V pandemických týdnech se nemnoží jenom viry, ale také názory, jak nouzový stav a z něj pramenící ekonomickou krizi řešit. Především z byznysové sféry zaznívají inspirativní nebo alespoň nadějeplná slova, ze kterých však vždy vyhřezne jeden zásadní problém: obchodnické nebo investorské know-how nelze jednoduše aplikovat na tak specifický organismus, jakým je nejenom SARS-CoV-2, ale především moderní společnost.

Václav Dejčmar velmi rozumně mluví o asijských státech, které se poučily z předchozí epidemické zkušenosti, ale ustřelí k naprosto mylnému srovnání současné pandemie se sezonní chřipkou. Ondřej Fryc v apelu za osobní svobodu rovnou straší tanky na hranicích, ale právě zavřené hranice jsou jedním z faktorů dělících nás od skutečně strašidelného vývoje v zemích, kde se hranice zavíraly liknavě.

USA

Vir ve městě. Silné poselství z New Yorku, amerického epicentra pandemie koronaviru

Katya Soldak – 3 minuty čtení

Nejvelkolepěji se do řešení opřel Jan Barta: správně zmiňuje nutnost testovat a testovat rychle, zdůrazňovanou všemi odborníky (a praktikovanou například v Singapuru). Z ní se ale odpíchne k neuvěřitelnému logickému skoku, kdy chce do čela národního boje s koronavirem pasovat jediného nevoleného člověka a dát mu bianco šek na „ohýbání, nebo dokonce porušování některých zákonů“.

Vyvoleným Kwisatzem Haderachem českých luhů a hájů navíc podle Barty nemá být odborník na problematiku pandemie, ale podnikatel, jehož firma vám domů přiveze nákup.

Když pomineme, že podobná koncentrace moci se může ohyzdně zvrtnout rychleji, než řeknete „Viktor Orbán“, zůstává problém vytyčený na začátku této polemiky. Je skvělé, že naši úspěšní spoluobčané formátu Tomáše Čupra nebo třeba Josefa Průši hledají a realizují způsoby, jak v současné krizi pomoci nám všem.

Avšak myšlenka, že skvělý byznysmen zvládne skvěle řešit celospolečenský problém s přesahem do virologie, epidemiologie a dalších oborů, ve kterých nemá sebemenší erudici (včetně samotné politiky!), je stejně tak svůdná jako iracionální.

Dobrá karma

Tohle jsou vaši #koronaheroes. Nekašlou na vás a dělají Česko lepší

Kristýna Tmejová – 4 minuty čtení

Nový koronavirus neporazí rytíř na bílém koni s logem oblíbené služby, porazíme ho my všichni společně: osobní zodpovědností, vzájemnou solidaritou a nasloucháním těm, kdo jsou kvalifikováni nikoli oblíbeností nebo majetkem, ale odborností.

Řídit boj s pandemií jako firmu? Všichni aktuálně vidíme, kam nás tatáž mentalita dovedla v případě státu.

The post Řídit boj s pandemií jako firmu? Proč se čeští byznysmeni ve svých receptech na krizi mýlí appeared first on Forbes.

Slibně se začíná macerovat byznys mladého českého startupu Fluidum Té. Ten se specializuje na výrobu tekutých čajových extraktů na světě unikátní technologií. Biovýtažek se jen nalije do teplé či studené vody a nápoj je hotový.

„Zjednodušujeme přípravu čaje tam, kde není pohodlné pracovat s vařící vodou. A také tam, kde chce mít zákazník čaj okamžitě, ve správné teplotě a správně připravený. Třeba na cestách autem, vlakem nebo letadlem,“ říká zakladatelka startupu Šárka Vávrová, kterou vše napadlo na konci roku 2018.

Loňský rok byl ve znamení ladění produktu, vybudování vlastní výroby ve středních Čechách a také hledání investora. Tím se několik měsíců po uvedení Fluidum Té na trh stal letos investiční fond Startec Ventures. Za 15procentní podíl fond zaplatil šest milionů, což oceňuje celou firmu na 40 milionů korun.

Start-ups

Největší investice do startupu českých zakladatelů! Cera dostala 1,6 miliardy korun

Michael Mareš – 2 minuty čtení

„Startec není jen finančním investorem, ale je s námi také v budoucnu připraven růst, což je pro nás vzhledem k našim globálním ambicím hodně cenné. Hledali jsme investora, který nám bude partnerem, částečně také mentorem a pomůže nám v oborech, ve kterých nemáme tolik zkušeností, jako je třeba legislativa a mezinárodní rozvoj,“ uvedl Tomáš Kofroň, jenž ve Fluidum Té řídí obchodní strategii.

Firma prodává pochopitelně online na vlastním e-shopu, k dostání je ale také například na Rohlík.cz, v kamenných obchodech Sklizeno nebo přes velkoobchod firem Natu či Country Lifu.

Pro letošek čeká obrat v řádu jednotek milionů korun a chce se zaměřit na prodejní expanzi po Česku a do zahraničí. „V jednání je Rakousko, Francie nebo Španělsko. Ale teď se pochopitelně vše zpomalilo, byť patříme do méně zasaženého segmentu,“ dodává Tomáš Kofroň s tím, že na únorovém mezinárodním veletrhu v Norimberku měli velmi dobré reakce od zákazníků a stále řeší jejich poptávky.

Do portfolia fondu Startec Ventures patří další startupy, jako je zákaznická Brand Embassy, parkovací Parking Maniacs nebo Leaf Learn, zaměřený na použití umělé inteligence při pěstování rostlin. Fluidum Té je tak vstupem do další reálné výroby.

Český byznys

Make topenářství great again. Řemeslný startup získal investici 20 milionů korun

Zdravko Krstanov – 2 minuty čtení

„Peníze jsme použili především do rozšíření výrobních kapacit a uvedení produktu na trh. I s ohledem na vlastní technologii, kterou aktuálně patentujeme, se chceme zařadit mezi prémiové produkty na trhu. Čaj je skvělý nápoj, jeho popularitu ale snižuje zdlouhavá příprava. To měníme, a navíc v biokvalitě,“ dodává Šárka Vávrová.

Ta si ve firmě Pro Infusion, která za Fluidum Té stojí, ponechala majoritu. Spolu s Kofroněm má také profesní background v potravinářství a marketingu. Nejprodávanější jsou aktuálně (a pochopitelně) směsi Immunity a Harmony.

The post Investice do bylinných čajů nové generace. Startup Fluidum Té má valuaci 40 milionů appeared first on Forbes.

Je jim 70 let a často i o dost víc, ale věk jim vůbec nepřekáží v tom, aby se pořád aktivně věnovali svým profesím. A koronavirová krize na tom změnila jen málo.

Jak se členové našeho výběru 7 nad 70 vyrovnávají se situací přinášející našim starším spoluobčanům zvýšené komplikace, jak pokračují ve své práci a co dělají pro své zdraví?

Karel Pacák st., 85 let, Polstrin

Nedávno jsem oslavil životní jubileum, je mi 85 let. V životě jsem musel zdolávat těžké překážky, prožil jsem důležité milníky naší historie, ale to, že nás bude ohrožovat něco, co není pouhým okem vidět, by mě ani ve snu nenapadlo.

Je to těžká zkouška pro nás pro všechny. Ale vždy jsem byl a stále jsem duší optimista, snažím se procházet životem s dobrou náladou a úsměvem. Takové naladění mě neopouští ani v tomto náročném období. Snažím se ale chovat zodpovědně. Nerad bych přidělával někomu starosti, s ohledem na svůj věk jsem v současné situaci přestal docházet do firmy, jak jsem byl doposud zvyklý.

Jak být lepší

Home office hack: Jak se donutit pracovat, když doma je tak strašně dobře…

Petr Šimůnek – 1 minuta čtení

Respektuji doporučení vyvarovat se jakéhokoli kontaktu s dalšími osobami a snažím se být nápomocný alespoň na dálku. Využívám moderní technologie, jsem online, komunikuji přes Skype, sleduji Facebook. Pomáhám se zpracováním rozpočtů, kterých je naštěstí stále dost.

