procenta, ve 4pokojích minus 8,5 procenta a v Super panda circusu minus dvanáct procent. Náš celkový propad tržeb je o 4,4 procenta. Není to tedy tak šílené číslo jako těch dvacet nebo pětadvacet procent v jiných podnicích, co nám většina distributorů říká.
Loňské tržby za celou skupinu činily 135 milionů korun bez DPH. Ale letošní rok je prostě pro večerní gastro – bary, kluby, hospody – supernáročný. Průměrný propad je mnohem větší než ten náš, ale naše organizace je hodně robustní a my jsme byli vždy prorůstově nastavení.
Jak na to reagujete?
Ořezáváme backoffice, tu podpůrnou organizaci. Tu, která dělá všechny věci nad rámec provozu. Neloučíme se s lidmi v barech. Ty pořád potřebujeme, bez nich by to fungovat nemohlo. Na nějakou dobu se stahujeme do ulity, abychom to nákladově ukočírovali.
Foto poskytl Jan Vlachynský
Co za tím stojí?
Lidé asi méně pijí nebo jich méně chodí pít nebo víc šetří. Těžko říct. Naše čísla neukazují, že byla konzumace na člověka nižší v rámci večera. Nevíme ale, jestli ten samý člověk přijde dvakrát do měsíce místo třikrát.
A tohle tedy pociťujete už někdy od ledna?
Ano, od covidu bylo pár měsíců vždycky, kdy to bylo dobré, a pak zase ne. To nejlepší období v našem oboru skončilo s covidem. Od té doby je to těžké víceméně pořád, až na pár výjimek. Zhruba od února máme propady.
Popište mi celý rok ve večerním gastru.
Začátek roku pro nás bývá slabší a pak se to začíná obracet. Dříve se nám to začalo obracet v květnu, v červnu. Jenže letos je to až říjen.
Poznám to, když k vám půjdu?
Pořád k nám chodí lidé. Běžný host rozdíl nepozná. Je to o tom, jestli se stůl otočil čtyřikrát, nebo pětkrát. To už je velký rozdíl.
Přestávají podle vás lidé pít alkohol?
To, co vidíme letos, je mnohem víc o šetření ve zbytných oborech. Narůstající trend konzumace méně alkoholických nebo nealkoholických věcí tady sledujeme už od roku 2017. Máme z něho radost a máme docela dost produktů, které to splňují. Máme největší výběr nealkoholických spiritů v Baru, který neexistuje. Pracujeme s nimi v rámci menu i drinků na míru.
To, co nás tento rok trápí, je každodenní běžná návštěvnost a tržby v našich podnicích.
Dvakrát jsem byla na vaší akci Nebál. Ta se vám vyplatí?
To je vždy obrovský úspěch. Nebál byl vyprodaný a prodali bychom ještě o polovinu lístků víc, kdyby jen byla kapacita. Je to ale jedna akce. To, co nás tento rok trápí, je každodenní běžná návštěvnost a tržby v našich podnicích.
Co vánoční trhy?
Návštěvnost i konzumaci vidíme. Spíš to čtu tak, že přes ten rok se lidé trošičku uskromní, ale pak při určitých příležitostech si vyhodí z kopýtka stejně jako dřív. Pro náš dlouhodobý byznys ale potřebujeme, aby těch příležitostí bylo co nejvíc.
V příspěvku na LinkedInu, kde hledáte práci pro vašeho píáristu, mimo jiné píšete, že se budete soustřeďovat na krátkodobé cíle. Co to ve vašem případě znamená?
Potřebujeme se dostat do udržitelného stavu. Většinu měsíců tohoto roku to byl ekonomicky neudržitelný stav. Jeli jsme na dluh. Od října to tak není. Od ledna přijde ale útlum, jako každý rok, a potřebujeme být připraveni na to, že první polovinu roku musíme zvládnout. Proto děláme opatření, proto ořezáváme. A budeme doufat, že ta druhá polovina příštího roku nás zase nakopne zpátky do výšin.
Jaká je vaše organizační struktura?
My jsme možná zbytečně rozsáhlá organizace. Většina lidí dělá podniky s mnohem menším počtem podpůrného personálu. My jsme to tak měli nastavené, protože jsme dělali spoustu různých zajímavých věcí bokem, ale teď se musíme omezit.
Docela dlouhou dobu jsme pracovali na decentralizaci organizace. Na tom, aby to bylo více o malých celcích, které jsou samostatně řízené. Byť rozhodnutí osekávat přišlo svrchu, tak přišlo v době, kdy odpovědnost a vědomí toho, co je potřeba, jsou mnohem větší, než byly před pěti lety. Je to organizace plná dospělých lidí.
Co pro vás bude znamenat mít méně personálu?
Většina lidí bude mít mnohem víc práce. Před týdnem jsme měli velkou schůzi a naštěstí to všichni vnímali tak, že tomu rozumějí a jsou na to připravení. To mě velice potěšilo. Neosekáváme na barmanské úrovni a na úrovni lidí, které potkává zákazník. Zákaznická zkušenost by tak neměla být ohrožena. Bude tím možná ohrožena pracovní zkušenost lidí, kteří tu dělají.
Jak budete fungovat bez člověka na PR?
To, že nás opouští PR člověk, pro nás asi není dlouhodobě úplně nejlepší věc. Dělal spoustu zajímavých věcí. Když napsali zahraniční blogeři, že jedou do Brna, tak je provedl po podnicích a všechno jim ukázal. Dlouhodobě to není dobře, ale my teď máme krátkodobé cíle, abychom to dostali do rovnováhy v první půlce příštího roku, a pak se teprve můžeme rozmáchnout.
Udělal jste poměrně radikální rozhodnutí. Co vám v tu chvíli pomohlo a co naopak situaci ztěžovalo?
My jsme neměli jinou možnost. Člověk vidí, že opravdu asi nepřijde nějaký velký zázrak a v příštím roce neporosteme o desítky procent, jak jsme byli zvyklí. To se asi nestane, a kdybychom v to doufali, tak jsme blázni. Podívali jsme se realitě zpříma do očí a zjistili, že není jiné cesty. Pro mě osobně je to smutné. Spousta věcí, které se dít nebudou, byly moje srdcovky. Boční projekty organizaci rozvíjely a rozvíjely i lidi v ní.
V něčem to cítíme jako dospělácké rozhodnutí – není čas si hrát a musíme být velmi efektivní provozovatelé, abychom tady byli tak dlouho, jak chceme. Na jednu stranu mi to dělá velkou radost, že jsme k tomu byli schopní dojít a že to i ten tým bere a chápe. Na druhou stranu se těším na dobu, kdy to bude vypadat zase jinak.
Co byste poradil podnikatelům, kteří se ocitnou v podobné situaci?
Nejsem ve stavu, kdy bych měl pocit, že můžu komukoli cokoli radit. Sobě bych poradil nečekat se zásadními kroky. Nečekat na zázrak. Nečekat, že se věci zlepší. Možná jsme mohli být rychlejší a byli bychom na tom teď trošičku líp. Jsou doby, kdy se vyplatí doufat v to, že se něco rozjede a chytne. A jsou doby, kdy je to potřeba radikálně utnout a nepokračovat.
