Rozvolňování klidně mohlo přijít dřív, pokud bychom byli schopni ohlídat rizikové skupiny a dostat je včas do nemocnice, aby se snížilo riziko úmrtí.
To si myslí přední vakcinolog a odborník na tropické nemoci Jiří Beran a dodává, že život by se už mohl vrátit k normálu, kdyby statistici vyhodnocovali ta správná data podobně, jako se to děje na Islandu nebo v Singapuru.
Třetí vlna by podle něj nemusela zastavit ekonomiku, jestliže bude společnost důsledně chránit nejvíce ohrožené, tedy osoby nad 65 let s přidruženými nemocemi. Ty se podle Berana v naprosté většině případů nenakazí při nákupu nebo na procházce. Nejčastěji na ně nákazu přenese rodina nebo pracovníci v domovech seniorů.
Je systém PES smysluplný?
Za předpokladu, že bude provázaný s intenzivními opatřeními směrem k vysoce ohroženým skupinám, ve kterých umírá nejvice lidí. To jsou lidi nad 65 let, s ischemickou chorobou srdeční, cukrovkou a obezitou.
A je provázaný?
Není, proto zemřelo už 7500 lidí. Děláme různá opatření po celé republice, aniž bychom je doplnili o ta opravdu důležitá. Systém vytvářeli lidé, kteří jsou i třeba výborní matematici, ale nikdy si nemuseli vydělávat jako živnostníci, takže některé věci nedomýšlejí. Bez toho, že bude systém chránit ohrožené skupiny, nebude fungovat dobře. Přirovnávám to k jízdě na dálnici. Představte si, že po ní jezdí auta a po krajnici jdou senioři, kteří ji potřebují přejít. Při tom přecházení jich spousta zemře. Co jsme udělali my? Zavedli jsme protiepidemická opatření, tedy zastavili provoz na dálnici a tím klesly počty úmrtí. Jakmile se jízda obnoví, bude se umírat znovu. Lepší by však bylo provoz snížit a pro seniory vybudovat most, aby bezpečně přešli.
Tím mostem by mělo být co?
Pokud bude senior dodržovat čtyři „r“ – rouška, ruce, rozestup, rozum – v naprosté většině případů se nenakazí tak, že si dojde nakoupit. V 80 procentech na seniory přenáší nemoc rodina a blízcí přátelé nebo pracovník v domově seniorů, kde se už dnes naštěstí testuje. Představa, že opatření, která jsou nastavená pro celou populaci, zafungují i u seniorů, je mylná. Kontakty s rodinou a s přáteli se i při zavřených obchodech nepřerušují. Vždyť lidé nad 65 let se podílejí na úmrtích 92 procenty, a pokud by se do skupiny zahrnuli i ti nad 55 let, je to dokonce 98 procent. Z toho jasně vyplývá, že je potřeba je chránit víc a jinak. V současné době je podružnou informací to, že se virus šíří, důležité je, aby neumírali lidé. A to se dá zajistit souběhem několika opatření.
Jakých?
Přednostní a častější testování ohrožených seniorů, jejich přednostní trasování, kontrola jejich zdravotního stavu telefonem a včasná hospitalizace. Zlomový je sedmý den. Každý člověk, který patří k ohrožené skupině a má příznaky, by měl být sedmý den hospitalizovaný. Kdyby se tohle všechno dělalo, a data na to ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, pozn. red.) má, mohlo se rozvolňovat klidně dřív a mohli bychom žít v běžném provozu s podmínkou ochrany nejzranitelnějších.
Říkáte, že pokud se dostane člověk včas do nemocnice, riziko úmrtí se tím sníží?
Ano sníží. Většině lidí v těžkém stavu se nasazuje remdesivir. Pokud se podá včas, tedy kolem sedmého až desátého dne, stačí ho užívat zhruba tři až pět dnů na to, aby zablokoval tvorbu nových virových partikulí, jednoduše aby se virus v těle nešířil. Případně se může pacientovi podat anticovidní plazma. Lidé, kteří se dostanou brzy do nemocnice, také dostávají intenzivní metabolickou péči, doplňují se jim tekutiny a živiny a předejde se tak kritickému stavu. Zároveň se jednoduchým vyšetřením zjistí, zda se dostává do tkání dostatečné množství kyslíku. To je velmi důležitý ukazatel, který dokáže rozpoznat, zda jsou ohrožené další orgány.
