Quantcast
Channel: Český byznys Archives - Forbes
Viewing all 6856 articles
Browse latest View live

185 miliard je málo. Nabídka na převzetí Avastu je podhodnocená, tvrdí přední akcionář firmy

$
0
0

Britský správce aktiv Schroders je znepokojen z rozhodnutí antivirové společnosti Avast nechat se převzít americkou softwarovou firmou NortonLifeLock za 6,2 miliardy liber (185,3 miliardy korun). Nabídku totiž považuje za podhodnocenou. Napsal to zpravodajský server The Times.

Schroders je největším nezávislým akcionářem Avastu s podílem 6,3 procenta. Kritika vlivné firmy působící v londýnském finančním centru City přináší riziko možné vzpoury proti dohodě, přestože představenstvo Avastu investorům doporučilo podmínky dohody přijmout.

Vedoucí oddělení pro britská aktiva firmy Schroders Sue Noffkeová listu řekla, že podmínky prodeje firmu Avast, s jejímiž akciemi se obchoduje na londýnské akciové burze, „značně podhodnocují“. Plánované převzetí podle ní představuje riziko, že firma bude „prodána příliš levně“.

Větší podíl v Avastu než Schroders mají pouze dva zakladatelé Avastu, kteří sedí i v představenstvu, ale jsou pouze nevýkonnými členy.

Převzetí Avastu společností NortonLifeLock bylo oznámené minulý týden. Po dokončení dohody budou akcie Avastu stažené z londýnské akciové burzy. V posledních letech přitom patřily na britské burze mezi nejúspěšnější.

Avast je předním poskytovatelem bezpečnostního softwaru a má více než 435 milionů uživatelů. Velký počet příznivců získal díky svému modelu, v rámci kterého poskytuje základní ochranu zdarma a za pokročilejší zabezpečení si účtuje poplatky.

Firma vstoupila na londýnskou burzu v roce 2018 za cenu 2,5 libry. Akcie však od té doby posílily díky rostoucí poptávce po kybernetické bezpečnosti.

NortonLifeLock plánuje za převzetí zaplatit v hotovosti a akciích a nabídl investorům dvě možnosti. Podle první obdrží akcionáři 90 procent platby v hotovosti, což na základě ceny akcií firmy NortonLifeLock z 13. července, tedy den předtím, než se dostaly na veřejnost informace, že firmy jednají o spojení, to ohodnocuje jednu akcii Avastu na 6,084 libry, celou transakci pak na 6,2 miliardy liber.

To představovalo zisk 20,7 procenta ve srovnání s cenou akcií Avastu. Druhá možnost pak je taková, že investoři obdrží 69 procent ceny v akciích, což však ohodnocuje jednu akcii Avastu na 5,551 libry.

Zakladatelé Avastu již slíbili, že využijí druhou možnost, tedy vyšší platbu v akciích. Většina britských investorů bude ale pravděpodobně nucena přijmout nabídku s převážně hotovostní platbou a budou muset prodat malý podíl akcií NortonLifeLock obchodovaných na burze v USA, které získají.

Je to proto, že správci fondů obvykle čelí omezením u vlastnictví zahraničních akcií. Podle Noffkeové to znamená, že mnoho menšinových akcionářů Avastu nebude moci vlastnit akcie sloučené společnosti a podílet se na budoucích výhodách, což je problém, který nebyl v rámci podmínek transakce náležitě řešen.

„Stručně řečeno, toto je příklad kvalitní společnosti z britské burzy, která by mohla být prodána příliš levně. Jsme otevřeni nabídce od NortonLifeLock nebo dalších zájemců, která by lépe odrážela základní hodnoty Avastu, ale také strategické a finanční výhody, které by nabyvatel mohl získat,“ řekla Noffkeová.

Aby se transakce uskutečnila, potřebuje Avast souhlas 75 procent akcionářů. Zakladatelé společnosti, kteří budou hlasovat pro prodej, vlastní 35 procent akcií. Ostatní investory by tak čekal těžký boj, pokud by se rozhodli transakci zablokovat, upozornil list.

The post 185 miliard je málo. Nabídka na převzetí Avastu je podhodnocená, tvrdí přední akcionář firmy appeared first on Forbes.


Král křišťálu i libereckého fotbalu slaví. Miliardář Karl se v byznysu pohybuje přes půl století

$
0
0

Je známý tím, že si přísně chrání své soukromí, rozhovory novinářům nedává a na společenských akcích téměř nevystupuje. Ludvík Karl, majitel jablonecké Preciosy, proslulé výrobou křišťálového skla, právě dnes slaví pětasedmdesáté narozeniny.

Ve světě byznysu se pohybuje už desítky let. V žebříčku nejbohatších Čechů podle časopisu Forbes drží aktuálně 77. příčku s hodnotou majetku kolem 3,1 miliardy korun.

Kdo je muž, kterému se daří unikat mediální pozornosti? Jeho kariéra začala v roce 1969, kdy nastoupil do tehdy státního podniku Preciosa. O čtrnáct let později se stal jeho ředitelem. Poté, co firmu po revoluci zprivatizovali manažeři a zaměstnanci, skoupil od nich Karl postupně akcie a společnost ovládl.

Ludvík Karl

  • Majetek v hodnotě 3,1 mld. Kč
  • 77. nejbohatší Čech v žebříčku roku 2020

Dnes patří Preciosa mezi největší tuzemské výrobce křišťálového skla a komponentů. Obsluhuje 148 zemí, má čtrnáct zahraničních zastoupení a denně zpracuje čtyřicet tun skla. Používá při tom osm set barev a velikost nejmenšího kamene je půl milimetru.

Do skupiny spadá i Preciosa lustry a Preciosa Ornela a navrch už v roce 1993 firma založila svou nadaci, která od té doby rozdala více než 250 milionů korun. Před dvěma lety odprodala Libereckému kraji svou značku Crystal Valley, která už si jméno vydobyla například v Číně nebo ve Spojených arabských emirátech.

Při té příležitosti vystoupil před novináři i Karl. „Zatím se všude prezentujeme hlavně krásnou přírodou, ale jen ta turisty neudrží. Potřebují se kvalitně ubytovat, mít kde zaparkovat a kde se najíst. Sklo je tady doma a může tady turisty udržet dva až tři dny, aby tu utráceli své peníze,“ řekl tehdy.

Kromě skla je Karl i fanouškem fotbalu – i proto je Preciosa jediným akcionářem fotbalového klubu Slovan Liberec. Do něj vstoupil Karl v polovině devadesátých let, kdy byl téměř před krachem. Od té doby se Slovanem získal už tři mistrovské tituly.

Jedním z důvodů, proč majitel Preciosy neposkytuje novinářům rozhovory, může být i obava, že se budou ptát na jeho minulost. Na tu několikrát poukazoval například týdeník Respekt, když dal například před šesti lety prostor vzpomínkám bývalých politických vězňů, kteří nesouhlasili s tím, že prezident Miloš Zeman udělil Ludvíku Karlovi v roce 2015 medaili za Zásluhy o stát v oblasti hospodářské.

Karl byl za minulého režimu ředitelem Pracovního tábora Preciosa Minkovice, kde právě političtí vězni pracovali v nelidských podmínkách, normy měli dvojnásobné než pozdější civilní zaměstnanci a brali za práci čtyřikrát méně.

Předplatné Forbesu

Miliardář se nicméně k nařčení bývalých politických vězňů nikdy nevyjádřil. V Libereckém kraji platí za úspěšného podnikatele a jeho práci oceňuje i Dalibor Dědek, jeden z majitelů firmy Jablotron. „Znám ho velmi málo, ale pokud byl schopen Preciosu převzít a uřídit, tak klobouk dolů,“ konstatuje.

„Podívejte, jak dopadly jiné fabriky, které se zprivatizovaly, jak je jejich noví majitelé rozkradli. Já tvrdím, že my jsme jako firma měli mnohem lehčí situaci, i když jsme začínali z nuly a na zelené louce, než ti, kteří převzali státní podnik a udělali z něj prosperující firmu,“ připomíná další z členů našeho žebříčku.

The post Král křišťálu i libereckého fotbalu slaví. Miliardář Karl se v byznysu pohybuje přes půl století appeared first on Forbes.

Nadace manželů Kellnerových letos podpoří při studiu v zahraničí přes padesát studentů

$
0
0

Celkem 54 talentovaných studentů letos na podzim vyrazí studovat bakalářské obory na univerzity do různých koutů světa díky rodinné nadaci manželů Renáty a Petra Kellnerových. Do svého dlouhodobého projektu Univerzity nově přijala dvaadvacet studentů, dalších 32 pokračuje s podporou nadace ve studiích už více než jeden rok. 

Stipendisté vyrážejí studovat jak do Evropy, tak prakticky „na druhý konec světa“. Ve výčtu zahraničních univerzit nechybí země jako Rakousko, Nizozemsko, Irsko, Německo, Švýcarsko, Španělsko nebo USA a Čína. Ve výběru je také University of Oxford, University of Cambridge, Rochester Institute of Technology a další ve Velké Británii a nechybí ani některé v Česku. 

Za dvanáct let existence nadace získalo prostředky na školné a další náklady spojené s univerzitním studiem už 215 absolventů českých středních škol.

Nadace The Kellner Family Foundation poskytla na grantech přes sto milionů korun, které podle ní mají studentům pomoci získat hluboké poznání ve studovaných oborech, mezinárodní zkušenosti i globální rozhled, kterými zpětně přispějí k rozvoji celé české společnosti.