Báli jsme se, jak to bude působit na lidi, kterých se to dotýká. Po všech stránkách cítíme, že to chápou mnohem víc, než jsme si mysleli.
Linkedinový příspěvek vygeneroval obrovskou vlnu podpory. Vnímáte ji jen jako online podporu, nebo se to promítlo i do návštěvnosti?
Mě to až překvapilo, protože jsem to vnímal jen jako příspěvek, který má kolegovi najít novou práci. Nabídek je neskutečné množství. Překvapilo mě, jak moc se to rozrostlo, a myslím, že i díky tomu k nám možná přijde o něco víc lidí.
Rozhodl jste se sdílet to, jak se vám v roce 2024 nedařilo tak, jak mělo. Jaké to je, jít ven s tím – nedaří se nám tak, jak bych chtěl?
Často jsme v situaci, kdy člověk v pátek večer přijde do jednoho z našich podniků a řekne si – jé, to je super, ti jsou úplně za vodou. Říkají mi to i lidé, kteří mě dobře znají a vědí, že nejsem.
Je příjemné to komunikovat. K byznysu to patří. Někdy je to lepší, někdy je to horší. Ta nejtěžší etapa v celém procesu byla, když jsme se o tom bavili v nejužším kruhu. Když se to rozšiřuje dál, je to příjemnější a příjemnější. Samozřejmě je tam i strach, že to někoho odradí k nám chodit. Ale nám otevřenost dělala dobře od samého začátku a patří to k nám.
Německý automobilový koncern Volkswagen plánuje zavírat výrobní závody v Německu ve všech scénářích, které předložil zástupcům zaměstnanců. Na středeční tiskové konferenci to uvedla předsedkyně závodní rady Volkswagen Daniela Cavallo. Automobilka podle ní překročila hned několik červených linií.
Její kolega Thorsten Gröger, který vede vyjednávání za odborovou centrálu IG Metall, dodal, že zaměstnanci jsou připraveni k ústupkům, které by firmě ušetřily až jednu a půl miliardy eur (38 miliard korun).
Cavallo management automobilky požádala o předložení alternativního plánu, který zajistí budoucnost všech továren v zemi. „Tyto velké problémy nemůžeme vyřešit jen tím, že se podíváme na náklady práce,“ řekla Cavallo. „V opačném případě jsou podle Grögera zaměstnanci připraveni k rozpoutání boje, „jaký tato republika nezažila už desítky let“.
Tiskovou konferenci zástupci zaměstnanců uspořádali den před třetím kolem vyjednávání s vedením Volkswagenu. Odbory „dávají na stůl“ úspory v objemu jedné a půl miliardy eur, řekl Gröger. Konkrétně nabízí, že další zvýšení mezd by bylo na omezenou dobu převedeno do fondu jako pracovní doba a prozatím nebude vyplaceno. To by podle něj umožnilo flexibilní zkrácení pracovní doby bez snižování počtu zaměstnanců.
Na oplátku IG Metall a závodní rada požadují záruky ohledně zachování závodů a pracovních míst. Konkrétně chtějí obnovit dohodu, kterou VW v září zrušil. Týkat by se měla šesti západoněmeckých závodů se 125 tisíci zaměstnanci v Dolním Sasku a Hesensku, ale i tří závodů ve východoněmeckém Sasku.
Podle analýzy agentury Reuters vycházející z memoranda rady zaměstnanců jsou náklady Volkswagenu na pracovní sílu výrazně vyšší než u konkurence. Podíl příjmů vynaložených na pracovní sílu ve Volkswagenu celosvětově klesl z 18,2 procenta v roce 2020 na 15,4 procenta v roce 2023. Konkurenční BMW, Mercedes-Benz nebo Stellantis v roce 2023 na zaměstnance vynaložily devět a půl až jedenáct procent. U šesti západoněmeckých závodů VW, jimž hrozí uzavření, se náklady na zaměstnance pohybují mezi 15,8 a 17,5 procenta příjmů.
Zadlužení obyvatel Česka za letošní tři čtvrtletí meziročně vzrostlo o 8,2 procenta na 3,53 bilionu korun. Mezi hlavní trendy na úvěrovém trhu patří meziroční růst nespláceného dluhu na spotřebu, a to zejména u lidí do 24 let.
Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které ve středu poskytla společnost Czech Credit Bureau. Zadlužení Čechů vzrostlo o 8,2 procenta na 3,5 bilionu korun. Problémům se splácením čelí zejména mladí lidé.
Dluh na spotřebu činil 605 miliard korun a vzrostl o 6,9 procenta. Objem nespláceného dluhu se meziročně zvýšil o dvanáct a půl procenta na 32,36 miliardy korun, a to zásluhou nesplácených úvěrů na spotřebu, jejichž objem meziročně vzrostl o patnáct procent na 27,9 miliardy korun.
Nějakou formu dluhu na spotřebu mělo ke konci třetího čtvrtletí 2,3 milionu lidí, o tři procenta méně než před rokem. Objem krátkodobého dluhu narostl ve všech krajích České republiky stejně jako průměrná částka na jednoho dlužníka, která proti loňsku vzrostla o desetinu na 267 tisíc.
Na objemu krátkodobého dluhu se nejvíce podílejí lidé ve věku 45 až 54 let. Nejvyšší průměrná částka na dlužníka připadá na skupinu 35 až 44 let, a to 311 tisíc korun.
Ačkoli průměrná částka dluhu na spotřebu na dlužníka roste rychleji u starších věkových skupin, u těch mladších se prohlubují problémy se splácením. U dlužníků ve věku do 24 let vzrostl celkový objem nespláceného dluhu na spotřebu meziročně o třicet procent na 1,7 miliardy, nejrychleji ze všech věkových skupin.
Ve věkové skupině 25 až 29 let vzrostl o 21 procent na 3,5 miliardy a ve skupině 30 až 34 let o 26 procent na 4,7 miliardy korun.
Slovensko plánuje v polovině příštího roku vypsat tendr na dodavatele technologie pro připravovanou jadernou elektrárnu. Náklady na její výstavbu odhaduje na deset miliard eur (253 miliard korun). Novinářům to po středečním jednání vlády řekla ministryně hospodářství Denisa Saková.
Vláda schválila materiál ohledně postupu při přípravě nového jaderného zdroje s výkonem zhruba 1200 megawattů. Na základě jiného rozhodnutí kabinetu a po dohodě s největším výrobcem elektřiny v zemi, společností Slovenské elektrárne, domácnostem na Slovensku v příštím roce nezdraží elektřina.
Smlouvu s vítězem tendru na novou jadernou elektrárnu v lokalitě Jaslovské Bohunice, kde už Slovenské elektrárne provozují vlastní jadernou elektrárnu, chce vláda podepsat na jaře roku 2027. O pět let později by měly začít stavební práce tak, aby nová elektrárna ve vlastnictví státu byla uvedena do provozu v roce 2038.
Atomové elektrárny mají na Slovensku největší podíl na výrobě elektřiny. Slovenské elektrárne teď pracují na dokončení čtvrtého bloku jaderné elektrárny Mochovce.
