Quantcast
Channel: Český byznys Archives - Forbes
Viewing all 6856 articles
Browse latest View live

Kdo stihl vytvořit rezervy, krizi přežije, říká šéf „kelímkářského“ Nicknacku

$
0
0

Většina z vás je už držela v ruce. Vratné kelímky, které často hýří nejrůznějšími barvami, vzaly nejen českou festivalovou scénu útokem už před lety. I díky nim se už pár hodin po začátku akce všude po zemi neválí tisíce zmuchlaných jednorázových kelímků na pivo, které člověk musí překračovat a které podstatně kazí dojem z celé události.

Vratné kelímky, kterými se proslavila brněnská společnost Nicknack, si zkrátka získaly srdce festivalových návštěvníků. Zejména těch, kteří se snaží snížit svůj dopad na přírodu kolem nás.

Jestli však koronavirus něco vytlačil téměř mimo existenci, jsou to právě velké festivaly a hromadné akce obecně. A spolu s nimi i dodavatele, kteří se na jejich pořádání podílejí.

„Na začátku roku to vypadalo, že tento rok bude opět rekordní. Oproti roku 2019 jsme v lednu a únoru meziročně vyrostli, ale v březnu najednou přišel střih. Spoustu procesů jsme tak museli přenastavit,“ říká Michal Hanák, výkonný ředitel Nicknacku.

Zatímco v minulém roce obrat firmy činil 72 milionů, za poslední tři čtvrtletí poklesl o 45 procent. Propad zisku je, vzhledem k řadě režijních a fixních nákladů, ještě větší.

Související vydání

Kromě mzdových nákladů jde v případě Nicknacku také o pronájmy skladovacích hal nebo logistických center. Firma mimoto provozuje tři mycí centra – v Praze, Brně a Ostravě. Jejich provoz však přizpůsobila poptávce a ostravskou linku prozatím uspala úplně. „Drtivou většinu zaměstnanců jsme si ale podrželi,“ říká šéf společnosti.

Nad vodou „kelímkářskou“ firmu drží především dlouhodobě rozjednané obchody nebo spolupráce s pivovary, zoologickými zahradami a kempy. Mnoho promotérů hudebních festivalů také uspořádalo menší akce. Podle Hanáka pak potenciál do budoucna má i segment měst a obcí.

Dodává, že firmy, jako je ta jeho, se teď často nemohou spolehnout ani na svůj byznys v zahraničí. Mimo Česko a Slovensko má sice Nicknack podepsané distribuční smlouvy také v Polsku, Rumunsku, Itálii a ve skandinávských zemích, ale i tam koronavirus většinu projektů zastavil.

Krizi jeho společnost nicméně chápe i jako příležitost. „V době, kdy jsme nebyli přetížení a pod tlakem, jsme měli čas dotáhnout do konce některé plány a zlepšit procesy, na které dříve nezbývalo moc prostoru. Rozšířili jsme tak i naše portfolio,“ vysvětluje Hanák.

Kromě klasických půllitrových kelímků tak letos přišly na řadu i kelímky na teplé nápoje. A také plastové panáky, kterých na jeden půllitrový kelímek za speciální ouško zavěsíte až sedm. Hanák očekává, že budou populární především na Slovensku.

Co se týče výhledu na sezonu 2021, zůstává Hanák zdrženlivý. Podstatné podle něj je, aby se opět rozjely aspoň menší akce.

Teď se ale zdá, že se blýská na lepší časy. Ministerstva totiž předložila tabulku protiepidemického systému (PES), který obsahuje předem daná opatření pro jednotlivé úrovně krizového stavu a ze kterého mohou podobné firmy vycházet. „Samozřejmě nemáme nasazené růžové brýle a nečekáme, že se hned vše vrátí do původních kolejí. Ale aspoň se teď dá něčeho držet,“ říká Hanák.

Výhodu v současné krizi podle něj mají společnosti, kterým se v předchozích letech dařilo a které měly čas připravit si nějaký záchranný polštář.

„Chceme věřit, že ten největší šok už máme za sebou. V minulých letech jsme měli výborné hospodaření, které je zdravé. Pořád jsme tedy v nějakých rezervách, což je velké plus. Když máte rezervy, tak to období prostě přečkáte. Držíme se kréda, že co nás nezabije, to nás posílí,“ dodává.

The post Kdo stihl vytvořit rezervy, krizi přežije, říká šéf „kelímkářského“ Nicknacku appeared first on Forbes.


Dovoz jídla z restaurací spolu s nákupem? Košík.cz spouští službu Restaurace na klik

$
0
0

Tuzemský online supermarket Košík.cz představuje nový koncept s názvem Restaurace na klik. Kombinuje běžný rozvoz jídel z restaurací od rozvážkových služeb a nákup potravin na internetu.

V rámci nové služby nabízí možnost si domů objednat jídlo na několik dní dopředu v podobě kompletního menu včetně polévky a nápoje za zvýhodněnou cenu. Využít ji mohou zákazníci v Praze a pěti dalších krajských městech, minimální cena objednávky je 500 korun.

„Zájem o čerstvě zachlazená hotová jídla roste nejen v domácnostech, ale i ve firmách, jen za listopad počet prodaných porcí vyrostl o 40 procent,“ vysvětluje CEO Košík.cz Tomáš Jeřábek. „Nebojíme se stát alternativou rozvozům z restaurací. Naše hotová jídla navíc pár dní v lednici vydrží a mohou tak sloužit jako železná zásoba pro všechny, kterým se už doma nechce vařit.“

V současné době si lze vybrat hotové šokově zachlazené pokrmy od profesionálních kuchařů z vybraných pražských restaurací jako je Kolkovna nebo pizzeria Grosseto, které do sortimentu zařadily nejprodávanější jídla ze svého stálého menu.

Košík nabízí také hotová jídla ze své vlastní řady Hotovky by Košík, kde lze nalézt tradiční české pokrmy, nebo Authentic by Košík nabízející výběr z mezinárodní kuchyně. Hotová jídla by měla v lednici vydržet několik dní, k přípravě stačí pouze ohřátí v mikrovlnné troubě.

Cena za hlavní jídlo se pohybuje od 75 do 100 korun, polévku lze koupit za 50 až 60 korun. V případě objednávky několikadenního menu nabízí služba dynamicky klesající cenu za dopravu.

The post Dovoz jídla z restaurací spolu s nákupem? Košík.cz spouští službu Restaurace na klik appeared first on Forbes.

Pandemie vánočním večírkům nepřeje. Firmy chystají online akce a dárkové poukazy

$
0
0

Přichází období, kdy se náš kalendář obvykle plní vánočními večírky. Letos však kvůli koronaviru a vyhlášeným opatřením velkolepé party očekávat nejde. I premiér Andrej Babiš před nimi ve sněmovně varoval: „Očekávám, že i nadále budeme dodržovat všechna opatření a nebudeme pořádat žádné vánoční večírky.“

Forbes se proto rozhodl udělat anketu mezi českými firmami a zeptat se, jak budou situaci řešit. Vyplývá z ní, že některé firmy se rozhodly poslechnout doslova a tradiční vánoční veselí zrušily bez náhrady – jako třeba české vývojářské studio STRV.

„V tuto chvíli je pořádání večírku zbytečným riskem. Pro letošek místo něj budeme mít jiné překvapení,“ naznačil její šéf Lubo Smid.

Co firmy plánují místo vánočních večírků

  • online setkání
  • zaslání vánočního balíčku
  • online degustaci vín
  • poukaz do restaurace, knihkupectví, na vitaminy
  • mimořádné odměny
  • setkání v malých skupinách venku

Překvapení vymýšlí i řada dalších firem. Chtějí tak posílit morálku a přinést rozptýlení zaměstnancům, leckdy už unaveným z nekončícího home officu a karantény.

Častým řešením je poskytnutí poukazu: do oblíbené restaurace, do knihkupectví, divadla, případně třeba předplatné na Netflix. Podobně se rozhodla třeba nábytkářská firma TON.

„Neplánujeme zprostředkovat večírek v online formě, ale připravujeme speciální direct mail, který bude obsahovat dárek, a věříme, že zároveň pobaví. Pozitivních emocí není nikdy dost,“ uvedla marketingová manažerka společnosti Anna Handlová.

Aktuální vydání magazínu

Některé společnosti se chtějí sejít alespoň virtuálně, ať už kvůli utužení kolektivu, obnovení kontaktu po dlouhé práci z domova, nebo předání poselství od vedení.

„Vánoční večírek pro nás není jen setkání zaměstnanců, důležitou součástí je i promluva nejužšího vedení firmy a rádi bychom i toto ‚poselství do nového roku‘ v určité podobě zachovali,“ vysvětlila Anna Barochová z marketingu sklářské firmy Lasvit. Konkrétní formu chtějí určit v nejbližších dnech. 

I když zůstane setkání jen ve virtuální podobě, lze přiblížit atmosféru večírku třeba rozesláním degustačních balíčků s jídlem nebo víny. Online setkání a nespecifikované překvapení chystá třeba telekomunikační společnost Vodafone.

„Živá vysílání na pracovní sociální síti Workplace využíváme v současné době pravidelně,“ uvedla Kateřina Šantorová z tiskového oddělení. „Proto i vánoční setkání proběhne ve Vodafonu tento rok virtuálně,“ dodává. I tady k němu plánují další překvapení.

Ač se zdá situace pro pořádání velkolepých party krajně nepříznivá, záleží často jen na fantazii – a rozpočtu – společností. Třeba technologická firma Hire Space nabízí klientům virtuální karaoke, únikovky nebo drag shows.

„Nabádám firmy, aby se nebály přemýšlet o něčem víc než jen o online kvízech nebo společném drinku přes Zoom s dalšími zaměstnanci,“ řekl spoluzakladatel společnosti Edward Poland pro Wired. „Je možné pozvednout firemní vánoční večírek od dystopického pseudosetkání k něčemu výjimečnému, zážitkovému a zapamatovatelnému – a ještě tím podpořit eventový a zábavní průmysl, který poslední dobou trpěl.“

Jenže tím naráží i na jiný problém. Řada firem kvůli pandemii propustila své event manažery, neboť vzhledem k opatřením neměli co pořádat. A místo plánování vánoční akce řeší úplně jiné starosti.

The post Pandemie vánočním večírkům nepřeje. Firmy chystají online akce a dárkové poukazy appeared first on Forbes.

Když kampaň selže, nefakturuju. Expert spravuje v reklamách na Facebooku desítky milionů měsíčně

$
0
0

Jakkoliv vágně může na první dobrou znít pojem „výkonnostní marketing”, točí se v tomhle byznysu velké peníze. Tedy alespoň, když se kormidla chopí jeden z největších odborníků na online marketing v Česku – Petr Handlíř.