Sleduji, co se ve firmě děje. Je mi samozřejmě líto, že se nemohu osobně zapojit a podpořit návštěvou své kolegy. Sám se snažím udržet fit, s příchodem jara a teplejšího počasí mám možnost každý den sednout na kolo a protáhnout si klouby. Také se těším, že s manželkou odjedeme do Orlických hor na naši chalupu, kde se budeme potkávat jen se srnkami.

Můj syn a mí vnukové dělají maximum, aby tuto nelehkou zkoušku ve firmě zvládli. Nutno říci, že na to nejsou sami a mají k sobě dobrý tým zaměstnanců a odborníků, pracujících přesčas i o víkendech.

Kromě zachování chodu výroby, kdy se musela přijmout nová hygienická opatření, se i naše firma zapojila do šití roušek a posléze jsme pomáhali na našem automatickém stroji látku na roušky stříhat, abychom dobrovolnickým švadlenám usnadnili, a hlavně urychlili jejich práci. Nastříhali jsme 400 metrů látky. A pro naše zaměstnance roušky i ušili. 

Byznys

Šije celé Česko. Roušky vyrábějí prémiové módní značky i vědci z univerzit

Bibiana Beňová – 2 minuty čtení

Abychom mohli dál vyrábět, musíme v první řadě udržet zdravé a bezpečné prostředí pro naše zaměstnance. Další věc, která nás ohrožuje, je opožděný přísun výrobních materiálů od výplňových pěn až po kůže a látky. Co přinesou další týdny, nevíme. Ale věříme, že se ekonomika zase nastartuje a my budeme pokračovat v úspěšné čalounické výrobě.

Ivan Hodač, 73 let, zakladatel a prezident Aspen Institute Central Europe

My, kteří jsme se narodili za války nebo těsně po ní, jsme si mysleli (nebo jsme v to alespoň doufali), že nás už nic takového, jako je současná krize a všechna s ní spojená omezení, v životě znovu nečeká. Ale stalo se a já jsem teď opravdu zvědavý, jak se všichni se situací vypořádáme a co bude dál. Jsem ale životní optimistický realista, takže pevně věřím, že z toho vyjdeme dobře.

Za normálních okolností se kvůli své práci pravidelně pohybuji mezi Bruselem, Prahou a dalšími městy po světě, což ale teď není možné, musel bych být neustále v karanténě. Proto jsem zůstal v Bruselu, odkud řeším všechny svoje pracovní aktivity, ať už jde o záležitosti kolem Aspen Institutu, práci pro Sdružení automobilového průmyslu, nebo konzultantské služby.

Všechno se teď samozřejmě odehrává přes internet a po telefonu, takže mám diář zaplněný konferenčními hovory. Dokonce se mi úplně poprvé stalo, že jsem vypotřeboval svůj velkorysý tarif – neomezené hovory v Belgii, tisíc minut volání v Evropské unii a tisíc minut do zbytku světa.

Technologie

Dejte si mítink ve virtuální realitě. Tohle je návod, jak na to

Klára Elšíková – 2 minuty čtení

Nikdy jsem nepřemýšlel o tom, že bych odešel na takzvaný odpočinek, a nepovažuju se za typického důchodce. Jsem zvyklý létat po světě 180 dní  v roce, cítím se pořád fit. Pravda ale je, že pro lidi mého věku práce funguje trochu jinak než pro ty ve věku aktivním.

Pokud nechceme, pracovat už nemusíme, žijeme z úspor a investic a je na nás, abychom se k aktivitě sami přesvědčili. Jenže současná situace je pro nás složitá – musíme si své investice dobře hlídat, abychom se do zaměstnání nakonec vrátit chtě nechtě nemuseli.

Koronavirus a s ním spojená karanténa můj každodenní život změnily v tom, že se k některým věcem musím přesvědčovat trošku víc. Jsem zvyklý hodně cvičit venku, jezdit na kole, chodit do fitness centra… S nastolenými omezeními musím víc řešit, jak to udělat, abych si fyzickou kondici udržel.

Life

Ve formě i v karanténě. Zkuste si jógu i fitness sestavu podle českých cvičitelů

Anna Nosková – 2 minuty čtení

Vzhledem k tomu, že se nemůžu hýbat, jak jsem zvyklý, začal jsem si víc hlídat, jak a co jím. Naštěstí moc rád vařím, takže mám teď alespoň víc prostoru experimentovat. Svůj denní režim se snažím hodně plánovat – když si chci odpočinout, dodělávám resty na domě nebo na zahradě.

Rozhodně jsem se začal ještě intenzivněji než dřív dívat na zprávy a číst noviny. Stále tak sleduji, co se děje v České republice. A také jsem začal víc číst a doháním, co jsem zameškal, když jsem neměl takové množství času, který bych trávil doma.

Božena Jirků, 72 let, ředitelka Nadace Charty 77 a Konta Bariéry

Ve svých 72 letech často v nadaci hodnotím nápady a chystané projekty slovy „to jsme dělali, to se povedlo, to se nepovedlo“ a kolegyně ze mě rostou. Nejhorší je, že většinou na moje slova dojde.

Teď přišla jiná situace. Nastaly časy, které jsme ještě nezažili, a ani moje zkušenosti nestačí. Za těch pár týdnů, které se postupně prodlužují víc, než bychom chtěli, jsem se naučila věci, o kterých jsem si myslela, že mě už minou. Dozvěděla jsme se hodně o sobě, o svých kolegyních a o dárcích, kteří nás podporují.

Dobrá karma

Musíme si pomáhat. Kdo nutně potřebuje vaši podporu v době koronaviru

Michaela Černá – 3 minuty čtení

Ani ve svém věku se vůbec nebráním moderním technologiím a s pomocí mladších kolegyň a kolegů jsme naprosto samozřejmě převedli nadaci na fungování v omezeném provozu, víceméně na dálku. Provoz jsme omezili, ale fungujeme.

Přijímáme žádosti, uzavíráme smlouvy s dárci i obdarovanými, platíme faktury. Poprvé jsem zažila marketingovou poradu, při které se nás sešlo šest, každá na jiném místě republiky. Viděly jsme se, slyšely jsme se, všechno jsme vyřídily a trvalo to polovinu času než jindy. Zalíbilo se mi to. Nebudeme to tak praktikovat i po této šlamastyce?

Objevila jsem i jiné věci u našich sponzorů a partnerů, nejen peníze, ale i upřímnou chuť pomáhat, jejich dobrá srdce. Ze všech stran přicházejí nabídky pomoci, nestačím zvedat telefony. Pár příkladů. Někteří rozvážejí nákupy, léky a další pomoc seniorům, někteří vaří obědy a dávají je zdarma tam, kde je třeba, někde šijí roušky, za velkou finanční částku v řádu skoro 10 milionů budeme vybavovat – podle přání sponzora – nemocnice. 

Na žádnou z těchto aktivit nebylo třeba zakládat žádné ministerstvo. Jednoduše fungují v rámci skvělé a užitečné sítě někdy tak pomlouvaných neziskových organizací. Prostě občanská společnost žije. Jsem ráda, že jsem s nadací součástí téhle krásné aktivity lidí kolem nás.

Co se mě osobně týče, vím, že ve svém věku musím na zdraví dávat pozor. To do mě hučí moji dva synové. Díky fungování nadace na „dálkový režim“ nemusím mezi lidi. O to víc jich mám denně na telefonu, jen dnes to bylo 42 hovorů. Mezi tím nejméně třikrát za den cvičím a těším se, že se situace uvolní a vyjedeme na chalupu pod Milešovku. Budeme za plotem, ale alespoň na krásné zahradě.

The post Důchod ani koronavirus je nezastaví. Jak zvládají pandemii senioři z výběru 7 nad 70 appeared first on Forbes.

Pojďme společně počítat. Pokud vyjdeme z dat o spotřebě elektřiny, pak to vypadá, že ekonomika ve čtvrtém březnovém týdnu spadla meziročně o 6,5 procenta a v pátém o 9,3 procenta. Přesnějších dat zatím moc nemáme.