Česká republika připravuje výstavbu nových jaderných bloků v Dukovanech. Vláda upřednostnila nabídku jihokorejské firmy KHNP před nabídkou francouzské společnosti EDF. Dalšího uchazeče, americkou společnost Westinghouse, vyřadila ze soutěže už dříve.
EDF a Westinghouse nově podaly rozklad proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který koncem října zamítl jejich námitky proti postupu tendru na stavbu jaderných bloků v Dukovanech.
Z vyjádření ministryně Sakové vyplývá, že některá z uvedených tří společností by mohla být partnerem slovenské vlády při výstavbě nové jaderné elektrárny.
Cena samotné elektřiny bez zohlednění doprovodných poplatků domácnostem na Slovensku podle Sakové v příštím roce nestoupne. Rodiny, kterým hrozilo zdražení elektrické energie asi o šedesát procent, tak podle materiálu ministerstva hospodářství ušetří asi 227 milionů eur (5,7 miliardy korun).
Příslušné opatření schválila vláda, která zároveň dohodla úpravu dřívějšího memoranda s firmou Slovenské elektrárne o dodávkách levného proudu. Slovenské elektrárne přistoupily na snížení původně dohodnuté ceny o celkově 36 milionů eur (910 milionů korun).
Slovenský premiér Robert Fico očekává, že se podaří zamezit i zdražení zemního plynu a tepla pro slovenské domácnosti. Vláda přitom původně plánovala ukončit plošné dotace a zaměřit se na poskytování adresné pomoci odběratelům energií. Slovensko začalo plošně dotovat ceny plynu a tepla pro rodiny v roce 2022, aby zamezilo tomu, že se výrazné zdražení energií na burzách promítne do regulovaných cen pro domácnosti.
Americká automobilka Ford v Evropě zruší asi čtyři tisíce pracovních míst, což odpovídá asi čtrnácti procentům její pracovní síly v regionu. Zdůvodnila to značnými ztrátami v posledních letech. Ty podle ní zapříčinila slabá poptávka po elektromobilech, nedostatečná vládní podpora přechodu na elektrická vozidla a rostoucí konkurence.
Většina škrtů se dotkne továren v Německu a v Británii. Ford v Evropě zaměstnává kolem 29 tisíc lidí, celosvětově má zhruba 174 tisíc zaměstnanců.
Ford je po Nissanu, Stellantisu a General Motors dalším výrobcem automobilů, který snižuje náklady. Automobilový průmysl se potýká s rostoucí konkurencí čínských rivalů v Evropě, klesající poptávkou v Číně a s problémy s přechodem na elektromobily, které jsou pro většinu zákazníků stále příliš drahé.
Generální ředitel německé divize společnosti Ford Marcus Wassenberg potvrdil, že tento krok odráží probíhající změny v celém automobilovém průmyslu. Propouštění v Německu zdůvodnil vysokými náklady na pracovní sílu a vysokými cenami energií.
Opatření budou podle agentury Reuters velkou ranou zejména pro Německo, které má v Evropě největší ekonomiku a které je největším výrobcem automobilů. Ford se chystá v zemi propustit 2900 lidí. Největší německá automobilka Volkswagen přitom už dříve varovala, že bude nucena uzavřít továrny, snížit mzdy a zrušit tisíce pracovních míst, aby zlepšila konkurenceschopnost.
Prohlubující se politická krize v Německu zvyšuje nejistotu firem, které se potýkají s rostoucím obchodním napětím ve vztahu k Číně a s vítězstvím Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách. Ford uvedl, že propouštění v Evropě by chtěl završit koncem roku 2027.
Tato krize se ovšem netýká pouze Evropy, před pěti dny výrobce osobních a nákladních automobilů General Motors oznámil propuštění téměř tisíc zaměstnanců po celém světě, většinu ze Spojených států, z důvodu zefektivnění provozu.
Evropští výrobci automobilů „čelí významným konkurenčním a ekonomickým překážkám a zároveň se potýkají s nesouladem mezi předpisy o emisích oxidu uhličitého a poptávkou spotřebitelů po elektrifikovaných vozidlech“, uvedl Ford.
Prodej Fordu v Evropě do letošního září meziročně klesl o 17,9 procenta. To je výrazně více než 6,1 procenta, což je pokles v celém automobilovém odvětví.
Ford zároveň vyzval zejména německou vládu, aby poskytla více pobídek a zajistila lepší nabíjecí infrastrukturu, která by spotřebitelům pomohla přejít na elektromobily. Berlín ukončil dotace na elektromobily v prosinci loňského roku.
Prodej elektromobilů v Německu se za prvních devět měsíců letošního roku snížil o 28,6 procenta. „V Evropě a v Německu nám chybí jednoznačný a jasný politický program na podporu e-mobility, jako jsou veřejné investice do nabíjecí infrastruktury, smysluplné pobídky a větší flexibilita při plnění cílů v oblasti CO₂,“ napsal podle Reuters v dopise německé vládě finanční ředitel společnosti Ford John Lawler.
Nejvyšší nájmy pro obchody byly v uplynulém roce v ulici Montenapoleone v Miláně, kde sídlí butiky řady luxusních značek. Je to poprvé, co se evropská lokalita dostala na první místo v tomto hodnocení.
Milán se tak dostal před New York, který se v předchozím ročníku umístil se svou Pátou Avenue první. Dvacátá je nyní pražská Pařížská ulice, která si tak o jednu příčku pohoršila.
Na milánské ulici Montenapoleone se nájmy za poslední dva roky zvýšily asi o třicet procent na průměrný roční nájem dvacet tisíc eur za metr čtvereční (pět set tisíc korun). Za poslední rok je to nárůst o jedenáct procent. Milánu pro dosažení prvního místa však pomohly i výkyvy v kurzu mezi eurem a dolarem.
Nájmy na newyorské Páté Avenue se meziročně nezměnily a průměrný roční nájem činil 19 537 eur za metr čtvereční. Ulice se tak posunula na druhé místo. Na třetím místě se pak nachází londýnská lokalita New Bond Street, kde průměrný roční nájem vzrostl o třináct procent na 17 210 eur za metr čtvereční.
Praha se udržela v první dvacítce nejnákladnějších nákupních lokalit. Nájmy pro obchodní prostory v Pařížské ulici se meziročně podle žebříčku nezměnily a zůstaly na 2700 eur za metr čtvereční a rok. Výrazný nárůst místo toho zaznamenaly nájmy v nejdražší ulici v Budapešti (meziročně o 27 procent) a ve Varšavě (meziročně o patnáct procent).
V Bratislavě se podobně jako v Praze údaj meziročně nezměnil a průměrný roční nájem v bratislavské ulici Obchodná činil 540 eur za metr čtvrteční, což stačilo na 42. místo.
Cushman & Wakefield sleduje vývoj nájmů pro obchodní prostory ve 138 prémiových lokalitách ve světě. Žebříček uvádí vývoj mezi třetím čtvrtletím loňského a letošního roku. Ve světě se nájmy v tomto období ve sledovaných ulicích v průměru zvýšily o 4,4 procenta.
