Quantcast
Channel: Český byznys Archives - Forbes
Viewing all 6856 articles
Browse latest View live

Měla to být stránka pro mámu. Dnes je z Úžasných míst nadějný byznys

$
0
0

Začalo to celkem nenápadně. Kristýna Audiová vytvořila facebookovou skupinu Úžasná místa v Česku pro svou maminku Evu, která miluje cestování a chtěla místo, kde by mohla sdílet svoje tipy na výlety po Česku. To bylo asi před rokem a půl.

Dnes je z toho komunita čítající přes 740 tisíc lidí a nově i aplikace, která patří k nejstahovanějším u nás. A ano, taky je to celkem slušný byznys s velkými plány.

Ale popořadě. Rodina Audiových miluje cestování. Jako malá jezdila Kristýna se sestrou a rodiči nebo prarodiči téměř každý víkend na výlety po celém Česku. Později procestovala přes 40 zemí. Loni pak díky pandemii a narození syna začala se svou mámou zase cestovat ještě víc u nás a objevovat neznámé kouty Česka. Její maminka Eva přitom už dlouho svoje zážitky z cest sdílela na různých facebookových skupinách.

„Některé ale svou aktivitou až spamovala a omezili jí tam přístup. Takže za mnou přišla, jestli bych jí udělala vlastní skupinu, kam by si mohla dávat fotky a tipy,“ směje se Kristýna. Tak na Facebooku vznikla Úžasná místa v Česku.

Rychle se ukázalo, že z toho bude víc než jen místo pro vlastní koníček. Skupina rychle rostla a s příchodem první vlny epidemie a lockdownu v Česku, kdy lidé hledali tipy, kde trávit volný čas venku, nabral růst ještě větší tempo. Noví členové přibývali denně po tisících. O něco málo později pak Kristýna Audiová vytvořila i instagramový profil.

Na obou sítích mají dnes přes 740 tisíc sledujících a patří k nejrychleji rostoucím komunitám u nás. Za velký úspěch vděčí prý hlavně tomu, že nejde o anonymní skupinu, ale obě Audiovy ve skupině zveřejňují i své fotky, vlastní tipy a každý den se baví s ostatními členy.

Kristýna Audiová | Foto Úžasná místa

Postupně se ale lidé začali ozývat, že je tipů už tolik, že jsou nepřehledné a těžko se v nich orientuje. „Na začátku března jsme se tedy rozhodly, že uděláme aplikaci, která by tohle vyřešila,“ říká Kristýna, která když se do něčeho pustí, jede naplno. Ostatně velmi rychlé tempo má dobře zažité ze své práce pro Rohlík.cz, kde měla na starosti budování značky, než loni nastoupila na mateřskou.

Během jednoho odpoledne tak se svou mámou na chatě udělaly seznam asi 600 míst pro aplikaci a ještě stejný den našli partnera pro její vývoj. Tím je český startup Mapotic, který umožňuje vytvářet a sdílet online obsah vlastních map.

Kristýna Audiová s maminkou Evou | Foto Úžasná místa

Společně pak vytvořili aplikaci za extrémně krátkou dobu: zhruba za měsíc od prvního nápadu na chatě bylo hotovo. Díky tomu se stihlo i perfektní načasování: Do světa ji totiž vypustili přesně v den, kdy se v Česku uvolnil netvrdší lockdown a lidé zase mohli vyjet za hranice svých okresů.

A to se jasně projevilo v jejím raketovém startu. Během dvou týdnů si aplikaci stáhlo přes 50 tisíc lidí a Kristýna Audiová počítá, že za první měsíc překonají sto tisíc stažení.

Už teď je tahle aplikace, ve které jsou přehledné tipy na zajímavá a nekoukaná místa a výlety v Česku, nejstahovanější aplikací zdarma u nás. „Plán je stát se nejpoužívanější českou cestovatelskou aplikací,“ říká Kristýna.

Co původně vzniklo jako projekt pro zábavu maminky, si v minulém roce vyžádalo investice v nižších stovkách tisíc korun. Ve stejném roce ale Úžasná místa také vydělala zhruba čtvrt milionu korun, které pokryly náklady. „Nyní jsou naše měsíční příjmy okolo 150 tisíc korun, ale peníze hodně tlačíme zpátky do vývoje aplikace,“ říká Kristýna Audiová.

Na začátku přitom ji ani její mámu ani nenapadlo, že by z tipů na výlety mohl být i byznys. „Zlomilo se to asi po půl roce, kdy se nám ozval T-Mobile, že by s námi chtěl mít kampaň,“ říká Kristýna. Ta nyní pracuje na návrzích, jak by mohla celý projekt byznysově posunout dál.

Kromě spolupráce s hlavními partnery pro aplikaci přichází v úvahu také přidávání konkrétních míst jako jsou třeba restaurace nebo ubytování, které by si za zveřejnění na mapě platily.

Nyní už Úžasná místa rozjely roční spolupráci s dalším českým startupem Trevor, který funguje podobně jako třeba Booking. Při hledání tipů na výlety si tak lidé budou moct rovnou zajistit i ubytování.

„Mám ale i další plány. Chtěli bychom vydat fotoknížku Úžasných míst v Česku a časem bych ráda měla i značku turistického vybavení, které by se vyrábělo v Česku,“ dodává Kristýna Audiová. I samotnou aplikaci by chtěla časem posunout dál a zvažuje, jak s ní expandovat třeba do Německa.

Právě rozvoj aplikace a další plány jsou teď její hlavní pracovní náplní. Samotný obsah pak tvoří hlavně její maminka, která vyráží každý den nejméně na jeden výlet.

„Jen včera zvládla asi tři výlety a pak je pořád na telefonu, baví se s komunitou na sítích a vytváří vlastní příspěvky. Ale musím jí krotit, je na telefonu úplně závislá,“ směje se Kristýna Audiová.

The post Měla to být stránka pro mámu. Dnes je z Úžasných míst nadějný byznys appeared first on Forbes.


Vědci z VUT pronikli do první pětky světa. Díky rozpoznávání řeči odhalují i zločince

$
0
0

Google, Facebook a… také výzkumníci z Brna. Mezi pěticí nejvýznamnějších světových institucí v oblasti počítačového rozpoznávání řeči figuruje vedle technologických gigantů i skupina BUT Speech@FIT založená docentem Janem Černockým, vedoucím Ústavu počítačové grafiky a multimédií na Fakultě informačních technologií (FIT) brněnského VUT.

Mezi absolutní elitu zařadil skupinu ve svém nejnovějším žebříčku specializovaný server ArnetMiner. Ten také dal Černockého, Lukáše Burgeta a Pavla Matějku, kteří všichni do skupiny patří, na seznam stovky nejvlivnějších výzkumníků zmíněného oboru. Z Čechů se do stovky vešel ještě Tomáš Mikolov, absolvent FIT.

Žebříček slouží k indexování a vyhledávání autorů, publikací a dat z počítačových věd. Docenta Černockého těší, že BUT Speech@FIT stojí na nejvyšších příčkách, současně to ale bere s rezervou, poněvadž nezná přesnou metodiku pro sestavování pořadí a v „top five“ by si podle něj zasloužili být i jiní.

Na druhou stranu je neoddiskutovatelné, že tuzemští experti patří stabilně mezi největší globální esa oboru. Žebříček tuto skutečnost pouze podtrhl a poslal Brňany mezi výjimečnou společnost: kromě již zmíněných společností Google a Facebook jsou v první pětce ještě IBM a Univerzita Carnegieho–Mellonových z amerického Pittsburghu.

Místo na vrcholu žebříčku je prestižní a z PR hlediska hodně využitelné. Ještě zásadnější je ovšem byznysový potenciál plynoucí z práce českých výzkumníků, přičemž významná střediska pro bádání tohoto druhu jsou kromě Brna i v Plzni, Liberci a částečně v Praze. „Coby Češi jsme na světové špici a firmy se toho chytly,“ kvituje Černocký.

Čerstvě oceněná skupina založená brněnským informatikem, který je zároveň jejím výkonným ředitelem, konkrétně pracuje na tématech, jako je přepis mluveného slova, rozpoznávání mluvčího, identifikace pohlaví řečníka nebo určení i raritního jazyka, kterým je verbální projev pronášen.

Aktuální vydání magazínu
Forbes NEXT
Forbes NEXT jaro 2021

„Jsme tak trochu tlačeni i do ezoteričtějších věcí, jako je detekce stresu, únavy a podobně,“ prozrazuje Černocký. „Stojíme v tomto na zemi, nicméně kolega nyní dělá projekt, ve kterém pomáhá psychoterapeutovi poznat na základě inženýrských triků, zda sezení dopadlo úspěšně, nebo ne.“

Na tom je vidět, že komerční prostředí využívá počítačové rozpoznávání řeči různorodě. Hojně například v automobilovém průmyslu, také aplikacemi programů do osobních asistentů typu Alexa od Amazonu. Stále větším hitem se stávají i hlasoví chatboti v call centrech, kteří při rutinních operacích mohou relativně snadno nahradit člověka.

„Banky pak začínají využívat ověření hlasu při přístupu na klientský účet a úvěrovým společnostem se zase líbí, že díky strojovému rozpoznávání řeči chytnou toho, kdo žádá o půjčku třeba podesáté a vždy pod jinou identitou,“ doplňuje Černocký širokou škálu možností.

Mezi ně patří i oblast bezpečnosti. Výzkumníci „trénují“ počítače, aby za pomoci algoritmů stále dokonaleji vyhodnocovaly hlasy z rozličných vojenských vysílaček i telefonů a tyto hlasy „vydolovaly“ dejme tomu i ze silného větru. To vše může vést k mnohem kvalitnějšímu taktickému posouzení případné situace na bojišti.