Jen za poslední měsíc jeho rukama proteklo přes 20 milionů korun na investicích do reklamy na Facebooku, přitom na volné noze je teprve něco málo přes rok a půl.

Svou první firmu však rodák z Moravy vybudoval, když mu bylo teprve devatenáct. Šlo o e-shop s pánskou módou. Díky němu pochopil, jak funguje svět podnikání a současně se naučil pracovat s reklamou na největší sociální síti – Facebooku, kterým denně brouzdají téměř dvě miliardy lidí.

Ovšem v době, kdy s marketingem začínal, mnoho návodů na dokonalou kampaň na sociálních sítích neexistovalo. Propagaci svých produktů se proto učil v procesu úplně sám metodou pokus-omyl a z vlastní kapsy do inzerce investoval statisíce měsíčně, což podle něho hrálo důležitou roli v tom, jak dnes celý svůj byznys vnímá.

Handlíř se jako speaker zúčastnil komunitní e-commerce konference ShopCamp 2020

„Výkonnostní marketing je o tom umět lidem vydělat peníze. Nezáleží na počtu lajků ani dosahu. Buď klient vydělá, a nebo svou práci děláte špatně. V tom je to férové,“ vysvětluje Handlíř, který studoval obor marketing a obchod na Mendelově univerzitě v Brně.

„Z cizích peněz se vždycky investuje dobře, ale investovat z vlastních prostředků je už o něčem jiném. Doporučoval bych tuto zkušenost každému markeťákovi,“ dodává.

Dobře rozběhnutý e-shop se nicméně ve svých dvaceti rozhodl prodat. To mu vyneslo první větší peníze, které dál využil pro nově objevenou vášeň – reklamu na Facebooku, potažmo Instagramu.

„Pochopil jsem, že firma tímto způsobem může vydělat opravdový balík,“ vzpomíná Petr na své začátky, které ho motivovaly pokračovat v dobře našlápnuté kariéře.

Podstatou výkonnostního marketingu je podle něj vydělat mnohokrát víc, než člověk investuje. „Každá investovaná koruna musí klientovi vydělat násobně víc, třeba čtyřikrát, šestkrát, to už záleží na konkrétním byznysu,“ upřesňuje Handlíř.

Na vlastní triko 

Zažité přístupy agentur ho nicméně přiměly k tomu, aby v reklamním sektoru začal tvořit vlastní smysluplný ekosystém. „Vnímal jsem, jaké jsou na trhu výhody a nevýhody fungování agentur, a teď si dávám velký pozor, abych vše stavěl udržitelněji s maximální kvalitou, na kterou sám dohlížím,” říká.

Petr Handlíř se zakladatelem firmy Vasky, Václavem Staňkem

Podstatný podle něj není objem klientů, ale výsledná kvalita. Proto si pečlivě vybírá, s kým bude spolupracovat. Přednost dává těm, kteří mají potenciál na Facebooku vydělávat. To podle něj totiž neplatí pro každý byznys – rozhodující je kvalitní produkt, kvalita obsahu a marže.

Související vydání

„Snažím se být férový. Pokud hned na začátku vidím, že klient na našich službách nevydělá, do spolupráce ani nejdu. V tom se zásadně odlišujeme od jiných v našem oboru,“ říká Handlíř. Tvrdí, že právě díky tomu se mu daří navazovat dlouhodobě úspěšná partnerství a ušetří tak velké množství energie, jelikož nemusí neustále hledat nové klienty.

Přiznává však, že nikdo není neomylný a občas ani jeho kampaň nevyjde podle očekávání. „Stane se to tak u jednoho z osmi klientů. V takovém případě ale práci nikdy nefakturuji,“ říká Handlíř.

Mladý podnikatel si už pro sebe v byznysu udělal zvučné jméno. Z velké části totiž stojí za úspěchem známých českých značek, jako jsou Vasky, Brašnářství Tlustý, Bernard, Olympus, Rudolf Jelínek, Kalas, Čokoládovna Janek, WOOX či další české lovebrandy.

Aktuálně se stará o prezentaci 53 klientů, každý měsíc ale do portfolia přibývá kolem osmi dalších. Celkový objem peněz, který skrze něho zatím investovali, přesahuje 150 milionů korun a raketově roste.

Obstarávat tak široké portfolio už ale nestíhá sám. Přibral k sobě proto tři další specialisty, kteří jsou pro výkonnostní marketing na Facebooku stejně nadšení jako on sám. Proti pojmu agentura se ale ohrazuje. „Nechci budovat agenturu, spíš skupinu lidí, kteří chtějí být nejlepší na trhu,“ vysvětluje.

U svých partnerství klade Handlíř důraz na dobré osobní vztahy, které jsou základem každého úspěšného partnerství. Návštěva v prodejně jednoho z klientů, prodejce vína Rybízák

Najít k sobě ty správné lidi je ale samo o sobě výzvou, kterou ostatně řeší i dnes, kdy do týmu hledá dalšího kolegu. Klíčovou vlastností, kterou takový člověk musí mít, je podle Handlíře cit pro byznys a smysl pro férovost. „Musí také vědět, jak vydělat peníze. To jsem se naučil na začátku sám a vidím v tom naši obrovskou výhodu oproti zbytku trhu,“ říká.

Pokud by měl Handlíř dát jednu radu začínajícím podnikatelům nebo e-shopům, je to jednoznačně tahle: „Nepodceňujte sílu reklamy na Facebooku. Přestože inzerce pomalu, ale jistě zdražuje, stále je ještě čas z toho vytěžit zajímavá čísla. ”Vyšší stovky tisíců korun tímto směrem každý měsíc investují totiž i ti nejmenší z klientů,“ dodává.

The post Když kampaň selže, nefakturuju. Expert spravuje v reklamách na Facebooku desítky milionů měsíčně appeared first on Forbes.

Sídlo Lasvitu znovu vítězí. Jeho autorům přihrálo letošní Českou cenu za architekturu

$
0
0

Rozhledny, rodinné i bytové domy, mateřská škola, sídla firem, pravá vesnická zastávka, rekonstrukce kostela, parkovací dům nebo mateřská školka. O Českou cenu za architekturu letos bojovalo 27 staveb, vyhrálo sídlo sklářské firmy Lasvit v Novém Boru, za kterým stojí architektonické studio OV-A Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha.

Mezinárodní porota soutěže novou podobu vítězného sídla Lasvitu, kterou tvoří dvě zrekonstruované roubenky z roku 1790 a dvě zcela nové budovy, označila za originální, suverénní a komplexní dílo. Sídlo firmy Lasvit je tak podle nich „logo prokazující jistý realizační um všech zúčastněných, které zároveň vysílá signál odvážného pokusu o nestandardní, nonkonformní přístup k řešením.“

Soubor budov, ve kterých sedí 80 pracovníků sklářské firmy Leona Jakimiče, má za úkol propojovat různé světy. Daří se mu to už jen svojí podobou. Tak kombinuje historický vzhled roubenek a moderní design v noci zařícího “skleněného” domu z materiálu připomínajícího střešní tašky.

Dům je středem sídla firmy, kavárnou i jednacím prostorem. Je uvnitř obklopen policemi, které slouží jako knihovna a sklad vzorků skleněných prvků. Vše doplňuje ještě černý dům, ukrývající třípodlažní prostor otevřený do krovu. Třináct metrů vysoký prostor Lasvit používá k prezentaci nově vyvíjených produktů.

Do pátého ročníku soutěže pořádané Českou komorou architektů se letos dostalo 191 staveb dokončených v posledních pěti letech. Pro finále porota jejich počet zredukovala na 27 a kromě vítěze ještě vybrala pětici finalistů.

Do finálové pětky se probojovaly hned dvě realizace od autorského týmu Ateliér 111 architekti. První je rodinný dům v Jinonicích, který porota označila za dobrý příklad toho, jak architektura může být prospěšná veřejnosti i soukromému majiteli.

Druhé ocenění získalo duo architektů Jiří Weintzettl a Veronika Indrová za novostavbu dílen, nacházející se v zemědělském areálu na okraji obce Opatov, která je určena hlavně pro servis a údržbu velkých zemědělských vozů a strojů.

Porotu oslovil také projekt revitalizace pražských náplavek a do finálové pětky se dostal i v minulosti oceněný ateliér česko-slovenské dvojice Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa, s nimiž přinášíme velký rozhovor v aktuálním vydání speciálu Forbes Life.

Chybík s Krištofem přitom měli ve finále soutěže tři želízka v ohni – kromě vinařství Lahofer ještě gastronomický koncept Manifesto na pražském Smíchově a Enotéku Znojmo. Právě znojemská realizace se probojovala mezi pětici finalistů.

Poslední takto oceněnou stavbou je mateřská škola Za Branou v Pacově, za níž stojí tým architektů Ateliéru Vyšehrad. “Děti, které v této školce vyrostou, si budou pamatovat školku i zahradu jako krásné a bezpečné místo. Budou pyšné na to, že strávily tolik času v tomto nádherném prostředí,” uvedli v hodnocení porotci.

I když lze do soutěže přihlásit stavby dokončené v posledních pěti letech, nejvíc – dvě třetiny – jich majitelům a návštěvníkům začalo sloužit během loňského roku.

Největší počet nominací z finálové sedmadvacítky, dohromady devět, má Praha. Na pomyslné druhé příčce letos skončil Královéhradecký kraj s pěti vybranými stavbami a po třech nominacích pak mají kraje Středočeský a Jihomoravský.

O vítězích v několika kategoriích rozhodovala mezinárodní porota, v jejímž čele stál francouzský krajinářský architekt, urbanista a akademik Henri Bava, spoluzakladatel ateliéru Agence Ter působícího v Paříži, Karlsruhe, Šanghaji a Los Angeles. Dalších šest členů poroty pochází z Velké Británie, Slovenska, Nizozemska a Maďarska.

The post Sídlo Lasvitu znovu vítězí. Jeho autorům přihrálo letošní Českou cenu za architekturu appeared first on Forbes.

Místo Číny zahrají v Bechyni nebo Karviné. Komárkova nadace oznámila, komu věnuje klavíry od Petrofu

$
0
0

Příběh, který dnes prozatím vyvrcholil, výstižně shrnul ředitel základní umělecké školy v Bechyni Jan Svoboda: „Líbí se mi, že to je příběh o zmařené zakázce, a řekl bych, že ta je teď lépe využitá.“

Nadace miliardáře Karla Komárka a jeho manželky Štěpánky oznámila, do kterých škol doputuje 11 nástrojů české firmy Petrof. Ty byly podle původní zakázky vyrobeny pro zákazníka z Číny, ten je ale odmítl převzít v důsledku návštěvy předsedy Senátu Miloše Vystrčila na Tchaj-wanu.