Český statistický úřad zveřejní údaje o průmyslové výrobě za březen až 7. května, stejně jako data o zahraničním obchodě. Data o maloobchodních tržbách vyjdou o dva dny dříve, ale budou zkreslena vlivem předzásobení se potravinami všeho druhu.

Naopak u výpadku prodejů trvalejšího zboží, například automobilů, nebudeme vědět, zda došlo pouze k odsunutí spotřeby, či k jejímu trvalejšímu poklesu. První odhad růstu HDP za první kvartál vyjde až 15. května.

Co víme? Nouzový stav byl vyhlášen 12. března 2020, karanténa platí od šestnáctého a Škodovka přerušila výrobu dva dny nato. Potvrdilo se, že ekonomický růst neumírá stářím, ale musí ho něco zabít.

Auta

Velké automobilky v Česku klesly, VW a Ford o více než desetinu. Škoda zatím drží

Jaroslav Mašek – 2 minuty čtení

K prvnímu relevantnímu odhadu vývoje ekonomiky byla využita vysokofrekvenční data o spotřebě elektřiny ze stránek ČEPS a od firmy ČEZ. Odhad nenaznačoval nic neobvyklého, pokles se zdál být pouze mírný.

Přelom března a dubna byl však mimořádně chladný a bylo nutné data očistit o vliv teplotních výkyvů. Když je větší zima, více se topí, ale mimo topnou sezonu je efekt teploty na spotřebu kvůli klimatizaci opačný.

K očištění časové řady o spotřebě elektřiny byla použita data o počasí z ASOS sítě a výsledná data ukázala v prvním týdnu karantény pouze nepatrný meziroční pokles, který se ale postupně prohlubuje až ke zmíněným téměř 10 procentům. To dává smysl – omezení výroby v dalších podnicích naskakují postupně, dominovým efektem.

Analýza spotřeby elektřiny ukázala i to, že ekonomika zpomalovala již před propuknutím pandemie. Vývoj průmyslové výroby v ČR v září meziročně poklesl o 0,5 procenta, v říjnu si připsal plus 0,3 procenta, v listopadu a prosinci shodně -2,6 procenta a v lednu -0,8 procenta.

Proto jsem byl dlouho proti zvyšování sazeb a ještě před karanténou tlačil naopak na snížení úrokových sazeb a zlevnění peněz.

Komentář

Komentář: Nechci, aby měnová politika zabila růst, říká ekonom Michl

Aleš Michl – 2 minuty čtení

Další číslo, které je za březen dostupné, jsou data o registracích nových osobních automobilů v ČR od Svazu dovozců automobilů. Ty v březnu meziročně poklesly o 36 procent, což nám ale o současné poptávce po automobilech moc neprozradí – většina automobilů byla totiž nakoupena nebo objednána už v předchozích měsících.

Prvotní pád byl nejspíše způsoben tím, že noví majitelé buď odložili registraci automobilů, nebo si nemohli nové auto vyzvednout.

Dalších dat, od kterých se zatím můžeme odrazit, moc nemáme. Jak lze tedy uvažovat dlouhodobě?

Stlačení červené na modrou v první části grafu je v Česku potřeba, aby zdravotnictví nezkolabovalo jako v Itálii. Proto preventivní opatření v čele s karanténou. Je to ale trade off, klasické něco za něco.

Platíme šokovým ekonomickým útlumem (spodní část grafu). Nejde však o recesi, jakou známe z učebnic. Kolega James Bullard z americké centrální banky Fed to nazval obdobím „národní adaptace ekonomiky na pandemii“.

Organizovaná karanténa znamená odstávky výroby a propady výdělků – a logicky i strašná ekonomická čísla. Pokud bychom vzali HDP od února do půlky března a srovnali ho s obdobím od druhé půli března až do současnosti, mohlo by to být klidně hrubým odhadem -50 procent (modrá přerušovaná čára dole v grafu).

Situaci lze ze strany ČNB zmírnit výrazným zlevněním peněz a zasazením se o stabilitu bankovního systému. Peníze, cash, pak musí vláda lidem a podnikatelům doslova rozdat. Hospodářská politika může posunout ekonomiku z modré čárkované na zelenou čárkovanou, například z -50 procent na -30 procent.

Pokud přihlédneme ke spotřebě elektřiny prezentované výše, pak je možné pesimismus mírnit. I využití hospodářské politiky má samozřejmě svůj trade off – cenou je nárůst státního dluhu.

Když vzpomeneme na poslední velkou epidemii, SARS byl nejhorší během listopadu 2002 až července 2003 a lidstvo ho poslalo k zemi do devíti měsíců. Pokud to dokážeme i s novým koronavirem, po zbytek roku budeme ten šílený propad dohánět.

A rok 2020 se z ekonomického hlediska stane rokem ztraceným.

Autor je členem bankovní rady České národní banky.

The post Ztracený rok. Vláda musí peníze doslova rozdat, vypočítává Aleš Michl appeared first on Forbes.

Česko zachraňuje. Stejně jako se po požáru Národního divadla před více než 100 lety Češi na jeho obnovu poskládali a za pouhých 47 dnů vybrali milion zlatých, zahraňují teď v celonárodních iniciativách ohrožená pracovní místa, malé pivovary, hospody a nejnověji i hotely.

Projekt s lakonickým názvem Zachraň hotel vznikl teprve před pár dny: nejprve jako plán týmu kolem portálu Amazing Places, který přemýšlel, jak českým hoteliérům pomoci zaplnit prázdné pokoje.

Když to nejde hned, tak alespoň příslibem v podobě voucheru – ty by si zájemci mohli zakoupit s dvojím efektem. Jednak potěšit sebe sama plány na předem objednanou letní dovolenou a zároveň okamžitě pomoct s cash flow majitelům ubytovacích zařízení, kteří se ze dne na den ocitli bez hostů a bez příjmů.

Byznys

Pivní solidarita. Češi v době virové krize zachraňují svoje pivovary

Filip Saiver – 2 minuty čtení

Částečné uvolnění zákazů ubytovávat hosty ale původní myšlenku sympaticky posunulo od natažené dlaně k ruce nabízející pomoc. Projekt Zachraň hotel tak vedle prodeje voucherů umožňuje hoteliérům nabídnout volné kapacity svých podniků těm, kteří to v tuto chvíli potřebují nejvíce: lékařům, zdravotníkům nebo členům záchranných složek. Za sníženou cenu nebo zcela zdarma.

Online platformu za pár dnů postavili vývojáři z technologické společnosti Mervis, která pro hotely vytváří rezervační a provozní systémy. Po prvních dnech fungování je v ní zaneseno 19 míst z celé republiky a desítky dalších se průběžně přidávají. „K dnešnímu ránu jsme schopni nabídnout více než tři tisíce lůžek,“ hlásí Boris Petr z Mervisu.

Zvlášť u menších, rodinných podniků jsou karty jednotlivých objektů často opatřeny osobními notickami o tom, jak jejich provozovatelé místo příprav na velikonoční mumraj šijí roušky. A teď nabízejí zázemí těm, kteří kvůli své práci musí být v izolaci, aby neohrozili rodinné příslušníky.

Lucie Meřičková, majitelka dvou malých penzionů kousek od Lipna, už dříve s podobným nápadem oslovila místní domov důchodců, který stojí poblíž.

„Nabídli jsme jim využít naše prostory k umístění zaměstnanců, kteří se starají o klienty v ohrožené skupině. Zatím naše služby nevyužili, ale pokud by potřebovali navýšit stav o mediky, ubytují je u nás,“ říká Meřičková, která se do iniciativy Zachraň hotel zapojila mezi prvními a pár pokojů nabízí zcela zdarma.

Vedle rodinných penzionů a apartmánů jsou ovšem k dispozici i čtyřhvězdičkové hotely z Prahy či Českého Krumlova, část kapacity svého Grandhotelu Tatra na Valašsku poskytl senátor Ivo Valenta. Majitel holdingu Synot, který vedle svých stěžejních aktivit v byznysu s hazardem vlastní i hotelovou síť na Moravě, si na rozdíl od většiny menších hoteliérů nestýská.