Běží rovněž projekty ve prospěch policie, které by analýza odposlechů ze strany umělé inteligence mohla pomoci určit, kdo s kým po telefonu přesně mluví. „Lidé mohou měnit SIM karty, ale ne hlas,“ lakonicky vysvětluje ředitel BUT Speech@FIT. Skupina v tomto smyslu spolupracuje i s Národní protidrogovou centrálou a celý projekt je konzultován s odborníky ministerstva vnitra.

The post Vědci z VUT pronikli do první pětky světa. Díky rozpoznávání řeči odhalují i zločince appeared first on Forbes.

Přehledně: Co se dnes otevírá?

$
0
0

V Česku se dnes po delší době otevřou kadeřnictví a další provozovny spojené s péčí o tělo a o zvířata, které byly zavřené kvůli epidemii onemocnění covid-19.

Kadeřnictví a další salony

Provozovny kadeřnictví, manikúry, pedikúry, kosmetických nebo masážních salonů mohou počínaje dneškem poskytovat své služby, ale za přísných opatření. Zákazníci se mohou prokázat několika typy negativních testů na covid. Přípustné je i podrobit zákazníka samotestu přímo v provozovně.

Mateřské a základní školy

V Praze a šesti krajích s nejpříznivější epidemickou situací se navíc vrací do lavic žáci druhého stupně základních škol, zatím rotačně. Otvírají se tam také galerie a muzea. Ze tří na sedm ode dneška stoupne počet krajů, kde mohou do mateřských škol chodit všechny děti.

Do tříd se dnes ráno vrátí žáci druhého stupně ZŠ a nižších ročníků víceletých gymnáziích v Královéhradeckém, Plzeňském, Karlovarském, Středočeském, Libereckém, Pardubickém kraji a v Praze. Čeká na ně rotační výuka, to znamená, že týden se budou učit ve škole, týden z domova.

V některých částech Česka se rozšiřuje provoz mateřských škol, do kterých mohou nastoupit všechny děti. Už minulý týden se naplno otevřely Královéhradeckém, Karlovarském a Plzeňském kraji. Dnes se k nim přidají také mateřinky v Praze, středních Čechách, Libereckém a Pardubickém kraji. Ve zbytku republiky budou školky ještě týden otevřené jen pro předškoláky a děti zdravotníků.

Muzea a galerie

V Praze a šesti krajích po delší době otevřou také muzea, galerie a památky. Navštívit je bude možné za dodržování striktních hygienických pravidel. Povoleny nejsou skupinové prohlídky.

Obchody otevřou příští pondělí

Všechny obchody a služby v Česku budou moci otevřít 10. května, a to bez ohledu na vývoj epidemie, rozhodla ve čtvrtek vláda. Ve stejný den se mají otevřít zbývající mateřské školy a rotační výuka starších žáků by měla začít i ve zbytku země.

The post Přehledně: Co se dnes otevírá? appeared first on Forbes.

Jede traktor, je to Zetor. A nechává za sebou hubená léta

$
0
0

Traktory Zetor slaví pětasedmdesátku a to už je úctyhodný věk. Svého času se staly synonymem zemědělské techniky – svezl jsem se zetorem, nikoli traktorem, říkávalo se. A dodnes se prý takhle traktorům bez ohledu na značku říká v mnoha zemích, kam je společnost desítky let vyváží.

V roce svého výročí firma podtrhla a sečetla svou dosavadní historii: od doby vzniku tu vyrobili přes 1,3 milionu traktorů a většinu z nich vyvezli do více než 130 zemí pěti kontinentů. V nejúspěšnějších letech ročně vyjelo z továrny na třicet tisíc strojů.

Minulost červených traktorů ale není jen zářivá – i společnosti Zetor Tractors se před dvanácti lety dotkla celosvětová krize. Ke globálnímu propadu ekonomiky se tehdy přidalo sucho a s ním spojená menší chuť zemědělců investovat do nové techniky, svou roli sehrála i konkurence. 

Stabilizovat se firma začala v roce 2010, další propad přišel o osm let později. Zetor potřeboval krizového manažera. V tu dobu na křeslo výkonného ředitele usedl Marián Lipovský, který z této pozice zastává rok a půl i funkci finančního ředitele.

Zetor dobře zná: nastoupil do něj v roce 2004 na pozici manažera obrobny, a i když v roce 2008 firmu opustil, aby si vyzkoušel práci v ocelárnách, už následující podzim, v době hospodářské krize, ho společnost HTC Investments, která Zetor Tractors vlastní od roku 2002, povolala zpátky.

Pandemie zasáhla do období, kdy jste se snažili vzpamatovávat z neúspěšných let 2018 a 2019. Jak firmu poznamenala?

Obchod byl pozastavený hlavně ve druhém čtvrtletí loňského roku. Celý trh jako by zamrznul. Nevědělo se, co bude, nefungovaly dodavatelské řetězce, přetrvávaly komplikace v dopravě, byl problém se zajištěním servisu traktorů. Prodeje traktorů se oproti stejnému období předchozího roku propadly o dvacet procent. Výroba v současnosti jede, potýkáme se ale stejně jako jiní výrobci s problémy dodávek materiálu.

Co se konkrétně dělo?

Šlo o komplikace v rámci dodavatelských řetězců. Výrobní plán jsme museli upravovat v souladu s tím, jak byl materiál dostupný. Určité položky včetně těch z Asie kvůli pandemii vázly. Některé měly skluz až tři měsíce. 

Kolik komponentů dovážíte?

Osmdesát procent součástek nakupujeme v Evropské unii, z toho na Česko a Slovensko připadá asi šedesát procent. Ze zemí mimo Evropskou unii, včetně Asie, vozíme jen některé položky.

80 % součástek nakupuje Zetor v EU

Jak pandemie ovlivnila hospodářské výsledky?

Ty loňské byly srovnatelné s rokem 2019, tržby loni činily přibližně 1,9 miliardy korun. Do období 2020 jsme vstupovali stabilizovaní. Plán byl prodat dva tisíce traktorů a stejného čísla chceme dosáhnout i letos.

Uškodilo vám, že se v covidovém roce nekonaly veletrhy?

Spíš než cestou účasti na velkých veletrzích se snažíme dělat menší akce na polích, kdy si dealer sezve zájemce a ti pak mají možnost si techniku vyzkoušet. Je to pro všechny strany výhodnější a efektivnější řešení. I tento způsob ale bohužel musel být kvůli pandemii dost omezen a spíše jsme se přesunuli jako spousta jiných společností do online prostředí. Jde zejména o videa, 3D prohlídky traktorů nebo aktivity na sociálních sítích.  

Co způsobilo pokles v roce 2018 a ztrátu téměř 150 milionů korun?

Rok 2018 byl pro naši společnost zatěžkávací zkouškou. Do celkově zhoršené situace na trhu, kterou způsobilo extrémní sucho, se promítlo v první polovině roku zpožděné uvedení některých modelů. Bylo totiž třeba zavést novou evropskou směrnici, která upravuje požadavky na zemědělské traktory. To se samozřejmě odrazilo ve výsledcích i v krocích, které jsme museli podniknout – snižovali jsme náklady. V průběhu roku jsme situaci stabilizovali. 

Jak se podařilo osekat náklady?

Museli jsme propustit některé zaměstnance a zlepšit situaci s cash flow. Zároveň jsme snížili skladové zásoby traktorů v Brně i u obchodních partnerů, a tedy i méně vyráběli. Celkové úspory dosáhly úrovně kolem 100 milionů korun.

Kolik jste propustili lidí?

Ke konci března opustilo společnost 145 lidí. Počet byl ve finále nižší, než jsme avizovali, protože jsme uspořili náklady v jiných oblastech a revidovali plán.

Mluvil jste o dovozu materiálu a komponentů. Vyrábíte i přímo v Zetoru?

Jistě, máme velkou obrobnu, produkujeme ozubená kola, hřídele, obrábíme skříně k převodovkám motorů, i další součástky. 

Jakou část svojí produkce nyní vyvážíte?

Osmdesát procent, zbytek zůstává v Česku. 

Vaším obchodním partnerem je i ruská firma. Jak může obchody ohrozit současná situace a napjaté vztahy s Ruskem kvůli kauze Vrbětice?

Situaci pečlivě sledujeme a komunikujeme s naším obchodním partnerem v Rusku. Zatím nevnímáme žádné náznaky, že by naše spolupráce mohla být tímto způsobem nějak ovlivněna. Určité riziko tu je, ale nevyhodnocujeme jej jako vysoké. Situace se bude dál vyvíjet a proběhnou další jednání, proto nyní nechceme dělat předčasné závěry.

Které trhy jsou pro vás nejdůležitější?

Značka Zetor je tradičně silná na domácím trhu, silnou pozici zastává na Slovensku a v Polsku. Stabilní pozici má také v Pobaltí a v zemích střední Evropy, Balkánu a Skandinávie.

Kolik máte dealerů v Česku?

V Česku a na Slovensku je to síť dvaceti sedmi dealerů. V šesti zemích značku zastupují dceřiné společnosti: v Polsku, Německu, ve Velké Británii, Francii, Indii a ve Spojených státech. Do ostatních zemí prodáváme přes nezávislé distributory, kteří mají svoji vlastní dealerskou síť.

Zetor byl mezi zemědělci vždy oblíbený mimo jiné i proto, že byl jako stroj jednoduchý, dokonce bylo možné provádět svépomocí drobné opravy. Udržujete tuto výhodu stále?

Chceme jeho pověst uživatelsky příjemného traktoru držet dál, ale jednoduchost už neznamená to co dříve. Dnes je v traktorech zavedena ve větší míře elektroinstalace, elektrohydraulika, je nutné implementovat větší množství bezpečnostních prvků a software řídicích jednotek. Navíc v rámci dané legislativy musíme přísně dohlížet na plnění emisních limitů.

Po čem je větší poptávka? Chtějí zákazníci spíš sofistikované modely, nebo právě ty jednoduché?

Našimi zákazníky jsou různí uživatelé traktorů. Využívají je se zemědělskými stroji v rostlinné i živočišné výrobě, pro přepravu, komunální služby i pro práci v lesnictví.