Karel Komárek

  • Majetek v hodnotě 71,0 mld. Kč
  • 5. nejbohatší Čech v žebříčku roku 2020

„Spontánně jsme se rozhodli, že když o nástroje nestojí v Číně, udělají radost v českých školách,“ vysvětlila spoluzakladatelka nadace Štěpánka Komárková, proč Karel Komárek Family Foundation (KKFF) odkoupila všechny nástroje v hodnotě 5,3 milionu korun a následně vyzvala školy, aby začaly zasílat žádosti o nástroje.

„Česko je úspěšná a hlavně svobodná země. To je to, čeho si osobně nade vše vážím a tímto drobným gestem si to dovoluji spoluobčanům připomenout,“ prohlásil Karel Komárek už v září, kdy byla celá akce spuštěna.

Po dnešku je tedy známo, které školy nástroje obdrží. Dojde k tomu zřejmě ještě do konce roku a nástrojů nakonec bude více než jedenáct.

Nadaci oslovila žádost sepsaná Albertem Novákem, žákem umělecké školy ze Strmilova, takže se rozhodla přikoupit ve prospěch této instituce ještě jeden klavír. Dalších pět pianin darovala samotná firma Petrof, dostanou je školy z dvanáctého až šestnáctého pořadí.

Zároveň byla spuštěna veřejná sbírka na webu klavirydoskol.cz, kam může kdokoliv zaslat příspěvek. Sbírka umožní vybavit hudebními nástroji další instituce, cílem je vybrat bezmála 10 milionů korun a do širšího výběru adeptů na nový nástroj bylo zařazeno 45 škol.

O tom, že je to potřeba, svědčí zájem, který iniciativa KKFF vyvolala. „Celkem se sešlo 152 žádostí a ze všech byla cítit upřímná snaha ředitelů a učitelů, aby svým žákům dopřáli to nejlepší,“ informovala Štěpánka Komárková. Průměrné staří klavírů na školách je nyní 49 let, ale snadno se mezi nimi najdou i nástroje, na nichž mohlo být hráno prezidentu Masarykovi.

Největší klavírní křídlo Pasat bude v koncertním sálu umělecké školy v Bechyni. Rozhodla o tom odborná komise složená především ze zástupců ZUŠ.

Komise rozhodovala podle přesně stanovených parametrů: například rozpočtu školy, počtu studentů, dostupnosti hudebního vzdělání, výše školného, úspěchu studentů na soutěžích či počtu klavírů na škole a jejich průměrného stáří.

Křídlo P 210 Pasat | Foto Petrof

Jeden z garantů projektu, klavírní virtuos Ivo Kahánek, považuje celou akci za akt národní hrdosti. „Chtěl bych vyzdvihnout zejména etickou hodnotou spočívající v tom, že hudba a umění jsou integrální součástí našich životů.“

The post Místo Číny zahrají v Bechyni nebo Karviné. Komárkova nadace oznámila, komu věnuje klavíry od Petrofu appeared first on Forbes.

Nejbohatší investoři kvůli Pirátům zchudnou. Prosadili vyšší zdanění cenných papírů

$
0
0

Sněmovna minulý týden schválila revoluční daňový balíček. Největší pozornost médií i veřejnosti samozřejmě přilákalo zrušení superhrubé mzdy, ale změn poslanci přijali více. A jedna z nich dopadne na movitější investory. Při obchodování s cennými papíry budou muset počítat s vyšším zdaněním.

Dnes platí pro prodej cenných papírů daňová výjimka. Ať už se prodávají akcie či třeba dluhopisy, jsou tyto transakce osvobozeny od daně, pokud mezi nabytím a prodejem cenných papírů uběhla delší doba než tři roky.

To nyní pro část investorů končí, pokud tedy změnu posvětí i senátoři. Návrh pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka zavede progresivní zdanění kapitálových příjmů v rozmezí mezi 15 až 23 procenty. Nově by měl být od daně osvobozen pouze roční příjem do výše 20 milionů korun pro jednoho poplatníka.

„Nevidím důvod, aby člověk platil z příjmu z práce asi 40 procent včetně odvodů, zatímco z kapitálového příjmu nic. Navíc jsme tam dali štědrý limit, aby to nedopadlo na střední třídu,“ uvedl Ferjenčík pro server Novinky.cz.

Související vydání

Změna tak míří na ty nejbohatší investory a majitele podílů v akciových společnostech. Do státního rozpočtu by měla přinést kolem dvou miliard korun ročně. Kromě Pirátů pro ni hlasovali také zástupci hnutí ANO, ČSSD a KSČM.

Ferjenčíkův návrh přitom ve sněmovně ležel přes rok a nenacházel širokou podporu. Poslanec však nakonec využil situace, kdy sněmovna schválením daňového balíčku prohloubila deficit státního rozpočtu o dalších 130 miliard korun a zákonodárci přivítali každou možnost, jak tento propad alespoň trochu snížit.

The post Nejbohatší investoři kvůli Pirátům zchudnou. Prosadili vyšší zdanění cenných papírů appeared first on Forbes.

E-shop s neexistujícím zbožím. Jak parta z Hithitu vybudovala byznys se stamilionovým obratem

$
0
0

Před osmi lety znal to slovo málokdo. Dnes, když se u nás řekne crowdfunding, má většina lidí jasno: Hithit.

Platformu pro hromadné financování projektů založila v roce 2012 parta čtyř nadšenců. A přesto, že Hithit už postavil na nohy více než tři a půl tisíce podniků a kreativců, sám je byznys jako každý jiný. S neskromným obratem 100 milionů za rok 2020. Všechno přitom začalo náhodou.

Producent Aleš Burger se potkal s Norbertem Nagyem a Pavlem Müllerem, programátory, kteří stojí za technologickou firmou GuideVision. Burger znal ze své práce lidi, kteří sršeli nápady, ale na své projekty neměli peníze. Ajťáci se naopak pohybovali v branži, ve které peníze nechyběly, a navíc uměli přes noc naprogramovat perfektní web pro crowdfundingové kampaně.

Tým nakonec doplnil i bývalý novinář a PR specialista Pavel Eichler a jak už asi tušíte, vznikl byznys, který dnes zajišťuje 80 procent všech crowdfundingů u nás.

Založit firmu byla jedna věc, vysvětlit lidem, co to vlastně ten crowdfunding je, byla věc druhá. „První rok si o nás i média myslela, že nejsme byznys, ale charita, která přišla spasit českou kulturu. A ona je to vlastně pravda, jen si za to bereme provizi,“ směje se Burger a dodává, že ani samotné projekty nevěděly, jak s Hithitem pracovat a jak hromadného financování využít.

„První roky jsme proto těžili jen z našich kontaktů a znali jsme všechny, kdo si u nás projekt vytvořili. Náš produkt jsme nabízeli kamarádům a známým, třeba Tata Bojs nebo výtvarníku Musovi, a s jejich pomocí jsme edukovali veřejnost,“ dodává Eichler.

Související vydání

Velký zlom podle něj přišel v době, kdy Hithit začali využívat kromě kreativců i podnikatelé. „Postupně čím dál víc lidem s nějakým byznysplánem docházelo, že za spuštění kampaně na Hithitu nic neplatí a není důvod to prostě nezkusit.

Alternativou je půjčit si peníze v bance na produkt, o kterém nevíte, jestli je o něj zájem. U nás zjistíte, jestli je váš nápad dost dobrý, trh vám sám řekne, jestli má ta věc být modrá nebo červená a jaká je vhodná cena, a to ještě dávno před tím, než začnete vyrábět. A i když náhodou neuspějete, je to pro vás skvělý feedback, navíc bez dluhů v bance,“ popisuje Burger.

Pěti- až devítiprocentní provizi odvádí Hithitu jenom kampaně, které úspěšné jsou. „To je jednak velká výhoda oproti jiným platformám, kde většinou platíte nějaké procento vždy, a jednak to motivuje nás samotné. My totiž nejen chceme, ale i potřebujeme, aby co nejvíce projektů uspělo,“ říká Eichler.

Cílové částky v kampaních přitom stabilně dosahuje víc než polovina projektů. Recept je prý jednoduchý: nejúspěšnější projekty jsou prostě ty, za kterými stojí silný příběh.

Své o tom ví například Václav Staněk, majitel značky bot Vasky, který se do našeho výběru 30 pod 30 dostal už ve svých jednadvaceti letech. Se svou kampaní nakonec sesbíral 5,5 milionu korun a stal se tak po DVTV druhým nejúspěšnějším projektem za celou historii webu.

Původně přitom cílil na částku 450 tisíc. „Jsou totiž dva způsoby, jak prodat boty. Můžete říkat: vyrábíme boty, kupte si boty. Nebo můžete být jako Staněk, mladý rodák ze Zlína, ručně a precizně vyrábět boty a za vzor si klást Baťu,“ říká Burger.

Podobný úspěch zažila na Hithitu i firma Skinners, výrobce bot, které je možné srolovat do kapsy. Na rozjezd byznysu z garáže tehdy chtěla vybrat 90 tisíc korun, ale po tom, co jí fanoušci poslali rovnou půl milionu, zamířila na mezinárodní trh. V průběhu tří let prodala přes 300 tisíc párů ponožkobot a expandovala do všech koutů světa. „A tohle je kouzlo crowdfundingu,“ směje se Burger.

S podobnými kampaněmi samozřejmě roste i sám Hithit. Jen letos se jeho obrat zvýšil o 40 procent.

Holešovická crowdfundingová platforma na jaře navíc spustila program pomoci malým podnikatelům #HithitAntivir a přehodnotila podmínky, za kterých se projekty můžou o financování ucházet.

„Dříve jsme jako nejnižší částku, na kterou můžou projekty cílit, měli nastavených 50 tisíc. Jenže teď jsme zjistili, že i 10 tisíc může mnohé živnostníky dělit od krachu. Standardně také musel každý projekt natočit video, vytvořit zajímavé odměny a podobně. Věděli jsme, že musíme začít přemýšlet jinak,“ popisuje Burger.

Mít účet na Hithitu bude brzy stejně běžné jako mít účet na Facebooku.

„Podnikatelé zasažení lockdownem potřebovali zaplatit nájem, ne vymýšlet kreativní odměny. Takže jsme to zjednodušili,“ pokračuje. Zájemcům o kampaň tak dnes stačí vytvořit jednoduchý seznam produktů nebo služeb, které můžou nabídnout, a jejich cílová částka může být klidně pět tisíc.