Český byznys

Valentovi otevírá fotbal dveře. Všude se mnou mluví nejdřív o něm a babách, říká miliardář

Pavel Kalouš – 3 minuty čtení

„Uzavření objektů v souvislosti s pandemií koronaviru na nás nemá nikterak zásadní dopad,“ odpověděl senátor Forbesu a dodal, že uzávěrku v hotelech využívají k déle odkládaným rekonstrukcím, pokračují ve výstavbě areálu Vodního světa v Resortu Kyčerka ve Velkých Karlovicích a sám očekává, že v létě budou mít plno, jelikož Češi zůstanou o dovolené doma.

V to doufají i iniciátoři projektu Zachraň hotel. „Věříme, že se zapojí i veřejnost a podpoří své oblíbené hotely, penziony nebo apartmány zakoupením dárkového poukazu,“ neztrácí optimismus výkonná ředitelka Amazing Places Hana Krausová. Na rozdíl od kurátorského výběru, skrze který příznivci tohoto portálu vyhledávají dovolené po Česku, je platforma Zachraň hotel otevřena všem hoteliérům z Česka i ze Slovenska.

Poptávka od zájemců, kteří potřebují nouzové ubytování, je v tuto chvíli proti nabídce lůžek násobně nižší, ale Krausová míní, že cílová skupina se o projektu ještě nedozvěděla. „V prvním kole jsme oslovili konkrétní nemocnice, abychom jim o této možnosti dali vědět, ale ty jsou momentálně zahlceny. Určitě ale využijeme další institucionální kanály i sociální sítě.“

Český byznys

Tým Amazing Places uvázl na Bali. Z pláže se snaží rozjet propagaci cestování po Česku

Bibiana Beňová – 4 minuty čtení

The post Hotely nabízejí volné kapacity pro bojovníky s koronavirem. A zároveň samy prosí o podporu appeared first on Forbes.

Miliardář Martin Vohánka je muž číslo 39 našeho žebříčku nejbohatších Čechů. Zakladatel a šéf společnosti Eurowag, nabízející platební karty a vůbec mobilní služby kamionům, je také výraznou osobností české filantropické scény a na dobročinné účely už věnoval desítky milionů korun. Pro Forbes.cz sepsal svůj názor na protipandemická opatření.

Řídím a vlastním společnost s téměř tisícem zaměstnanců a již tři týdny si s ostatními členy vedení lámu hlavu nad ekonomickým modelováním dalšího krizového vývoje. Rád bych totiž co nejlépe připravil svoji společnost na příchozí neznámo. Nepochybně těžký úkol, a nejen pro nás. 

Při vyhodnocování událostí posledních týdnů mne nejvíce zaujala překotnost, nekoncepčnost, až chaotičnost, s jakou národní státy i nadnárodní instituce přistupují k řešení současné krize. Na své postesknutí již slyším odpověď jednoho z kolegů z představenstva, který se při výkonu své funkce často inspiruje řešením válečných operací.

Řekl by, že náhlá krize je o umění redukovat chaos na co nejmenší možnou míru. Je v tom kus pravdy – jsem si však jist, že bychom měli od krizových štábů čekat víc. 

Ona překotnost a krátkozrakost má totiž jednu zásadní vadu. Nenabízí jakoukoli spojitost současných opatření s tím, jak bychom chtěli, aby naše společnost vypadala za šest či 12 měsíců, případně v delším horizontu.  

Dnešní diskurz totiž zcela ovládlo sdělení epidemiologů, kteří s chladnokrevnou přesností vypočítali, kolik životů bude ztraceno, nebudeme-li jednat právě teď a s patřičnou rozhodností. Nabízejí nám dvě dobře známé varianty řešení. Zpomalení (containment) anebo potlačení (suppression) šíření viru.

První představuje mírnější opatření a postupné promoření obyvatelstva, avšak za cenu vyšší smrtnosti, neboť náš zdravotnický systém se nedokáže včas postarat o všechny kritické případy.

Druhý přístup je potlačení, které se snaží křivku kriticky nemocných srazit co nejblíže k maximu kapacity lůžek kritické péče, avšak logicky představuje masivní zásah do svobod a blokaci ekonomické aktivity země.

Dobře tedy, nikdo si nemůže dovolit zbytečné ztráty na životech, suprese je jediné správné řešení. Hurá, máme plán na následující tři týdny, možná osm. Vše zastavit, zavřít se doma a zpomalování křivky uvidíme již za 14 dní. Co ale dál?

Komentář

Ztracený rok. Vláda musí peníze doslova rozdat, vypočítává Aleš Michl

Aleš Michl – 3 minuty čtení

První respektovaná studie na téma současné epidemie a jejího vývoje v horizontu několika týdnů však poukazuje, že s pandemií budeme mít co do činění podstatně déle, než by naznačila doba trvání vyhlášeného nouzového stavu. Studie od londýnské Imperial College dokládá, že i v případě konzistentně aplikované strategie potlačení budeme muset žít s různou mírou karanténních opatření do doby vyvinutí efektivní vakcíny – tedy 12 až 18 měsíců. 

Znamená to, že současná opatření, která jsou již dnes pro mnohé podniky a nespočty jednotlivců a rodin devastující, nejsou jen zlým snem, který se rychle rozplyne. Budou trvat mnohem déle, dolehnou s násobně větším efektem a na daleko větší počty obyvatel a firem.

Jak poukazuje další britská studie od London Business School & Wheeler Institute for Business and Development, prvotní šok světové ekonomiky na straně dodávek bude v rychlém sledu vystřídán šokem poptávkovým.

Není divu: lidé i podniky již dnes na vlastní kůži zažívají, co znamená karanténa. Představa že bude trvat rok či dva, nepochybně vyvolá další skepsi a škrty a vše nad rámec nezbytně potřebného nebude nakoupeno/investováno. Snížení poptávky povede k další nové vlně snižování nákladů a propouštění. Velmi nebezpečná sestupná spirála globální ekonomické aktivity je na spadnutí.

Co může přinést následná obecná mizerie a zhroucení sociální struktury společnosti? Rabování, násilnosti, nepokoje, oslabení mezinárodní spolupráce a institucí, ochranářství, nacionalismus a války. Prvotní projevy těchto fenoménů se již ve světě dějí. K tomu všemu průběžně zvýšená nemocnost způsobená somatizací z drasticky zhoršených materiálních podmínek. 

Dobře, tak nenechme onu spirálu rozjet. Jak ale? V roce 2008 bylo třeba přesvědčit americký finanční sektor, tedy relativně úzkou skupinu individualit. Tím klíčovým momentem bylo rozhodnutí Fedu posvěcené americkou Sněmovnou reprezentantů nalít do amerického finančního systému ohromující sumy vytištěných dolarů.

Obávám se že v dnešní situaci tento postup nelze použít. Zaprvé, tím, kdo musí být přesvědčen ke změně očekávání, není malá skupina finančníků, ale globální populace.

Komentář

Hoří nám dům, tak hasme. Na důležitá rozhodnutí bude čas, říká ekonom Filip Matějka

Filip Matějka – 2 minuty čtení

Zadruhé, nemocným není zčásti vykradený americký finanční systém, ale vysychající zdroje domácností a firem po celém světě, přičemž problém se umocňuje s každým týdnem trvání restriktivních opatření.

A proto i kdybychom se rozhodli znovu vytisknout peníze, i kdybychom u všech relevantních centrálních bank pominuli, že nejsou americkým Fedem, i kdybychom všichni věřili, že vlády budou schopny jednou tyto dluhy splatit, budeme stát před problémem, jak napumpovat peníze do oběhu.

Dnes totiž nejde o převod potřebných částek do nepočetného klubu páteřních bank, ale o řádově složitější úkol, neboť se jedná o desítky milionů firem a ještě více domácností po celém světě.       