Kdo je vašim největším konkurentem?

Obecně jsou to značky jako John Deer, New Holland, Deutz Fahr, Massey Ferguson a Kubota.  Na českém trhu to je zejména John Deer, v Polsku pak New Holland.

Jak velký díl českého trhu dnes Zetoru patří a kolik prodáte v Česku ročně traktorů?

V našem výrobním segmentu činí podíl kolem 20 procent. V roce 2019 jsme do prodejní sítě prodali 1755 traktorů a rok 2020 se držel na podobné úrovni.

Jaký máte plán pro příští období?

Společnost v roce svého výročí vstupuje do nové vývojové etapy a modernizuje produktové portfolio pro období 2023 až 2025. Máme nastavený mírně rostoucí trend. Chceme posílit pozici na trzích, na kterých se tradičně dobře prodávalo a kde má Zetor dobré jméno.

Chceme se dostat k třem a půl tisícům prodaných traktorů.

V posledních letech vstupujeme na nová teritoria v jihovýchodní Asii, Africe a Jižní Americe. Budeme v tom pokračovat i letos, primárně v Africe. Současná nabídka traktorů pro evropské a severoamerické trhy zahrnuje osm modelových řad od dvaceti do sto sedmdesáti koní. Pro globální trhy, kde jsou v platnosti nižší emisní normy, nabízíme navíc ještě řadu Zetor Global Range s výkonem padesát až devadesát koní.

Společnost prý uvažovala i o výrobě jiné než zemědělské techniky: technice pro armádu. Rozvíjíte i takové aktivity?

Jedna ze sesterských společností vyvíjí v rámci projektu Gerlach vozidlo pro vojenské účely. To jde ale mimo nás, my o tom víme a poskytujeme podporu, ale tím to teď končí. Do budoucna bychom se mohli podílet na montáži podvozku, který je definovaný jako nevojenská část. Ten bychom pak montovali v Brně. 

Aktuální vydání magazínu
Fight!
Forbes 4/2021

Kolik chcete v příštích letech vyrábět a prodávat traktorů?

Strategie pro příští roky má mírně stoupavou tendenci. Dnešní úroveň kolem dvou tisíc traktorů je základní linie, ze které se chceme dostat k číslu tři a půl tisíce prodaných traktorů.

V letošním roce slaví Zetor významné výročí, jaké akce plánujete?

Oslava výročí bude probíhat po celý rok. Chceme všem našim obchodním partnerům, zákazníkům, zaměstnancům i fanouškům co nejvíce připomenout její dlouhou historii i plány do budoucna. Představili jsme pro tento rok speciální logo, vznikly také webové stránky shrnující historii výroby s nejdůležitějšími milníky.

Těšíme se také, až veřejnost opět přivítáme v naší Zetor Gallery, kde bude u příležitosti výročí výstava. Současná situace nás samozřejmě omezuje, ale věříme, že druhá polovina roku bude příznivější. 

The post Jede traktor, je to Zetor. A nechává za sebou hubená léta appeared first on Forbes.

Climax roste a nestíhá vyrábět. Majitel předává ve stínu expanze vedení firmy

$
0
0

Zatímco část podnikatelů koronavirus drtí, jiní během pandemie trhají rekordy v obratech. Do té druhé kategorie patří i vsetínský výrobce stínění Climax Service.

Firmě se daří zejména na zahraničních trzích, kam dodává šedesát procent své výroby, ale razantně roste i ten tuzemský – lidé zavření doma zkrátka investují do vybavení a nelehké dny chtějí alespoň trávit v osvěžujícím stínu.

V prvním pandemickém roce zvýšil Climax obrat téměř o devět procent na 1,36 miliardy korun. Na letošek má vedení společnosti plán přiblížit se 1,5 miliardy. A má k tomu dobře nakročeno – za letošní duben hlásí tržby 130 milionů.

„Sledujeme obrovský boom pergol a fasádních látkových clon, většinou v spojení se smart řešeními, různými slunečními či větrnými čidly,“ shrnuje aktuální trendy majitel Climaxu Miroslav Jakubec. Poptávka po stínu je dle jeho slov aktuálně vyšší než výrobní kapacity moravské firmy a část objednávek tak musí Climax odsouvat.

„Nejvíc nás limituje nedostatek pracovníků a váznoucí dodávky hliníkových a plastových komponentů z celého světa. Částečně jsou způsobené pandemií, ale i tím, že dodavatelé nejsou schopni náš růst následovat,“ dodává Jakubec.

Druhý zmíněný problém by měla částečně vyřešit rekonstrukce výrobní haly a investice do nových technologií celkem za 270 milionů. Díky ní by si firma byla schopna některé komponenty a služby, které dosud nakupovala, z větší části vyrobit sama. Vše by mělo být hotové koncem léta.

„Budeme ale potřebovat dalších sto pracovníků, které zatím nemáme,“ říká Jakubec. S nedostatkem pracovní síly se firma potýká dlouhodobě kvůli dopadům protipandemických karanténních opatření. V sezoně, kdy obraty proti zbytku roku rostou o dvě třetiny, firma přitom potřebuje každou ruku.

Jakubec, který společnost s miliardovým obratem začal budovat před čtvrt stoletím na zelené louce a dodnes v ní drží majoritní podíl, prožívá v posledních dvou letech ještě jeden zásadní zlom. Postupně se stahuje z exekutivního řízení firmy a předává otěže řediteli Davidu Žabčíkovi.

Venkovní žaluzie C-80 na apartmánovém domě v Jurmale v Lotyšsku. | Foto Climax

„Uvědomoval jsem si, že firmě už nedávám tolik, kolik bych mohl. A nejsem tak ješitný, abych začal ničit něco, co jsem léta budoval,“ zdůvodňuje Jakubec rozhodnutí uzavřít jednu kapitolu svého byznysového příběhu.

Na jeho začátku vlastníma rukama montoval těsnění do oken a později rozjížděl výrobu žaluzií ve vesnickém kulturáku pár kilometrů za Vsetínem. „O víkendu tam byly taneční zábavy, takže jsme vždy v pátek museli všechno odstěhovat do požární zbrojnice a v neděli zase nastěhovat zpátky,“ vyprávěl Forbesu před čtyřmi lety, kdy jsme příběh Climaxu popisovali poprvé.

Tehdy společnost atakovala první miliardu obratu a její produkty už stínily třeba švédský parlament, ministerstvo školství v Barceloně či vilu Tugendhat. Zájem investorů kroužících kolem domácí oborové jedničky podle Jakubcových slov od té doby roste, a i když on sám nevylučuje, že na palubu přibere minoritního partnera, prodat své dítě nechce.

Venkovní žaluzie C-80 na sídle ombudsmana v Brně. | Foto Climax

„David vyrostl u nás ve firmě a podstatné pro mě je, že máme podobné vidění světa a na řadu věcí stejný názor,“ říká Jakubec, který se kvůli rozdílnému pohledu na způsob řízení společnosti a hodnotové principy v minulosti s byznysovými společníky neváhal rozejít.

Současně však přiznává, že transformace jednoduchá není a vyžaduje obrovskou míru sebekontroly a tolerance na obou stranách.

„V tom prvním roce jsem se sám často zapomínal a vkládal se do věcí, které mi nepříslušely. Taková komunikace pak na kolegy působila zmatečně, často dál reportovali mně, přestože tu byl nový ředitel,“ připouští hlavní akcionář, kterému zůstala funkce předsedy představenstva a strategické stavební projekty, jako je zmiňovaná výstavba nových lakoven a výroby krycích plechů.

Vnímá však i pozitiva změny. „Každodenní tlak se zmírnil,“ pochvaluje si podnikatel víc nadhledu pro strategická rozhodnutí a po 27 letech také prostor zacílit své aktivity i jiným směrem.

„Když člověk celý život něco vytváří, ani nelze sedět se založenýma rukama,“ dodává. V nejbližší době prý hodlá úsilí zaměřit na pomoc vsetínskému hokeji a na spadnutí je i partnerství s prvoligovým fotbalovým klubem.

A co úvahy o nové byznysové výzvě? „Climax je dneska hrou za 1,5 miliardy – další tak velkou a zajímavou hru nejspíš jen tak nenajdu,“ uzavírá podnikatel, který svůj valašský sen rozjížděl před lety s mnohem skromnějším cílem. Uživit rodinu.

The post Climax roste a nestíhá vyrábět. Majitel předává ve stínu expanze vedení firmy appeared first on Forbes.

V Česku mu nechutná, tak staví za hranicemi. V Srbsku plánuje byty za 1,6 miliardy

$
0
0

Český developer UDI Group pokračuje ve svých zahraničních aktivitách. V srbském Bělehradě plánuje vybudovat dalších pět stovek bytů za 1,6 miliardy korun. A začít stavět chce ještě letos.

Projekt s názvem Blok 58 doplní čtvrť, která vzniká v tamní metropoli v okolí třídy Jurije Gagarina a z níž je vidět i na ikonický visutý most přes řeku Sávu. Na pozemku nedaleko centra vyrostou dva jedenáctipodlažní domy do tvaru L, které kromě 492 bytů nabídnou také prostory pro téměř čtyři desítky obchodů.

UDI Group vlastněná Radkem Menšíkem, která má blízko k exšéfovi ČEZ Martinu Romanovi, se na zahraničí zaměřuje delší dobu. Především proto, že legislativní proces v Česku je poslední roky příliš zdlouhavý. V průměru tu čekají developeři na povolení ke stavbě sedm let, někdy i více.

Oproti tomu v Bělehradě získala UDI územní rozhodnutí do půlroku od podání žádosti a jen necelých devět měsíců po koupi pozemku. Vydání stavebního povolení očekává skupina v srpnu. Bagry a další těžké stroje by se měly dát do práce na podzim.

„V zakoupených pozemcích v Srbsku nám tak neleží investované prostředky roky, nezatěžují nás vysoké finanční náklady s tím spojené a samozřejmě nám to také umožňuje vydělané prostředky rychleji znovu investovat,“ tvrdí Menšík.