Nadace pokračuje také v podpoře absolventů gymnázia Open Gate, kteří během jejich středoškolského studia čerpali sociální stipendium. Z 54 letošních stipendistů je jich 12 právě absolventů tohoto gymnázia.

„Volba oboru je zcela na rozhodnutí studenta. Při výběru stipendistů ale upřednostňujeme obory, které je v Česku obtížné studovat, případně nedosahují výrazného renomé. A v případě interdisciplinárních oborů pak kombinace, které české vysoké školy ani nenabízí,“ vysvětluje Petra Dobešová, členka správní rady Nadace The Kellner Family Foundation, která je zároveň jedním z členů komise posuzující žádosti uchazečů o grant.

„Dlouhodobou vizí nadace je měnit společnost kvalitním vzděláním, proto zcela přirozeně přihlížíme k budoucímu využití studovaného oboru v České republice a k přínosu pro českou společnost,“ doplňuje Dobešová. 

Studijní obory, ve kterých se vzdělávají stipendisté zařazení do projektu Univerzity, zůstávají dlouhodobě velmi podobné. Nejčastěji jde o technické obory a informatiku těsně následované přírodními, humanitními a společenskými vědami. Podporovaní studenti se věnují také ekonomii a managementu, medicíně a farmacii, uměleckým oborům nebo právu.

The post Nadace manželů Kellnerových letos podpoří při studiu v zahraničí přes padesát studentů appeared first on Forbes.

Bernard nejen o pivu: Náš slogan „držme se“ vyjádřil podstatu lidství

$
0
0

Stačilo změnit jediné písmeno. Roky Rodinný pivovar Bernard pracoval se sloganem Svět se zbláznil, držte se – a nyní z toho bylo Držme se.

„Zarezonovalo to tak obrovsky, jako bys žíznivému na poušti nabídl pramenitou vodu. Beze slov to vyjádřilo podstatu lidství,“ říká Stanislav Bernard o spotu Jiřího Mádla, který jako reakci na těžké pandemické časy nabídl obyčejné objetí. Byla to trefa, sdílení na sociálních sítích rostla po desítkách tisíc.

Když o tom všem nepřehlédnutelný český podnikatel, nejen stylem, ale i téměř dvoumetrovou postavou, vypráví ve své kanceláři v Humpolci, pořád z něj srší nadšení.

„Když je někomu těžko a někdo ho obejme, má to neuvěřitelnou sílu. Od začátku jsem to mnohem víc než jako reklamu vnímal jako poselství. Léčivé poselství,“ říká Bernard.

Držme se. Jak se ale drží jeho pivovar? V říjnu to bude přesně třicet let, co Bernard se dvěma společníky vydražil zchátralou ruinu produkující pivo, které nemělo renomé ani kvalitu, celkově si v roce 1991 půjčili 52 milionů československých korun. Dávno tomu.

„Naštěstí jsme do loňských uzávěr vstupovali finančně zdraví, měli jsme rezervy,“ říká Bernard o současnosti. „Na druhé straně máme netradiční poměr sudového a lahvového piva – průměr za obor je zhruba 33 procent piva v sudech, tedy v restauracích. My ho měli přes 60 procent. Takže nás to samozřejmě postihlo mnohem víc než obor.“

Po dlouhém lockdownu je řada hospodských na hraně. Ti lidé jsou unavení, nemají rezervy.

Vyjádřeno čísly: obrat z předcovidového roku 2019 činil zhruba 860 milionů korun, za rok 2020 klesl na přibližně 750 milionů.

„Byl tam pokles, i co se týká zisku. Ale pořád jsme zůstali slušně ziskoví,“ popisuje Bernard. „Sledovali jsme to spíš z pohledu cash flow, jestli máme vlastní zdroje. Jakmile se totiž vrátí z trhu všechny obaly a lahve, vydáte jen na zálohách kolem 55 milionů. Když se všechno rozeběhne, peníze zase přitečou.“

Pro humpolecký pivovar je klíčové, že nepropustil žádného z přibližně 220 zaměstnanců. Loni na jaře raději kvůli celkové nejistotě pozastavil některé investice. V podzimně-zimním lockdownu to však už podruhé udělat odmítl.

„Řekli jsme si, že už to dělat nebudeme, že máme nějakou rezervu a chceme, aby investice běžely,“ říká Bernard, který stejně jako spolumajitel Josefem Vávra vlastní 25 procent firmy, přičemž zbylých 50 procent drží belgický pivovar Duvel Moortgat.

Dovolit si to mohli kvůli zdravému hospodaření i kvůli tomu, co se dělo loni v létě. „Prodej piva do restaurací je ziskovější než piva v lahvích. Všechno se uvolnilo, léto bylo hezké a silné, málokdo vyjel do zahraničí. To nám pomohlo, zvedli jsme se,“ vzpomíná Bernard na měsíce, kdy pandemie ustoupila.

Zároveň dobře vidí, že věci už nebudou jako dřív. „Jdeme nahoru, nicméně trh se proměňuje,“ přiznává. „Především tím, že část zákazníků má strach a do restaurací dovnitř nechce. Nechci to hodnotit – a hlavně to tak prostě je, taková je teď realita.“

Část lidí podle něj přešla na domácí pípy. A k tomu oproti létu 2020 už Bernard registruje mírný pokles: „Červen 2021 byl silný především proto, že se naváželo pivo do celého dodavatelského řetězce, velkoobchodům, do restaurací. Červen a červenec tak v součtu ještě byly lepší než loni, srpen už ne.“

Vidí za tím třeba i to, že Češi už zase víc cestují do zahraničí – a k tomu se přidává efekt zdražování v hospodách. Podle Bernarda je to ale nutné. Procento podniků, které zkrachovaly, sice ještě nevidí jako drastické, podle jeho zkušeností by ovšem případný další lockdown už přinesl mnohem horší čísla.

„Samozřejmě je na každém, aby trefil přijatelnou a únosnou míru zdražení. Občas někdo zdraží moc a lidé to vycítí a přestanou tam chodit,“ zamýšlí se. „Na druhou stranu po dlouhém lockdownu je řada hospodských na hraně. Ti lidé jsou unavení, nemají rezervy. A hlavně má celá gastronomie obrovský problém – sehnat personál.“

Jeho společnost čeká na podzim rozhodování o tom, kdy otevřít vznikající nové velké návštěvní centrum vedle pivovaru, jehož součástí budou vedle restaurace i prostory pro exkurze, kinosál a expozice o historii pivovaru. Datum zatím nedokáže určit vzhledem k celkové nejistotě i variantě dalších potenciálních uzávěr ekonomiky.

Pandemie mnohé cesty zavřela, jiné zase nasvítila. V Humpolci proto mají úspěch třeba s pivní pálenkou, novým produktem, který po uvedení na trh několikrát vyprodali. A to i navzdory ceně 650 korun za půllitr.

„Byl to můj nápad. Nejde o velké finanční objemy, ale určitě nám pomohla v tom, že jsme přišli s novým a vysoce kvalitním výrobkem, což lidé oceňují,“ říká Bernard. „Je drahá, ale nejprve se pro ni musí vyrobit pivo, proto ani levná být nemůže.“

Připíjet si doma pivní pálenkou má své kouzlo, napěněný mok u stolu s přáteli je ale něco úplně jiného. „Pivo v restauracích je český fenomén, já vnímám hospody jako místa pro setkávání lidí, místa duševní hygieny,“ nastiňuje Bernard.

A tak věří, že další kampaň podobná té Mádlově už nebude potřeba.

The post Bernard nejen o pivu: Náš slogan „držme se“ vyjádřil podstatu lidství appeared first on Forbes.

Simona Otavová naplno do světa realit. Dcera zesnulého miliardáře je novou akcionářkou firmy Lexxus

$
0
0

Prestižní realitní kancelář Lexxus má novou spolumajitelku. Stala se jí podnikatelka Simona Otavová, dcera zesnulého miliardáře Petra Otavy, která se věnuje především investicím v realitní a finanční oblasti. Za nespecifikovanou částku získala v Lexxusu podíl 35 procent.

V minulosti několik let působila na vysokých manažerských pozicích nebo v orgánech mnoha významných českých obchodních a výrobních firem. 

Aktivně a dlouhodobě podniká na trhu komerčních i rezidenčních nemovitostí a podílí se na financování developerských projektů. Do jejího investorského portfolia patří luxusní rezidenční nemovitosti v prestižních lokalitách v Praze a ve španělské Marbelle. 

„Akcionářský vstup do významné české realitní kanceláře Lexxus je pro mě synergickým vyústěním současných podnikatelských aktivit na trhu s nemovitostmi. Mé vlastní velmi dobré zkušenosti s touto přední realitní kanceláří a zejména dlouhodobě dobré vztahy s jejími akcionáři, tak přinesly tuto zajímavou akviziční příležitost,“ říká Otavová.

Její otec Petr Otava zemřel v roce 2015 a byl jedním z nejvýznamnějších byznysmenů posledních dvou desetiletí. Začínal jako obchodník v uhelné firmě OKD, kterou za komunistů vedl jeho otec. Otava ji po revoluci dokázal postupně celou ovládnout a nakonec prodat Zdeňku Bakalovi, z čehož vyšel jako miliardář.

