Chtěli byste držet totožné portfolio jako dvanáctý nejbohatší Čech Marek Dospiva? Jde to, ale připravte si alespoň milion korun. Dospiva spolu s dalšími žraloky v čele Penta Investments poprvé v historii otevírají finanční skupinu investorům zvenčí. A podobně uvažují o svých byznysových klenotech i další miliardáři.
Penta založila dvojici fondů pro kvalifikované investory a vložila do nich deset procent své aktuální hodnoty, tedy zhruba čtyři miliardy korun. První z nich, Penta Equity Fund, kopíruje mateřskou strukturu skupiny, takže investoři si přes něj kupují podíl ve všech byznysových aktivech Penty a v budoucnu budou proporcionálně inkasovat její zisky.
Loni Penta vydělala 12,1 miliardy korun čistého, je to její druhý nejlepší výsledek v historii. Klíčovými byznysy skupiny, v minulosti proslulé agresivní expanzí po střední Evropě, jsou dnes druhá největší lékárenská síť v Evropě Dr. Max, developer Penta Real Estate a síť více než čtyřiceti nemocnic a poliklinik Penta Hospitals.
Penta vlastní i slovenskou Prima banku a Privatbanku zaměřenou na bohatou klientelu, plus několik médií – v Česku je to nakladatelství Vltava Labe Media vydávající regionální Deník. Nad další obří firmou v portfoliu Penty, sázkovou kanceláří Fortuna, v tuto chvíli visí otazník a ve hře je i její úplný prodej.
Druhý fond s názvem Penta Real Estate Fund bude investovat pouze do jejích nemovitostí. Oba fondy začnou přijímat vklady v prosinci. Minimum je milion korun nebo padesát tisíc eur, první tři měsíce bude platit jednotný upisovací kurz investičních akcií, poté se bude hodnota fondů přeceňovat každý měsíc.
„Zájemci mají dvě hlavní možnosti, jak postupovat. Opatrnější investor může zvolit řešení, kde je stanovená horní i spodní hranice čistého zhodnocení, v rozmezí nula až deset procent. A investor, který věří, že Penta bude dál růst a fondy ponesou podobné zisky, jaké měla skupina dosud, si zvolí variantu, kde výnosy nemají strop,“ popisuje šéf vznikajících fondů Tomáš Kálal.
U této rizikovější varianty si bude Equity fond účtovat takzvaný performance fee – poplatek dvacet procent z ročních výnosů nad osm procent. V Real Estate fondu bude sazba třicet procent z ročních výnosů nad deset procent. „Celkově bude mít veřejnost na výběr z pěti různých tříd investičních akcií, protože je nutné odlišit i investory v korunách a eurech. Počítáme ale i s třídou určenou pro zaměstnance skupiny Penta,“ říká Kálal.
Penta chce takto vybrat desítky miliard korun, což je na poměry zdejšího kapitálového trhu obrovské číslo. „Je to ambiciózní, na druhou stranu záleží v jakém horizontu. Za rok? To asi ne. Za deset let? To si myslím, že dosažitelné je,“ komentuje ambice Penty Petr Zajíc, šéf investic v české divizi francouzského asset manažera Amundi.
Nový kapitál půjde na drahou expanzi Dr. Maxe v Itálii nebo na rozšiřování sítě regionálních nemocnic v rámci střední Evropy. „V řádu několika týdnů oznámíme podrobnosti k expanzi na náš třetí real estate trh a ve hře jsou i nové real estate akvizice v Česku,“ dodává Kálal.
Penta cílí na dlouhodobé investory a v prvních letech fungování si budou fondy účtovat výstupní poplatek dvacet procent. Tohle opatření však podle Kálala půjde v budoucnu obejít prostřednictvím burzy, kde se s investičními akciemi fondů bude obchodovat. „Preferujeme spíše široký pool relativně diverzifikovaných investorů před velkými partnery z řad jiných finančních skupin nebo velkých investičních fondů,“ říká.
Penta chce v příštím roce otevřít i fond pro drobné investory, kde bude pro vstup stačit mnohem nižší částka než milion. Nabírání externího kapitálu je omezeno pouze tím, že stávající majitelé skupiny si nad ní chtějí udržet plnou kontrolu. Investoři zvenčí se tak mohou teoreticky postupně dostat maximálně k vlastnictví 49 procent.