Na jaře si tak díky speciálnímu anticovid programu úspěšné projekty na Hithitu rozdělily přes devět milionů korun. „A tohle nás jenom utvrdilo v tom, co se snažíme prosazovat – že každý byznys by si měl kampaň na Hithitu alespoň zkusit,“ uzavírá Burger s tím, že s trochou nadsázky věří, že mít účet na Hithitu bude brzy stejně běžné jako mít účet na Facebooku.

The post E-shop s neexistujícím zbožím. Jak parta z Hithitu vybudovala byznys se stamilionovým obratem appeared first on Forbes.


LIVESTREAM: Sledujte konferenci Lepší Česko

$
0
0

Program:

9.30–9.40: Úvodní slovo šéfredaktora Petra Šimůnka
9.40–10.10: Forbes index Lepší Česko – Lukáš Kovanda

10.10–11.00: Blok I. – Hodnoty
Je lepší Česko svobodné Česko?

Tereza Engelová – novinářka, dokumentaristka
Karel Kovář (Kovy) – influencer a moderátor
Mikuláš Kroupa – ředitel Post Bellum, zakladatel Paměti národa
Miloš Říha (Šípek) – ředitel Skautského institutu
Karel Šimka – soudce Nejvyššího správního soudu
Miloš Vystrčil – předseda Senátu Parlamentu ČR

11.00–12.00: Blok II. – Vzdělávání 21. století
Vzdělávání není jen školství. Změní letošní krize, co pro nás znamená?

Danuše Herrmannová – ředitelka Smiling Crocodile
Petr Ludwig – zakladatel GrowJOB Institute
Robert Plaga – ministr školství, mládeže a tělovýchovy
Ondřej Šteffl – vizionář a zakladatel ScioŠkol
Ivo Vondrák – hejtman Moravskoslezského kraje

12.45–13.45: Blok III. – Zdraví a inovace
Jak covid změní naše zdravotnictví, co dobrého nám krize přinese?

Jan Blatný – ministr zdravotnictví
Milan Kubek – ředitel České lékařské komory
Tomáš Šebek – lékař a zakladatel uLékaře
Patrick Zandl – člen Covid19CZ

13.45–14.00: Jak se vám pracuje během koronakrize?
Průzkum společnosti Soitron ve spolupráci s Forbesem
Zbyszek Lugsch – Business Development Director, Soitron

14.00–15.00: O moralitě kapitalismu a podnikání s Yaronem Brookem
Filozof, autor a zakladatel Ayn Rand institutu

15.00–16.00: Blok IV. – Byznys v krizi (a po ní)
Jakou roli mají podnikatelé, stát, zaměstnanci a co je čeká po krizi?

Karel Havlíček – ministr průmyslu, obchodu a dopravy
Jana Maláčová – ministryně práce a sociálních věcí
Leoš Novotný – bývalý majitel Hamé a skromný živnostník
Michal Stachník – ředitel Cisco v ČR

16.00–17.00: Blok V. – Ekonomika a regulace
Může Česko ovlivnit svou budoucnost? Bude lepší?

Klára Dostálová – ministryně pro místní rozvoj
Lukáš Kovanda – autor analýzy Lepší Česko, hlavní ekonom Trinity Bank
Aleš Michl – člen bankovní rady ČNB
Danuše Nerudová – rektorka Mendelovy univerzity, členka KoroNERV-20
Eva Zamrazilová – předsedkyně Národní rozpočtové rady

17.00: Závěr konference, poděkování partnerům

The post LIVESTREAM: Sledujte konferenci Lepší Česko appeared first on Forbes.

Enern a ČEZ vsadily na topenáře. Český startup cílí na střední Evropu

$
0
0

Je to ani ne čtvrt roku, co jsme psali o letošním více než šestinásobném růstu českého startupu Topíte.cz, který digitalizuje segment topenářství. Radostná čísla se v podstatě přesně rok poté, co firma získala 20 milionů korun od fondů Enern a Presto Ventures (dříve Bohemia Venture Capital), přetavila do další investice.

Částku 80 milionů korun do ní ve středu nově přilil opět Enern, tentokrát ve spojení s fondem Inven Capital, za kterým stojí energetická skupina ČEZ.

„V Enernu věříme týmu Topíte.cz už od jejich prvních dní. Spojuje nás vidina topenařiny bez nepříjemných překvapení a nutnosti neustálého nahánění dodavatelů,“ komentuje investici Tomáš Obrtáč, investiční partner skupiny Enern, která v českém startupu drží více než třetinový podíl.

Topíte.cz, které před dvěma lety založili topenáři Karel Náprstek, Jiří Švéda a Daniel Helcl, tak od svého vzniku vybralo od investorů přes 100 milionů korun. Nově získané prostředky přitom půjdou hlavně na rozšiřování týmu v České republice a také na zahraniční expanzi plánovanou na začátek příštího roku.

Firma na cestě za svým cílem stát se největší svého druhu v regionu prvně zamíří do Polska. „Máme v plánu stát se do roku 2024 lídrem v regionu CEE,“ řekl už dříve Forbesu jeden ze spoluzakladatelů Daniel Helcl, který se svými kolegy drží 27,5 procenta.

Spoluzakladatel Topíte.cz Daniel Helcl

Topíte.cz skrz svou platformu propojuje domácnosti s topenáři, prodává tepelná čerpadla, kotle nebo i klimatizace a letos chce uzavřít smlouvy za 80 milionů korun. Už dnes je přitom největší topenářskou firmou v Česku.

„Loni jsme v prvním pololetí uzavřeli smlouvy za necelých 5 milionů korun, letos jsme ve stejném období měli uzavřené smlouvy v hodnotě 28,7 milionu,“ ilustroval letošní rychlý růst Daniel Helcl.

Firma se v prosinci bude stěhovat z Chuchle do nových prostor na pražském Zličíně, kde plánuje vytvořit showroom tepelných čerpadel pod názvem Topíte.cz akademie. Showroom nebude sloužit jen pro prezentaci zařízení, ale i pro školení jejich montáže.

Podpořit prodeje by do konce roku měla i nová aplikace s názvem Kotelna a s ní spojený marketplace, jejíž spuštění je na spadnutí a která by Topíte.cz měla otevřít i dalším řemeslníkům.

The post Enern a ČEZ vsadily na topenáře. Český startup cílí na střední Evropu appeared first on Forbes.

Tvrdý brexit je spíše výzvou než překážkou, říkají čeští exportéři. Obchodních bariér se nebojí

$
0
0

Do Vánoc zbývají čtyři týdny. Do konce přechodného období po vystoupení Velké Británie z Evropské unie o jeden víc. Jaký dárek londýnští a bruselští vyjednavači českým exportérům přinesou, však zůstává i v takto šibeničním termínu stále nechtěným překvapením.

Zástupci Velké Británie a států evropské sedmadvacítky měli bezmála celý jeden rok na to, aby vyřešili, jakými pravidly se bude vzájemný obchod řídit od 1. ledna 2021. Právě tehdy totiž uplyne zmíněné dvanáctiměsíční přechodné období, během něhož sice už Spojené království členem EU teoreticky není, ale z hlediska byznysu a každodenního života se obě strany tváří, jako by tomu bylo naopak.

Jenže to už za chvíli nepůjde. Pokud si v horizontu několika příštích dní britský vyjednavač David Frost s Michelem Barnierem zastupujícím EU neplácnou, k žádné dohodě nedojde a na obou březích Lamanšského průlivu se začne obchodovat podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO). Což bude znamenat zavedení cel, kvót a dalších obchodních bariér.

Poslední zprávy přicházející z Londýna a Bruselu jako by naznačovaly, že vůle domluvit se přece jen existuje. Ovšem rozhodně ne za každou cenu. Spory panují, respektive dlouhodobě přetrvávají, například v oblasti pravidel hospodářské soutěže, životního prostředí, práv zaměstnanců i rybolovu.

Unie se bojí, že se její firmy ocitnou v nevýhodě, pokud nebude mít sama možnost dohlížet na ochranu a zachování konkurenčního prostředí. Zástupci Spojeného království pro změnu říkají, že do toho, co se bude od nového roku dále v rámci podnikatelského prostředí dít na ostrovech, už evropským představitelům nic není.

V otázce přístupu na jednotný trh by se podle Britů naopak ani po 1. lednu nic měnit nemělo. Což si však EU nedokáže za současné situace dost dobře představit.

Škoda Auto stihla vloni na britské ostrovy vyexportovat na 75 tisíc svých vozů

Jinými slovy, jestliže jedna ze stran v inkriminovaných oblastech ze svých požadavků alespoň částečně neustoupí, přibude řadě majitelů britských i evropských firem spousta vrásek na čele. Pro Českou republiku tvoří největšího zahraničního partnera sousední Německo, ovšem i do Británie vyvážejí tuzemské podniky ve velkém.

Jeden příklad za všechny: Škoda Auto. Mladoboleslavská automobilka stihla vloni na britské ostrovy vyexportovat na 75 tisíc svých vozů. Letos to nejspíš bude o něco méně, ale i tak lze konstatovat, že až doposud se jí na tamním trhu relativně dařilo.

Otázkou je, jak to bude vypadat příští rok. Spekuluje se totiž, že v případě takzvaného no-deal scénáře by mohlo být na osobní auta uvaleno clo ve výši 10 procent a na ta užitková dokonce až 16, což jejich konkurenceschopnosti rozhodně nijak nepomůže.

Ovšem to je jen pověstná špička ledovce. Vloni se z Česka na britské ostrovy vyvezlo zboží v hodnotě zhruba 58 miliard korun, vedle Škodovky zde působí i celá řada jiných firem, které ani pět týdnů před koncem roku netuší, dle jakých pravidel se budou od ledna řídit.

Budějovický Budvar ročně na druhou stranu Lamanšského průlivu vyexportuje desítky tisíc hektolitrů piva. Britský trh je pro slavnou tuzemskou značku důležitý, a pochopitelně ani jí se varianta tvrdého brexitu příliš nezamlouvá. Ačkoliv možná z trochu odlišného důvodu, než jak by se mohlo na první pohled zdát.

Naše administrativní náklady by se během příštího roku mohly navýšit zhruba o 30 tisíc liber

„Pro nás to bude především znamenat vyšší administrativní zatížení,“ říká ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák. „Budeme si muset platit extra skladové prostory, budeme se muset zabývat monitoringem toho, kolik piv a kam jsme v rámci Velké Británie vyvezli a tak podobně,“ vysvětluje.