Index PX přidal 0,63 procenta na 1688,23 bodu. Silnější byl naposledy 2. června 2008. Ve středu se dařilo hlavně bankovním akciím. Mírně naopak ztrácela energetická společnost ČEZ. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
Z bankovního sektoru se nejvíce dařilo Monetě Money Bank. Polepšila si o 3,25 procenta na 127 korun, což je její nové maximum. „Za růstem je středeční rozhodnutí valné hromady banky o vyplacení mimořádné dividendy tři koruny na akcii. Rozhodným dnem je 25. listopad,“ uvedl makléř Wood & Company Vladimír Vávra.
Akcie Erste Bank umazaly část úterních ztrát a zdražily o 0,38 procenta na 1317 korun. Komerční banka zhodnotila o 0,12 procenta na 815 korun. Rostla například i zbrojovka Colt CZ, a to o 2,24 procenta na 640 korun. Firma ve čtvrtek zveřejní hospodářské výsledky za tři čtvrtletí. V zisku skončila také nápojářská Kofola a stavitel solárních elektráren Photon Energy.
Naopak akcie ČEZ byly sice nejobchodovanějším titulem, ale odepsaly 0,11 procenta na 943 korun. Pojišťovna VIG si pohoršila o 0,14 procenta na 729 korun a řetězec Pilulka klesl o 5,97 procenta na 126 korun. Akcie výrobce bezpilotních letounů Primoco a metalurgické firmy Gevorkyan stagnovaly.
Česká měna se dnes vzdala úterního mírného přírůstku a k euru uzavřela obchodování o dva haléře slabší na 25,29 Kč/EUR. Vůči dolaru zakončila nejslabší za víc než dva roky, když si během dneška pohoršila o sedmnáct haléřů na 24,04 koruny za dolar.
Pražské letiště hlásí rekordní počet odbavených cestujících od covidové krize. Přibývají i nové destinace a do Prahy se vrátí také dvoupatrový Boeing A380 Emirates pro víc než šest stovek pasažérů. Nové linky přibývají též v Brně, Ostravě nebo v Pardubicích. Zdá se, že dobrou náladu v leteckém byznysu v posledních měsících kazí jen definitivní konec národního dopravce ČSA.
Poslední let ČSA s kódem OK na konci října vzedmul na jedné straně obrovskou vlnu nostalgie, na druhé pak přinesl faktické názory, podle kterých už roky upadající značka neměla svým zákazníkům co nabídnout. Podle ředitele portálu Letuška.cz Josefa Trejbala Česko ztrátou národního dopravce trpí. A důvodů uvádí hned několik.
„Síťový dopravce zajišťuje velkou síť destinací, udržuje spíš vyšší kvalitu služeb a pomáhá ekonomice státu,“ vypočítává Josef Trejbal a dodává ještě jeden zásadní fakt: „S národním dopravcem bychom měli i levnější letenky.“
Co podle vás bylo tím hlavním důvodem, proč ČSA dopadly tak neslavně?
Když jsem v oboru začínal, ve druhé polovině devadesátek, končila regulace leteckého byznysu. Do té doby bylo běžné, že se na mezistátní úrovni domlouval počet spojů i ceny, které aerolinky musely držet.
Po roce 1997 se ale trh otevřel novým společnostem a i do Prahy přišly nízkonákladové aerolinky, které zamávaly s poptávkou, protože nabídly neuvěřitelně nízké ceny. Zpáteční letenka s ČSA do Paříže stála i dvacet tisíc korun a najednou se prodávala za zlomek této ceny. Letecká doprava začala růst a i ČSA chtěly expandovat.
Jenže se to tak úplně nepovedlo.
ČSA kromě nízkonákladových dopravců narazily i na začínající aktivitu aerolinek z Perského zálivu, kterým nejen oni nedokázali konkurovat. V tu dobu měly ČSA ještě několik dálkových linek do Asie, které ale rychle skončily.
Řešením bylo firmu zeštíhlit, což se průběžně dařilo, ale přišla ekonomická krize v roce 2008 a problémy začaly narůstat. V letech 2015 a 2016 tu ještě byla snaha otevírat další destinace, jenže pak přišla pandemie, která vše završila.
ČSA ve své době zajišťovaly víc než polovinu letů z Prahy. To je dnes nepředstavitelné. Teď je situace taková, že čtyřicet procent dopravy z Prahy zajišťují Smartwings společně s nízkonákladovými dopravci, především Ryanairem.
Když se dnes letí do Spojených států nebo do Asie, většinou je potřeba přesedat. V Amsterodamu, Frankfurtu a často i ve Varšavě, kde se přesedá na polský LOT. Kdyby fungovaly ČSA, nezmizely by tyto „přískoky“?
Nemyslím si, že by ČSA aspirovaly na celosvětového dopravce, který by ve velkém létal na jiné kontinenty. ČSA by byly spíš důležité pro přepravu do evropských metropolí.
Foto Lukáš Procházka
Josef Trejbal
Jenže uspěly by, když je tady Ryanair, Easyjet a další nízkonákladoví dopravci?
Nejspíš by v Praze nebyli tak silní. Nízkonákladovky evokují nízké ceny letenek, ale ve chvíli, kdy takový dopravce na některé lince zůstane sám, ceny výrazně rostou. A to je i případ Prahy. A proto nám tady chybí silný vlajkový dopravce. Ceny letenek by díky němu byly nižší.
Jak se nyní vyvíjejí ceny letenek?
Po covidu jsou v průměru vyšší asi o čtvrtinu.
Proč se to děje?
Cestování zdražilo hlavně u letů do Asie. V průměru o polovinu. Je to jednoznačně způsobené malou konkurencí. Uvidíme, co s tím v rámci Prahy udělá prosincový návrat obřího Airbusu A380 společnosti Emirates na lince do Dubaje a na léto ohlášený příchod Etihad, kteří začnou létat do Abú Dhabí.
Jak nyní na levné letenky?
I s ohledem na ekologickou daň bych raději nakupoval co nejdřív. Stává se ale i to, že na trh přijde nový dopravce a cenová hladina se změní.
Češi v poslední době víc využívali letiště poblíž hranic. Pořád tento trend trvá?
Je to záležitost spíše spádová, než že by to byla nutnost. Je fakt, že po covidu byl podíl cest začínajících za hranicemi vyšší, typicky v Mnichově nebo ve Vídni, ale velký vliv na to měla skutečnost, že v Praze konkrétní spojení často chybělo. Dopravci se zpočátku vraceli na silnější trhy, což Česko nebylo, ale teď už je to jinak.
Co Čína? Poslední rok se mluví o tom, jak tam evropské aerolinky vyklízejí pole.
Před covidem byla Čína jedním z největších obchodních partnerů evropských zemí. Covid to ale přerušil. Přetrhaly se dodavatelské vztahy, Evropa se obecně snaží snižovat závislost na Číně a vliv mají i geopolitické faktory. Tohle všechno vidíme na počtech prodaných letenek, které jsou oproti předcovidové době poloviční.