„Úrokové sazby jsou pořád docela vysoké, a tak se hledají nové cesty externího financování. Vydat akcie a jít na burzu znamená, že vyšší regulaci bude podléhat celá firma. Když vyčleníte část aktiv a uděláte fond kvalifikovaných investorů, tak bude výrazněji zregulován jen ten fond a je to pro firmu flexibilnější,“ popisuje Zajíc.
Rockaway rovnou celý
Další významná investiční skupina v regionu – Rockaway Capital Jakuba Havrlanta – se v současnosti mění do fondové struktury celá. „Naše úsilí probíhá už několik let, jde nám o to, postavit z Česka evropského kredibilního asset manažera,“ říká Havrlant.
Kontury nové struktury, kterou přirovnává k zahraničním kolosům, jako je KKR, Apollo Global Management nebo CVC Capital Partners, nedávno načrtnul v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Základem má být podílový otevřený fond Rockaway Private Equity Alfa, kde se budou kumulovat podíly skupiny ve firmách, jako je Invia Group, Luxor, Rohlík nebo Productboard.
Postupně však chce umístit do různých fondů i ostatní aktiva skupiny. Rockaway má v portfoliu venture kapitálové fondy, řadu digitálních aktiv navázaných na blockchain, několik realitních projektů a také iniciativu Rockaway Arts, pod níž spadá například karlovarský filmový festival nebo festival Colours of Ostrava.
Havrlant chce v první fázi spolupracovat s investory, které dlouhodobě zná, a poté fondy otevřít i ostatním kvalifikovaným investorům. „Časem možná i retailu, ale rozhodně to není na pořadu dne,“ upřesnil.
S nově získaným kapitálem se pak chce posunout za hranice Česka a rozjet razantní expanzi Rockaway Capital do Evropy. Podle několika hlasů ze skupiny však chystané fondy čekají na povolení od ČNB a vklady začnou přijímat nejdřív v polovině příštího roku.
„Velké finanční skupiny se typicky otevírají investorům zvenčí, když původní zakladatelé už nevidí takový růstový potenciál na příslušné třídě aktiv, případně se jim hůře shání dostatečný kapitál. Podobným částečným ,exit‘ strategiím původních vlastníků nyní nahrává to, že řada aktiv z oblasti akcií, private equity nebo realit se obchoduje na vysokých valuacích,“ konstatuje Martin Řezáč, ředitel Erste Asset Management ČR.
V zahraničí jsou podle něj podobné trendy typické zejména pro pozdní fázi ekonomického cyklu. „To nicméně automaticky neznamená, že pro podílníky nezbude stále zajímavý výnos,“ dodává.
Finanční skupina J&T nabízí možnost svézt se na úspěchu jejích zakladatelů už několik let. Její fond pro kvalifikované investory J&T Arch stihl za tu dobu nabobtnat na osmdesát miliard korun a je suverénně největším fondem v Česku. Je to takzvaný fond fondů, který má značnou část portfolia vyskládanou z podílů, které drží v jiných investičních fondech.
Kromě strůjců úspěchu J&T, slovenských miliardářů Jozefa a Patrika Tkáče a Ivana Jakaboviče, se lze prostřednictvím J&T Arch svézt i na úspěchu několika českých. Je to především holding EPH Daniela Křetínského, v němž drží podíl fond J&T Alliance, jenž momentálně představuje sedmdesát procent portfolia J&T Arch. Dalších 3,2 procenta portfolia pak tvoří nepřímá investice do Emma Alpha Holdingu miliardáře Jiřího Šmejce.
„Pentě i J&T by rozhodně velmi slušelo být na burze. Ale našli si jinou cestu, místo IPO nabízejí investorům ekvitní podíl na svém byznysu prostřednictvím akcií investičního fondu. Tak mají zajištěno, že jim minoritní akcionáři nebudou kecat do byznysu, protože vlastníci investičních akcií nemají na valné hromadě hlasovací práva. A nakonec i ty akcie fondu umístí k obchodování na burze. Originální a velmi efektivní řešení,“ konstatuje Jan Traxler, privátní investiční poradce a odborný garant portálu FKI-fondy.cz.
.