„S příchodem nové akcionářky, vzhledem k jejím dlouhodobým zkušenostem v oblasti developmentu a ve finanční oblasti, se otevírají naší společnosti nové obchodní příležitosti. Její dlouhodobá zkušenost v oblasti businessu tak přináší další možnosti rozvíjet naše obchodní vztahy s developery a finančními institucemi,“ uvedl ředitel realitní kanceláře Peter Višňovský.

The post Simona Otavová naplno do světa realit. Dcera zesnulého miliardáře je novou akcionářkou firmy Lexxus appeared first on Forbes.

ČEZ finančně podpoří olympioniky, kteří v Tokiu doplatili na koronavirus

$
0
0

 Jeden ze sponzorů Českého olympijského výboru skupina ČEZ poskytne mimořádnou finanční podporu českým olympionikům, jejichž účinkování na hrách v Tokiu zmařil nebo výrazně omezil koronavirus.

Pozitivní testy po příletu speciálem Českého olympijského výboru (ČOV) měli plážoví volejbalisté Ondřej Perušič a Markéta Nausch Sluková, stolní tenista Pavel Širuček a cyklista Michal Schlegel.

Perušič mohl po boku Davida Schweinera naskočit do turnaje od druhého zápasu, ale i vinou úvodní kontumace nepostoupili ze základní skupiny. Ostatní o hry přišli úplně, přičemž kvůli nemoci Slukové nemohla hrát ani její parťačka Barbora Hermannová.

Energetická společnost ČEZ se rozhodla infikované olympioniky podpořit nad rámec běžné spolupráce s ČOV. „Víme, jak je pro sportovce těžké, pokud mnohaletou přípravu nemohou v rozhodující okamžik zúročit na té nejvýznamnější akci. To bohužel letos postihlo i několik českých sportovců, kteří se kvůli nákaze covidem-19 nemohli plně zapojit do soutěže,“ uvedl v tiskové zprávě generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš.

„ČEZ rozhodně nechce soudit, kdo co zavinil. To není naše role. Cítíme jen morální povinnost i nadále podpořit tyto sportovce a vytvořit jim podmínky pro přípravu, aby se mohli i nadále věnovat špičkovému sportu a lépe se vyrovnat s tím, co je postihlo,“ doplnil.

Konkrétní částky firma neuvedla. Předseda Českého volejbalového svazu Marek Pakosta její krok ocenil. „Je to první konkrétní podpora reagující na covidové problémy, které postihly mezi jinými sportovci i reprezentanty v beachvolejbale. Osobně to vnímám jako skvělé gesto v lidské rovině směrem k hráčům a zároveň jako prohloubení stávající spolupráce mezi českým volejbalem a ČEZ,“ řekl.

Volejbalový svaz už dříve avizoval, že hodlá s ČOV jednat o kompenzacích. Stejný krok plánují také agentura Sportfin, která zastupuje Perušiče se Schweinerem, a Česká asociace stolního tenisu.

Předseda ČOV Jiří Kejval minulý týden na tiskové konferenci uvedl, že je olympijský výbor přístupný vyjednávání s dotčenými svazy i zástupci sportovců, ale výplata případných kompenzací bude záviset na tom, zda to umožní podmínky smluv.

The post ČEZ finančně podpoří olympioniky, kteří v Tokiu doplatili na koronavirus appeared first on Forbes.

Oběd na vlnách Balatonu. DoDo testuje rozvoz jídla přímo na jachty

$
0
0

Auta, elektrické mopedy, kola a teď už taky elektrické vodní skútry. Český logistický startup DoDo dovážející zboží přímo na práh vašich dveří totiž na maďarském Balatonu otestoval zatím nevídanou službu. Jídlo z restaurací a obchodů na břehu doručí na rozlehlou vodní plochu přímo do rukou jachtařů.

Objednávky ze břehu jezera, které je dobře známé a populární i mezi českými turisty, navíc o víkendu během pilotního provozu nerozvážel na plachetnice jen tak ledajaký elektrický vodní skútr, ale Cyberjet.

Ten vyvinul maďarský startup Narke a jde o vůbec první plně elektrický bezemisní vodní skútr na světě, který při svém provozu neznečišťuje ovzduší ani vodu.

„Neustále hledáme nové příležitosti, jak naše doručovací služby rozvíjet a rozšiřovat do dalších míst a segmentů. Na Balaton sám jezdím už roky, takže vím, že mnoho lidí kvůli obědu nebo večeři v restauraci nerado přerušuje plavbu,“ říká k pilotnímu projektu Károly Sáfár, provozní ředitel společnosti DoDo pro Maďarsko.

Zatím ale není jisté, zda bude tato nová služba na Balatonu fungovat plošně a pravidelně, případně zda se vůbec někdy dostane i na jiné vodní plochy.

Předplatné Forbesu
Warrior
Forbes 8/2021

DoDo, které je aktivní nejen v České republice, ale i na Slovensku, v Polsku a Maďarsku, o tom rozhodne až v závislosti na analýze prvních dnů zkušebního provozu na Balatonu a samozřejmě i podle zájmu ze strany jachtařů.

The post Oběd na vlnách Balatonu. DoDo testuje rozvoz jídla přímo na jachty appeared first on Forbes.

Jedna vadná baterie a sto milionů v trapu. Výrobu v Jablotronu zmrzačil požár haly

$
0
0

Ještě několik hodin předtím, než měla začít výroba ve zbrusu nové hale jabloneckého Jablotronu, do ní naváželi zaměstnanci materiál. A těšili se, až začnou pracovat v moderním prostředí.

Místo toho však brzy sledovali, jak hasiči likvidují požár, který v továrně vypukl 6. srpna dvě hodiny po půlnoci. Škody půjdou podle majitele Jablotronu Dalibora Dědka do stamilionů.

Příčinu požáru hasiči stále vyšetřují, ale podle Dědka je více než pravděpodobné, že ji zavinila malá lithiová baterie, která začala hořet. „Tenhle druh baterií je prokletý, už jsme s nimi měli v minulosti špatné zkušenosti. I proto ty větší dáváme do ohňuvzdorných schránek. Tahle byla ale opravdu malinká, podobná té, kterou máte třeba v hodinkách,“ říká podnikatel.

Na samotné budově vyčíslili hasiči škodu přes osmdesát milionů korun. Další desítky budou na vybavení. Do moderní haly přesunula firma svou výrobu z továren v areálu někdejší Bižuterie, které má v plánu zrekonstruovat. S tím teď musí počkat.

„Výrobní prostory už nám nestačily, proto jsme postavili novou halu, přikoupili technologii, stroje, vše do ní navozili, připravili, lidé si tam vymazlili svá pracoviště, a pak to všechno během chvíle zničil oheň,“ říká Dědek.

Výrobu tak zase museli vrátit zpět na staré pracoviště a teď se snaží zachránit stroje za desítky milionů korun. To, co šlo, vyčistili, popel a saze, které po požáru zůstaly, ale budou mít radikální vliv na jejich životnost.

„Dodavatelé nám tvrdí, že jsou prakticky na odpis. Jejich mechanika je dělaná do čistého prostředí, teď na všech věcech leží pětimilimetrová vrstva sazí, které nejdou dolů. Kdo má ruce, ten pomáhá s čištěním. Některé komponenty do linek nám dodavatelé půjčili, tak uvidíme, jak dlouho ty stroje vydrží,“ dodává.

Statici ještě stále zjišťují, zda jsou škody na budově konečné. Už teď je jisté, že polovina střechy musí pryč. Celkové ztráty ještě vyčíslené nejsou.

„Vyšetřování stále pokračuje, zatím známe jen škodu na budově, zbytek se teprve dává dohromady, půjde ale určitě o další desítky milionů korun,“ uvádí mluvčí hasičů Libereckého kraje Jakub Sucharda.

Jablotron se specializuje na výrobu zabezpečovacích systémů. Do holdingu dnes však už spadá devatenáct firem, které se zabývají třeba i rekuperačními jednotkami a systémy větrání nebo vývojem vodíkových palivových článků.

Loni v říjnu zničil požár výrobní halu také firmě Hilding Anders, která v Roztokách u Jilemnice v Krkonoších vyráběla matrace. Škoda přesáhla sto milionů korun, další desítky milionů stojí demolice vyhořelé továrny. Vyšetřování policie uzavřela s tím, že šlo o technickou závadu na elektromotoru u jednoho ze strojů.

The post Jedna vadná baterie a sto milionů v trapu. Výrobu v Jablotronu zmrzačil požár haly appeared first on Forbes.


České úložiště pro švýcarský urychlovač. Miliardář Světlík si plácl s laboratoří CERN

$
0
0

„Míříme do nejvyšší fyzikální a vědecké ligy,“ ohlásil miliardář Jan Světlík zakázku, kterou v půlce minulého týdne uzavřelo německé zastoupení společnosti Cylinders Holding. Ta dodá úložiště helia pro urychlovač a detektor částic ve švýcarském CERNu.

Pro společnost se podle jejího šéfa jedná o prestižní, přesto však řadovou zakázku. Do urychlovače dodá ostravská společnost komplexní řešení na míru, jehož výroba bude probíhat v České republice.

„Výroba probíhá v Ostravě, ale kontrakt získala naše německá dcera. Obchodní zastoupení, které pro nás získává klienty, máme v deseti zemích světa. Ono je to potřeba – jsme světová jednička a musíme operovat na všech světadílech,“ vysvětluje Světlík.

Jednotlivá zastoupení čítají menší počty zaměstnanců, největší výsadek má Cylinders Holding v Dubaji: okolo patnácti lidí. Výrobní závody provozuje Světlíkova společnost v Česku, Polsku a Bělorusku.