Takže znovu na začátek, omezit, nebo potlačit? Dosud jsme se shodovali, že potlačit. Mám však za to, že děláme hrubou chybu v počtech. Na jedné straně totiž zvažujeme zcela konkrétní čísla mrtvých, na druhou stranu vah však pokládáme z dnešní perspektivy vážné, avšak ve své komplexitě nevyčíslitelné dopady na ekonomiku a strukturální stabilitu společnosti.

Tyto veličiny jsou nesouměřitelné jak svými dopady v čase, tak konkrétností, a proto nám ubírají cenný čas pro úspěšné řešení krize. Strategie potlačení doprovázené zásadním omezením ekonomické aktivity a svobod lze aplikovat pouze na velmi krátký čas v řádu několika málo týdnů.

Smyslem může být výhradně získání času pro zavedení tzv. chytrých karanténních opatření. Současně platí, že čím drastičtější opatření jsou, tím přesvědčivěji musí být komunikována vize následného uvolnění po zavedení chytrých opatření.

Cílem je nepřekročit riziko obecné ztráty důvěry v budoucnost – a neroztočit devastující sestupnou ekonomickou spirálu se všemi jejími výše popsanými důsledky.

Hořkou hříčkou osudu je skutečnost, že nás tato pandemie zastihla v době pandemie jiné – populistické, která je v principu opakem toho, co krizové a komplexní situace vyžadují.

To, co je dnes třeba, je multidisciplinární přístup a politický leadership, který má kapacitu uchopit problémy v jejich šíři, odvahu smést povrchní líbivost a přesvědčivou komunikací získat ostatní k rozhodné a dobře řízené akci.

The post Už potřebujeme akci, ne další omezování ekonomiky a svobod, píše miliardář a filantrop Martin Vohánka appeared first on Forbes.

Třeba si o tom doma popovídají. Nejbohatší patriarcha Česka Petr Kellner a třetí nejbohatší Čech, toho času nápadník Kellnerovy dcery Anny: Daniel Křetínský. Dohromady disponují majetkem, jehož výši Forbes podle nového žebříčku světových dolarových miliardářů odhaduje na 18,3 miliardy dolarů, což přepočtem aktuálního kurzu činí zhruba 450 miliard korun.

Zatímco první chudne, druhý se stal v Česku skokanem na žebříčku nejbohatších lidí a ze třetí pozice sesadil premiéra Andreje Babiše. Proč?

Řekněme, že Petr Kellner doplácí na svou velikost, rozkročenost napříč obory a především velkou expozici vůči finančnímu sektoru. Tím máme na mysli splátkový Home Credit, který je největší firmou svého druhu na světě podle počtu obchodních míst. A zároveň patří mezi lídry nebankovních půjček v Číně.

Tam nákaza začala, potrápila ekonomiku a postupně se začala přelévat dál do světa, kde je Home Credit přítomný také – pokrytí od Číny až po USA znamená, že nad jeho byznysem jen s mírnou nadsázkou slunce nezapadá.

Zároveň to znamená, že ztráty Home Creditu způsobené globálním ochlazením jsou a budou enormní. Zákazníci méně kupují, hůře splácejí a zdroje na půjčování zdražují. Více se dozvíme z pololetních výsledků firmy, protože předpokládáme, že čtvrtletní publikování si raději odpustí.

Kellnerův majetek byl dále zasažen výprodejem na burzách a souvisejícím poklesem hodnoty firem, které (spolu)vlastní. Výpočty letošního žebříčku nejbohatších lidí světa, tedy těch, kteří mají podle našich odhadů majetek ve výši jedné miliardy dolarů a více, se uzavíraly 18. března, kdy burzy sčítaly největší ztráty.

Český byznys

Čeští miliardáři na koronaviru chudnou i bohatnou. Kellnerův Home Credit v Číně trpí

Jaroslav Mašek – 2 minuty čtení

Od té doby se situace zlepšila, což také znamená, že v každodenně aktualizovaném on-line žebříčku na Forbes.com šel Kellner mírně nahoru a mezi nejbohatšími lidmi světa drží „jágrovskou“ 68. pozici. To je mimochodem nejvyšší umístění, které kdy mezi globálními boháči dosáhl.

Může za to i Kellnerovo rozkročení do dalších oborů, které krizí tolik zasažené nebyly: například do energetiky, kterou má přes firmu Leag společnou také s Danielem Křetínským. A tím se dostáváme k důvodům, proč se nejmladšímu českému dolarovému miliardáři v koronavirové krizi podařilo růst.

Křetínský těžil především z extrémně úspěšného roku 2019: stal se z něj definitivně jeden z prominentních evropských dealmakerů, když v jediném roce nakoupil elektrárny v Británii, média ve Francii a také jednu z největších retailových skupin světa, německou společnost Metro AG.

Byznys

Český investiční apetit pokračuje: Křetínský nalil do Metra dalších 17 miliard

Pavel Kalouš – 2 minuty čtení

Energetický a průmyslový holding (EPH), Křetínského energetické impérium, loni „sklízel“ rekordně vysoké ceny elektřiny v Německu, a většinu zisku EBITDA skupiny navíc stále tvoří infrastrukturní aktiva (především společnosti, které přepravují nebo skladují plyn).

Ty nejsou tak citlivé na poklesy cen energií při krizi, protože stojí na dlouhodobých smlouvách s garantovanými cenami. Právě proto je zatím podle zákulisních zpráv Křetínský relativně v klidu.

Při naší valuaci mu dále pomohlo, že díky dobrým výsledkům kleslo zadlužení EPH, a navíc jsme do jeho výsledků mohli poprvé naplno započítat zisky anglické elektrárny Lynemouth, kterou český miliardář za zhruba 14 miliard korun přestavěl na biomasu.

Poprvé jsme ocenili i realitní část EPH, která loni začala zkoumat investiční možnosti rozsáhlých pozemků a nemovitostí, jež díky elektrárnám a uhelným dolům vlastní po celé Evropě. Svůj podíl do valuace promítly také Křetínského rozsáhlé investice do médií a retailu v Německu a Francii, u kterých mu asistuje slovenský parťák Patrik Tkáč.

Mimochodem, Tkáč, který se před čtyřmi lety rozhodl z EPH stáhnout a souhlasil s vyplacením svého podílu, se nyní do majetkové struktury holdingu vrací. Tím sice (zatím) padá Křetínského plán, že po dokončení celé transakce ovládne 94 procent EPH, ale jeho reálný podíl nezatížený dluhem vůči Tkáčovi se tím zvýší ze 47 procent na 50 procent.

Co bude dál? Krize se časem jistě propíše i do dlouhodobých kontraktů v energetice, ceny elektřiny jdou dolů a zlevňují i další energie. Zároveň zpomalení dopadne na média, v nichž je Daniel Křetínský silný a pravděpodobně bude silný také Petr Kellner.

Byznys

Do Kellnera se kvůli Nově opřel vlivný americký senátor i Piráti. Rekordní obchod ale bude

Pavel P. Novotný – 2 minuty čtení

Obchod se CME, při němž má nejbohatší Čech získat také TV Nova, mu teď musí dělat těžkou hlavu. K vypořádání ještě nedošlo, cena je stanovená, jenže mezitím klesly akcie firmy zhruba na polovinu.

Je tedy zřejmé, že Petr Kellner nijak na dotažení obchodu (podléhající některým antimonopolním úřadům, které by ho také mohly zastavit) spěchat nebude. A je otázkou, jak se k němu také staví financující banky. Tento rok bude pro obě těžké váhy českého byznysu ještě hodně těžký. A nebudou v tom samy.

The post Proč Kellner chudne a Křetínský bohatne? Analýza z žebříčku světových miliardářů appeared first on Forbes.

V polovině února si Vojtěch Pluhař, mladý podnikatel z našeho letošního výběru 30 pod 30, vzal – jak má jednou ročně vždy ve zvyku – dlouhou zaslouženou dovolenou a vyrazil na měsíc po Asii. Odlétal jako spokojený majitel rozjetého projektu Svět medúz v Arkádách Pankrác, největšího medúzária v Evropě.