Příkladem, že tato cesta je správná, je třeba Island nebo Singapur. Systém na Islandu je velmi podobný naší chytré karanténě, ovšem je kombinovaný s včasnou hospitalizací. Osoby z rizikové skupiny jsou po pozitivním testu kontrolovány opakovaně telefonicky a v případě zhoršení jdou hned do nemocnice. To můžeme zavést obratem. V Singapuru vsadili na široce dostupné testování a během krátké doby protestovali významnou část populace. Netestovali osoby mladší 13 let, protože u nich onemocnění probíhá bezpříznakově, ale osoby starší 45 let již mohou být ohroženou skupinou – proto byl každý z této skupiny v případě PCR pozitivity zařazen do izolace a pozorován v improvizovaném zařízení na stadionu, kde kontrolovali jeho zdravotní stav. V případě zhoršení byl pacient ihned hospitalizován. Ukázalo se, že včasná hospitalizace výrazně snižuje počty zemřelých, a proto současná čísla jsou kolem nuly.
U nás umírá kolik lidí?
Počet zemřelých z počtu infikovaných, takzvaná smrtnost, je kolem 1,5 procenta. Jedna z nejvyšších je v domovech důchodců, kde se pohybuje mezi 18 a 20 procenty. Ve světě je v domovech pro seniory smrtnost kolem 25 až 30 procent.
Hrozí reálně třetí vlna?
Souvisí s tím, kolik lidí se promořilo a jak si vlnu budeme definovat. Při druhé vlně onemocnělo půl milionu lidí a zemřelo jich 7,5 tisíce. Pokud je v tuto chvíli promořeno 40 procent populace, dalo by se očekávat, že po třetí vlně už by neměly žádné další přijít. Je však otázkou, kdy bude očkovací látka, a co tedy bude dřív. Pokud se začnou nejprve imunizovat rizikové skupiny, nebudou lidi umírat.
Takže už by to znamenalo mimo jiné otevřenou ekonomiku?
To záleží i na tom, jak bude ÚZIS zpracovávat data, která má k dispozici. A má opravdu cenná data. Jsou například schopni určit, kde se lidé z rizikové skupiny infikovali. A jsem předvědčen, že je to ve většině případů od rodiny nebo při různých rodinných oslavách, protože tam dochází k intenzivnímu kontaktu bez „čtyř R“. Naopak nás moc nemusí zajímat, kde se infikovali mladí lidé, v centru pozornosti by měli být lidé ohrožení a data o nich. Je potřeba pochopit, že mezi seniory se epidemie nešíří jako ve zbytku populace. Profesor Dušek z ÚZIS je velmi schopný odborník, který může zpracovat cokoli, ale má jednu velkou nevýhodu. Nikdo z epidemiologů mu neřekl, co má zpracovat, aby byly výstupy efektivní a zamezily úmrtím.
Statistici by se měli zaměřit například na dobu od provedení PCR testu do hospitalizace, a to u lidí, kteří zemřeli, i těch, kteří se uzdravili. Dále také na analýzu kontaktů, vedoucích k infekci zemřelých osob. Je trochu nešťastné, že se neustále inspirujeme v protiepidemických opatřeních v zemích, které jsou co se týče historie epidemiologie a zkušeností za námi.
To znamená, že je u nás tento obor na vysoké úrovni?
Česká epidemiologie měla výsadní postavení. Směrem na západ od nás se rozvíjela jen epidemiologie infekcí v nemocnicích a pak hlavně epidemiologie neinfekčních onemocnění, jako jsou nádory. Směrem na východ to bylo méně epidemiologie a více hygieny. Otcem moderní české epidemiologie byl profesor Raška, který zavedl pojem epidemiologické bdělosti – ve světě používané jako epidemiologická surveillance. V ní se na jednu nákazu kombinovaly poznatky humánní medicíny, tedy epidemiologie, mikrobiologie, infekčního lékařství, veterinární medicíny a přírodních věd. Výsledkem byl komplexní pohled na infekci a zavádění skutečně cílených a efektivních opatření.