Že by došlo k nějakému zásadnímu výpadku tržeb, si nicméně Dvořák nemyslí. „O případném dovozním clu se toho v tuto chvíli zatím moc neví, ale co jsme měli možnost vypozorovat, tak Londýn bude chtít mít pro začátek veškerý pohyb zboží hlavně dobře zmonitorovaný, což by naše administrativní náklady během příštího roku navýšilo zhruba o 30 tisíc liber, tedy necelých 900 tisíc korun,“ říká Dvořák.

Jinak by se ale podle něj v případě Budějovického Budvaru nic dramaticky změnit nemělo. „Respektive alespoň v tuto chvíli o ničem takovém nevíme,“ dodává.  

Ani další oslovení čeští exportéři nevidí hrozbu odchodu Londýna z evropského trhu bez dohody až tak černě. „Pro naši firmu se změní pouze to, že každý vývoz bude muset projít celním úřadem jako u ostatních teritorií mimo Evropskou unii. Dalších překážek v obchodu se neobáváme,“ potvrdil redakci Forbesu Tomáš Uher, obchodní ředitel společnosti RWT zabývající se výrobou brousících strojů.

Aktuální vydání magazínu

Se svými zahraničními odběrateli se na téma blížícího se konce přechodného období baví pravidelně, většinou však na jejich popud.

„Britští partneři mají kvůli kolísajícímu kurzu v současné době problém s výměnou jejich měny na eura, jelikož naše exportní ceníky jsou nastaveny v eurech. Jedním z nich jsme dokonce byli dotázáni, jestli bychom si proto nezaložili bankovní účet v librách a nepřenastavili ceníky na libry, čímž bychom ovšem veškerá rizika s výkyvem kurzu vzali na sebe,“ říká Uher.

Jinak naopak přiznává, že několik posledních let hrála situace kolem avizovaného brexitu rychnovské firmě spíše do karet. Z důvodu obav z toho, co bude následovat, byl o jejich výrobky na tamním trhu značný zájem.

„Zejména v případě našich dřevoobráběcích brousících strojů došlo za poslední rok k několikanásobnému navýšení objemu prodeje,“ dodává.

Že období od 1. ledna 2021 dále představuje spíše výzvu než problém, jsou přesvědčeni taktéž ve společnosti Modus. Výrobou osvětlovací techniky se zde zabývají dlouhých 20 let a na zahraniční trhy putuje až 70 procent jejich produkce.   

Rozhodně se Británie nevzdáváme. I v dnešní trochu složitější době zde stále realizujeme zakázky a máme chuť bojovat dál

„Právě z tohoto důvodu máme certifikaci zjednodušeného celního řízení, a tak pro nás tvrdý brexit technicky vzato žádné větší překážky nepředstavuje,“ podotýká komerční ředitel jinočanského podniku Jan Kavka.

Společnost nicméně počítá s jistými finančními ztrátami plynoucími z potenciálního odchodu Velké Británie z jednotného evropského trhu bez dohody. Rozhodně by však neměly být nijak zvlášť poškozující.

„V případě tvrdého brexitu dojde ke zdražení našich svítidel o clo – v průměru o pět procent –, což může ovlivnit jejich konkurenceschopnost na tamním trhu. Rozhodně se ale Velké Británie nevzdáváme. I v dnešní, trochu složitější době zde stále realizujeme zakázky a máme chuť bojovat dál,“ dodává Kafka s tím, že spíše než tvrdý brexit by podnikání jeho firmy mohla ohrozit současná koronakrize.

The post Tvrdý brexit je spíše výzvou než překážkou, říkají čeští exportéři. Obchodních bariér se nebojí appeared first on Forbes.

Cesta z krize vede přes investice. Česko musí nakopnout stavebnictví a digitalizovat

$
0
0

Odvěká otázka, kdy konečně doženeme Německo, se ve světle koronavirové pandemie zdá být ještě bolestivější než obvykle. Aktuální krize vidinám na německý životní standard zrovna nepřidala. U našeho západního souseda se ale můžeme alespoň inspirovat v tom, jak z Česka vybudovat Lepší Česko.

Na stejnojmenné konferenci Forbesu představil ekonom Lukáš Kovanda zajímavou analýzu, která ukazuje, že Německo neskutečně posunula vpřed podpora výstavby.

„Jeden z velkých problémů Česka je, že tady chybí kvalitní spojení do okrajových částí země. Mezi těmito regiony a centrem země tak vzniká stále hlubší propast. Lidé v příhraničí mají pocit, že jsou odřízlí a nemají možnost ovlivnit společenský vývoj země. Z toho plyne frustrace, která vede k volbě stran blíže k extrému,“ popisuje Kovanda.

Lukáš Kovanda na konferenci Lepší Česko 2020 | Luboš Wišniewski

Německu se podle Kovandy podařilo podobný problém vyřešit tím, že vystavělo vysokorychlostní železnici i do odlehlých částí země. Díky tomu se výrazně zlepšila ekonomická i sociální situace těchto regionů a snížila se politická polarizace.

V Česku je ale nesmírně složité získat stavební povolení nejen pro dopravní stavby, ale třeba i pro bytové domy. Na trhu tak chybí nové byty, poptávka výrazně převyšuje nabídku a šponuje ceny bydlení do závratných výšin.

„Urychlit výstavbu by mohl nový stavební zákon, který je jedním z nejdůležitějších legislativních opatření, jež by mohlo Česko posunout vpřed a proměnit životy budoucích generací,“ je přesvědčený Kovanda.

S tím souhlasí i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. „Je to klíčový zákon letošního roku, který může rozhýbat ekonomiku. Dosud trvalo získání stavebního povolení mnohdy 10 let i více. Teď by se tato doba měla zkrátit maximálně na dobu jednoho roku,“ říká ministryně.

Věří, že změna přinese stavební boom jak ze strany státu, tak soukromých subjektů. Doufá, že se díky tomu do Česka podaří přilákat i zahraniční investory, kteří dosud pro své projekty volili raději jiné země s méně komplikovanou administrativou.

Podle generálního ředitele společnosti Cisco pro Česko a Slovensko Michala Stachníka je pro rozpumpování ekonomiky klíčová také oblast technologií a inovací.

„Stát by neměl investovat jen do betonu, ale i do digitalizace. V tomto ohledu dokázaly firmy na aktuální dění reagovat mnohem rychleji. Veřejná sféra by proto neměla být pozadu a využít nastalou situaci ke strukturálním změnám,“ uvedl Stachník.

Michal Stachník (vpravo) se šéfredaktorem Forbesu Petrem Šimůnkem | Foto Luboš Wišniewski

Investice považuje za zásadní i člen bankovní rady České národní banky Aleš Michl. „První opatření má být zvýšení státních investic, byť na dluh. Z krize nás pak může dostat mezinárodní obchod, v září už export dorovnal úroveň roku 2019,“ říká Michl. Podle rektorky Mendelovy univerzity Danuše Nerudové je pro nastartování ekonomiky důležitá také podpora malých a středních podniků, zaměstnávajících 80 procent lidí v Česku.

„Teď je ideální příležitost vytvořit stabilní podnikatelské prostředí s nižší mírou administrativní zátěže. Založení firmy tady trvá nesmírně dlouho, potřebujete armádu daňových poradců a účetních. To musíme zjednodušit,“ řekla Nerudová a dodala, že je nutné také obnovit oboustrannou důvěru mezi státem a firmami, kterou letošní pandemie nabourala.

The post Cesta z krize vede přes investice. Česko musí nakopnout stavebnictví a digitalizovat appeared first on Forbes.

Rozjely úspěšné kurzy programování pro děti, svůj srdcový projekt teď posílají dál

$
0
0

Budoucnost českých dětí není lhostejná ani leckterým investorům. Česká společnost makeITtoday, jejímž posláním je vzdělávat nastupující generaci v oblasti digitálních dovedností, mění majitele.

Zakladatelky Silvie Zeman a Klára Štouračová předávají po třech letech firmu s holešovickým zázemím do rukou nové ředitelky Jany Vyhlídalové. Ta stojí za obchodem s rozvojovými hračkami Kidtown.cz a akvizicí chce rozšířit své portfolio vzdělávacích aktivit.

Obě zakladatelky začaly před lety u recruitingu, který jim pomohl si uvědomit, že kandidáti s alespoň základními technologickými znalostmi mají jednoznačně navrch. Spolu se zkušenostmi nasbíranými při studiu v zahraničí se rozhodly smysluplný přístup výuky aplikovat i v Česku a dětem zjednodušit budoucí profesní život.

Jejich vzdělávací kurzy zahrnují vše od počítačového designu až po vývoj aplikací, umělou inteligenci nebo robotiku a dodnes jimi prošlo přes 1500 dětí a mladistvých ve věku od 8 do 18 let.

Firmu budovaly, zatímco obě působily na plný úvazek v HR oddělení pražských technologických firem. Svůj srdcový projekt se teď rozhodly předat dál a věnovat se rodině a dalším aktivitám.

Zázemí makeITtoday v Hale 40 v prostorách holešovické Pražské tržnice, kde probíhají všechny prezenční kurzy

„Máme velkou radost, že makeITtoday našlo pro svůj další rozvoj silného partnera. Nemůžeme se dočkat, až uvidíme, jak se rozvíjí, roste a zvyšuje svůj dopad na děti a studenty, dále jim pomáhá získávat nadčasové dovednosti, aby mohli využít potenciál současného světa, ať už budou dělat cokoli,“ říká k prodeji firmy Silvie, která má jen pár týdnů do porodu druhého dítěte.

Pokračovat v nastavené vizi už bude nová majitelka Jana Vyhlídalová. Ta se vedle byznysu s hračkami soustřeďuje na vzdělávání a prodej pomůcek do škol skrze firmu Kidtown edu.

Teď bude mít za úkol i další růst společnosti makeITtoday a rozšiřování jejích aktivit, aby se digitální vzdělání dostalo k ještě více dětem v Česku. 

Celý příběh makeITtoday si můžete přečíst v nejnovějším vydání speciálu Forbes Woman, který seženete ode dneška na novinových stáncích.

The post Rozjely úspěšné kurzy programování pro děti, svůj srdcový projekt teď posílají dál appeared first on Forbes.

Dluhopisy za 400 milionů korun mají rozjet výstavbu hyperluxusních vil v Praze

$
0
0

Chce posunout luxusní bydlení v Česku o pořádný kus kupředu. Architekt a developer Jakub Masák staví v Praze prémiové vily s cenami okolo 150 milionů korun a pro jejich financování nyní vydává Masák & Partner Group dluhopisy v celkové hodnotě 400 milionů korun.