Kromě Česka a balkánské republiky, která pro UDI momentálně představuje největší zahraniční trh, působí developer také v Maďarsku a Polsku, kde nedávno rozestavěl téměř tisícovku bytů za 2,5 miliard korun.

Celkem skupina realizuje patnáct projektů, od nichž v následujících letech očekává výnos 37 miliard korun. Staví nejen bytové jednotky, ale rovněž kanceláře, obchodní centra i průmyslové areály.

The post V Česku mu nechutná, tak staví za hranicemi. V Srbsku plánuje byty za 1,6 miliardy appeared first on Forbes.

Obrat téměř 200 miliard. Pokračující růst e-commerce rozjíždí válku o odborníky

$
0
0

Epidemie koronaviru akcelerovala boom, který český e-commerce v posledních letech zažívá. Řada firem urychlila digitalizaci a přechod na online řešení, navíc lockdown kamenných prodejen nasměroval větší podíl zákazníků do e-shopů. Razantní růst ovšem přináší i problémy.

O růstu není pochyb, ukazují ho i údaje projektu Česká e-commerce. Podle nich se počet e-shopů během koronakrize navýšil o osm procent, v případě odhadovaného letošního obratu to má být dokonce procent osmnáct.

Vyčísleno v korunách: má se jednat o 198,5 miliardy.

„Česko je e-shopovou velmocí, na počet obyvatel se pyšníme nejvyšším počtem e-shopů v Evropě. A vzhledem k tomu, že číslo neustále roste, jízda zdaleka nekončí,“ míní Miroslav Uďan ze společnosti Shoptet, podle něhož může být v Česku do dvou let přes 50 tisíc e-shopů.

Komplikace spojené s rozmachem spočívají v nedostatku kvalifikovaných pracovních sil.

„Po počáteční fázi, ve které lídr, většinou zakladatel firmy, dokáže nabudit okolí, následuje uvědomění, že nadšení nenahradí zkušenost,“ říká Ivar Mesenský ze společnosti Wolf Hunt, která se na externí nábor a hledání talentů v e-commerce specializuje.

„Často se stává, že nároky a cíle firmy rostou rychleji než výkon aktuálního kádru a pak je vhodné přivést někoho zvenčí,“ dodává a tvrdí, že právě personální nedostatky, které firmy nejsou schopny interně řešit, je obvykle v růstu zbrzdí.

Aktuální vydání magazínu

Proto se o odborníky a odbornice rozpoutala válka a ta se zřejmě v blízké budoucnosti přesune na zahraniční frontu. Důvod je logický: stejně jako například v IT sektoru, ani v e-commerce už český trh práce přestává stačit poptávce.

„Firmy stále častěji usilují o získání manažerů, kteří mají s transformací do online prostředí zkušenosti a pomohou zkrátit náskok velkých hráčů. Zkušenosti v této oblasti mohou rozhodovat o bytí a nebytí společností, které zatím nejsou v e-commerce tak silné,“ míní Mesenský.

Příliv expertů z ciziny sice dočasně zastavilo české (ne)zvládání pandemie, to se ale podle Mirka Mejtského, odborníka na pracovní migraci ze společnosti Petyovský & Partners, dříve či později změní. „Za normálních podmínek je pro zahraniční odborníky Česko atraktivní zemí,“ ujišťuje Mejtský.

The post Obrat téměř 200 miliard. Pokračující růst e-commerce rozjíždí válku o odborníky appeared first on Forbes.

Velká změna v éteru. České vysílače ovládl britský trust

$
0
0

Největší tuzemský provozovatel televizních a rozhlasových vysílačů České Radiokomunikace (ČRa) mění po deseti letech vlastníka. Z rukou australského fondu Macquarie Asset Management nově zamířil k britskému trustu fondů Cordiant Digital Infrastructure.

„Máme radost, že jsme společnost od Macquarie koupili. České Radiokomunikace jsou národním šampionem s bezkonkurenčním portfoliem aktiv v klíčové evropské zemi,“ uvedl k transakci předseda představenstva Cordian Digital Infrastructure Steven Marshall.

Detaily obchodu včetně jeho ceny nebyly zveřejněny, Macquarie ovšem před deseti lety koupil stoprocentní podíl ČRa za více než čtrnáct miliard korun.

O prodeji Českých Radiokomunikací se pravidelně spekulovalo už několik let. Například před třemi roky přinesl server Towerexchange.com podobnou informaci a jen vysílací věže společnosti tehdy ocenil na 800 milionů eur (v přepočtu zhruba dvacet miliard korun).

Zpravodaj Mergermarket zase o rok později informoval, že o ČRa má zájem pět společností včetně PPF dnes již zesnulého Petra Kellnera.

Směr digitál

České Radiokomunikace prošly v poslední dekádě zásadní transformací, jejímž hlavním heslem byla digitalizace. Dnes jsou tak největším poskytovatelem nejen televizní a rozhlasové infrastruktury v Česku, ale i předním poskytovatelem té digitální.

„Jsme hrdí na to, že jsme mohli podporovat růstový příběh Českých Radiokomunikací v posledním desetiletí a stát u této proměny,“ dodal Martin Gebauer. Ten je dnes šéfem infrastrukturního týmu Macquarie Asset Management pro střední a východní Evropu a do roku 2019 byl předsedou představenstva ČRa.

Šéf infrastrukturního týmu Macquarie Asset Management pro střední a východní Evropu Martin Gebauer | Foto Macquarie

Společnost dnes provozuje síť 3730 kilometrů optických kabelů a 660 telekomunikačních vysílačů, z toho 86 využívaných pro šíření televizního a 97 pro šíření rozhlasového signálu. 

Kromě podpory celoplošného vysílání a konektivity nabízejí České Radiokomunikace rovněž cloudové služby a služby datových center. Stojí také v čele rozvoje technologie pro internet věcí a 5G technologií napříč Českou republikou.

„Už v roce 2011 jsme začali pracovat na nových projektech, jako jsou cloudové služby v datacentrech, které dnes rostou více než dvacetiprocentním tempem. Projekty internetu věcí pak rostou o více než sto procent ročně,“ popisoval Gebauer už v roce 2019 v rozhovoru pro Forbes.

Aktuální vydání magazínu

České Radiokomunikace završily svůj finanční rok končící posledním březnem 2020 s tržbami lehce přesahujícími dvě miliardy korun, což představovalo zhruba pětiprocentní meziroční růst, který firma stabilně udržovala i v několika posledních letech.

Nový vlastník Cordiant Digital Infrastructure Trust spravuje investice nejčastěji pojišťovacím domům, penzijním společnostem nebo takzvaným family office, tedy správcům rodinného jmění. Peníze fondů jsou pak investovány do globální infrastruktury nebo nemovitostí.

Macquarie Asset Management, která ke konci roku 2020 spravovala aktiva v hodnotě 347 milird eur, je pak dlouhodobým investorem do základní infrastruktury v Česku. V současnosti se společnost stará například o investici do firmy GasNet. Ta je provozovatelem distribuční sítě plynu o celkové délce 65 tisíc kilometrů. Obsahuje 2,3 milionu přípojek po celé republice.

The post Velká změna v éteru. České vysílače ovládl britský trust appeared first on Forbes.


Strnad a Matera spojili síly s krajem a městem. Nové muzeum Tatra ukáže jejich unikátní sbírku

$
0
0

Projekt, který spojuje nejen veřejný a soukromý sektor, ale také jedny největších rodinných firem u nás. Podnikatelé Strnad s Materou podpořili vznik nového Muzea nákladních automobilů Tatra svou unikátní sbírkou v hodnotě stovek milionů korun. A do parády si vzali také legendární Slovenskou strelu.

Pokud existuje pomyslný průsečík mezi našimi dvěma největšími rodinnými firmami z oblasti strojírenství, jeho zeměpisné souřadnice nemohou být jiné než 49°35‘55.6“N, 18°8‘57.7“E – v samém srdci podbeskydské Kopřivnice.

Místo to sice není úplně malebné, avšak nesmazatelnou stopou zapsané do historie automobilové dopravy. Pod značkou Nesselsdorfer Wagenbau-Fabriks-Gesellschaft zde byl totiž roku 1897 vyroben jeden z prvních automobilů se spalovacím motorem na světě.

V první polovině dvacátého století, pod taktovkou konstruktéra Hanse Ledwinky, automobilka, dnes známá jako Tatra, doslova určovala trendy v tehdy rozvíjejícím se odvětví. Stojí za prvními aerodynamickými vozy, kterými se při tvorbě svého „Brouka“ inspiroval i Ferdinand Porsche.

Jistým milníkem si však společnost Tatra Trucks prošla i poměrně nedávno Po krizi, kterou automobilka zažívala v roce 2013, ji totiž ovládly hned dva významné rodinné holdingy. Majoritní podíl 65 procent si tak ve společnost dodnes drží Czechoslovak Group z rodinné stáje Strnadů.

Právě kopřivnická Tatra přitom v rámci CSG platí za největší dceru, jejíž tržby pravidelně přesahují pět miliard korun. Nejinak je tomu v případě Promet Group průmyslníka Reného Matery, která vlastní zbylých 35 procent akcií.

Časy, kdy výrobní agenda zasahovala mezi osobáky a taky železniční vozy, jsou dnes dávno ty tam a současný byznys automobilky stojí výhradně na nákladních automobilech a unikátních podvozcích. Ty budou také nosný motivem nově vznikajícího muze v domovské Kopřivnici.

The post Strnad a Matera spojili síly s krajem a městem. Nové muzeum Tatra ukáže jejich unikátní sbírku appeared first on Forbes.

Stavař Wachal předal firmu synovi. Ten s ní míří k historickému rekordu

$
0
0

Stavební firma z Kroměříže míří ke svému rekordnímu roku. A předává vedení z otce na syna.