Po třech měsících existence navštívilo do začátku března areál s 38 akvárii, 10 tisíci medúzami a se stylovým bistrem v čele se šéfkuchařem od Gordona Ramsayho bezmála 100 tisíc lidí, tržby předčily veškerá očekávání a mladý byznysmen už vymýšlel, jak zavedený projekt nechá řídit najaté manažery a sám se pustí do nových věcí. V šuplíku jich měl hned několik.

Aktuální vydání magazínu

Koupit teď

Jeho návrat z exotické dovolené se však nesl v poněkud jiném duchu.

Vrátil se totiž 11. března, tedy již do atmosféry napětí a obav z šířícího se koronaviru. Krátce nato musel Pluhař své podmořské království zavřít. Život v obchodních centrech v Česku se prakticky zastavil. Místo rozjezdu nových projektů pro něj začala škola krizového managementu a boj o přežití. Ihned osekal většinu nákladů, ale i v low-cost módu ho udržování medúzária při životě stojí kolem 30 tisíc korun denně, zatímco na straně tržeb už čtvrtý týden svítí nula.

Už skoro čtyři týdny nejede nic – bistro, medúzárium. Jak teď vypadá život vašeho projektu?
Co se týká bistra, tak tam se nic neděje, nic se nevaří, nic se nevydává a nikdo v něm není. Co se týká medúzária, tak tam se musíme stále starat o medúzy, akvária a množírnu. Velké množství medúz se odvezlo do množírny, kde se snažíme o zvýšený počet polypů, z nichž se rodí medúzy.

Jak jste na současnou situaci reagoval z hlediska nákladů? Kolik stojí provoz jeden zavřený den a jak jste přistoupil k zaměstnancům a dodavatelům?
Samozřejmě začali jsme sekat náklady, kde se dalo. Měli jsme plánované stavební investice, které jsme odložili. Na některých pracovních pozicích se nám to sešlo, že lidé dali výpověď krátce před krizí, jen chtěli dochodit měsíc. Některé pracovní pozice jsme museli zoptimalizovat. S některými jsme se dohodli na snížení platu po dobu zavření. Ale stále jsme nákladově okolo 30 tisíc denně. 

Podařilo se vám vyjednat s obchodním centrem Arkády Pankrác nějaké snížení nájmu? A co s bankou? Přece jen měl jste docela velký úvěr na rozjezd medúzového byznysu. 
Na obchodní centrum je strašně brzo, nikdo teď neví, co bude a jaké padne rozhodnutí. Samozřejmě vím, že některá obchodní centra odpouštějí 50 procent nájemného, některá chtějí plný nájem, ale zatím nemáme od Arkád žádné stanovisko. Co se týká banky, tak tam jsme v jednání dál, sama Komerční banka nabídla odklad splátek jistiny od dubna 2020 s tím, že bychom pouze platili úroky.

Co je pro vás teď největší problém? Neohrožuje současná situace třeba i zdraví vašich medúz?
Největší problém je, že máme zavřeno a nemáme žádný příjem. Náš byznys je postaven na tom, aby k nám chodilo co nejvíce lidí, což teď není úplně ideální byznys model. Co se týká zdraví medúz, to ohroženo není. Naopak je pro ně lepší, že se akvária tolik nečistí.

S jakými ztrátami už teď kalkulujete a jak dlouho ještě současné kóma můžete přežít?
Byli jsme ve fázi, kdy jsme byli otevřeni opravdu chviličku a trend návštěvnosti byl stále vzrůstající. Únor byl náš nejsilnější měsíc, co se týče návštěvnosti. V březnu prvních sedm dní bylo také super a poté to začalo padat, 12. března jsme museli zavřít. Takže první ztráta bude tento vzrůstající trend. Další ztráta budou určitě zahraniční turisté, kterých jsme měli okolo 20 procent. Samozřejmě přesnou finanční ztrátu neumíme vyčíslit, neboť nevíme, jak dlouho bude trvat a co přijde po otevření. Máme krizový scénář do srpna 2020, firma má finanční prostředky do června 2020. Poté bych vše musel financovat ze svého. 

Pomáháte si nějakými dodatečnými příjmy? Třeba prodejem medúz chovatelům nebo něčím podobným?
Jsme nyní úplně bez příjmů a snažíme se spustit online prodej voucherů, aby lidé nemuseli na poštu. To je vše. 

30 pod 30

Žahavý úspěch. Vojtěch Pluhař ze 30 pod 30 provozuje největší medúzárium v Evropě

Pavel P. Novotný – 4 minuty čtení

Měl jste rozjeté další projekty, v Praze, ale i v zahraničí. Poslala je současná situace k ledu? 
Zahraniční projekt se teď úplně stopnul. Další tři projekty v ČR, které bylo v plánu uskutečnit, se zbrzdily, ale to je tím, že se svět zastavil, ale věřím tomu, že minimálně dva ze tří přežijí.

Jak vy osobně zvládáte situaci? Chodíte do práce?
Mně z nastalé situace občas slušně jebe. Byl jsem měsíc na dovolené, kdy jsem měl v hlavě nastaveno, že po návratu rozjedu naplno práci na nových projektech. Vrátil jsem se 11. března. Když jsem viděl situaci, která je v ČR, tak jsem si nastavil dobrovolnou karanténu, kdy jsem vše řídil přes telefon. Hodně se svým týmem řešíme, jak bude vypadat odbavení lidí po otevření, kdy bude jasné, že lidi budou mít nějakou dobu psychologický strach z míst, kde se kumuluje více osob.

The post „Medúzy bez publika stojí 30 tisíc denně, máme scénář do léta,“ říká mladý podnikatel appeared first on Forbes.

Karlovarský hotel Imperial propustí koncem dubna značnou část svých zaměstnanců. „Třicet dní dopředu jsme tuto skutečnost nahlásili pracovnímu úřadu a jako seriózní firma samozřejmě vyplatíme propuštěným odstupné,“ uvedl generální ředitel hotelu Alexandr Rebjonok.

Přesný počet lidí, kteří krokem vedení Imperialu přijdou o práci, Rebjonok odmítl specifikovat. Popřel však informace Karlovarského deníku, podle nichž by toto rozhodnutí mělo postihnout přes 300 lidí.

Nezávisle na tom, o kolik zaměstnanců přesně půjde, lze situaci kolem Imperialu vnímat jako symbol pohromy českého lázeňství, již půjde jen velmi složitě odvrátit, pokud vůbec. Jestliže se Spa Hotel Imperial tyčí nad západočeským městem jako nějaký monumentální hrad, nyní stojí tento hrad v království, jež by mělo být potaženo černým suknem. 

Čtyřhvězdičkový Imperial je jednou z vlajkových lodí nejen karlovarského lázeňství. Otevřen byl v létě 1912 a jeho architektura spíše než konkrétnímu slohu slouží tomu, aby v návštěvníkovi vyvolala dojem impozantnosti. V roce 2003 podstoupil hotel rozsáhlou rekonstrukci a i díky ní je několikanásobným držitelem mezinárodní ceny World Travel Awards pro nejlepší lázeňský hotel v republice.

Teď je z ceněného hotelu opuštěné velkolepé sídlo ve městě bez hostů. Provoz je pochopitelně ukončen i v dalších karlovarských lázeňských ikonách – Grandhotelu Pupp či hotelu Carlsbad Plaza.

Lázeňství je odvětvím prakticky zcela závislým na hostech a stav v souvislosti s koronavirem je pro něj bez nadsázky katastrofou. Fatální ekonomické ztráty se každým dnem zvyšují, příjmy jsou nulové. 

Aktuální vydání magazínu

Koupit teď

Ke všemu se v dohledné době nerýsuje šance na zlepšení, na alespoň částečný návrat k normálu. Lázeňská zařízení přitom podle statistiky Svazu obchodu a cestovního ruchu zajišťují asi 13 procent všech externích noclehů v zemi. 