Peníze firma využije na stavbu dvou projektů. Prvním je Zahrada snů, komplex pěti luxusních vil v provensálském stylu v Drahanském údolí v Praze 8, které budou mít například doškovou střechu a krovy získané ze zbouraného kostela ze 14. století.

Druhým projektem je Nad Šáreckým údolím na Praze 6, kde vzniknou tři moderní hi-tech vily. Všechny prémiové stavby, se kterými Masák cílí na nejbohatší klientelu, mají stavební povolení a zčásti už začala i samotná výstavba.

Do plánů architekta a developera v jednom, který má na kontě renovace historických památek, jako je Pražský hrad nebo zámek v Lednici, ale i stavby moderních bytových objektů, zasáhla pandemie koronaviru.

„I pro navýšení ekvity kvůli aktuální situaci, a tedy zpřísněným podmínkám banky hledáme zdroje ve formě dluhopisové emise,“ vysvětluje Jakub Masák. Firma pomocí dluhopisů financovala i předchozí projekty – dosud vydala tři emise v celkové hodnotě 220 milionů korun.

Pro současnou 400milionovou emisi je stanovená splatnost cenných papírů čtyři roky s ročním výnosem 6,5 procenta. Možnost investice začíná na 10 tisících korun.

„V důsledku pandemie se svět trochu zpomalil a platí to i v našem odvětví,“ dodává Jakub Masák. Společnost čas využila na hledání kvalitních a spolehlivých dodavatelů a ladění jednotlivých prvků projektů.

Už dřív například pro Forbes popisoval, že jen okna pro vily Nad Šáreckým údolím architekti projektovali rok a půl. „Zahlédl jsem někde článek o elektrochromatickém samozastiňovacím skle, na které vám výrobce ještě ani nedá cenu, protože neví, za kolik ho bude dělat. Hned jsem ale věděl, že tohle chci. Skla spojujeme speciáními bronzovými profily z Itálie a otevírání bude od firmy z New Yorku.“

V dluhopisech cítíme důvěru našich klientů.

Dnes věří, že díky nové emisi se podaří ve výstavbě posunout dál. „Dluhopisy jsou pro nás vítaným způsobem financování projektů. Cítíme v nich důvěru klientů a věříme, že právě investice do nemovitostí je v dnešní době bezpečným přístavem,“ konstatuje Masák.

To se ostatně promítlo i do zájmu o luxusní nemovistosti ze strany zákazníků. „Nikoliv překvapivě se naše cílová klientela zajímá o uložení, potažmo zhodnocení svých prostředků v hodnotných nemovitostech s potenciálem růstu,“ říká developer, který už jedná s několika vážnými zájemci.

I kvůli pandemii jsou ale jednání náročnější a zdlouhavá. Podle Masáka lidé čekají na „důkaz“ ve formě zahájené výstavby a možnosti si sáhnout na dokončené stavby.

„To je ale v této cenové hladině prodejů běžné a samozřejmé,“ říká Masák a dodává, že v těchto dnech dokončuje výběrové řízení s několika renomovanými realitními domy. Hyperluxusních nemovistostí je přitom podle Masáka v Česku nedostatek, a tak už nyní chystá další stavby v tomto segmentu.

The post Dluhopisy za 400 milionů korun mají rozjet výstavbu hyperluxusních vil v Praze appeared first on Forbes.

Miliardy v teniskách. Křetínský s Tkáčem posílili ve Foot Lockeru, vlastní už přes 10 procent

$
0
0

Fond Vesa Equity Investment, skrze nějž své peníze investují Daniel Křetínský a Patrik Tkáč, posílil pozici ve společnosti Foot Locker nákupem asi 4,5 milionu akcií. V teniskovém impériu miliardářský investiční tandem vlastní 10,3 procenta, což z nich dělá největší akcionáře, větší než Vanguard Group vlastnící 9,4 procenta.

Aktualizovaný výkaz zveřejnila 25. listopadu Komise pro obchodování s cennými papíry (SEC). Podle současné tržní situace má podíl dua hodnotu zhruba 400 milionů dolarů, tedy okolo 8,8 miliardy korun.

Dvojice do Foot Lockeru vstoupila už letos v květnu, kdy se cena akcií pohybovala nad 20 dolary za kus. Tehdy si třetí nejbohatší Čech se svým slovenským parťákem pořídili v americké firmě přibližně šestiprocentní podíl. Aktuálně se přitom titul pohybuje nad hranicí 38 dolarů.

Od jarního dna se firma odlepila náramně, kdy po hrozivém prvním čtvrtletí následoval kvartál lemovaný skokovým nárůstem online prodejů a pozitivní trend dokazují i finanční výsledky za třetí čtvrtletí zveřejněné před týdnem.

Foot Locker dosáhl čistého zisku ve výši 128 milionů dolarů (1,21 dolaru na akcii) a meziročně si ve stejném období dokonce o 6 milionů dolarů polepšil.

Daniel Křetínský

  • Majetek v hodnotě 78,0 mld. Kč
  • 3. nejbohatší Čech v žebříčku roku 2020

Křetínský s Tkáčem využívají letošní dynamiky na trzích poměrně intenzivně a celosvětově o sobě dali vědět nákupem akcií Macy’s, Royal Mail či Sainsbury’s. Ve všech případech, včetně Foot Lockeru, se dnes akcie nachází značně nad pořizovací cenou. Zázračný právník a slovenský finančník tím na trzích připisují už miliardy korun.

The post Miliardy v teniskách. Křetínský s Tkáčem posílili ve Foot Lockeru, vlastní už přes 10 procent appeared first on Forbes.


Rozjeli byznys na rodném Valašsku, jejich ultrakrátké lyže dnes putují do celého světa

$
0
0

Spojení, které zní jako vystřižené z Chytré horákyně: ani lyže, ani brusle, ale něco mezi. Pod názvem „skiskates“ prodávají mladí podnikatelé Michael Podešva a Zbyněk Šuba svůj nejnovější produkt a neskromně říkají, že se skiskating jednou stane svébytným sportem.

Kromě toho pod svou značkou Snowfeet prodávají další vybavení pro netradiční zimní sporty, mezi něž patří už zavedené lyže ultrakrátké, podle kterých právě nese název celá firma.

Ačkoliv se oba produkty – tedy Snowfeet i Skiskates – na první pohled liší, princip pohybu v terénu je v zásadě stejný. Ten se při jízdě spíše než klasickému lyžování blíží právě bruslení, díky čemuž pohyb sněhovou pistou získává úplně nový rozměr.

Borci z Valašského Meziříčí přitom k podnikání přičichli už při studiu a byznys jim učaroval natolik, že sekli se školou a vrhli se do podnikání naplno. Zprvu riskantně vyhlížející rozhodnutí se ale nakonec zúročilo.

O jejich alternativu ke klasickým zimním sportům je zájem: loni prodali přes 10 tisíc párů snowfeetů (které jsou stále ústředním produktem celého byznysu) a díky tomu se obrat jejich firmy přiblížil hranici 20 milionů korun.

„Až do letoška firma rostla konstantním tempem meziročně o 300 procent. Nyní vidíme mírné zpomalení prodejů primárně v B2B obchodu, zejména v Evropě. Nicméně stále rosteme,“ přibližuje aktuální situaci Michael Podešva.

Mezi nejsilnější trhy, kde firma obchoduje, patří například Japonsko, Kanada a především Spojené státy – tamní prodeje představují zhruba 40 procent celkového odbytu.

„Oslovilo nás přes 500 distributorů a prodejců z celého světa, mezi které patří největší americký obchod se sportovním zbožím Dick’s Sporting Goods, Intersport, Decathlon nebo Hervis Sports,“ upřesňuje Michael. Převážná část produktů tak z Valmezu putuje na druhý konec světa.

40 % představují prodeje do USA

Za celou dobu své existence přitom Snowfeet neměla investora a od samého začátku je nejen soběstačná, ale i profitabilní. Pomoc nejenom v začátcích však mladé firmě obstaraly crowdfundingové kampaně, na kterých do konce minulého roku vybrali přes milion dolarů.

„Hodně nám pomohli a pořád pomáhají také rodina a kamarádi, kteří jsou vlastně, vždy když je potřeba, našimi jedinými investory, případně nám pomáhají s natáčením videí, vývojem a dalšími potřebnostmi,“ shodují se Michael se Zbyňkem.

Kromě toho vsadili na obchodní veletrhy a také virální potenciál sociálních médií: jejich propagační videa zhlédly desítky milionů uživatelů, nejsledovanější video na Facebooku, publikované kanálem AskMen, má téměř 33 milionů zhlédnutí.

Úspěch s sebou ale přináší i nové nástrahy. Snowfeety se staly natolik populárními, že už vznikly nelegální kopie, které pod originální značkou inzeruje na online platformách čínský výrobce. Vzhledem k mizivé pravděpodobnosti, že se v takové situaci podaří domoci spravedlnosti, však firma zatím neplánuje vynaložit úsilí ani finance na soudní procesy.

„Kvalitativně se tyto padělky samozřejmě liší. Například hrana, kterou se nám podařilo zapracovat do okrajů skluznice, je u čínských kopií zatavená přímo v lyži a je tedy zbytečná,“ přibližuje Podešva.

U zimních sportů ale smělé podnikatelské plány valašské firmy nekončí. Spolupráci chtějí navazovat také s dalšími kreativními lidmi z okolí. Podle Zbyňka tím chtějí podpořit tamní podnikavost a pomoct dalším začínajícím podnikatelům.

Právě práce na rodném Valašsku je ten největší luxus, který Michaelovi se Zbyňkem jejich práce přinesla. Přímo ve Valmezu na náměstí – jestli to bylo o půl třetí, jako ve slavné písni, bohužel neuvádějí – si zařídili útulnou kancelář, kde své výrobky i kompletují.

Důvody pak lakonicky shrnuje Zbyněk Šuba. „Náš byznys nevyžaduje, abychom byli v Praze nebo jiném z velkých měst. Tady můžeme podnikat spolu s rodinou, a přitom taky zaměstnat celou řadu místních.“

The post Rozjeli byznys na rodném Valašsku, jejich ultrakrátké lyže dnes putují do celého světa appeared first on Forbes.

Na severu Čech spouští výrobu high-tech nanovláken. Firma vlila nový život do secesní textilky

$
0
0

Nejde to příliš dohromady. Secesní areál bývalé textilky Feigl & Widrich už očividně zažil lepší časy a jeho architektura odkazuje na doby dávno minulé. Uvnitř se však právě teď rozbíhá výroba, která využívá to nejlepší ze současnosti a pokukuje po budoucnosti.