Profesor Raška byl ve Světové zdravotnické organizaci ředitelem divize infekčních nemocí a vytyčil program vymýcení varioly, tedy pravých neštovic, který pak na kontinentech realizovalo mnoho českých epidemiologů. Za tuto činnost dostal medaili Edwarda Jennera, udělovanou od roku 1898 Královskou lékařskou společností. Máme na co navazovat.
Je reálné, že tento typ koronaviru zmizí?
Virus z populace nikdy nezmizí. To, že někde nejsou ve vyšším výskytu onemocnění, souvisí s protiepidemickými opatřeními a s určitými formami restrikce. Virus existuje, jen se nešíří. Jakmile se rozvolní opatření, zvýší se výskyt pozitivně testovaných a počet hospitalizací a případně úmrtí. Počty hospitalizací a úmrtí se neregulují protiepidemickými opatřeními v celé populaci, ale jejich intenzivní aplikací a dodržováním u ohrožené skupiny osob.
Jakou roli tom hraje vakcína?
Pomůže vyřešit dva problémy. Pokud se ohrožené skupině aplikuje co nejdříve, dramaticky sníží počty hospitalizací a počty úmrtí. Pokud bude aplikována osobám neohroženým, napomůže snížit cirkulaci viru. Proto se v prioritách očkování počítá s imunizací ohrožených skupin.
Kdy myslíte, že by se mohlo v Česku reálně očkovat?
Jakmile bude vakcína k dispozici po povolení Evropské lékové agentury, tedy někdy začátkem příštího roku. Vakcína bude přicházet v několika dodávkách, nějakou dobu se bude distribuovat a teprve poté aplikovat.
Bude vakcína bezpečná? O tom se hodně diskutuje.
Bezpečnost vakcín proti covidu je pečlivě sledována regulátory a všechny nežádoucí účinky jsou vyhodnocovány. Jde ale o to, aby lékaři, kteří pracují při vývoji vakcíny, zaznamenávali všechny neobvyklé změny zdravotního stavu. Jak se ukázalo u vakcíny proti horečce dengue, zárukou bezpečnosti není, že vývoj vakcíny probíhá delší dobu.
Hodně se také řeší imunita po prodělané nemoci. Podle některých odborníků v případě covidu dlouhodobě nezůstává.
Obecně platí, že v protivirové obraně hraje zásadní roli především buněčná imunita s takzvanou cytotoxickou aktivitou. To jsou buňky, které jsou schopné rozpoznat virem napadenou buňku a tu i s virem zničit. Z práce publikované v časopise Cell vyplývá, že mnoho lidí s asymptomatickou nebo mírnou formou infekce covid-19 vytváří dlouhodobé paměťové T-buňky schopné navodit rychle funkční ochranu – a to dokonce při absenci detekovatelných protilátek. Přirozená expozice viru nebo prodělaná infekce v jakékoliv podobě tak mohou zabránit v budoucnu těžkým formám infekce. Zjednodušeně řečeno, kdo byl pozitivní v PCR testu nebo onemocnění prodělal, nemusí se v budoucnu obávat závažné formy infekce.
Co se týče nemoci a jejího dopadu na společnost, jste spíš optimista, nebo pesimista?
Já jsem spíše optimista, ale už dnes vidíme, že pandemie má vlastně malý medicínský rozměr, ale daleko větší společenský a v současnosti i filozofický přesah. Myslím si, že protiepidemický systém by měl být nastaven tak, aby umožnil osobám chránit se pomocí „čtyř R“ a aby se věnovala zvýšená pozornost a péče ohroženým osobám. Měly by mít přednost v testování, trasování, opakované kontrole zdravotního stavu v případě pozitivity. A měla by se pro ně zajistit včasná hospitalizace.
The post Návrat k normálu mohl proběhnout dřív, podmínkou je včasná hospitalizace, říká vakcinolog appeared first on Forbes.