Stavební výroba v Česku sice za pandemie koronaviru meziročně poklesla o jedenáct procent, ale zrovna rodinnou firmu VW Wachal to zase tolik netrápí. Stavaři z Kroměříže, kteří nedávno oslavili třicet let svého podnikání, mají zakázek více než kdy jindy a v letošním roce hodlají dosáhnout obratu 800 milionů. Což by měl být jejich historický rekord.

A letošek je pro ně zlomový ještě v jednom ohledu. Vedení firmy přechází z otce na syna. „Nepřijde mi, že by mě to nějak stresovalo,“ říká k tomu, že společnost s třicetiletou tradicí přebírá zrovna v předapokalyptických kulisách post-covidového světa, Wachal mladší, Ondřej. „Ne?“ opáčí jeho otec Viliam Wachal. „Tak ukaž vlasy!“ Načež Ondřej se smíchem skloní hlavu a přizná, že bujná kštice je tatam.

Nějaké rodinné telenovely plné dramatu, překřikování a přelévání vlivu se ale člověk při rozhovoru s otcem a synem Wachalovými při sebevětší snaze, inspirované bigotním sledováním Rodinných pout, nedočká.

Komunikace otce Viliama Wachala a jeho pětatřicetiletého syna Ondřeje u dlouhého kancelářského stolu (u nějž si svého času poseděl i Tomáš Baťa, když Wachalovi rekonstruovali rektorát na univerzitě, která nese jeho jméno) je ikonicky stavařská: opřená o pevný základ přístupu „co se musí udělat, to se prostě udělá a udělá se to tak a tak“ a živená namátkovými výměnami plnými špičkování a vzájemného přebíjení otce se synem.

Od míchačky do vedení

„Taťka moc nechtěl, abych ve firmě byl,“ říká nový šéf společnosti Ondřej Wachal. „To spíš já se sem pořád cpal.“

The post Stavař Wachal předal firmu synovi. Ten s ní míří k historickému rekordu appeared first on Forbes.

Já na bráchu, brácha na mě. Příběh Grillových a jejich úspěšných byznysů

$
0
0

Spojují je byznysové úspěchy i rodinné kořeny. V tom, co dělají, patří bratři Josef a Radek Grillovi mezi nejvýznamnější hráče u nás. A to přesto, že každý kráčí po vlastní podnikatelské cestě a i jejich pohledy nejen na pracovní život se často odlišují.

Pokud se řadíte mezi fotbalové nadšence, následující výčet vám nebude úplně cizí: ACF Fiorentina, VfB Stuttgart, Rangers FC, Dynamo České Budějovice, Zbrojovka Brno. Co mají tyto kluby společného?

Peníze, které do nich v uplynulých letech vložili bratři Josef a Radek Grillovi. Zatímco ty věhlasnější ze zahraničí propůjčily své jméno Radkovi, respektive jeho pneumatikám Tomket Tires, české celky posloužily jako reklamní nosič pro Josefovu IT společnost Wedos.

Spíše než fanouškovský entuziasmus ale za tímto krokem hledejte byznysový a marketingový pragmatismus. Fotbal je nejpopulárnější sport na světě, který v Česku sledují statisíce lidí (v zahraničí stamiliony), a to pro budování povědomí o značce představuje silnou základnu.

„Fotbal nám udělal mnohem větší reklamu než internet. V onlinu je přetlak, lidé jsou inzercí přehlceni. Když ale máte logo na dresech, které se několikrát denně objevují v televizi, lidé vás neustále vidí a čím dál více vnímají,“ pochvaluje si sedmačtyřicetiletý Josef.

Jeho Wedos, který je největší poskytovatel webhostingových služeb u nás (stará se zhruba o pětinu českých domén a webů), byl v jednu chvíli netypicky sponzorem Budějovic i Brna zároveň. Po zatčení Romana Berbra, místopředsedy fotbalové asociace a šedé eminence české kopané obviněné z korupce, se však firma rozhodla prostředí zelených trávníků opustit.

Radek Grill.

The post Já na bráchu, brácha na mě. Příběh Grillových a jejich úspěšných byznysů appeared first on Forbes.

Město developerem. Ostrava sází na tandem s privátním sektorem

$
0
0

Takzvané Lauby byly ještě v první polovině 20. století nechvalně proslulou lokalitou. V místě, kterému vedle dalších neřestí vévodila prostituce, svou nastávající údajně poznal dokonce i první komunistický prezident Československa Klement Gottwald.

Už takřka půlstoletí však toto místo platí za jednu z největších proluk v samém centru třetího největšího města v republice. Navzdory tomu, že Ostrava dlouhou dobu neplatila za město, které by v širší míře lákalo velké investory, se však tato jizva na tváři moravskoslezské metropole brzy zacelí.

“Už za minulého vedení město obráželo nejrůznější investiční veletrhy, jako jsou MIPIM v Cannes nebo Expo Real v Mnichově a držíme tak nejdelší souvislou řadu účastí ze všech českých městě,“ říká Tomáš Macura, primátor města Ostravy.

Podle jeho slov však ani proaktivní přístup nestačil a velcí developeři, jako je Metrostav, Central Group nebo Passerinvest o Ostravu nejevili větší zájem.

Důvod je přitom jasný: nízké ceny nemovitostí a zároveň, v porovnání s Prahou, nízká kupní síla. I proto město přehodnotilo dosavadní přístup, což vedlo k vytvoření ještě užší spolupráce mezi veřejným a privátním sektorem.

Za jednu z mála výjimek tak dlouho platila pouze rozsáhlejší developerská výstavba v lokalitě Karolina, pod palcem společnost Gemo miliardáře Jaromíra Uhýrka.

V poslední době se však vyrojila řada ambiciózních projektů, které naznačují, že to nejhorší má průmyslem postižený region za sebou.

Právě teď v Ostravě nabývají konkrétních kontur projekty, z nichž některé už věhlasem přesáhly hranice města.

Především je to novostavba koncertní haly podle návrhu newyorského architekta Stevena Holla, zařazená loni prestižním magazínem Architizer mezi desítku nejočekávanějších staveb světa. A po letech pokročil projekt krajské vědecké knihovny „Černá kostka“ od studia Kuba&Pilař.

V plánu je také výšková budova společnosti RT Torax, kterou projektuje duo Chybík+Kryštof spolu se Studiem Anarchitekt.

Co do velikosti i významu se plánované Nové Lauby těmto projektům rovnat nemohou. Zajímavá je však nově aplikovaná forma investičních pobídek v samotném centru metropole, kterou Ostrava v poslední době navazuje s privátními developery. Právě Lauby mají být jejím pomyslným pilotem.

S investorem BBB Nové Lauby, sdružujícím společnosti Bystroň Group, BBP Stavby a stavební společnost BAK, podepsala Ostrava 19. dubna smlouvu, na jejímž základě v nejbližší době vyroste komplex s pětaosmdesáti byty a třípatrovým podzemním parkovištěm.

Nové Lauby | Vizualizace znamení čtyř – architekti

Hlavním specifikem projektu je samotná míra angažmá magistrátu v projektové přípravě. Na dům podle návrhu studia znamení čtyř – architekti nechala Ostrava zpracovat kompletní dokumentaci jak pro územní, tak i následně stavební řízení, včetně všech potřebných povolení.

Developer, kterého město plánovalo vybrat až po dovršení všech příprav, tedy mohl začít stavět prakticky okamžitě. Povedlo se však až napodruhé a prvotní nezájem připisuje Macura dvěma hlavním faktorům.

Město se zavázalo, že odkoupí zhruba třetinu bytového komplexu.

“V rámci tržních konzultací nám vyplynulo, že se investoři obávají konkurence nové výstavby na Karolině ve spojitosti s náklady, na nichž má zásadní podíl i požadavek na kapacitu podzemního parkování,” vysvětluje.

V nové smlouvě se sdružením BBB Nové Lauby se proto město zavázalo, že odkoupí zhruba třetinu bytového komplexu včetně požadované kapacity pro veřejné parkování. Tento krok dá developerovi jistotu velkého kupce pro podstatnou část projektu.

Druhá strana pak přistoupila na podmínku, že v rámci bytového komplexu bude převažovat nájemní bydlení.

Nové Lauby | Vizualizace znamení čtyř – architekti

“Nemyslím si, že by město mělo být univerzálním developerem. Má své role tam, kde nefunguje trh, a kde trh fungovat může, tam by mělo vytvořit podmínky a prostor pro privátního investora,” soudí Macura.

“Rozumná spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem může vést pouze ku prospěchu obou stran. Privátní sektor je mnohdy rychlejší, efektivnější, a to i v oblasti financí. Navíc se nemusí držet zákona o veřejných zakázkách a každou prkotinu přesoutěžit.”

Město si je vědomo, že potřebuje zastavovat proluky.

Podle Ondřeje Vysloužila, šéfa Městského ateliéru prostorového plánování a architektury (MAPPA), který je obdobou pražského IPR nebo brněnského KAM, je podobný přístup ke spolupráci se soukromým sektorem v kontextu naší republiky zatím spíše ojedinělý.

„Město si je vědomo, že potřebuje zastavovat proluky a řešit, co se stávajícími objekty, které už třeba dožily, na všechno ale nejsou finance,“ říká Vysloužil.

„Problém vnímám v tom, že v případě Nových Laubů město projekt poměrně podrobně specifikovalo a teprve potom začalo hledat kupce. Osobně cestu spatřuji cestu v pouhém vymezení území a nastavení podmínek toho, jaký objekt by na dané parcele měl vzniknout,“ rozvádí svůj pohled.

Ostrava Tower | Vizualizace AI DESIGN

Koncepčně by se postupu, který Ostrava zvolila u zmíněných Nových Laubů, měl podobat také projekt renovace takzvaného Ostravského mrakodrapu.

Věžák na ulici Ostrčilova si nedávno vzalo – zatím jen na papíře – do parády studio Evy Jiřičné a Petra Vágnera. Podle Macury je opět ve hře odkoupení části bytového fondu, počítá se však už s větší mírou zapojení investora do finální podoby projektu.