Svaz léčebných lázní dokonce před pár dny vydal prohlášení, že tuzemskému lázeňství hrozí zánik, a požádal o pomoc stát. Svaz mluvil ze své pozice hlavně o zdravotních pobytech, na jejichž úhradě se podílejí pojišťovny, ale stejně kritická je i situace v lázeňských domech pro movitější a z velké části zahraniční klientelu. To je i případ Imperialu.

Jeho generální ředitel Rebjonok se nechtěl k nynější pohromě vyjadřovat. „S předstihem jsem se pokoušel upozorňovat, co nastává za průšvih, a teď, když nastal, už se mi nechce nic komentovat. Nejsem naštvaný na stát, nejsem naštvaný na nikoho, ale na rovinu: neumím říct, kdy přijde řešení a jaké bude.“

Kromě Imperialu vede Rebjonok též karlovarský Spa Resort Sanssouci, který se údajně bude pokoušet udržet v omezeném provozu. „Imperial otevřeme, až to bude dávat ekonomický smysl, ovšem termín nemůže nikdo v tuto chvíli absolutně odhadnout,“ uzavřel generální ředitel.

The post Symbol lázeňské pohromy. Ikonický hotel Imperial v Karlových Varech propustí zaměstnance appeared first on Forbes.

Jednou z firem, pro které byznys pod tlakem koronavirové pandemie ani v nejmenším neusnul, je český výrobce zdravotnických lůžek Linet.

Firma ze Slaného naopak jede na absolutní maximum svých kapacit. Aktuálně eviduje poptávku po více než 22 tisících lůžek, což za běžného stavu představuje zhruba pětinu veškeré produkce. Své široké portfolio firma zredukovala na sedm modelů, a v současné době tak na trh dodává pouze lůžka akutní a intenzivní.

„Je to solidní fičák,“ říká do telefonu CEO Linetu Tomáš Kolář. „Například superintenzivních lůžek za zhruba půl milionu korun běžně za rok vyrobíme asi 2500. Nyní jich budeme dělat 1200 měsíčně. A jsme vyprodaní do září,“ přibližuje Kolář situaci ve výrobě.

Zápřah lze také vyjádřit následovně – co do tržeb, představuje první kvartál letošního roku podle Koláře dvojnásobek až dvouapůlnásobek prvního čtvrtletí roku loňského. Linet také najímá stovku nových pracovníků, aby poptávku dokázal uspokojit.

„A to nás pandemie zastihla ve špičce, kdy jsme měli plné sklady,“ podotýká šťastné dílo náhody šéf největšího dodavatele zdravotnických lůžek v Evropě. Sám si přitom dobře pamatuje na začátek pandemie. „Itálie pro nás představovala téma už na konci února. Když jste ve spojení s lidmi, kteří tam žijí, je to úplně něco jiného. Šíři problému jsme viděli už tehdy,“ vybavuje si živě.

Jen do Itálie tak během pár týdnů z Linetu putovalo na tři tisíce lůžek, což je za normálních okolností objem, který firma do země dodá za celý rok. Ihned nato následovalo Španělsko a postupem času se nejvíce masivní poptávka ozývá ze Spojených států.

„Jejich přístup je oproti Evropě jiný v tom, že hodně balancují ekonomiku a zdravotní dopady. Zatím se mluví skoro výhradně o New Yorku, ale jednotlivá ohniska se každopádně objeví po celé zemi,“ zamýšlí se Kolář.

USA

Vir ve městě. Silné poselství z New Yorku, amerického epicentra pandemie koronaviru

Katya Soldak – 3 minuty čtení

Ačkoli tak Linet zažívá rekordní přísuny objednávek v krátkém čase, neznamená to, že je vůči případným otřesům zcela imunní. Kolář v tomto ohledu zdůrazňuje provázanost dodavatelského řetězce. Když se například zavřely ve Spojeném království školy, spousta matek byla nucena zůstat doma s dětmi. Jeden z tamních dodavatelů Linetu přitom zaměstnává převážně ženy, čímž „bylo vymalováno“.

Podobné scénáře se ve větší četnosti objevují ve „vypnuté“ severní Itálii – nejpostiženějším regionu a shodou okolností, pro změnu nešťastných, sídle zásadních dodavatelů firmy. V tomto případě nicméně sehrála vláda dobrou roli, když se pomocí přímé intervence ministra zahraničí Tomáše Petříčka podařilo tamní fabriky udržet v provozu, což Kolář považuje za velkou dílčí výhru.

„Nyní se opravdu naplno ukazuje, že globální ekonomika není globální jen na papíře. Věřím, že to dáme, ale je to extrémně křehké.“

The post Linet zachraňuje nejen Evropu. Česká akutní lůžka pomáhají v Itálii i USA appeared first on Forbes.

Dlouho očekávaný formulář, k němuž upírají zrak OSVČ, je na světě. Finanční správa ve čtvrtek zveřejnila doporučený vzor žádosti o jednorázový příspěvek 25 tisíc korun.

Co vše musíte doložit, abyste podporu dostali?

V první řadě si pojďme říct, že úplně zadarmo ten příspěvek přece jen nebude. Úředníci sice rozvolnili podmínky, aby na 25tisícovou podporu dosáhlo co nejvíce lidí, zároveň si ovšem pro žadatele připravili kulišárnu. Ale popořádku.

Abyste interaktivní formulář nemuseli složitě hledat, našli jsme ho za vás – je přesně TADY.

Máte? Bezva.

Teď ovšem přijde zmíněný háček. Formulář je totiž optimalizovaný výhradně pro operační systém Microsoft Windows 7 a jeho novější verze.

Restart

Přehledný manuál pro OSVČ: Na co vše máte nárok a jak zažádat o podporu krok za krokem

Robert Sattler – 3 minuty čtení

Co to znamená? Zjednodušeně to, že pokud vlastníte stroj s nakousnutým jablkem, pouhým klikem se k němu nedostanete.

Je třeba mít program Acrobat Reader 9.1, případně jeho novější verzi (najdete zde). Až si program nainstalujete (zabere to přibližně pět minut), interaktivní PDF si stáhněte na plochu svého počítače a v tomto softwaru jej otevřete.

Podařilo se? V tom případě už máte takřka vyhráno. Formulář – když se vám ho podaří otevřít – je jinak velmi jednoduchý a přehledný.

Hned v úvodu vyplníte kraj a místně příslušný finanční úřad ke správě vaší daně z příjmu, jemuž budete žádost adresovat. Uvedete osobní a kontaktní údaje. Nezapomeňte ani na číslo svého bankovního účtu.

Posléze zaškrtnete období, za které příspěvek žádáte. Pravděpodobně vyberete variantu „plné částky“, tedy 25 tisíc. Pakliže na ni nárok nemáte, protože jste OSVČ nebyli po celou dobu podpůrného období (od 12. 3. do 30. 4.), zvolíte jiné období a podpora se adekvátně zkrátí. Za každý den, kdy splňujete podmínky, vám náleží 500 korun. Na závěr už jen čestně prohlásíte, že splňujete veškeré podmínky.

Filantropie

Pomáhejte s námi. Předplaťte si Forbes a darujte 20 procent z ceny lékařům a sestrám

Zuzana Krajíčková – 3 minuty čtení

Soubor pak zašlete na finančák. Ideálně prostřednictvím datové schránky, ale můžete využít také e-mail. V takovém případě dokument vytiskněte, podepište, naskenujte (nebo vyfoťte mobilem, aby text byl čitelný) a odešlete jej na e-mailovou adresu příslušného úřadu – ne na jinou. Do předmětu uveďte „Žádost o kompenzační bonus pro OSVČ“.

Blahopřejeme. Tímto je žádost podaná.

Ministerstvo financí ujišťuje, že příspěvek vám bude vyplacen neprodleně po zpracování žádosti. Dozvíte se to tak, že vám bude částka připsána na účet.

Podrobné informace o tom, za jakých podmínek máte na příspěvek nárok, najdete v našem přehledném manuálu pro OSVČ.

The post Formulář na 25 tisíc pro OSVČ je tu. Takhle ho vyplníte krok za krokem appeared first on Forbes.