Ve dvou zdejších stavbách se začaly vyrábět vysoce kvalitní membrány z nanovláken, které poslouží při výrobě roušek, respirátorů a brzy i filtrací vzduchu. V posledních desetiletích přitom areál pomalu chátral.

Díky jeho majiteli – společnosti Vzduchotechnik – se však do zdejších hal postupně vrací život. Budovy z let 1904 až 1907, které patří ke klenotům průmyslové architektury, si to rozhodně zaslouží.

Zrekonstruované prostory si nově pronajímá společnost Nafigate Park, jejíž mateřská firma Nafigate Corporation už do nového provozu investovala 100 milionů korun. Její majitelé doufají, že i díky tomu obrat společnosti v příštím roce dosáhne 150 milionů.

Celkem chtějí nedaleko Liberce v Andělské hoře u Chrastavy ročně vyrobit 1,5 milionu metrů čtverečních různých typů nanomateriálů. Ty pak nákladní vozy odvezou z bývalé textilky na severu Čech do Plzně, kde z nich Nafigate Park se svým průmyslovým partnerem vyrobí roušky a respirátory. Ochranných pomůcek by firmy chtěly každý rok vyrobit řádově několik desítek milionů.

A společnost se nemusí bát, že by o ně nebyl zájem. Takřka neutěšitelná poptávka je nejen z Česka, ale i ze zahraničí, například z Evropy a zemí Arabského poloostrova.

Zdá se, že Nafigate Corporation má velkou šanci na trhu s těmito produkty uspět. Výzkumem nanovláken už se ostatně zabývá 15 let a výsledky jejího snažení už testoval i Ústav přístrojové techniky Akademie věd ČR.

„Nanomembrány jsou perfektně kompaktní, lze tedy předpokládat jejich
vysokou účinnost v záchytu částic. A to dokonce i v nanometrovém měřítku,“ shrnula hlavní výsledek testování Eliška Materna Mikmeková ze zmíněného ústavu.

Ochranné pomůcky, jejichž součástí tyto nanomembrány budou, má být možné prát, různě sterilizovat a používat opakovaně třeba i padesátkrát, tedy i po dobu několika měsíců. Za to nejlepší na trhu si však zákazníci budou muset připlatit.

„Specializujeme se na high-tech v oblasti nanomembrán, tedy na poměrně malý segment. Naše výrobky budou relativně drahé,“ přiznává Lenka Mynářová, spolumajitelka Nafigate Corporation.

Podle ředitele Nafigate Park Michala Mareše se ale produkce kvalitně vyrobených nanomembrán vyplatí. Doufá totiž, že zákazníci se postupně naučí rozlišovat mezi produkty, které využívají označení nano jako pouhý marketingový trik, a těmi, jež představují technologickou špičku v oboru.

Firma navíc nedávno získala pro svůj výrobní postup evropský patent. Kromě samotné výroby nanomembrán bude mít továrna také vlastní oddělení výzkumu a vývoje.

Historie skupiny Nafigate a jejích nanovlákenných membrán sahá až do roku 2008, kdy na trh přišel stroj Nanospider české firmy Elmarco.

„V roce 2011 pak vznikla firma Nafigate Corporation, jejímž cílem byl vývoj nanovlákenných membrán, které by se daly na těchto strojích vyrábět. Protože u několika produktů byl vývoj opravdu ukončen, nastala další etapa – zahájili jsme průmyslovou výrobu vlastních produktů na Andělské hoře,“ vysvětluje Lenka Mynářová.

The post Na severu Čech spouští výrobu high-tech nanovláken. Firma vlila nový život do secesní textilky appeared first on Forbes.

Lokace, lokace, lokace. Pavel Staněk z Potten & Pannen popisuje svůj fuckup

$
0
0

Značka Potten & Pannen – Staněk funguje na českém trhu už víc než pětadvacet let. Za takovou dobu se i v úspěšném byznysu občas stane, že něco vůbec nevyjde podle plánu. Spoluzakladatel a spolumajitel firmy Pavel Staněk se s námi podělil o zkušenost, jak se ze sázky na jistotu může stát fuckup.

Naše lekce pro všechny podnikatele? Nesnažte se být světoví za každou cenu. Ty nápady, které často vypadají v hlavě naprosto skvěle, dost často v reálu úplně nedopadají. 

My jsme se o tom přesvědčili už v roce 1996. Naše značka Potten & Pannen – Staněk, kterou jsme založili s Milošem Staňkem, byla tehdy ještě mladá a neokoukaná, ale už tehdy jsme ji stavěli na tom, že chceme nabízet něco unikátního a exkluzivního. Prostor pro kamenný obchod jsme proto hledali v podobném duchu. Nešlo o naše první prodejny, ale chtěli jsme se prezentovat na úrovni, na kterou jsme už tehdy věděli, že patříme.

Hned nás proto napadla dvě místa, obě synonyma pro pražský turismus – Václavské náměstí a Pařížská ulice. Neodradilo nás ani to, že se už v roce 1997 náklady na pronájem prostor v obou lokalitách pohybovaly v závratných částkách. Půl milionu za jeden shop. Dlouho jsme neváhali. Zpětně ale musíme uznat, že to byla jedna z největších chyb za celou dobu naší byznysové existence. 

Tehdy jsme si ale říkali: Co by se mohlo pokazit? Takhle oslovíme turisty z celého světa na místech, kde se nejčastěji pohybují. Koneckonců jsou naše hlavní cílová skupina, protože v produktovém portfoliu máme výrobky od slavných zahraničních dodavatelů a designérů. Cizincům tak na rozdíl od Čechů budou ty brandy povědomé a koupí si je jako suvenýr a vzpomínku na návštěvu Prahy. 

Navíc jsme počítali s tím, že na potenciální klienty ze zahraničí marketingově zapůsobíme už při příletu. Spustili jsme proto masivní kampaň, inzerovali jsme prakticky všude. Výjimkou nebyly ani in-flight magazíny. Věřili jsme zkrátka, že víme, kdo je náš zákazník. 

Vystřízlivění se dostavilo poměrně záhy.

Vystřízlivění se dostavilo poměrně záhy. Prodejny, na něž jsme sázeli, generovaly nízké tržby, v porovnání s náklady na jejich provoz šlo o očividný ekonomický nepoměr.

Nezohlednili jsme totiž jednu zásadní věc. Tato turisticky vytížená místa budují v zásadě pouze prestiž vaší značky. Pokud je to hlavní cíl, který jako značka máte, pak je místo správné, jinak ne. To platí hlavně o Pařížské. Celá ulice je jedna velká výkladní skříň a takovou auru i vyzařuje. Málokdo si tam může dovolit nakupovat, a proto moc lidí ani nepřemýšlí, že by si tu opravdu něco pořídili.

Kromě toho jsme si uvědomili, že turista, který v Česku tráví pár dní, a dost často zavítá i za hranice české metropole, asi nemá potřebu cestovat s plnými kufry pánví, hrnců a misek. Proto jsme prodejnu v Pařížské po třech letech fungování zavřeli.

U obchodu v horní části Václavského náměstí jsme ještě několik let živili naději, že se úspěch nakonec dostaví. Trochu jsme ale asi předběhli dobu, když jsme ho pojali jako pětihvězdičkovou prodejnu s nádhernou výlohou, kterou lidé vnímali spíš jako galerii, takže jich většinou stávalo víc venku než uvnitř.

Přesto jsme ho udržovali v provozu dlouhých 14 let. Až ve světle nastalé ekonomické krize v roce 2008 nám nezbylo nic jiného než ho taky zavřít a nájem vypovědět.

Sázka na turisty se nám zkrátka nevyplatila. A zároveň s tím jsme si uvědomili, že pokud se chceme přeorientovat na našince, hledali bychom je na podobných místech marně. Necítí se tam dobře. Jenže co s tím? Jediné logické řešení bylo najít prostory, které na ně takhle působit nebudou.

Osobně si myslíme, že neexistuje žádná příjemnější zkušenost pro naše zákazníky než kamenný obchod. Online prodej ho může skvěle doplňovat a v dnešní době ovlivněné koronavirem je funkční e-shop rozhodně potřeba. Přesto ale známe spoustu lidí, pro které je osobní zkušenost a přístup naprosto zásadní. Sami mezi ně patříme.

Nakonec nás okouzlila Malá Strana.

V naší branži to platí o to víc. Zákazníci si u nás pořizují vybavení do kuchyně, se kterým budou vlastnoručně manipulovat. Aby měli příležitost koupi zasvěceně posoudit, musí dostat příležitost si produkty osahat a vyzkoušet. Náš kamenný obchod musel být reprezentativní concept store, který dokáže učarovat už jen budovou, do které vstupujete. 

Nás okouzlila, mimo jiné, Malá Strana. Jsme si vědomi, že je to stále historické centrum. Ale to byla podmínka, ze které jsme slevit nehodlali. Všichni nás upozorňovali, že se opět vrháme proti proudu zdravého rozumu, že přesně tohle jsme už jednou udělali. Ale my se rozhodli spolehnout na intuici a emoce. Zásah do černého. 

V roce 2009 se otevřel první Potten & Pannen Concept store na Újezdě. Zákazníci si nás i tady našli rychle. Klientela se rozrostla, navykla si na genius loci prodejny, který jí dodává právě historická atmosféra Malé Strany. A určitě nám pomohli i naši zaměstnanci, kteří jsou s námi neuvěřitelných 20 let, o prodejnu se už od otevření starají a patří jim za to velký dík. 

Nedostali bychom se ale tam, kde jsme dnes, kdybychom se nespálili. Zaměření na českou, a v menší míře slovenskou klientelu klíčově proměnilo naši obchodní strategii. Každý obchod musí mít jasno, kdo je jeho zákazník. V začátcích jsme v tomhle tápali a vymstilo se nám to.

Dnes už víme, že jsme tu převážně pro Čechy, kteří nám v mnoha složitých obdobích dokázali, že jsou svým oblíbeným značkám nadstandardně věrní a nenechají je bezdůvodně padnout.

Naše tuzemská klientela nás udržela nad vodou i během koronavirové pandemie, za což jsme neskonale vděční. Pro nás je to pocta, a proto s jejich důvěrou zacházíme šetrně jako s křehkým porcelánem. 

Připravila Zuzana Krajíčková.

The post Lokace, lokace, lokace. Pavel Staněk z Potten & Pannen popisuje svůj fuckup appeared first on Forbes.