“Ideálně bychom chtěli najít investora, kterému projekt předáme ve fázi investičního záměru. On by si to pak už vše naprojektoval sám, a to při zachování stavebních standardů,“ vysvětluje Macura.

„Ty jsou definovány právě už v investičním záměru, tak aby  zůstal zachován rukopis Evy Jiřičné. A to i přesto, že se Jiřičná s Vágnerem nejspíš nebudou na finální podobě stavby podílet.”

Úzkou spolupráci město udržuje také v rámci projektu nové multifunkční haly pro míčové sporty, která má rovněž vyrůst v katastru Moravské Ostravy. Ta bude prvním objektem tohoto druhu v republice.

Unikátní je také díky konceptu financování záměru, jelikož se na něm podílí Statutární město Ostrava, Moravskoslezský kraj, společnost Ostra Group a potenciálně také Národní sportovní agentura.

“V tomto konkrétním případě se daří dosáhnout jednotného názoru všech investorů a tudíž jsme jako autoři a projektanti v pozici stejné, jako u jiných zakázek,“ říká architekt David Průša ze studia Platforma architekti, které na projektu pracuje.

„I přesto je zde ale architekt jakýmsi kormidelníkem přípravy projektu. Snažíme se udržovat kurz mezi požadavky investorů a našeho architektonického návrhu,” doplňuje Průša.

Spolupráci si pochvaluje také Tomáš Vrátný, majitel Ostra Group, která pro stavbu poskytla nevyužívanou halu své dceřiné společnosti ČSAD Ostrava, a která projektovou dokumentaci financuje.

Narozdíl od ostatních projektů však iniciativa ke spolupráci soukromého a veřejného sektoru vzešla ze strany soukromníka – a to v době, kdy město hledalo pro vybudování sportoviště vhodnou lokalitu.

Předplatné Forbesu

“Společným projektem za více než půl miliardy chceme podpořit rozvoj sportu v našem domovském regionu,” říká Vrátný, který rovněž vlastní basketbalový tým NH Ostrava.

Mezi základní parametry chystané stavby patří splnění požadavků na pořádání mezinárodních sportovních utkání, například kapacita pro 3,5 tisíce diváků.

“Pro nás je prioritní oživení průmyslové zóny, hodně pracujeme s veřejným prostorem u haly, který má sloužit lidem i mimo její provoz,” říká David Průša.

Jeho ateliér má už podobnou zkušenost se spoluprací města a soukromého investora z dřívějška, kdy zpracovával územní studii pro areál Zbrojovky v Brně. Tam Platforma architekti navrhli novou městskou čtvrť zhruba pro 30 tisíc lidí na břehu řeky Svitavy.

Nejednalo se však o zcela totožný model jako v případě multifunkční haly. “Zde to bylo opačně, primárně jsme studii zpracovávali pro město Brno a soukromý investor byl, bohužel, v pozadí. Jinak jsme vždy pracovali a pracujeme buď pro soukromého investora nebo pro město,” konstatuje Průša.

Proaktivní přístup přitom Ostrava aplikuje i v dalších lokalitách v centru města, kde vytipovala nejméně sedm lokalit, které podle potřeb připravila pro budoucí výstavbu.

V případě proluky na křížení ulic Biskupská a Kostelní pak v rámci architektonické soutěže vybrala návrh brněnského architekta Michala Palaščáka, na jehož základě by měl budoucí developer stavět.

Rezidenční objekt Biskupská | Vizualizace Michal Palaščák

Pokud jde o tento rezidenční objekt, další spoluúčast města ve smyslu odkoupení části bytového fondu by nemusela být nutná.

Podle primátora by si takto lukrativní byty měly najít kupce i bez intervence města – a to i navzdory skutečnosti, že se ve stejné lokalitě v těsné blízkosti nábřeží už několik let nepodařilo dokončit další plánovaný rezidenční objekt.

“Časy se mění. Dva roky nazpět jsem podali nabídku na odkup. Kvůli omezenému počtu parkovacích míst jsme chtěli skelet přestavět na byty pro seniory nebo mladé. Teď však objekt koupila investiční skupina, která tam plánuje ještě letos začít stavět,” říká Tomáš Macura.

“Podobným případem je také proluka na Kostelním náměstí, kde by v brzké době mohla začít stavět společnost HSF System. Tím by definitivně došlo stavebnímu zacelení oblasti známé jako Malá Kodaň,” doplňuje.

Posledním příkladem, kde město momentálně spolupracuje se soukromými developery, jsou dva projekty parkovacích domů, jejichž podoba rovněž vzešla z architektonické soutěže.

Rozhodnutí však budou předcházet tržní konzultace zaměřené na to, zdali je o takovou formu investice vůbec zájem.

Parkovací dům za katedrálou | Chalupa architekti

O výstavbě na podobné bázi přitom v poslední době spekuluje také Praha, která se potýká s výrazným nedostatkem bytů v řádu nižších desítek tisíc.

Pražská developerská společnost, příspěvková organizace města, která pro tyto účely vznikla zhruba před rokem a svou činnost zahájila loni v srpnu, bude koordinovat výstavbu na městských pozemcích.

Do budoucna by dokonce mohla sama zajišťovat výstavbu, čímž chce město přiživit řešení bytové krize. Dlouhodobou ambicí společnosti je pomoci k výstavbě 600 až 800 nájemních bytů ročně.

Největšími z devíti vytipovaných lokalit mají být Palmovka nebo okolí plánované stanice metra D Nové Dvory. V obou případech zatím společnost koordinuje sjednocení pozemkového vlastnictví.

The post Město developerem. Ostrava sází na tandem s privátním sektorem appeared first on Forbes.

Místo dolu jezero, hotel a rodinné domy. Sokolovská uhelná představuje svou vizi

$
0
0

Sokolovská uhelná bere svou proměnu z gruntu. Do roku 2030 chce skončit s těžbou uhlí a paralelní firma SUAS Group, patřící stejně jako původní společnost z 57 procent dědicům po zesnulém Františku Štěpánkovi (zbytek vlastní Jaroslav Rokos), už ani ve svém názvu s uhlím nepočítá. 

Velké U ve zkratce prý k uhlí neodkazuje. K čemu tedy? Udržitelnosti? Předseda dozorčí rady a 70. nejbohatší Čech Jaroslav Rokos jen s úsměvem krčí rameny.

Jaroslav Rokos

  • Majetek v hodnotě 3,3 mld. Kč
  • 70. nejbohatší Čech v žebříčku roku 2020

Jeho firma bude sice dál stavět byznys na energetice, ale elektřina a teplo, kterým zásobují třetinu obyvatel Karlovarského kraje, vzniknou z jiných zdrojů.

SUAS se chce se věnovat i odpadům, pěstovat zeleninu, stavět továrny, rodinné domy a taky hotely. Prostor a kapacity na to má: společnost vlastní osm tisíc hektarů pozemků, kam patří i pětisethektarové jezero Medard a přilehlá krajina. A právě s jezerem má společnost velké plány. 

Medard byl původně povrchový důl a nebylo na něm vůbec nic krásného. Ponurá vytěžená krajina, která působí šedě až zlověstně. 

Teď je z něj jezero, kterému se přezdívá Sokolovské moře, jeho okolí se vylouplo jako Popelka, která si před bálem umyla tváře a učesala vlasy, k dokonalosti jí ještě zbývá obléknout šaty. 

Jezero Medard letos v únoru | Foto Lubor Ferenc / Wikimedia Commons

Když společnost důl zavírala, plnila ho vodou a předpovídala mu budoucnost dovolených a luxusního bydlení, leckdo si ťukal na čelo.

Dnes sem i pochybovači chodí na procházky, na ryby, jezdí podél na kole nebo na hladině prohání kite či windsurf. Už teď vypadá krajina zajímavě, i když stále trochu opuštěně. To se má ale během následujících let změnit. 

Přerod v místo, kde se bude bydlet a odpočívat, bude stát několik miliard korun a deset kilometrů břehů se bude novými budovami a přístavy zaplňovat postupně během několika let. Urbanistická studie už je však na světě teď.

Podle Jaroslava Rokose bude SUAS Goup v případě hotelu nejspíš jen investorem, který provoz přenechá nájemci. Podobný osud pak čeká zhruba za dvacet let i lom Jiří, který je nedaleko a jeho rozloha je dvojnásobná.

The post Místo dolu jezero, hotel a rodinné domy. Sokolovská uhelná představuje svou vizi appeared first on Forbes.

Tři bratři. Od prodeje Walmarku k miliardové nadaci, sourozenci Wałachovi poprvé promluvili

$
0
0

Valdemar, Mariusz a Adam. Tihle tři bratři dali Čechům džusy Relax a vitaminy Walmark, pak všechno prodali a teď chytají jednorožce a budují miliardovou nadaci, která má lidi přivést blíže k Bohu.

Valdemar, Mariusz a Adam Wałachovi.

Třinecký Steelhouse zvenku vypadá jako designový panelák s rezavými stěnami, nenápadné sídlo pro nenápadné miliardáře. Tři bratry Wałachy (tedy jednoho Wałacha a dva Walachy, ale o tom až za chvilku), kteří odsud řídí svoje byznysové impérium, možná ani neznáte.

Ale jejich podnikatelská stopa se skoro určitě někdy otiskla i ve vašem životě. Možná kupujete dětem vitaminy Marťánky, babičkám tablety na klouby Proenzi, sobě v lepším případě džusy Relax a v tom horším platíčka Prostenalu.

Všechny ty věci mají společné jedno – na pulty obchodů je dostala tahle trojka: Mariusz, Adam a Valdemar Wałachovi, kteří v devadesátých letech v tehdy čistě ocelářském Třinci dokázali vybudovat ne jeden, ne dva, ale hned tři podniky, které udělaly zářez i ve světě.