Když se na to podíváte pohledem evropských dopravců, musíte si uvědomit, že je potřeba oblétávat Rusko a Ukrajinu, takže trasa se prodlužuje a rostou náklady na palivo. K tomu se Evropská unie snaží o ekologičnost letecké dopravy, což znamená, že dopravci z Evropy musejí do nádrží přimíchávat bezemisní palivo a musejí si kupovat emisní povolenky.
Tyhle problémy čínské a blízkovýchodní společnosti neřeší, takže z toho profitují například Hainan Airlines, kteří létají mezi Prahou a Pekingem. Hodně letenek do Číny tady prodává i Air China s odletem z Vídně nebo blízkovýchodní Qatar, Emirates a turečtí Turkish Airlines.
Foto Lukáš Procházka
Dopravci z Evropy musejí do nádrží přimíchávat bezemisní palivo a musejí si kupovat emisní povolenky, upozorňuje Josef Trejbal.
Tady asi zlepšení nepřijde.
Spíš naopak. Očekávám, že kvůli ekologické taxe, kterou od prvního ledna budou muset evropské aerolinky vybírat, se ceny letenek po Evropě zvýší o stovky korun a na dálkových linkách i o tisíce.
A co lety směrem na západ do Spojených států a Kanady?
Tam je konkurence obrovská, tudíž se stále drží i velmi zajímavé ceny. Průměrná cena letenky do New Yorku v ekonomické třídě je pořád kolem patnácti tisíc korun.
Jak je na tom celý trh? Pražské letiště hlásí čísla, která nemají daleko k rekordnímu roku 2019.
Pražské letiště ke konci října odbavilo už necelých čtrnáct milionů lidí a odhad pro celý letošní rok byl patnáct milionů. Nejspíš se tak dostane někam nad šestnáct milionů cestujících a ve srovnání s rokem 2019 bude na víc než osmdesáti procentech tehdejších čísel. Příští rok by pak již mohl být stejný jako rok 2019.
Jak je na tom Evropa a zbytek světa?
Pokud to srovnám se zeměmi v našem regionu, jsme na tom stejně jako například rakouský trh. Z Prahy se létá do necelých 180 destinací, v zimě o něco méně, a to s 71 dopravci, ale je to víc, než čím se může pochlubit Polsko nebo Maďarsko.
Jinak je pravdou, že po covidu se Evropa probouzela pomaleji než Severní Amerika. Byli jsme někde mezi Amerikou a Asií. Teď už ale žádná omezení nejsou, vlastně jen kapacitní, kdy se bojuje hlavně s nedostatkem letadel.
A pokud jde o Letušku? Jak se daří vám?
Ani nám rok ještě neskončil, ale vypadá to, že bychom měli mít meziročně o dvacet procent vyšší provozní zisk. Obrat firmy za celou skupinu v rekordním roce 2019 činil zhruba tři a půl miliardy korun a v počtu prodaných letenek i obratu se tomuto stavu přibližujeme.
Ryanair nedávno ohlásil, že v Česku přidá linky i regionální letiště do Brna, Ostravy a Pardubic. Znamená to, že i tato letiště ožijí?
Naprostou majoritu odbavuje letiště v Praze a určitě se to nezmění. Na regiony zůstává jen promile odbavených cestujících, nejvíc dělá Ostrava. Rozmach Ryanairu souvisí spíš s aktivitou vedení daného regionu, protože linky jsou dost často dotované a bez toho by ani nemohly existovat.
Bez peněz kraje by regiony Ryanair nezajímaly?
Přesně tak to je a mnohokrát se stalo, že jakmile dotace skončila, na náklady citlivý Ryanair ukončil i lety. Znovu se vrátím k tomu, že bohužel trpíme tím, že nemáme vlajkového národního dopravce, jakým byly ČSA, který by sítí minimálně evropských destinací mohl výrazně konkurovat a tlačit tak na cenu.
Covid řadu firem naučil, že není nutné létat na schůzky, ale stačí se vidět online. Jak se obnovil segment obchodních cest letadlem?
Online platformy nahradily leckteré cesty a je to jenom dobře. Pracovní cesty ale nejsou jen obchodní jednání. Jsou to i cesty na veletrhy, konference, často je potřeba vyslat skupinu mechaniků, kteří někde zprovozní výrobní linku. Takové cesty rostou. Takzvaní obchodní cestující u nás tvoří polovinu našich zákazníků a jejich podíl od předloňska opět stoupá. Vracíme se tam, kde jsme byli.
Foto Lukáš Procházka
Online platformy nahradily leckteré cesty a je to jenom dobře, myslí si Josef Trejbal z portálu Letuška.cz.
Tým příštího amerického prezidenta Donalda Trumpa diskutuje o tom, zda by měl v Bílém domě vzniknout nový post, který by se zabýval výhradně politikou v oblasti kryptoměn. Trumpův tým nyní podle zdrojů zkoumá možné kandidáty na tuto funkci.
Ceny bitcoinu a dalších kryptoměn po Trumpově vítězství v prezidentských volbách výrazně vzrostly kvůli očekávání, že administrativa nového prezidenta vůči nim zaujme vstřícnější postoj. Trump v kampani sliboval, že vytvoří strategické zásoby bitcoinu a podpoří jeho domácí těžbu tak, aby se Spojené státy staly celoplanetárním centrem této technologie.
Investoři do kryptoměn mimo jiné očekávají, že Trumpova administrativa přinese konec zvýšené kontroly ze strany americké Komise pro cenné papíry a burzy. Trump v kampani slíbil, že odvolá současného předsedu komise Garyho Genslera, který má vůči kryptoměnám kritický postoj.
Samotný Trump má podle agentury Bloomberg několik kryptoměnových podniků. Cena bitcoinu se ve středu vyšplhala na nové rekordní maximum v blízkosti 95 tisíc dolarů (téměř 2,3 milionu korun) po zprávě, že Trumpova společnost Trump Media and Technology Group, která provozuje sociální síť Truth Social, jedná o převzetí kryptoměnové firmy Bakkt.
Dobré ráno. Dnes vychází nový Forbes Woman na obálce s Líbou Vošahlíkovou, první dámou české kryptoscény. „Česko má mozky na to, aby se stalo jedním z globálních šampionů v oblasti kryptoměn a blockchainu,“ říká absolventka Harvardu, která pracuje jako COO RockawayX, největšího kryptofondu Evropy. Přečíst si ale můžete i profilový rozhovor s Janou Kirschner, která nebývale otevřeně mluví o hudebním byznysu, penězích, investicích i nevýhodných smlouvách, které je třeba včas změnit. Teď si ale dejte náš ranní výběr.
Máte 1 minutu?
Další v trablech. Je to jako mor, který v Evropě požírá jednu automobilovou značku za druhou. Slabá poptávka po elektromobilech, malá vládní podpora přechodu na elektrická vozidla a rostoucí konkurence. Jako bychom to už někde slyšeli, že? Tentokrát to hoří u Fordu, který v Evropě zruší čtyři tisíce míst.