Jan Světlík

  • Majetek v hodnotě 2,0 mld. Kč
  • 95. nejbohatší Čech v žebříčku roku 2020

Montáž jednotlivých aplikací zajistí nedávno otevřená linka, která loni doplnila úspěšnou výrobu tlakových lahví. Lahve pro uskladnění helia budou vyrobeny ze speciální chrom-molybdenové oceli zpracované zpětným protlačováním.

The post České úložiště pro švýcarský urychlovač. Miliardář Světlík si plácl s laboratoří CERN appeared first on Forbes.

Od kánoe k energii budoucnosti. Ve všem hledám přidanou hodnotu, říká Tomáš Voltr

$
0
0

„Bylo mi jasné, že jestli to chci někam dotáhnout, tak tomu musím dávat víc, než tomu dávají ostatní,“ říká Tomáš Voltr. Spoluzakladatel, výkonný ředitel a místopředseda představenstva investiční skupiny Energy financial group (EFG) je skutečně jiná liga.

Do roku 2012 byl profesionálním sportovcem – reprezentoval Česko v rychlostní kanoistice – a dnes ve svých devětadvaceti letech má rodinu, dvě děti, jezdí Teslou 3, běhá triatlon a šéfuje jedné z nejprogresivnějších firem na tuzemském energetickém trhu se skupinovým obratem kolem 150 milionů korun.

Skupina, s níž je Tomáš Voltr spjat od začátku, se zaměřuje na investice do výstavby, provozu a inovací ekologicky šetrných zařízení, využívajících druhotné suroviny a obnovitelné zdroje energie. Firma s hodnotou 1,2 miliardy korun se dnes zabývá především výrobou biometanu („obnovitelného“ zemního plynu), a to z biologicky rozložitelného odpadu.

„Na začátku byla vize kamaráda z kanoistiky Iva Skřenka o elektrárně, která zpracuje odpady, a vyrobí z nich něco užitečného,“ říká Tomáš Voltr o startu EFG, k němuž jej v jeho jednadvaceti letech přizval právě Skřenek.

Voltr tehdy sbíral byznysové zkušenosti v oboru finančního poradenství. „Ve všem, co dělám, jsem se už tenkrát snažil najít nějakou přidanou hodnotu – nebavila by mě práce, která by byla jen obchod s cílem vydělat peníze.“ A přidanou hodnotou tu pro něj byla ekologie.

Šéf EFG Tomáš Voltr | Foto Jan Mudra

V roce 2012 proto začal s hledáním lokality a vyjednáváním s úřady ohledně první odpadářské bioplynky. Ta vyrostla v Rapotíně a v roce 2016 byl spuštěn provoz – spolu se vznikem EFG. V perspektivní oblasti se začalo dařit shánět menší investory a Skřenkovi s Voltrem se rychle otevíral potenciál nového trhu.

Kolem rapotínské bioplynky se začaly utvářet přirozené synergie: vznikla společnost EFG Waste logistic, díky níž si odpad pro bioplynové stanice – po akvizici elektrárny Mostek Energo přibyla do portfolia EFG BPS ve Vyškově – zaštiťují v EFG částečně sami.

„Na odpadářích tak nejsme úplně závislí, což je pro nás konkurenční výhoda,“ říká Voltr. Vloni se pak EFG dostala k plánované veřejné emisi dluhopisů.

Skupina dorostla do potřebné velikosti ve správnou chvíli.

„Spojujeme dva světy,“ říká k tomu devětadvacetiletý šéf společnosti. „Jeden je energetický a projektový ve smyslu zpracování odpadů a obnovitelných zdrojů energie, druhý finanční, kde se mohou investoři podílet na společensky odpovědně zaměřených projektech.“

Jeho skupina dorostla do potřebné velikosti ve správnou chvíli. V souvislosti se současným důrazem na zelenou politiku Evropské unie a společenskou a ekologickou zodpovědnost firem chce dnes každý vědět, jaký environmentální dopad má to které podnikání.

„Mění se legislativa i trh, tento typ projektů vyhledávají i banky a investoři,“ shrnuje Voltr. Nebylo to tak vždycky – když společnost začínala, bylo naopak nutné lidem vysvětlovat, v čem vůbec její přidaná hodnota spočívá.

„Stojíme před velikou výzvou, kterou je klimatická krize, a proto je nutné více než kdy dřív spojit síly a společně investovat do ekologicky šetrných projektů,“ konstatuje mladý podnikatel.

„Naší strategií není konkurovat velkým společnostem, ať už se jedná o velké energetické skupiny, nebo o odpadáře. Naopak s nimi chceme spolupracovat,“ přibližuje svou vizi.

Což se daří: EFG svým zpracováním odpadu dokonce vytvářejí koncovku, která je s ohledem na novou odpadovou legislativu nezbytná. „Odpadový zákon se vyvíjí, obce musí recyklovat odpady a poplatky na skládkách se zvyšují,“ vysvětluje Voltr.

Stejně díky vývoji legislativy roste ze strany velkých společností působících i na tuzemském trhu poptávka po ryze českém biometanu. EFG tak přispívá k ozelenění energetického mixu jejich portfolia.

Společnost začínala ve dvou lidech a dnes má více než šedesátku zaměstnanců. Rozšiřuje se bioplynka v Rapotíně i ve Vyškově, firma se zajímá o expanzi na zahraniční trhy (aktuálně Slovensko) a trh je pro ni vzhledem k příznivému vývoji legislativy odpadového hospodářství nastaven více než optimisticky.

Foto Jan Mudra

„Expanzi do zahraničí máme v plánu nejen v segmentu bioplynu, ale obnovitelných zdrojů obecně,“ říká Voltr a dodává, že velký potenciál v současné chvíli spatřují ve fotovoltaice, kterou ostatně plánuje osadit i svůj dům.

Kanoistiky na profesionální úrovni se kvůli tomu všemu musel sice vzdát, ale neznamená to, že by si z ní do firmy neodnesl vůbec nic. Může to působit nečekaně, ale velkou část osazenstva kanceláře EFG dnes tvoří aktivní nebo bývalí kanoisté.

„Nějak se to prolnulo tak, že část z nás má vystudovanou energetiku nebo jiný technický obor,“ říká k tomu Voltr, sám absolvent stavební průmyslovky. „To jádro lidí se díky propojení kanoistů Iva Skřenka, Petra Štěrby a mě, zná dlouhou dobu. Je mezi nimi velká důvěra a všichni máme sportovního ducha.“

The post Od kánoe k energii budoucnosti. Ve všem hledám přidanou hodnotu, říká Tomáš Voltr appeared first on Forbes.

Práci vám najde umělá inteligence. Miton a StartupJobs mění trh práce

$
0
0

Naplnění touhy. Tak by se dalo přeložit jméno Nelisa, které pochází od kmene žijícího na území Jihoafrické republiky. A právě tenhle název si pro svůj nový projekt vybrala investiční skupina Miton a kariérní portál StartupJobs.

Společně chtějí rozvířit strnulé vody trhu práce. Vytvořili proto platformu, kde kandidáty s firmami propojuje umělá inteligence, kde testování dovedností probíhá ve virtuálním světě a kde na klasické životopisy můžete rovnou zapomenout.

Spustili ji před třemi měsíci a už během této krátké doby s ní slaví úspěch. Uchazače pomocí Nelisy hledají firmy jako Sazka, Deloitte, Seznam, Česká televize nebo NNIT – IT hub NN pojišťovny. A zakladatelé projektu mají ambice dostat ho i do světa.

Na začátku všeho byl přitom jeden velký fuckup. Podobný projekt se totiž zakladatel StartupJobs Filip Mikschik pokusil spustit už v roce 2016. Jeho portál, který se zaměřuje na nabídky práce od startupů, se v té době dostal do černých čísel a Mikschik se rozhodl, že je ta správná doba pustit se do něčeho dalšího.

Založil tak projekt Hiri, který byl obdobou dnešní Nelisy. „Zpětně viděno, jsme tehdy udělali spoustu chyb. Pustili jsme se do toho ještě dřív, než jsme měli zajištěné financování. Stavěli jsme na technologii, kterou nikdo neznal. A všechno šlo přese mě, takže jsem dělal šestnáct hodin denně,“ vypráví Mikschik.

Po čase projekt totálně vyhořel a spolu s ním málem i jeho tvůrce. Dál ho ale hlodala myšlenka, se kterou do toho původně šel – vytvořit nástroj, díky němuž by hledání práce byla zábava a kde by chytré technologie pomáhaly lidem najít tu nejvhodnější pozici podle jejich potenciálu.

Ten správný moment nakonec přišel během pandemie, kdy spousta lidí zničehonic přišla o práci. Miton a StartupJobs proto vytvořili portál Bezprace.cz, kde dobrovolníci z řad HR odborníků radili nezaměstnaným při hledání nové práce.

„Pomáhali jim najít nový směr. Spousta lidí najednou zjistila, že ve skutečnosti ve svém původním zaměstnání nebyli naplnění a že by chtěli zkusit něco nového, co je bude víc bavit a na co se budou víc hodit,“ popisuje Mikschik.

Z podobné myšlenky vychází i Nelisa, která se zrodila jako další spolupráce Mitonu a StartupJobs. Společně do něj vložili 13 milionů korun. Portál slouží jako kariérní rádce, který se nedívá jen na pracovní zkušenosti, ale i to, co vás baví a také na vaše aspirace do budoucna.