Obchod s mákem, nápojové impérium Relax a nakonec i Walmark, špičkovou farmaceutickou fabriku postavenou na zelené louce pod beskydskými horami s výhledem na hořící komíny železáren, ale bratři Wałachovi prodali. Před pěti lety tak pověsili výrobní byznys na hřebík a vrhli se do nové kapitoly života.

Všichni tři teď spolu, stejně jako před třiceti lety, když založili první firmu, budují investiční fond Aternus. Je to vehikl na udržení rodinného jmění, ale taky nástroj na podnikatelský život po životě. Wałachovi skrze něj investují peníze do startupů, a zatímco si v kancelářích šestého patra Steelhousu podává dveře Tomáš Čupr se zakladateli polských skoro-už-jednorožců, tak kapitál tří bratrů utěšeně roste.

Na tenhle rozhovor bylo zaděláno pět let. Od okamžiku, kdy Wałachovi prodali Walmark, chtěl tuhle story slyšet každý soudný ekonomický novinář v Česku. Jenže oni z médií zmizeli jako pára nad hrncem.

Děkujeme, ale ještě není o čem mluvit. Napřed musíme něco vybudovat, odpovídali slušně na e-maily i telefonáty s žádostí o schůzku. Po první pětiletce v roli investorů jsou ale konečně ochotní rekapitulovat. A když se sejdeme – oni tři, já a diktafon –, jako by chtěli všechno to čekání vynahradit.

Ukočírovat tenhle rozhovor je místy jako snažit se přetlačit zapřažené trojspřeží, které se rozjelo z kopce. Bratři Wałachové odpovídají na otázky dřív, než je vůbec stihnu položit, někdy se nadšeně rozpovídají všichni tři přes sebe, pak se v zamyšlených pauzách zastaví a opravují se navzájem, aby jejich odpovědi byly co nejexaktnější – taky dva z nich studovali matematiku a třetí je inženýr.

I když pořád sedí v jedné kanceláři, tak role mají po odchodu z Walmarku rozdělené. „Neděláme všichni všechno, to bychom se zbláznili. Já mám na starosti hlavně investice, Adam filantropii a Mariusz vede Kongres Poláků v České republice,“ vysvětluje Valdemar. „Víte, jak to je, jednou jsem šel na valnou hromadu nepřipravený, neměl jsem nachystané výmluvy a hned mě udělali předsedou,“ odtuší Mariusz.

Zatímco Valdemar je akurátní, v odpovědích nejopatrnější a občas bratry brzdí: „Opravdu tohle chceme říkat veřejně?“, tak Mariusz je na první dojem jeho opak. „A proč ne?“ odpovídá nejčastěji. Je tu přes vtipy a uštěpačné poznámky, i když ty si mezi sebou bratři vyměňují statečně všichni tři se sourozeneckou láskou i nekonečnou upřímností lidí, kteří spolu třicet let dennodenně pracují.

Adam je ten přemýšlivý, taky má na starost tu nejdůležitější část byznysu. Rodinnou nadaci, se kterou mají Wałachovi velké plány. Skrze ni se chystají darovat polovinu svého majetku na – doslova – bohulibé účely. I o tom mluví v prvním velkém rozhovoru po mnoha letech.

Bylo to těžké, prodat svoje největší byznysové dítě, které jste budovali čtvrt století?

Adam: Největší problém byl, že jsme se báli, co budeme dělat. My jsme srdcem podnikatelé, kteří pořád chtějí něco dělat. Jsme od přírody strašně aktivní.
Mariusz: Já čím dál míň. (smích)
Adam: Já myslím, že je víc aktivní, než byl ve Walmarku. Tam jsme měli tisíc lidí a mohl jsi delegovat.
Valdemar: Když jsme se rozhodli o prodeji, tak jsme si všichni tři spolu sedli a řekli si, ať každý sepíšeme, co chceme dělat. A bylo jasné, že budeme pokračovat dál zase spolu, všichni tři.

Valdemar, Mariusz a Adam Wałachovi.

Proč jste skončili zrovna u investic do startupů?

Valdemar: Někdo prodá firmu a pak to dá bankám a správcům majetku a nechá si nastavit portfolio úplně konzervativně. Ale my si rádi hrajeme. Nechceme být pasivní investoři, kterým se někdo jiný stará o peníze a my jenom sedíme na zadním sedadle a kontrolujeme to.

The post Tři bratři. Od prodeje Walmarku k miliardové nadaci, sourozenci Wałachovi poprvé promluvili appeared first on Forbes.

Od Marťánků k nadaci. Miliardoví bratři Wałachovi dávají třetinu majetku na charitu

$
0
0

Byli v devadesátých letech největšími evropskými obchodníky s mákem, vymysleli džusy a limonády Relax, vybudovali značku Walmark, která ovládá část světového trhu s vitaminy a doplňky stravy. Za známými brandy jako Marťánci, Proenzi nebo Prostenal stojí bratři Mariusz, Valdemar a Adam Wałachovi, nenápadní byznysoví žraloci z Třince.

Dlouho o nich nebylo moc slyšet, protože se médií stranili. Teď ale Forbesu ve velkém rozhovoru v květnovém čísle prozradili, co poslední roky budují: fond Aternus, který investuje do technologií a startupů, a také dobročinnou nadaci, do které letos vloží třetinu svého majetku.

Tahle část peněz už nebude patřit nám, bude patřit nadaci a účelu, na který je zaměřená.

O jeho konkrétní výši detailně hovořit nechtějí, podle odhadů Forbesu a oslovených analytiků se ale pohybuje v jednotkách miliard korun. Hodnota jmění, které Wałachovi do své nadace vloží, tedy může dorovnat, anebo dokonce přesáhnout, částku 1,5 miliardy korun, kterou na dobročinné účely vkládají manželé Katarína a Ondřej Vlčkovi.

Ti se se svojí novou nadací zařadili mezi dosud nejštědřejší české dárce, kteří výdaji na charitu překonali i Petra Kellnera nebo Karla Komárka.

„Dali jsme si s bratry závazek, že do naší nadace převedeme třicet procent celého našeho majetku. Neodvolatelně. Tahle část peněz už nebude patřit nám, bude patřit nadaci a účelu, na který je zaměřená,“ vysvětlil Forbesu Adam Wałach, který má v sourozeneckém byznysu na starosti zejména filantropické aktivity.

„Začneme třiceti procenty, uvidíme, jak to bude fungovat. Máme vizi závazku až na polovinu našeho majetku,“ doplňuje jeho bratr Valdemar Wałach. Velká část jejich současného jmění má kořeny v prodeji Relaxu a hlavně Walmarku, ze kterého odešli v roce 2016. Peníze z prodeje Walmarku však ještě rozmnožili ve stávajícím investičním fondu Aternus.

Podle Wałachových bude jejich filantropická nadace hotová do konce letošního roku. „Zdržuje nás jen to, že máme hodně rozmanité portfolio. A teď řešíme, jak ho nejlépe rozdělit na třetinu a pak polovinu. Jestli dát do nadace spíše konzervativnější assety, anebo agresivněji budovanou část portfolia, aby víc vydělávala,“ dodává Valdemar.

Ten je v rodině zodpovědný hlavně za investice a nejvíc ze všech bratrů se věnuje fondu Aternus. V jeho portfoliu je třeba jeden z nejrychleji rostoucích českých startupů Rohlík, ale i polské startupové hvězdy Docplanner a Booksy. Do nich Wałachovi investovali už v prvních fázích jejich růstu a od té doby hodnota jejich podílu raketově narostla.

Kam budou peníze z nadace bratrů Wałachových směřovat? „Je spousta způsobů, jak pomáhat, spousta projektů, které je potřeba podpořit. Na nemocné děti, na postižené, na lidi bez domova. Náš záběr je širší. Chceme změnit srdce lidí,“ popisuje v rozhovoru starší z bratrů, Mariusz. „Jsme věřící lidé a věříme, že křesťanství, jakkoli může být rozporuplně pojímáno, přináší velmi dobré hodnoty,“ doplňuje Adam.

„Proto podporujeme křesťanské projekty, protože klíčem k pozitivní změně je proměna lidského srdce,“ vysvětluje. A jeho bratr Valdemar dodává, že bratři Wałachovi nechtějí skrze svoji nadaci nikoho demagogicky obracet na víru. „Chceme jen ukazovat cestu,“ říká.

Myslí si Wałachovi, že bude tahle jejich cesta mezi Čechy rezonovat? Jak to vypadá, když organizujete setkání pro stovku dárců, mezi kterými jsou i dolaroví miliardáři? A proč se po prodeji farmaceutické fabriky dali na hon jednorožců?

Nejenom tohle se dočtete v rozhovoru, který přináší i celý příběh o budování nápojářského impéria pod značkou Relax a poprvé také detaily toho, proč bratři Wałachovi prodali Walmark.

The post Od Marťánků k nadaci. Miliardoví bratři Wałachovi dávají třetinu majetku na charitu appeared first on Forbes.


Chtějí chránit miliardu lidí. Teď brněnští Whalebone získali 65 milionů

$
0
0

Do brněnského startupu Whalebone míří 65 milionů korun od maďarského fondu Day One Capital a skupiny investorů okolo českých Fazole Ventures. Firma, která vyvinula unikátní bezpečnostní řešení, aktuálně chrání přes 1,5 milionu uživatelů internetu a plánuje tohle číslo zvýšit až na miliardu. A právě tahle nová investice ji má k tomuhle ambicióznímu cíli posunout zase o krok blíž.

„Umožní nám to rozšířit týmy do všech světových regionů a zároveň zvýšit naši kapacitu, abychom zvládli pracovat na velkých projektech, které aktuálně domlouváme s telekomunikačními společnostmi. A v neposlední řadě nám to rozváže ruce, abychom mohli dál rozvíjet náš produkt,“ říká jeden ze zakladatelů firmy Richard Malovič.