Víme, co dělat, ale chybí nám odvaha. Jaké může být Lepší Česko? Podívejte se na záznam konference

$
0
0

Devítka. To je známka, kterou Česko získalo ve Forbes indexu Lepší Česko. A není to úplně dobrá zpráva. Hodnocení totiž probíhalo jako ve škole. A dotáhnout se na premianty s jedničkami – třeba Německo nebo Dánsko – bude chtít pořádně zabrat.

Právě o tomhle „zabrání“ diskutovali politici, ekonomové, podnikatelé i influenceři během konference Forbes Lepší Česko 2020.

„Česko si dnes vede nejlépe ze všech zemí bývalého východního bloku. Jsme relativně šťastná a blahobytná země, kde ve srovnání se zahraničím nejsou tak velké sociální rozdíly. Podle prognózy Mezinárodního měnového fondu poprvé v historii doženeme země jako Itálie či Španělsko z hlediska HDP na obyvatele a parity kupní síly,“ popsal autor Forbes Indexu Lukáš Kovanda, který je hlavním ekonomem Trinity Bank.

Vzápětí ale dodal, že se tím nesmíme nechat ukolébat. Jednak k výhledům MMF přispěla koronavirová krize, která Itálii a Španělsko v první vlně zasáhla výrazně tvrdší ranou než Česko. A navíc v řadě oblastí stále pokulháváme. Velké výzvy nás čekají například v otázce bydlení, stavebnictví, dopravy nebo vzdělávání.

Během konference zaznělo, že jedním ze základních kroků k tomu, aby se Česko mohlo posunout vpřed, je stavět na správných hodnotách.

„Potřebujeme hlavně odvahu. Víme, co je správné a co bychom měli dělat. Ale protože nemáme odvahu, tak se to neděje. Proto se například politici často ve jménu boje o voliče chovají spíš účelově než správně,“ uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil.

Podle influencera Karla Kováře alias Kovyho je také nesmírně důležitá solidarita. „V Česku je 800 tisíc lidí v exekuci. Třetina Čechů není schopná bez půjčky zaplatit nenadálý výdaj 11 tisíc korun. V době krize je tak víc než kdy jindy potřeba vystoupit ze své bubliny a adresovat tyhle problémy,“ upozornil.

Záznam kompletního přenosu z konference Lepší Česko 2020

Co zlepšovat má země rovněž v oblasti vzdělávání. Koronavirová pandemie sice žáky a učitele vynesla ze stereotypu, naučila je větší flexibilitě a zapojila do výuky technologie, distanční výuka přesto – zejména na jaře – neprobíhala ideálně.

„Byli pedagogové, kteří to zvládli perfektně, distanční vzdělávání je bavilo. Byli tu ale i tací, kteří odeslali e-mailem úkoly a tím to pro ně skončilo. Je proto potřeba pracovat na metodice, aby se výuka učitelů sjednotila,“ zmínil Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje a někdejší rektor Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava.

Částečně změnit by se podle aktérů diskuse mělo také samotné vyučování. Kromě vědomostí by se školy měly v budoucnu více zaměřit na učení kritického myšlení, prezentačních schopností či nesobeckých dovedností jako třeba schopnosti pomáhat druhým.

Oproti tomu lékařská péče je v Česku na dobré úrovni, což ocenili i diváci konference, kteří jí v anketním hlasování udělili na stupnici od 1 do 10 (tady byla desítka nejvyšší) známku 8. Podle zástupců oboru epidemie potvrdila, že máme ochotný personál zajišťující skvěle fungující zdravotnictví, a to navzdory jeho podfinancovanosti.

Nynější ministr zdravotnictví Jan Blatný uvítal nespočet dobrovolnických aktivit, které se v důsledku epidemie objevily. „Vždy je ale nutné najít rovnováhu. V nadšení se často přijde s něčím, co vzápětí naráží na spoustu formálních a legislativních problémů. Je potřeba to nevzdat,” konstatoval ministr.

Podle Tomáše Šebka, lékaře a zakladatele uLékaře.cz, by se stát měl zasadit o to, aby se tuzemská medicína primárně orientovala na samotného pacienta. Každému by se prý měla dostat péče, jakou si zaslouží, aniž by o ni musel usilovat skrz známé nebo kvůli ní cestovat desítky kilometrů.

Plodná debata probíhala i v bloku o podnikání v Česku. Zástupci firem upozornili především na složitou byrokracii a silnou regulaci. „Stát by se měl co nejméně plést do podnikání a nezavádět další regulace. Místo toho by se měl zaměřit na to, v čem zaostává, jako je třeba digitalizace,“ uvedl generální ředitel společnosti Cisco pro Česko a Slovensko Michal Stachník.

Velké téma konference byl také aktuální daňový balíček, který mimo jiné ruší superhrubou mzdu. Místo toho se má od příštího roku zdaňovat pouze hrubá mzda sazbou 15 procent a u lidí se mzdou zhruba nad 140 tisíc korun měsíčně část příjmů nad tuto hranici sazbou 23 procent. Návrh schválila Poslanecká sněmovna a nyní putuje do Senátu. 

„Daně je lehké snižovat, ale těžké zvyšovat. Má jít o opatření na dva roky, ale v návrhu zákona o tom není jediné slovo,“ upozornila rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová.

„Rozpočet by kvůli tomu měl každý rok přijít o příjmy ve výši 130 milionů korun. Návrh rozpočtu počítal s růstem 3,1 procenta HDP, nicméně podle posledních odhahů půjde jen o 2,4 procenta a deficit tak bude vyšší. Dopad na nastartování ekonomiky bude navíc podle agentury Moody’s podstatně menší, než deklarují politici.“

Aktuální vydání magazínu

Za lepší řešení považuje zvýšení základní daňové slevy na poplatníka. To se do návrhu sice dostalo, ale pouze omylem – ministryně financí Alena Schillerová už požádala Senát, aby při jednání o daňovém balíčku zvýšení slevy zrušil.

Současná úprava podle Nerudové směřuje peníze spíše k vysokopříjmovým skupinám, které mají tendenci investovat více v zahraničí. Naopak sleva na poplatníka by mířila na střední třídu, která má větší tendenci utrácet v Česku. A mohla by tak lépe nastartovat spotřebu.

Konferenci Lepší Česko pořádal Forbes již pošesté, letos se ale poprvé uskutečnila online. Digitální komunikaci se věnoval i další z jejích panelů, během kterého společnost Soitron představila průzkum o novém způsobu práce, uskutečněný ve spolupráci s Forbesem.

„Značná většina uživatelů si během videokonferencí vypíná kameru, čímž vlastně popírá jejich princip. Řadě lidí také tato forma diskuse přišla neosobní a jako velký problém uváděli i skákání do řeči,“ uvedl Zbyszek Lugsch, business development director Soitronu.

Věří však, že digitální komunikace může být dalším z klíčů, jak Česko posunout dál a propojit jej se světem. Konference, kterou pandemie „zahnala“ do kybeprostoru, toho byla dalším důkazem.

The post Víme, co dělat, ale chybí nám odvaha. Jaké může být Lepší Česko? Podívejte se na záznam konference appeared first on Forbes.

Vánoce hezky česky. Vyhněte se nevkusu a vsaďte na lokální poctivé značky

$
0
0

Kdy jindy investovat čas do vánoční výzdoby než právě letos? Asi nikdy jsme neměli příležitost si zútulněný domov během potemnělých zimních dnů užít tolik jako právě teď, kdy trávíme většinu času doma. A proč to neudělat rovnou hezky po česku.

Vybrali jsme pro vás několik svátečních doplňků od lokálních firem, které vašemu domovu navodí tu správnou vánoční atmosféru a díky kterým letos nemusíte hledat stylové doplňky jako jehlu v kupce sena mezi nevkusnými kýči na AliExpressu nebo eBay. 

Nadčasová výzdoba

O minimalistické a útulné Vánoce se postará rodinná firma Decor by Glassor. Kromě tradičních skleněných ozdob na stromeček vyrábí ve své továrně v Popovicích u Jičína také jednoduché skleněné a porcelánové svícny či keramické nádobí se zimní tematikou.

Sváteční stůl

Čím prostřít štědrovečerní stůl, u kterého se před příchodem Ježíška sejde celá rodina? Vsaďte na kapra, typicky český vánoční motiv, který letos dominuje lněným pokrývkám stolů od studia Muck. V menším provedení nabízí se stejným vzorem také prostírání, které elegantně doplní jakýkoliv jednobarevný ubrus a dodá tu pravou sváteční atmosféru.

Tradiční nádobí

Tradici českých Vánoc můžete podpořit také doplněním svého porcelánového servisu o vánoční kolekci české porcelánky Rudolf Kämpf, jejíž historie sahá až do roku 1907. Porcelánový set talířů vyráběný v západních Čechách se bude při štědrovečerní večeři na vašem stole vyjímat, stejně jako čajová souprava v jakýkoliv jiný sváteční den.

Originální stromek

Tradiční skleněné ozdoby mají něco do sebe, ale určitě není od věci zdobení stromku jednou za čas pozměnit. Alternativou mohou být minimalistické dřevěné ozdoby se zimními a vánočními motivy od české značky JAA∞TY Josefa Klabana a Kristýny Gregorové. Z jejich sortimentu můžete sáhnout i po dalších jednoduchých dekoracích, které poslouží jako výzdoba do jakékoliv místnosti domu. 

V dřevěném stylu potom stojí za to ponechat i samotný stojan stromečku. Vskutku minimalistický najdeme u firmy Paul Wood z Českých Budějovic, která na lásce k dřevu zakládá celý svůj byznys. Dva odstíny dřeva a dvě barevné možnosti kovového držáku, toť vše. Jednoduché a elegantní řešení namísto nevkusných plastových stojanů dostupných na každém rohu.

Jiným originálním řešením pro ozdobení stromku mohou být perličkové ozdoby, které vyrábí firma Rautis v krkonošské obci Poniklé, kde tahle tradice započala už před téměř 120 lety. Ozdoba z designové kolekce Miracle vznikla pod rukama návrhářky Terezy Drobné a dokonale spojuje eleganci a české tradiční řemeslo. 

Dárky elegantně a ekologicky

Přestože všichni dobře víme, že podstatou Vánoc nejsou hory nepotřebných dárků, není od věci potěšit své blízké něčím milým. A když už dárek, tak v plné parádě. Ekologické papírnictví Be Nice se rozhodlo dát sbohem nevkusným balicím papírům a krabičkám, které jsou k sehnání v každém supermarketu a nabízí elegantní ekologickou alternativu.

The post Vánoce hezky česky. Vyhněte se nevkusu a vsaďte na lokální poctivé značky appeared first on Forbes.

Viewing all 6856 articles
Browse latest View live