„Staromódní model životopisů tak nahrazujeme datově strukturovaným profilem, který o vás prozradí mnohem víc,“ přibližuje Jan Paulas, CEO společnosti Nelisa, který se dlouhodobě pohybuje ve světě personalistiky a HR technologií.

Portál nabízí i testování tvrdých dovedností nebo virtuální hru, která zkoumá vaši osobnost. Na šedesát minut se přesunete do virtuální kanceláře, kde v roli manažera dostanete úkol, který má být za týden splněný.

„Organizujete tak práci ve firmě, vyřizujete e-maily a řešíte problémy, se kterými za vámi chodí zaměstnanci. A na základě vašeho rozhodování vám systém zpracuje osobnostní profil. Hra vás dostane do přirozeného prostředí a výsledky jsou mnohem relevantnější než testování na papíře,“ říká Paulas.

Firmy si na druhé straně mohou definovat nejen to, jaké zkušenosti má uchazeč mít, ale i jakou osobnost, aby zapadl do firmy po profesní i lidské stránce. A Nelisa následně pomocí umělé inteligence spáruje inzerát s nejvhodnějšími kandidáty.

Jan Paulas a Filip Mikschik

„Personalisté běžně přebírají stohy životopisů, které se jim z většiny vůbec nehodí. A spoustu informací navíc musí zjistit od uchazečů až osobně. Tohle všechno by měla Nelisa odfiltrovat a zajistit předvýběr jen těch kandidátů, kteří odpovídají požadavkům,“ vysvětluje Paulas.

Nabídka nejvhodnějších pozic se díky chytrému párování zobrazí i uchazečům, kterým tenhle systém pro změnu ušetří spoustu času se zdlouhavým psaním motivačních dopisů.

Stejně jako zájemci o práci si mohou i společnosti vytvořit své profily, kde představí svou firemní kulturu. A uchazeči se jim mohou hlásit, i když zrovna firma na Nelise nemá žádný aktivní inzerát. Byznysmodel projektu je přitom postavený právě na poplatcích za inzeráty, profily jsou pro všechny zdarma.

„Do budoucna chceme přidat další možnosti, jak kandidáty testovat a také vzdělávat, aby se mohli dál rozvíjet. Projektů, které využívají některé z našich dílčích nástrojů, je ve světě spousta, ale náš cíl je nabídnout všechno na jednom místě,“ prozrazuje své vize Paulas.

A Filip Mikschik k tomu dodává: „Chceme zároveň liberalizovat práci. Aby si lidé mohli sestavit pracovní týden tak, že třeba ze tří čtvrtin budou pracovat pro velkou firmu, ze čtvrtiny pro neziskovku a do toho si přiberou nějakou jednorázovou práci. A všechno jim to zprostředkuje náš portál.“

Do konce příštího roku se zakladatelé Nelisy chtějí dostat na šedesát tisíc uživatelů a tři tisíce aktivních nabídek. A do budoucna plánují také zahraniční expanzi. Věří totiž, že stvořili natolik unikátní produkt, že by mohli uspět i ve světě.

The post Práci vám najde umělá inteligence. Miton a StartupJobs mění trh práce appeared first on Forbes.

Dobré logo umí prodávat, říká jeden z otců firemního stylu v Česku Michal Richtr

$
0
0

Pětadvacet let se věnuje vytváření firemní identity – tedy způsobu, jak firma vizuálně komunikuje s okolím. Za tu dobu Michal Richtr sám vybudoval dvě z nejúspěšnějších značek ve svém oboru.

Zkraje tisíciletí zakládal a řídil Ogilvy CID, jednu z vůbec prvních tuzemských agentur specializovaných na branding a korporátní identitu, která pomohla na svět logům značek jako OP Prostějov, Agropol, Home Credit, J&T, Zentiva či PPF.

Od roku 2010 je včele Dynamo design, které má v portfoliu desítky dalších klientů z řad českých rodinných firem i nadnárodních korporátů. Na Dynamo se, často opakovaně, obracejí proto, že práce Richtrova týmu jim přináší měřitelný profit.

„Firemní identita, logo a vizuální styl jsou témata, které nejde zredukovat na hezké obrázky. Ty musí být na konci vždy. My se ale snažíme navrhnout design, který dokáže prostřednictvím vizuální zkratky odvyprávět příběh firmy, vyjádřit její DNA a umocnit tak její obchodní úspěch,“ shrnuje Richtr zásady práce Dynama.

Po třiceti letech rozvoje byznysového prostředí je podle něj v Česku řada firem, které jsou ve svých oborech mimořádně úspěšné, přesto adekvátní vizuální komunikaci postrádají.

„V rámci rozvoje podnikání jejich logo a další prvky vizuální prezentace často vznikaly nahodile, bez promyšlené koncepce. A teď si majitelé nebo management nechtějí připustit, že logo, se kterým pracují přes dvacet let, zestárlo. Alespoň dokud nenastane ve vývoji firmy moment, kdy ji nevhodný nebo zastaralý design začíná poškozovat a brzdit v dalším rozvoji či expanzi,“ říká.

Jako příklad uvádí společnost PK Solvent, která provozuje síť drogerií Teta s pěti sty prodejnami po celé republice. Když chtěla firma před pár lety expandovat do velkých měst a do Prahy, ukázal se lowcostový design pro takový záměr naprosto nevhodný. Richtrův tým se postaral o rebranding, který spolu s následným remodelingem prodejen v číslech zvedl tržby o 28 procent.

Obdobným příkladem z nedávné doby je značka Super zoo – součást koncernu Plaček Group, jednoho z klíčových středoevropských hráčů na trhu s chovatelskými potřebami.

„Zákazníci zde nakupovali hlavně kvůli snadné dostupnosti prodejen v retail parcích, ale ne jako v místě první volby. Klient se chtěl stát jedničkou na trhu v daném segmentu,“ říká Richtr. Proto byla zadáním změna vnímání značky a její posun do prémiového segmentu s cílem dále expandovat a otevírat nové velkoprostorové prodejny. „A to s lowcostovým vizuálním stylem nešlo,“ zdůrazňuje Richtr.

Kvalitní firemní vizuální prezentace však dokáže nést široké spektrum sdělení. Třeba v případě rebrandingu firmy Betonpres bylo klíčovým zadáním odlišit výrobce betonových tašek z Temelína vůči konkurenci nadnárodních koncernů a zdůraznit individuální přístup a rodinnou tradici.

Základem nové korporátní identity se proto stalo logo s kohoutem na střeše, který je ve střední Evropě historicky symbolem ochrany domova a rodiny. „Nové logo trochu připomíná erb, působí přátelsky, komunikuje osobní příběh rodiny zakladatelů,“ popisuje Richtr výstup, který vznikl na základě komplexní analýzy trhu.

A v rychlém sledu předvádí další projekty: pro loterijní společnost Sazka vytvořilo Dynamo veselejší a hravější tvář přes novou vizuální identitu postavenou na emotikonech smíšků. Pro skupinu J&T vznikl systém vizuálního sjednocení jednotlivých společností na principu krystalů různých tvarů, barev a složení.

Díky jasně rozeznatelné vizualitě postavené na žluté barvě využívající stavební prvky se jeden z největších českých stavitelů, společnost SYNER, zviditelnil přímo na stavbách.

A Air Bank i díky unikátnímu designu a účinné marketingové komunikaci dokázala při vstupu na trh oslovit za necelý rok sedmdesát tisíc klientů, což ji zařadilo k nejúspěšnějším novým bankám na trhu.

Design samozřejmě není samospásný. „Musí jít vždy ruku v ruce s celkovou konkurenceschopností subjektu, tedy unikátností a kvalitou výrobku či služby, adekvátní cenou, inovacemi a tak dál. Každopádně ale design může být významným faktorem ovlivňujícím úspěch či neúspěch firmy. Investovat do designu znamená chránit hodnotu firmy,“ míní Richtr.

I proto v Dynamu stojí na začátku spolupráce s každým klientem nejenom audit stávajícího designu, ale i celkového firemního prostředí.

„Analyzujeme, jak se daná společnost prezentuje, jaký design má konkurence, jaké jsou klientovy silné stránky, ptáme se na celkovou vizi i příležitosti pro další rozvoj firmy,“ popisuje metodologii Dynama a proces tvorby Richtr.

Příběhy českých firem, které se rozhodly vsadit na design jako na konkurenční výhodu navíc Michal Richtr monitoruje už řadu let v projektu Design & Prosperita, který má výstavní i knižní rozměr. 

„U každé z popisovaných firem sehrál design klíčovou roli pro dosažení strategických cílů. Důležité je vnímat design jako živoucí organismus, který není možné zakonzervovat,“ říká Richter s odkazem na to, že i světové značky, které dávno našly svoji zavedenou podobu, se přibližně jednou za dekádu pouštějí do faceliftů svých log a vizuální prezentace.

The post Dobré logo umí prodávat, říká jeden z otců firemního stylu v Česku Michal Richtr appeared first on Forbes.

Potvrzeno soudem. Pronájmy bytů na Airbnb jsou podnikatelskou činností

$
0
0

Ještě než trh krátkodobých pronájmů dostal ránu v podobě pandemie, která srazila návštěvnost zahraničních turistů ze dne na den v podstatě na nulu, řešilo se, zda jsou podobné příjmy podnikatelskou činností, a zda se tedy musí danit.