Zakladatel Whalebone Richard Malovič

Společnost založil v roce 2016 společně s Robertem Šefrem a pojmenovali ji podle velryb, které pomocí kostic filtrují z mořské vody plankton a malé živočichy, kterými se živí. Whalebone podobným způsobem filtruje škodlivé internetové stránky a programy. Zakladatelé firmy věří, že jejich řešení bude jednoho dne mít stejný dosah jako český kyberbezpečnostní gigant Avast.

Aktuální investiční kolo vede budapešťský fond Day One Capital, který se zaměřuje na technologické společnosti ve střední a východní Evropě. A přidali se k němu i všichni investoři z předchozího kola pod vedením českého fondu Fazole Ventures.

Za tím stojí majitel výrobce krmiv pro zvířata Vafo Pavel Bouška, bankéř Luboš Černý a spoluzakladatel a ředitel coworkingu Opero Pavel Přikryl. Do nové investice se zapojil také technologický investor Petr Zámečník.

„České firmy jsou dlouhodobě na špičce ve vývoji kyberbezpečnostních produktů světové úrovně. Využili jsme naše zkušenosti z telekomunikací a rozhodli se investovat do Whalebone, protože věříme, že jsou schopni produkt globálně škálovat skrze perfektně přizpůsobené distribuční kanály,“ říká György Simó, řídící partner Day One Capital.

Dnes už není problém ochránit uživatele internetu co nejlépe. Ale často je to složité a stojí to spoustu peněz.

A Pavel Přikryl, řídící partner Fazole Ventures k tomu dodává: „Naše dosavadní zkušenost s Whalebone za poslední dva roky nás přesvědčila o tom, že budou v dohledné době chránit stovky milionů koncových zákazníků po celém světě. Bylo tak naprosto přirozené, že se všichni seed investoři přidali k Series A investici.“

Whalebone poskytuje telekomunikačním společnostem a dalším firmám produkt, který chrání jejich zákazníky na síťové úrovni. To znamená, že jakmile se uživatelé připojí k internetu, jsou automaticky chráněni a nemusejí si instalovat žádné další programy. Díky fungování na síťové úrovni navíc nedochází ke snížení výkonu zařízení, na kterých lidé pracují.

Zakladatel Whalebone Robert Šefr

„Naše řešení se dá nasadit snadno a rychle i do těch největších sítí. Dnes už není problém ochránit uživatele internetu co nejlépe. Ale často je to složité a stojí to spoustu peněz. Chráněná je proto jen malá část populace. My naopak chceme pokrýt co nejvíce lidí. Jsme lídry na trhu v rychlosti nasazení do sítě operátora a možnosti škálování,“ popisuje Richard Malovič.

Whalebone pomáhá operátorům nejen chránit uživatele, ale díky tomu, že si zákazníci za bezpečnostní řešení připlácejí, také zvýšit průměrné tržby na jednoho klienta. Mezi firmy, které služby Whalebone využívají, patří například O2 v České republice nebo A1 v Rakousku a Bulharsku.

Brněnský startup chrání i infrastrukturu firem Aero Vodochody, Tescoma, Linet či České zbrojovky Uherský Brod. Celkem má společnost kolem dvou set klientů z řad firem. A na spadnutí jsou další spolupráce.

Letos Whalebone očekává tržby v řádech středních desítek milionů korun. V roce 2022 už by se však měly přehoupnout výrazně přes sto milionů korun. I proto chce v příštích dvanácti měsících společnost zdvojnásobit svůj tým a rozrůst se o nové spolupracovníky v Africe, Asii, Evropě a Severní i Jižní Americe. A nastartovat tak svou globální expanzi.

The post Chtějí chránit miliardu lidí. Teď brněnští Whalebone získali 65 milionů appeared first on Forbes.

Rattaj blíž dalšímu rakouskému ledovci. TMR i v krizi koupila tamní středisko

$
0
0

Ani katastrofální sezóna způsobená vládními restrikcemi neodradila finančníka Igora Rattaje od rozšiřování svého portfolia. Skupina Tatry mountain resort (TMR), jejímž hlavním akcionářem je, dokončila nákup horského střediska Muttereralm v Rakousku.

O koupi střediska se spekulovalo od konce loňského roku, TMR ji však odmítala potvrdit do doby, než ho převezme. Ve výběrovém řízení, do nějž se zapojil jedenáct uchazečů, uspěla s částkou 3,25 milionu eur (přibližně 85 milionů korun).

„Na první pohled nejde o velkých obchod, navíc přišel v době, ve které jsme ještě netušili, jak katastrofálně dopadne zimní sezóna a že budeme muset propouštět,“ komentuje Rattaj dění posledních měsíců, kvůli němuž TMR skončila ve ztrátě a vypověděla smlouvu 260 zaměstnanců.

„Do střediska jsme se však rozhodli vstoupit i kvůli perspektivě jeho propojení se sousedícím střediskem Axamer Lizum a možnosti budoucího napojení na další ledovec,“ vysvětluje jeden z největších investorů do volnočasového byznysu u nás, proč se TMR zrealizovalo akvizici v Tyrolsku.

Středisko, které se nachází přibližně 10 kilometrů od centra Innsbrucku, dvojnásobného dějiště zimních olympijských her, lyžařům nabízí 15 kilometrů sjezdovek v délce od 700 do 4200 metrů včetně slalomové tratě pro profesionály.

Bike park, který je součástí střediska Muttereralm

Podle Rattaje nicméně skýtá obrovský potenciál také v létě, kde láká nejen na turistiku a horolezectví, ale zejména na horskou cyklistiku.

Skupina, jež v Česku vlastní skiareál Ještěd a přes společnost Melida drží podíl ve Špindlerově Mlýně, už předloni koupila v Rakousku korutanské středisko Mölltaler Gletscher i jeho sesterský Ankogel Mallnitz.

Zatímco u nás lyžařská sezóna definitivně skončila, na nejbližším ledovci pro Čechy, kde se momentálně drží tři metry sněhu, TMR zahajuje jarní sezónu.

The post Rattaj blíž dalšímu rakouskému ledovci. TMR i v krizi koupila tamní středisko appeared first on Forbes.

Škoda Auto v prvním čtvrtletí zvýšila provozní zisk téměř o polovinu

$
0
0

Automobilka Škoda Auto v prvním čtvrtletí zvýšila provozní zisk o 46 procent na 448 milionů eur (zhruba 11,6 miliardy korun) z 307 milionů eur před rokem. Ve své výsledkové zprávě to dnes oznámil mateřský koncern Volkswagen.

Tržby Škody Auto v prvním čtvrtletí meziročně vzrostly o zhruba čtyři procenta na 5,049 miliardy eur (130 miliard korun). Automobilka dodala zákazníkům 249 553 osobních vozů, tedy o 7,2 procenta více než před rokem.

Škoda Auto provozuje v České republice tři výrobní závody, vyrábí ale i v Číně, v Rusku, na Slovensku a v Indii, většinou prostřednictvím koncernových partnerství, dále na Ukrajině a v Kazachstánu ve spolupráci s lokálními partnery. Působí na více než sto trzích.

The post Škoda Auto v prvním čtvrtletí zvýšila provozní zisk téměř o polovinu appeared first on Forbes.

UniCredit Bank v Česku a na Slovensku stoupl letos čistý zisk o čtyři procenta

$
0
0

Česká a slovenská UniCredit Bank vykázala v letošním prvním čtvrtletí čistý zisk 980 milionů korun, tedy 38 milionů eur, což je meziroční nárůst o čtyři procenta. Ostatním velkým bankám zisky negativně ovlivnila opatření kvůli koronavirové pandemii.

Objem vkladů UniCredit Bank stoupl meziročně o 6,7 procenta na 446,3 miliardy korun. Objem poskytnutých úvěrů se zvýšil o 5,2 procenta na 454,1 miliardy korun.

UniCredit Bank zahájila činnost na českém trhu v listopadu 2007. Vznikla integrací HVB Bank a Živnostenské banky. UniCredit Bank má v Česku a na Slovensku více než 750 tisíc klientů.

The post UniCredit Bank v Česku a na Slovensku stoupl letos čistý zisk o čtyři procenta appeared first on Forbes.

Penta loni vydělala „jen“ 3,5 miliardy korun. Byl to zatěžkávací rok, říká Dospiva

$
0
0

Investiční skupina Penta ukázala výsledky za rok 2020, kdy se jí čistý zisk propadl o téměř polovinu ze 6,7 miliardy korun v roce 2019 na 3,5 miliardy v roce letošním. Kumulativní tržby portfoliových společností vzrostly o 5 miliard na 181 miliard korun.

„Loňský rok byl pro nás po letech výjimečných hospodářských výsledků zatěžkávací zkouškou. Penta má ale dobře rozložené portfolio, v jednotlivých firmách a projektech všichni odvedli skvělou práci,“ komentoval výsledky skupiny Marek Dospiva, partner a hlavní tvář skupiny.

Jedním z tahounů byla síť lékáren Dr. Max, která meziročně vykázala pětiprocentní růst, když utržila 21,1 miliardy korun. Pozitivní vliv na výsledek měly také Fortuna, Primabanka nebo Penta Real Estate, v níž se našel právě Dospiva. Ke sklonku roku Penta prodala komplex Churchill Square, který se s cenovkou přesahující čtyři miliardy korun stal největším kancelářským dealem v Česku.

Starosti finančníkům z Florentina naopak přináší slovenská zdravotní pojišťovna Dôvera. Ve ztrátě také například skončil výrobce hliníku Slovalco nebo polská retailová síť Empik.

Netradičně pro Pentu začal i rok letošní, kdy jmenovala mezi své partnery trojici nováčků – Fabrice Dumontheila, Václava Jirků a Mariána Slivoviče a naopak se rozloučila s Eduardem Matákem. Tímto symbolicky započala éru po Jaroslavu Haščákovi, který se z pochopitelných důvodů svých funkcí vzdal.

The post Penta loni vydělala „jen“ 3,5 miliardy korun. Byl to zatěžkávací rok, říká Dospiva appeared first on Forbes.

Viewing all 6856 articles
Browse latest View live