Že bál končí, pochopili i odboráři ve Volkswagenu. Ono ve chvíli, kdy vám vedení dá najevo, že fabriky se budou zavírat, ve všech scénářích, není moc o čem debatovat. A tak odboráři přišli s ústupky, které by firmě měly ušetřit až 1,5 miliardy eur. Teď je otázka, jestli to bude stačit.
Chcete také fundovaně diverzifikovat? Seznamte se s Accolade Funds, které udávají trendy v investování do průmyslových nemovitostí. Díky promyšleným investicím do evropských průmyslových hubů nabízí zajímavé příležitosti pro kvalifikované investory, kteří chtějí chytře diverzifikovat.
Zpátky na nebi. Lidé se ve velkém vrátili zpátky do sedaček letadel. Jenže co se nevrátilo na předcovidovou úroveň, jsou podle ředitele portálu Letuška.cz Josefa Trejbala ceny letenek. Co za tím stojí? A změní se to?
Tip Forbesu: Když pojedete po české dálnici, je skoro jisté, že potkáte jejich kamion. Od vstupu na český a slovenský trh totiž pořád rostou. Od roku 2008 už sedminásobně. „Přineslo to ale hodně dramat, která nás na druhou stranu posouvají,“ říká Jakub Trnka z firmy Raben Logistics.
Máte 10 minut?
Co se děje, Brno!? „V Baru, který neexistuje jsme minus 5,2 procenta, ve 4pokojích minus 8,5 procenta a v Super panda circusu minus 12 procent. Náš celkový propad tržeb je o 4,4 procenta.“ To jsou slova Jana Vlachynského, zakladatele ikonických brněnských barů, který pro Forbes popisuje, s čím se nyní musí poprat.
Udělej si sám. Já mám nejradši fidorky, ale svět prý šílí po něčem, co se jmenuje dubajská čokoláda. Fajn. Zní to exoticky, ale proč se kvůli ní hnát do front nebo přeplácet v online světě, když si ji můžete udělat doma. Orientální těsto kataifi máte, ne? A jestli ne, skočte ke svému oblíbenému Řekovi.
Na začátku bylo zklamání. Rakušan Peter Windischhofer si koupil bazarový smartphone. Po dvou týdnech se ale rozbil. Vrátit ho, nebo dostat zpátky peníze nešlo. Peter se naštval a zavolal svému kamarádovi Kilianovi Kaminskému, který v té době pracoval v Německu pro Amazon, kde měl na starost rozvoj prodeje repasované elektroniky. Sám Windischhofer tenhle model znal z USA a napadlo ho, že by to mohli zkusit společně rozjet i v Evropě. Neváhali dlouho. Psal se rok 2017 a ve Vídni vznikl startup Refurbed.
Teď už firma působí ve 12 evropských zemí a nově vstoupila i na český trh. Po prvních několika měsících, kdy u nás fungoval ve zkušebním provozu, se teď rozjíždí naplno. „Odezva je tady skvělá, sledujeme větší růst poptávky, než jsme čekali,“ říká pro Forbes Kilian Kaminski, který za firmou stojí spolu s Peterem Windischhoferem a Juergenem Riedlem.
Refurbed funguje jako online tržiště, které nabízí repasovanou elektroniku i domácí spotřebiče. Na jedné straně nabízí, jak Kaminski udává, o 20 až 40 procent nižší cenu oproti novým výrobkům a zároveň přispívá k udržitelnosti. Jednoduše tím, že není třeba vyrábět nové zboží, na které by bylo nutné spotřebovat nové materiály i energii, ale dá se používat dál staré, které projde důkladnou renovací.
Zatímco v západní Evropě lidé slyší ve velké míře právě na faktor udržitelnosti, v Česku vidí Kaminski velkou výhodu v nižších cenách, které lidi lákají. „Chcete mít skvělou cenu, to je zásadní parametr rozhodování, ale taky sledujeme, že i otázka udržitelnosti tady hraje čím dál větší roli,“ popisuje Kaminski. Očekává proto, že díky kombinaci atraktivních cen a pozitivního dopadu na životní prostředí bude právě český trh patřit pro Refurbed k těm nejsilnějším v Evropě. Zakládá si na tom, že nenabízí bazarové zboží, ale repasované, které je v řadě ohledů takřka srovnatelné s novými výrobky.
Zakladatelé Peter Windischhofer, Juergen Riedl a Kilian Kaminski. Foto Refurbed
Zakladatelé Kilian Kaminski, Juergen Riedl a Peter Windischhofer. Foto Refurbed
„Repasování probíhá v několika desítkách krocích, mezi které patří čištění dat a uvedení do továrního nastavení, výměna komponentů a samozřejmě oprava vnějšího vzhledu,” říká Kaminski. Refurbed nezajišťuje opravy a renovace přímo, ale funguje jako online tržiště.
Spolupracuje se zhruba třemi stovkami specializovaných a prověřených servisů po celé Evropě, které zboží nabízejí právě přes tuhle platformu k prodeji. Refurbed za to od nich inkasuje provizi, hlídá kvalitu repasovaného zboží a zároveň nabízí servis zákazníkům například v podobě možnosti vrátit zboží do třiceti dnů bez udání důvodu a minimálně rok dlouhou záruku.
Na podobném principu funguje například i finská společnost Swappie, ta se ale na rozdíl od Refurbed specializuje jen na smartphony. Rakouská firma, která dosáhla ve všech zemích, kde působí, celkového obratu jedné miliardy eur, proti tomu rozšiřuje svůj záběr. Ten dnes sahá od mobilů, tabletů a počítačů přes herní konzole, kávovary nebo fény až po velké domácí spotřebiče.
Právě v tom zakladatelé vidí svou konkurenční výhodu. „Náš cíl je etablovat trh s repasovaným zbožím v Česku a být tu jasným lídrem trhu,“ říká Kaminski, který patří do evropského výběru Forbesu 30 pod 30. Nabídka se má navíc rozšířit ještě dál, už teď Refurbed testuje v Německu a Rakousku také prodej repasovaných elektrokol a dalšího sportovního vybavení. Zkraje příštího roku by se to mělo promítnout i do Česka. „Chceme, aby celá spotřeba byla udržitelnější, proto se snažíme nabídnout možnost koupit si do domácnosti vše renovované,“ říká Kaminski.
Foto Refurbed
Foto Refurbed
Foto Refurbed
Zakladatelé Kilian Kaminski, Juergen Riedl a Peter Windischhofer. Foto Refurbed
Refurbed nyní působí kromě domácího Rakouska také v Německu, Švédsku, Itálii, Irsku, Nizozemsku, Dánsku, Belgii, Finsku, Portugalsku a Švýcarsku. Vstup na český trh má pro tuhle firmu fungovat i jako otevření vstupní brány do dalších zemí východní Evropy.
Jen letos Refurbed expandoval do pěti nových zemí, příští rok bude tohle tempo zřejmě pomalejší. Podle vyjádření Kaminského je startup ziskový v zemích, kde působí alespoň dva roky, dobře se mu daří například v Německu a Rakousku. Na nových trzích v zisku zatím není, ale jak spoluzakladatel Refurbed Kaminski zdůrazňuje, nejpozději do dvou let firma počítá s černými čísly ve všech zemích, kde působí.