Teď už je jasno. Městský soud v Praze totiž ve čtvrtek pravděpodobně jako vůbec první soud potvrdil, že krátkodobý pronájem z nemovitosti skrz moderní platformy typu Airbnb spadá do kategorie ubytovací služby a měl by se proto danit jako podnikatelská činnosti.

„Žaloba se zamítá,“ stojí v rozsudku případu, ve které se žalobkyně zastoupené advokátkou Petrou Novákovou loni v březnu ohrazovala proti platebnímu výměru, který jí za rok 2017 vyměřila finanční správa.

Byla jí tím doměřena daň z podnikatelské činnosti a musela podat opravné daňové přiznání. Žalobkyně totiž příjmy z krátkodobého pronájmu nemovitosti skrz platformu Airbnb považovala za příjmy z nájmu, které jsou od daně osvobozeny.

„Rozsudek je zřejmě vůbec prvním potvrzením soudu, které konečně vnáší další světlo do problematiky,“ komentuje pro Forbes Matěj Koutný z České asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí a také obchodní ředitel firmy poskytující nemovitosti ke krátkodobým pronájmům Blahobyty.cz.

Finanční úřad získal v roce 2018 přístup k údajům pronajímatelů Airbnb. Ve své databázi měl mít na sedm tisíc soukromých pronajímatelů. Ihned proto začal prověřovat jejich daňová přiznání, následně doměřovat daně a případně udělovat sankce.

Pronajímatelé, včetně žalobkyně z aktuálního případu, se ale snažili kontrovat tím, že příjmy z krátkodobého pronájmu nemají povahu podnikatelské činnosti, jelikož k pronájmu nejsou poskytovány další doprovodné služby, a tím pádem nespadají do kategorie ubytovacích služeb a měly by tak být osvobozeny od daně z příjmu.

Správce daně se podle žalobkyně nesnažil řádně zjistit skutkový stav věci a i když nabídku nemovitosti na síti Airbnb nerozporovala, nemůže to podle ní automaticky znamenat, že byt nabízela jen ke krátkodobým pronájmům a že k tomu poskytuje ubytovací služby.

Naproti tomu finanční úřad u soudu například oponoval tím, že nemohlo jít o dlouhodobý pronájem, neboť platby přicházely žalobkyni průměrně jednou za dva dny.

Soud se ovšem na stranu žalobkyně domáhající se nápravy nepřiklonil a žalobu zamítl. Finanční úřad podle něj správně rozhodl, že příjmy majitelky bytu pocházely z činnosti, která vykazuje znaky ubytování a nikoli nájmu, mezi kterými zákon rozlišuje.

„Na rozdíl od zajištění bytových potřeb člověka, poskytnuté ubytování skrze Airbnb nemůže naplnit zákonem předvídaný účel nájmu bytu, neboť nesaturuje jeho potřebu bydlení, ale uspokojuje jeho potřebu na ubytování, a proto je nutné jej klasifikovat jako ubytovací službu,“ uvedl soudní senát.

Není podle něj podstatné, jestli jde jen o holý nájem, nebo jsou k pronájmu poskytovány i nějaké další služby. Mnohem důležitější je v rozlišení nájmu a ubytování podle soudu to, zda jde o pravidelnou činnost, jestli se poskytuje na relativně krátkou a předem určenou dobu, a také to, zdali je byt nabízen způsobem, který svědčí o zacílení na osoby, které očividně hledají jen přechodné ubytování.

Celé znění rozsudku si můžete přečíst zde. Proti rozhodnutí lze do dvou týdnů podat kasační stížnost.

Předplatné Forbesu

Ostatně i zmíněná Česká asociace pronajímatelů a ubytovatelů v soukromí souhlasí s výkladem, že nabízení bytů skrze služby jako Airbnb spadá pod ubytovací služby, a tedy i podnikatelskou činnost se všemi jejími omezeními a pravidly. 

Na druhou stranu však dodává, že legislativní rozdíl mezi ubytováním a pronájmem není ani dnes jednoznačně pevně definován a v minulosti tak mohlo ze strany ubytovatelů často docházet k rozdílné interpretaci.

„Jako asociace věříme, že má toto potvrzení potenciál dále napomoci narovnání podmínek na trhu a přispět k jeho samoregulaci na základě současně platných zákonů. Jako problematické vnímáme zejména to, že neexistuje právní rámec pro krátkodobé neprofesionální poskytování ubytování,“ dodal na závěr Koutný.

The post Potvrzeno soudem. Pronájmy bytů na Airbnb jsou podnikatelskou činností appeared first on Forbes.

Polovinu Leo Expressu koupili Španělé. Do české firmy vstoupil státní dopravce RENFE

$
0
0

Španělské ministerstvo financí schválilo prodej padesáti procent českého Leo Expressu do rukou jednoho z největších železničních dopravců v Evropě, španělských státních drah RENFE.

Ten obchod zdůvodnil snahou o další expanzi do zahraničí. „Jde o součást naší strategie udělat z RENFE více mezinárodní společnost,“ uvedla společnost v prohlášení. Španělská firma ovládnutím poloviny Leo Expressu získá licenci na provoz drážní dopravy ve čtyřech zemích – Česku, Slovensku, Polsku a Německu.

A to bez toho, aby musela sama zakládat novou pobočku a zdlouhavě čekat na přidělení potřebných povolení a licencí. „Prakticky okamžitě se tak státní dopravce může hlásit do soutěží na provozování závazkové dopravy,“ připomněl server Zdopravy.cz, který jako první o transakci informoval.

Za kolik si Španělé polovinu české společnosti pořídili, není jasné, ani jedna strana částku nekomentovala. „Podepsání investiční smlouvy je dalším krokem ke vstupu strategického investora do Leo Express. Podmínky investiční smlouvy jsou předmětem obchodního tajemství, a proto se k nim Leo Express nemůže blíže vyjadřovat,“ sdělil mluvčí Leo Expressu Emil Sedlařík.

Renfe provozuje přibližně patnáct tisíc kilometrů železničních tratí a zaměstnává zhruba čtrnáct tisíc lidí. Společnost vznikla v roce 1941 znárodněním železnic.

The post Polovinu Leo Expressu koupili Španělé. Do české firmy vstoupil státní dopravce RENFE appeared first on Forbes.

Nejznámější český youtuber je Brit. Jak získal miliony sledujících?

$
0
0

Narodil se ve Velké Británii, i přesto se může pyšnit titulem momentálně nejúspěšnějšího tuzemského youtubera. Se svým vzdělávacím kanálem Steve and Maggie prolomil Steve Watts v polovině letošního roku hranici dvanácti milionů odběratelů na serveru YouTube.

Podle mezinárodní statistiky Social Blade je momentálně na 38. příčce mezi stovkou nejúspěšnějších vzdělávacích kanálů na světě. Videa o Stevovi a jeho kamarádce strace Maggie mají za poslední rok přes 2,2 miliardy zhlédnutí a seriál už byl předabovaný i do dalších šesti jazyků: španělštiny, francouzštiny, italštiny, portugalštiny, němčiny a arabštiny.

Kromě YouTube je k vidění také na Amazon Prime nebo Tubi TV a nedávno mu vznikla čistě hudební „bokovka“ Sing with Steve and Maggie, jejíž obliba roste třeba na Spotify.

Videa vznikají pod hlavičkou filmového studia Wattsenglish, sídlícím ve stotisícovém Liberci. Natáčení pak probíhá v nedalekém Českém Dubu, kde společnost momentálně staví druhé profesionální studio. Na výrobě, propagaci a distribuci už dnes pracuje několik týmů, začátky ale byly mnohem skromnější.

Steve Watts přišel do Liberce v roce 2005, aby stál u zrodu první jazykové školy ve městě. Rok nato spolu s dalšími třemi partnery založil britskou společnost Wattsenglish. Před dvěma lety s výukou jazyků skončili a pozornost se plně přesunula k vývoji výukových materiálů a studiu, kde vznikají pohádky o Stevovi a Maggie.

Hlavní protagonista vymýšlí nové díly společně s režisérem Jiřím Kabátkem a videa jsou také součástí učebnic Wow!English, ve kterých Watts rozvíjí vlastní metodiku, jak děti učit jazyk přirozeně a lehce.

Obrat firmy se pohybuje kolem dvou milionů dolarů.

„Máme osm výukových řad – tři pro mateřské školy a pět pro základní. Metodika je akreditovaná Ministerstvem školství a součástí výukových materiálů je právě i přístup na streamovací služby, kde jsou k dispozici videa,“ prozradil ředitel Wattsenglish Marek Kadlec.

Před třemi lety se tvůrci pustili i do dabingu, aby se podle videí mohly učit děti po celém světě. „Postava Maggie se dětem líbí, je to chytrá straka, která ráda provokuje a zlobí a to je jim blízké. Zároveň nabízí Stevovi interakci,“ popisuje Kadlec.

Obrat firmy se pohybuje kolem dvou milionů dolarů, polovinu tvoří příjmy z YouTube a dalších serverů. Podle Kadlece vystihla společnost tu správnou dobu, kdy se jí podařilo do digitálního světa proniknout.

„YouTube si dnes už velmi pečlivě vybírá filmová studia a obsah. Situaci dost ztížil fakt, že na začátku loňského roku zakázala Amerika do dětského pořadu sledovanou reklamu. Co dřív umožnilo malým studiím vyrůst, už moc nejde. My měli štěstí, že jsme tam byli včas a dnes už je Steve tak populární, že jsme si mohli dovolit jít na jiné servery,“ zdůrazňuje ředitel, který doufá, že studio dále poroste.