Za sebou má už pět investičních kol, při kterých se jí podařilo získat přes 130 milionů dolarů. Poslední velkou investici Refurbed získal v minulém roce, dosáhla 57 milionů dolarů, a právě díky ní se firma mohla pustit do letošní rozsáhlé expanze, která se týká i Česka.
Příští rok se Refurbed chce zaměřit kromě případné další expanze na rozšíření palety zboží, které nabízí, ale i na spolupráci se samotnými výrobci. „Přibývá značkových výrobců, kteří také začínají repasovat svá zařízení. Takže rozvíjíme spolupráci například s Dysonem, AEG, nebo Kärcherem. I díky tomu věřím, že v příštích letech bude přibývat mnoho dalších kategorií výrobků, které nabídneme,“ vysvětluje Kaminski. Třetí oblastí, na kterou se chce příští rok víc zaměřit, je rozšíření služeb – ať už například v podobě delších záručních lhůt nebo i speciálních nabídek pro firmy.
„Důležitá je pro nás ale i udržitelnost a věrohodné informace,“ říká Kaminski a vysvětluje, že se Refurbed proto spojil s Frauenhoferovým institutem v Rakousku, u kterého si nechává analyzovat dopady svého podnikání na životní prostředí. Vyplynulo z toho, že díky využití repasovaných výrobků vzniká oproti nákupu nového zařízení v průměru o 80 procent emisí CO2 méně, o 73 procent méně elektronického odpadu a také se ušetří až 90 procent vody.
Od začátku fungování tak podle údajů Frauenhofera institutu Refurbed například snížilo množství elektronického odpadu o 885 tun, což odpovídá hmotnosti zhruba 440 aut.
Právě spojení udržitelnosti a zajímavých cen je podle Kaminského klíčem k úspěchu. „Udržitelnost je obvykle vždy dražší. Ať už si vezmete potraviny, módu nebo cokoli dalšího, je udržitelné zboží dražší. My jsme vytvořili jeden z mála modelů, který umožňuje udělat něco dobrého pro planetu a přitom ušetřit,“ dodává muž, který, jak říká, sám používá repasovaný nejen mobil a počítač. „Nedávno jsem se stěhoval a všechno, co šlo, jsem koupil repasované. Od toustovače po pračku,“ usmívá se Kaminski.
Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin překonala poprvé hranici 95 tisíc dolarů (2,3 milionu korun). V noci na čtvrtek o tom informovala agentura AFP. Hodnota největší a nejstarší kryptoměny se letos více než zdvojnásobila.
Bitcoin se v úterý večer dostal na 94 tisíc dolarů. Stalo se tak poté, co objevila se zpráva, že firma nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa jedná o převzetí kryptoměnové společnosti Bakkt. To zvýšilo naději na vstřícnější přístup ke kryptoměnovému odvětví pod novou americkou administrativou.
Kryptoměny od amerických prezidentských voleb 5. listopadu prudce posílily. Investoři sázejí na to, že slibovaná podpora digitálních aktiv ze strany zvoleného prezidenta zmírní restrikce a že se po několika měsících zvýší zájem o bitcoin.
Holding Colt CZ Group SE vykázal za tři letošní čtvrtletí výnosy 14,97 miliardy korun. Meziročně byly o 51,1 procenta vyšší. Důvodem byl nárůst prodejů a také konsolidace nové akvizice, společnosti Sellier & Bellot. Čistý zisk zbrojařské skupiny dosáhl od ledna do září 708,7 milionu korun, ve srovnání se stejným obdobím loni klesl o 53,9 procenta.
Na výrazný pokles zisku měl podle zástupců holdingu vliv výsledek z finančních operací. Dále to byly náklady spojené s úhradami vázanými na akcie v souvislosti se zaměstnaneckým opčním plánem, nárůst odpisů a amortizace s ohledem na akvizicí společnosti Sellier & Bellot a přecenění zásob, také v souvislosti se získáním výrobce munice z Vlašimi na Benešovsku.
Počet prodaných zbraní holdingu za tři čtvrtletí vzrostl ve srovnání s prvními devíti měsíci roku 2023 o 3,2 procenta na 463 186. Z toho bylo 268 819 krátkých palných zbraní a 194 367 dlouhých palných zbraní. Upravený ukazatel EBITDA za tři kvartály letošního roku skupině meziročně vzrostl o 56,1 procenta zhruba na 3,021 miliardy korun. EBITDA je hospodářský výsledek před započtením úroků, daní a odpisů.
„Výsledky za devět měsíců roku 2024 potvrdily naše očekávání pro rok 2024, a to nárůst našeho výkonu, jak formou organického růstu, tak i díky konsolidaci výsledků nové akvizice Sellier & Bellot. Potvrzujeme náš výhled na celý rok 2024. V říjnu jsme uskutečnili úspěšný zrychlený úpis 3,9 milionu nových akcií, což byla největší nabídka akcií formou zrychleného úpisu na českém kapitálovém trhu od roku 2016,“ uvedl k hospodářským výsledkům Colt CZ generální ředitel a předseda představenstva Jan Drahota.
Výnosy holdingu v Česku za tři čtvrtletí meziročně vzrostly o 74,3 procenta na 2,990 miliardy korun. Ve Spojených státech amerických se zvýšily o osmatřicet a půl procenta zhruba na 6,347 miliardy. V Kanadě činily 759,7 milionu korun, meziročně o 44,9 procenta méně, a to vlivem jednorázové zakázky pro kanadskou vládu v loňském roce spojenou s pomocí Ukrajině, uvedli zástupci Colt CZ.
V Evropě s výjimkou tuzemska skupině výnosy za devět měsíců roku meziročně vzrostly o 182 procent asi na 3,642 miliardy korun. Podílely se na tom konsolidace Sellier & Bellot od 16. května i konsolidace výnosů skupiny swissAA.
Výnosy v Africe klesly za tři kvartály o 26,6 procenta na 118,5 milionu korun. Výnosy v Asii se zvýšily o 21,7 procenta na 590,9 milionu korun. Colt CZ nově vykazuje region Latinská Amerika, kde prodeje za devět měsíců roku 2024 činily 472,1 milionu korun, meziročně o 198,3 procenta více.
Prodeje do ostatních regionů dosáhly 51,3 milionu korun, ve srovnání s prvními třemi čtvrtletími loňského roku byly o 62,9 procenta nižší.
Na investice skupina od ledna do září letošního roku uvolnila 655,6 milionu korun, meziročně o 54,7 procenta více. Za celý letošní rok očekává Colt CZ, a to včetně přínosu Sellier & Bellot, výnosy dvacet až dvaadvacet miliard korun. Upravená EBITDA by se podle předpokladů měla pohybovat mezi 4,3 a 4,7 miliardy korun.
Colt CZ je předním světovým výrobcem ručních palných zbraní a munice pro ozbrojené složky, osobní obranu, lov, sportovní střelbu a další komerční využití. Své produkty prodává především pod značkami Colt, Česká zbrojovka, Colt Canada, CZ-USA, Dan Wesson, Sellier & Bellot, swissAA, Spuhr a 4M Systems. Skupina sídlí v České republice.
Ve svých výrobních závodech v Česku, ve Spojených státech, v Kanadě, ve Švédsku, Švýcarsku a v Maďarsku zaměstnává více než 3600 lidí. Od roku 2020 je skupina kotovaná na Burze cenných papírů Praha, majoritním akcionářem je holding Česká zbrojovka Partners SE.
České e-shopy by mohly letos oproti loňsku utržit o pět procent více. Vycházejí z meziročního nárůstu prodejů i příznivější ekonomické situace domácností.
Minulý rok utržily v průběhu vánoční sezony přibližně pětašedesát miliard korun. Pozitivní očekávání pramení podle šéfa společnosti Konecta Czech, Hungary a Slovakia Jana Nedělníka z růstu obratů ve všech dosavadních čtvrtletích.
Pouze přes e-shop pořídí vánoční dárky zhruba dvaatřicet procent lidí. Podle průzkumu Alzy ale tento počet roste. Nejčastější je kombinace kamenných a internetových obchodů, přes které nakupuje dvaašedesát procent dotázaných.
„Očekáváme silný Black Friday a předvánoční výprodeje. Víme, že elektronika je, co se týče dárků v České republice, jednou z nejoblíbenějších kategorií,“ říká Anna Procházková z PR oddělení značky CZC.
Zásadním kritériem při výběru zboží nadále zůstává cena produktu. Ta je klíčovým ukazatelem pro třiapadesát procent kupujících.
Ve věkové skupině od 54 do 65 let za dárky plánuje vydat téměř polovina lidí maximálně pět tisíc korun. Více utrácet se chystají mladší ročníky. Skoro pětina dotázaných ve věku do 26 let utratí deset až patnáct tisíc korun. Celkově bude v této věkové kategorii utrácet více než v loňském roce 24 procent respondentů.
Pouze desetina Čechů obdaruje své blízké hodnotnějšími dary. „I přes všeobecné zdražování bude většina lidí utrácet za vánoční dárky a štědrovečerní hostinu stejně jako v minulém roce. Za vánoční dárky chce více než čtvrtina zaplatit dokonce méně než loni, skromnější večeři chystá ve srovnání s loňským rokem pětina dotázaných,“ uvedl finanční analytik Provident Financial Petr Javůrek.
Vedle e-shopů vyhlížejí vánoční sezonu také internetoví podvodníci, kteří v daném období pravidelně využívají nepozornosti některých zákazníků. Dobrým ukazatelem pro odhalení některých z nich mohou být recenzní portály, v rámci novějších metod se podle Eduardy Hekšové však stále častěji objevují i falešné recenze.
Společnost Sev.en Global Investments, která patří do české energetické skupiny Sev.en čtvrtého nejbohatšího Čecha Pavla Tykače, kupuje od španělské firmy Celsa dvě ocelárny ve Velké Británii a ve Skandinávii. Hodnotu transakce žádná z firem neuvedla, podle odhadů ale může jít o vyšší miliardy až nižší desítky miliard korun. Dvě ocelárny mají dohromady výrobní kapacitu dva miliony tun ocelářských produktů ročně.
Skupina Sev.en Global Investments od předloňského roku řídí všechny dosud realizované zahraniční investice Sev.en Group. Kromě tradiční energetiky a těžby se zaměřuje i na další odvětví jako například ocelářství, petrochemickou výrobu a další průmyslové sektory.
„Ocelářský průmysl vnímáme jako klíčové odvětví pro náš růst. Nejenže se posouváme mezi klíčové hráče na evropském trhu, ale také získáme přístup k perspektivním skandinávským trhům,“ říká šéf společnosti Sev.en Global Ivestments Alan Svoboda.
„Obě ocelárny jsou technologicky unikátní svou schopností ekologické produkce oceli. Věříme, že se nám spolu s místními managementy a dalšími zainteresovanými stranami podaří je dále rozvíjet a využívat jejich dlouhodobou perspektivu,“ řekl výkonný ředitel společnosti Sev.en Global Investments Alan Svoboda. Ocelářství podle něj skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
V Británii převezme Sev.en GI společnost Celsa Steel UK. Ta provozuje ve velšském Cardiffu závody s roční výrobní kapacitou 1,2 milionu tun nízkoemisní stavební oceli z kovového šrotu. Továrna disponuje elektrickou obloukovou pecí. Skandinávská Celsa Nordic působí po celém regionu, tedy v Norsku, Švédsku, Finsku a Dánsku. Podle české skupiny přitom pokrývá celý potřebný výrobní řetězec ocelových produktů pro stavebnictví.
Dohromady mají obě firmy kolem 2700 zaměstnanců. Továrny vyrábějí primárně produkty pro stavebnictví, jako například stavební tyče, profily, sítě nebo dráty. Sev.en GI v nich bude držet plný podíl.
Skupina Sev.en Global Investments od předloňského roku řídí všechny dosud realizované zahraniční investice Sev.en Group. Kromě tradiční energetiky a těžby se zaměřuje i na další odvětví, jako například ocelářství, petrochemickou výrobu a další průmyslové sektory.
Tykač podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ovládá zejména druhého největšího výrobce elektřiny v Česku Sev.en Energy, do které patří severočeské hnědouhelné doly Vršany a ČSA, elektrárny Chvaletice a Počerady a teplárny ve Zlíně a v Kladně. Prostřednictvím dalších firem skupuje Tykač akcie, například Monety nebo ČEZ. Angažuje se i v zahraničí. Před loňskými Vánoci se stal majitelem fotbalové Slavie Praha.
Hotelový startup Richarda Valtra oznámil svou jedenáctou akvizici. Český jednorožec Mews, který je přední cloudový poskytovatel služeb v oblasti pohostinství, kupuje firmu Atomize.
Švédská platforma umožňuje hotelům dynamicky upravovat ceny a lépe využívat kapacity, a to díky pokročilým algoritmům. Firma Atomize, kterou založil v roce 2016 Leif Jägerbrand, se specializuje na software pro řízení výnosů.
„V odvětví, kde rezervace mohou probíhat kdykoli, je klíčové rozhodovat se na základě aktuálních dat. Díky akvizici Atomize svým zákazníkům umožníme pracovat s prediktivními analýzami a tržními daty,“ říká zakladatel společnosti Mews Richard Valtr.
Nejedná se o první akvizici posledního kvartálu letošního roku. Převzetí následuje po růstu na francouzském trhu, kde převzal startup Quotelo, který nabízí řešení ve správě eventů. Zvýšil tak počet zákazníků o sedmapadesát procent na tisíc a otevřel novou pobočku v Paříži.
Mews je český scaleup, který poskytuje ubytovacím zařízením systém pro správu rezervací, check-inů a vyřizování požadavků jejich hostů. Byl založen v roce 2012 Richardem Valtrem. V březnu 2024 se stal třetím českým jednorožcem, kdy na svou expanzi získal investici přes čtyři miliardy korun. O tomto a dalším hovoří zakladatel Mews Richard Valtr v dubnovém rozhovoru.