V to věří i Watts, který nepřestává vymýšlet další náměty. Ročně natočí zhruba patnáct až dvacet nových dílů na YouTube a k tomu ještě výuková videa.

„Natáčení je náročné. Nejdříve vznikne část jen se mnou, kdy ale hraji, že tam nejsem sám a mluvím a reaguji na Maggie. Její scény se natočí zvlášť, kdy ji současně i nadabuji. No a pak se ty dvě části spojí a zasadí do imaginárního dvourozměrného světa,“ popisuje svou práci.

„Díky reálné lidské tváři a použití jazyka v kontextu zapojují děti emoční paměť, celý příběh prožijí a lépe si vše zapamatují,“ porovnává ji s čistě animovanou tvorbou muž, který původně vystudoval hydrologii.

Coby milovník zimních sportů považuje Liberec za ideální místo pro život.

K lektorství si našel cestu až v Japonsku, odkud pak odjel do Prahy. Liberec, kam následně před šestnácti lety přesídlil, mu učaroval. Coby milovník zimních sportů ho považuje za ideální místo pro život.

„Když jsem tehdy přijel, všude byly metry sněhu. Pamatuji si, že jsem šel Pražskou ulicí a odbočil do takové menší strmé uličky. Spadl jsem a po zadku dojel až před dveře irské hospody. Tak jsem si řekl, že tady už zůstanu,“ říká s úsměvem.

The post Nejznámější český youtuber je Brit. Jak získal miliony sledujících? appeared first on Forbes.


Čtyřicet tisíc škodovek na dvoře. Proč automobilky hrají ve válce o čipy druhé housle?

$
0
0

Stojící linky a o týden delší celozávodní dovolená ve škodovce, zastavená výroba v kolínském závodě Toyoty i v nošovické automobilce Hyundai. Jak je možné, že si obří globální koncerny pro sebe nedokáží urvat součástku, bez které se žádné auto neobejde?

Covid-19, problémy s dopravou, špatné počasí na Tchaj-wanu – tohle všechno jsou známé příčiny toho, proč se výrobci aut kvůli chybějícím čipům každý den probouzí zpocení hrůzou z toho, jestli za pár dnů budou mít jak vyrábět auta.

Ale proč to nechali zajít tak daleko? Vždyť jde přece o koncerny s obraty ve stovkách miliard eur, které zaměstnávají stovky tisíc lidí a obrovskou měrou se podílí na ekonomice jednotlivých zemí…

Automobilový průmysl si za to do velké míry může sám. Byl zvyklý, že všechno šlapalo dobře a dodavatelé komponentů, a i těch obsahující čipy, se mohly utlouct po tom, aby s nimi tihle průmysloví obři uzavřeli dlouhodobé smlouvy.

Automobilky tak získaly pocit, že svět se točí kolem nich. A teď tvrdě zjišťují, že v případě čipů to tak není. Z globálního pohledu oblast automotive totiž odebírá jen deset procent světové produkce polovodičů. Ti důležitější zákazníci jsou jinde.

Jsou to ti, kteří vyrábí hlavně mobilní telefony, počítače nebo spotřební elektroniku. “Takže automobilky dnes nejsou pro výrobce čipů nějaký extra zajímavý zákazník,” připouští Pavel Knap, partner poradenské firmy EY a specialista na autoprůmysl.

Výrobci aut se navíc loni sami střelili do nohy tím, že v březnu až květnu zastavovali výrobu. Jejich vystrašení dodavatelé proto stopli objednávky a čekali, co se bude dít.

Výrobci aut se navíc loni sami střelili do vlastní nohy.

“Jenže ostatní odběratelé čipů z jiných oborů v lockdownu objednávky čipů naopak navyšovali a automobilky se najednou po třech měsících, kdy výrobu zase spustily, dostaly na samotný konec fronty. A teď se jim těžko předbíhá,” dodává Knap.

Výsledek se projevuje v plné síle. Výroba nových aut sotva běží, někde je zastavená úplně. Kvůli nedostatku čipů proto z výrobních linek letos podle předběžných odhadů nesjede asi osm procent nových aut, která by za normální situace automobilky jinak bez problémů dokázaly vyrobit a prodat zákazníkům.

Pro lepší představu jen v případě Česka se může jednat o 100 až 150 tisíc nevyrobených vozů.

Předplatné Forbesu

Snaha situaci řešit je ze strany automobilek enormní. Shánění čipů coby strategické součástky se proto ujaly jejich matky. Nemá totiž smysl, aby jednotlivé značky v rámci koncernů obrazně řečeno obíhaly Tchaj-wan, Malajsii nebo Čínu a vzájemně se snažily přetlačit. Škodovka i český závod Hyundai či Toyoty tak teď čekají, co na ně v rámci koncernu zůstane. 

Každý čip, respektive díl, který ho obsahuje, se počítá. Výjimkou v dnešní Evropě tak prý nejsou ani bizarní situace, kdy automobilka pošle osobní auto na druhý konec Evropy pro pár stovek čipů, aby výroba jela ještě o nějaký ten dál.

Situaci nenahrává ani to, že od chvíle, kdy firma, typicky v Asii, s výrobou konkrétního polovodičového produktu začne, do jeho finálního dokončení zbývají ještě tři až čtyři měsíce. U těch nejsložitějších to může být ještě déle.

“Proto se ani nemluví o tom, že se situace se pro automobilky zlepší v řádu týdnů nebo pár měsíců. Současný konsenzus počítá s tím, že do normálu, kdy budou mít všichni dost toho, co potřebují, se dostaneme až někdy v polovině příštího roku,” vysvětluje Pavel Knap s tím, že si sám příliš neumí představit, jak budou automobilky do té doby fungovat.

Bude podle něj také zajímavé sledovat, jestli se automobilky nebudou chtít hojit na svých dodavatelích. Jednoduše formou kompenzací za to, že kvůli nedodaným dílům bylo potřeba zastavit výrobu. Obří ztráty by tak ve výsledku platit ti, kteří stojí uprostřed výrobního řetězce, tedy mezi automobilkou a továrnou na výrobu čipy.

Je nějaké ponaučení, které si ze současné situace výrobci aut odnáší? Podle Knapa jich je několik. Jednak se automobilky budou snažit uzavírat kontrakty s výrobci polovodičů napřímo a patrně dlouhodobě navýší skladové zásoby. 

Zároveň ale budou tlačiti na to, aby měly zdroj důležité součástky co nejblíž svým závodům. Automobilky jsou totiž zvyklé mít ten luxus, kdy dodavatelé naprosté většiny součástek, nedodávají do jiné průmyslové oblasti a ještě zaručují dodávky maximálně v řádu týdnů. U čipů dovážených z druhého konce světa je to jinak.

Vedle toho bude muset fungovat i větší kontrola dodavatelského řetězce. Automobilky nakupovaly díly od dodavatelů a dokud všechno fungovalo, nezajímalo je, co se děje o jednu či dvě úrovně níž.

“Třeba jestli doprava z Asie do Evropy kvůli covidu kolabuje, nebo jestli na Tchaj-wanu není moc velké sucho a průmyslová výroba kvůli tomu stojí. Pokud by totiž tohle sledovaly, věděly by, že za tři měsíce se problém z Asie přenese do Evropy. A mohly se na to v rámci možností lépe připravit,” říká Pavel Knap.

The post Čtyřicet tisíc škodovek na dvoře. Proč automobilky hrají ve válce o čipy druhé housle? appeared first on Forbes.

Vítězný tandem. Winning Group utužuje vztah s Kometou a přejmenuje arénu

$
0
0

Sebastian Wagner a jeho brněnská skupina Winning Group projektují mrakodrapy ve Frankfurtu, novou Red Bull hokejovou halu v Mnichově nebo urychlovač částic v německém Darmstadtu.

Za čtyři roky dosáhla Winning Group dvouapůlmiliardových tržeb, povedlo se ji přesvědčit Daniela Křetínského a jeho EPI, se kterou společnými silami budují v Německu automotive, a teď svůj název přenese i na hokejovou halu brněnské Komety.

Rozšiřuje tak dlouholetou spolupráci a stává se gold partnerem dvojnásobného mistra Extraligy ledního hokeje. Winning Group působí zejména v oblasti strojírenství, stavebnictví a developmentu na českém a německém trhu.

Díky posílenému partnerství se multifunkční hala dříve známá pod názvy Rondo nebo DRFG Arena přejmenuje na Winning Group Arena. Spojení sil by mělo slavnému klubu zajistit stabilitu a je o to cennější, že přichází ve chvíli, kdy se nejen hokejový svět pere s nejistotou způsobenou pandemií koronaviru. 

„Jsme velice hrdí na to, že se nám před začátkem nové sezóny podařilo posílit spolupráci s tak významnou značkou, jakou je Winning Group. Věříme, že Kometa bude nyní ještě silnější, a že společně dosáhneme dalších velkých úspěchů,” říká Libor Zábranský, majitel a trenér Komety.

“Uděláme maximum pro to, abychom byli úspěšní, a přinášeli našim skvělým fanouškům nadále radost. Podpis takovéto smlouvy je v dnešní době něco unikátního,“ pochvaluje si.

“Když se na nás Libor obrátil s žádostí o významnější podporu, tak jsme automaticky brali, že nemůžeme zůstat stranou. Je to naše společenská odpovědnost vůči klubu z města, ve kterém žijeme a podnikáme,” říká k rozšíření partnerství Sebastian Wagner, předseda představenstva a majoritní akcionář Winning Group.

“Máme rádi hokej a zápasy Komety pro nás představují relaxaci po náročné práci. Kometě přejeme pro tento rok úspěšnou sezónu,“ dodává muž, který také v centru Brna provozuje restaurace Pavillon Steak House a Vittorio.

Šestatřicetiletý Němec se cítí doma tady v Česku, kde společnost Winning Group založil před pěti lety. Od začátku se v ní soustředí na stavitelství z železobetonu, projekční práce zaměřené na statiku a výrobu dílů pro automobilový průmysl.

The post Vítězný tandem. Winning Group utužuje vztah s Kometou a přejmenuje arénu appeared first on Forbes.

Petr nám velmi chybí, ale PPF musí fungovat dál, píše Renáta Kellnerová

$
0
0

Skupina PPF, která letos v září oslaví třicet let, vydala první výroční zprávu po tragické smrti svého zakladatele Petra Kellnera. Už na první stránce promlouvá jeho manželka Renáta.

„Petr nám velmi chybí, ale PPF musí fungovat dál. Vím, že to nebude snadné, ale nemám pochybnosti, že to všichni společně zvládneme,“ píše žena, která se po svém zesnulém muži stala správkyní pozůstalosti a která se nyní společně s managementem podílí na směřování skupiny.

Autorem úvodního slova, v němž dříve sám nejbohatší Čech poodkrýval svůj pohled na svět, je poprvé Kellnerův nástupce a minoritní akcionář skupiny Ladislav Bartoníček.

Ten na rozdíl od Kellnera nevolí oslovení „vážení přátelé“, avšak v nastoleném trendu – lze-li to tak nazvat – jemného poodkrývání názorů pokračuje.

Koronavirus podle něj změní a ještě změní svět, jak jsme jej v poslední dekádě znali, a to nejen z hlediska byznysu. „Bohužel sledujeme, že i v rámci boje s pandemií dál ubývá svobody a přibývá regulace, že mezi lidmi i státy roste napětí a neporozumění,“ uvádí Ladislav Bartoníček.

Tím nicméně společenské názory končí. PPF znamená primárně byznys a byznys byl v roce 2020, o němž výroční zpráva referuje, nesmírně složitý. Skupina se vůbec poprvé ve své historii propadla do celoroční ztráty, čítající 291 milionů eur.

Vinu nese především splátkový Home Credit, se kterým důsledky koronavirové pandemie zamávaly nejvíce: loni vykázal ztrátu 584 milionů eur. Oproti tomu telekomunikační větvi, která je už nějakou dobu pro skupinu klíčová, se dařilo.

PPF se navíc uchýlila k vyčlenění infrastrukturní části Telenoru tak, jak učinila v případě O2 a Cetinu. PPF Telecom Group, jak skupina v únoru 2020 pojmenovala všechna svá aktiva v segmentu, loni vydělala 401 milionů eur čistého.

První významný zisk si také připsala biotechnologická společnost SOTIO, která prodala minoritní podíl ve švýcarské NBE Therapeutics. Ten měl hodnotu ve stovkách milionů eur.

Na světlou budoucnost chystá PPF i Škodu Transportation. Ta sice loni hospodařila s čistou ztrátou, ale konstantně investuje do svého rozvoje. V říjnu 2020 také provedla akvizici podílu ve výrobci autobusů TEMSA. Firma původem z Turecka vyváží do více než šedesáti zemí světa.

PPF má dále rozehráno vícero významných dealů, z nichž za zmínku stojí snaha o spojení Air Bank s Monetou, prodej Mall Group, možné umístění Cetinu na burzu nebo stažení O2 z pražské burzy.

Z výroční zprávy vyplývá, že PPF už se sloučením s Monetou víceměně počítá: na straně 239 uvádí, že „uzavření transakce se očekává ve druhé polovině roku 2021“. Mimořádná valná hromada z letošního června nicméně sloučení nedala zelenou.

Stran možného prodeje Mall Group se ze stránek pochopitelně nic nového nedozvíme, stejné platí pro potenciální vstup Cetinu na burzu.

The post Petr nám velmi chybí, ale PPF musí fungovat dál, píše Renáta Kellnerová appeared first on Forbes.

Nástupce Křetínského. Šéfem EP Infrastructure je Gary Mazzotti

$
0
0

EP Infrastructure třetího nejbohatšího Čecha Daniela Křetínského, poskytující především přepravu a distribuci plynu, dnes oznámila jmenování nového generálního ředitele. Stává se jím Gary Mazzotti, který působí od roku 2017 jako místopředseda představenstva firmy.

Mazzotti nese odpovědnost za finance, controlling a vztahy s investory a také vede program společnosti k přechodu na čistou energii – včetně cíle ukončit využívání uhlí jako primárního zdroje výroby energie nejpozději do roku 2030.

Mazzotti na pozici CEO střídá samotného Křetínského, zakladatele a předsedu představenstva Energetického a průmyslového holdingu, který nepřímo vlastní 69procentní podíl v EPIF.

„Jmenování generálním ředitelem mě velmi těší. V průběhu posledních čtyř let se EPIF pustila do transformační změny na své cestě stát se evropským lídrem v oblasti čisté energie a jako generální ředitel mám v úmyslu tento proces urychlit,“ říká k jmenování nový CEO původem z Británie, který je v Česku na finančních pozicích dvacet let.

Gary Mazzotti, nový CEO EP Infrastructure

„Infrastruktura společnosti zůstane rozhodující pro dodávky energie na evropské trhy, ať už v současné podobě zemního plynu, nebo v budoucnu vodíku s nízkou vodíkovou stopou. Jako generální ředitel se hodlám věnovat udržení dosavadní vysoké úrovně cashflow skupiny EPIF a zároveň rozvoji nových partnerství pro podporu zelené energie,“ dodává Mazzotti.

„Jsem potěšen, že Gary přijal pozici generálního ředitele. Naše ambice v oblasti energetické transformace, konkrétně v oblasti vodíku, jsou robustní. Věřím v Garyho schopnost tuto výzvu zvládnout,“ nechal se slyšet Křetínský, který bude nadále vykonávat funkci předsedy představenstva.

Společnost vlastní a provozuje strategicky významná aktiva energetické infrastruktury napříč segmenty přepravy plynu, distribuce plynu a elektřiny, výroby a distribuce tepla a skladování plynu.

Využívá Eustream, plynovod jediného provozovatele plynárenské sítě ve Slovenské republice, a je součástí centrálního koridoru, který je jednou z největších a nejdůležitějších tras pro dovoz plynu do Evropy. EPIF je také významným výrobcem a distributorem tepla v České republice.

The post Nástupce Křetínského. Šéfem EP Infrastructure je Gary Mazzotti appeared first on Forbes.

Qerko chutná nejen hospodským. Zájem o něj roste, přináší i vyšší spropitné

$
0
0

Šetří čas a přináší větší tržby. Přitom je to jen malá cedulka nalepená na stole. Aplikace Qerko už má přes sto tisíc uživatelů, jen za poslední dva měsíce vyrostla o čtvrtinu. A zájem o ni roste nejen mezi zákazníky, ale také u podniků.

„Ušetří nám neskutečné množství času při placení, což pochopila velmi rychle i obsluha a občas aplikaci doporučují svým hostům, aby nemuseli při placení čekat. Vyšší je i spropitné, až o deset procent než při platbě přes terminál,“ uvádí provozní manažer restaurace Malešická tvrz František Novák.

Díky Qerku podle něj ušetří v podniku měsíčně pětašedesát hodin času obsluhy a otočí o osmasedmdesát stolů více. Tím pádem jsou vyšší i tržby – téměř o deset tisíc korun.

Aplikaci využívají lidé hlavně v době oběda, kdy jsou restaurace plnější a čekání na obsluhu se tak prodlužuje. O jedenačtyřicet tisíc více vydělají měsíčně díky Qerku i v pražské Turnovské pivnici Waltrovka. A zájem je i mimo hlavní město.

Brněnské Tusto už pro své zákazníky, kteří aplikaci využívají, spustilo věrnostní program a s ním spojené odměny. Třeba za každou pátou návštěvu mohou dostat kávu, za patnáctou pak dvacet procent slevy. „Vše jsme si v aplikaci nastavili podle našich preferencí,“ uvádí Martin Kružík z restaurace Tusto Titanium.

Jak Qerko funguje? Pomocí QR kódů, které jsou přímo na stole, mohou hosté kdykoli zaplatit svoji útratu. Aplikace je napojená na pokladní systém, takže zákazníci i obsluha vidí ihned všechny položky a platby daného stolu.

„Jednoduše naskenuji kód, vidím účtenku, kliknu a zaplatím. A kdybych byl třeba na obědě s kolegy a chtěli bychom účet rozdělit, ta možnost tam je taky,“ pochvaluje si Jan Zemánek, spolumajitel investiční společnosti Miton, která má ve startupu Qerko více než šedesátiprocentní podíl.

„Aplikace teď zažívá slušný boom. Snažíme se majitele, provozní a obsluhu restaurací neustále motivovat k jejímu doporučování,“ shrnuje jeden ze zakladatelů firmy Lukáš Kovač (na úvodní fotografii uprostřed), který v ní dnes drží dvanáct procent.

The post Qerko chutná nejen hospodským. Zájem o něj roste, přináší i vyšší spropitné appeared first on Forbes.

Viewing all 6856 articles
Browse latest View live