Když jedete z Prahy směrem na Mělník, asi po dvaceti kilometrech se na polích objeví precizně urovnané řádky, pnoucí se napříč okolní krajinou. Po celé své délce jsou přitom pokryté černou fólií, která nezasvěcené trochu znejistí, co že za plodinu pod ní může růst.

Ti zasvěcenější ale překvapení nejsou. Vědí totiž, že tato část polabské nížiny rozprostírající se mezi Neratovicemi a Kralupy nad Vltavou patří k oblasti, kde vyrůstá jeden z nejkvalitnějších chřestů v Česku, jehož věhlas přesahuje i hranice. 

Ten zde už osmým rokem pěstuje firma Český chřest, která letos plánovala rekordní produkci. Vzhledem k odchodu zahraničních brigádníků v souvislosti se současnou pandemií ale místo toho už v březnu bojovala o přežití – hrozilo, že celá úroda „bílého a zeleného zlata“ zůstane netknutě ležet na poli.

„Stejně jako další zemědělci jsme závislí na sezonních pracovnících z Ukrajiny, Bulharska, Rumunska a dalších zemí. 12. března nám volali z jedné pracovní agentury, že uzavřeli hranice, to znamenalo minus 80 lidí. A hned nato byl telefonát z Bulharska, odkud už byl na cestě autobus s pracovníky, ale vlivem uzavření hranic zůstal na Slovensku. Byli jsme v minusu přes 100 lidí a na sezonu jich přitom potřebujeme 180 až 200,“ popisuje svízelnou situaci spolumajitel firmy Jiří Šafář v útrobách bývalého JZD ve středočeském Hostíně u Vojkovic.

„Do poslední chvíle nebylo jasné, jestli zdejší obnovená tradice pěstování chřestu opět smutně neskončí,“ vzpomíná na okamžiky před několika týdny.

Černý scénář se nakonec nekonal a ministr zemědělství Miroslav Toman mohl na začátku dubna přímo v Hostíně slavnostně zahájit sklizeň, která bude přece jen výjimečná: pandemie nechala mnoho Čechů ze dne na den bez práce, a ti tak mohou vykrýt absenci zahraničních brigádníků.

„České pole, český chřest, české ruce. O tom jsme vždy snili,“ říká s úsměvem Šafář a dodává: „Celkově to ani letos nebude košer české, ovšem na samém vrcholu budeme mít vůbec poprvé v historii 100 procent Čechů, kteří náš zelený chřest sklidí,“ upřesňuje.

Je nádherný jarní den, sílící sluneční paprsky dopadají do rozlehlé nížiny, nejvíce se však opírají do černé fólie, pokrývající jednotlivé řádky chřestu. Ty se musí pravidelně odhrnout a zkontrolovat, zda už chřest nevystrkuje své „růžky“ a případně se nemá sklidit. Obzvláště bílý chřest roste rychlostí i přes 10 centimetrů za den, a pokud se dotkne špičkou až na 70 stupňů Celsia rozpálené fólie, jeho kvality jsou nenávratně pryč.

„Mechanizace na tohle neexistuje, je to jako se sklizní jahod,“ vysvětluje prošedivělý podnikatel nutnou potřebu lidské pracovní síly.

Samotnou přípravu sklizně nakonec zvládl sám se svými sedmi kolegy, běžně ji ale dělá 25 lidí. „Na poli jsme trávili i 20 hodin denně, tedy i v noci. Přesto jsme se dostali do čtrnáctidenního skluzu,“ popisuje náročné dny Šafář.

Souběžně sháněl sklízeče, kde se dá. Založil iniciativu České ruce, která má zajišťovat sezonní pracovníky pro zemědělské provozy trpící nedostatkem pracovních sil, ale ukázalo se, že většina potenciálních pracantů nemá se specifickou sklizní chřestu zkušenosti.

Šafář zkoušel oslovit i lidi, kteří skončili na úřadu práce, jenže ti by při jakémkoliv přivýdělku přišli o podporu. Když už se někdo vhodný našel, bylo potřeba vyřešit, jak zamezit šíření koronaviru. V Hostíně se rozhodli jít kromě používání roušek a rukavic ještě dál.

„Máme tu ubytovnu pro 80 lidí, půlka z nich jsou nyní Češi a půlka lidí, kteří pracovali ve Škodě Auto. Ti všichni se nyní zavřeli do dobrovolné karantény, protože obsluhují stroje nebo přicházejí do kontaktu s chřestem. Pro zbytek lidí, kteří do haly nemohou, jsme vymysleli bezkontaktní systém sběru,“ vysvětluje Šafář.

Byznys

Přehledný manuál pro firmy: Na co vše máte nárok a jak o to zažádat krok za krokem

Robert Sattler – 3 minuty čtení

Ten se nakonec spojil s projektem Intermesos.cz, propojujícím volnou pracovní sílu s provozy, kde je jí nedostatek. V současnosti se tak na polích střídají i hudebníci nebo třeba „bedňáci“, kteří vlivem uzavření hospod a koncertních sálů přišli ze dne na den o živobytí. 

„Pomoc nám přislíbili i herci. Z minulosti totiž odsud existuje fotka Lídy Baarové, jak sbírá chřest, a tak nás skrz Intermesos napadlo oslovit i je. Jsou mezi nimi známá jména, ale teď je ještě nemohu odhalit. Plán je takový, že se vzdají honoráře za práci, my výdělku ze zpracování a výtěžek půjde někomu, komu koronavirus zkomplikoval život,“ zamýšlí i tak pomáhat Šafář, který před devíti lety se svým kolegou Petrem Šanderou zorganizoval první sklizeň 100 tun chřestu v okolí Hostína, zanechaného na poli předchozí firmou.

Od té doby se „chřesťanství“, jak sami s oblibou říkají, nezbavili.

Letos měla produkce Českého chřestu činit 360 tun a měla být vůbec nejvyšší v historii. Dnes je jasné, že rekord nepadne. Třetina polí totiž leží ladem a produkce tak podle dnešních odhadů spadne ke 200 tunám. Oproti loňskému roku se tak sníží o třetinu.

„Výhled byl zpočátku opravdu tragický, teď už je to lepší. Pokud se mi restaurace podaří nahradit supermarkety, které přislíbily upřednostnit tuzemskou produkci chřestu před exportem, tak snad nebudeme ve ztrátě. Se ziskem pro další rozvoj se ale můžeme rozloučit,“ vypočítává Šafář, jehož firma loni utržila 28 milionů korun. Roční náklady se přitom pohybují kolem 27 milionů. 

„Kdybychom nesklidili nic, tak jsme v minusu 17 milionů korun. Taková situace by hodila firmu o několik let zpět,“ říká. „A pokud by ještě přišlo sucho, neměli bychom na další zasetí,“ varuje Šafář a dodává, že v nižší produkci se odráží i nižší výnosy kvůli absenci průmyslových hnojiv. Na ta totiž vlivem pandemie nezbylo.

„Když jsem se do chřestu vrhnul, neviděl jsem příliš rizik kromě mrazu. Ale za těch osm let tady už jsme zažili sucho, povodeň a teď tohle. Třikrát už jsme byli na pokraji svých sil,“ popisuje Šafář, kterého teď mimo jiné zajímá, jestli se vůbec uskuteční každoroční květnové slavnosti chřestu, kam se sjíždí tisíce lidí z celé republiky. 

Aktuální vydání magazínu

Dr. Naděje

Forbes 4/2020

Koupit teď

„Český chřest se letos stane lakmusovým papírkem toho, jak dopadne české zemědělství,“ naráží šafář na to, že chřest je první zeleninou, která se na jaře sklízí. Podobné výzvy tak brzy mohou čekat další farmáři. V českém zemědělství totiž podle Šafáře letos chybí na 200 tisíc lidí.

The post Pandemie ohrozila sklizeň chřestu. Díky ní ji ale vůbec poprvé zajistí hlavně Češi appeared first on Forbes.

Krize způsobená koronavirovou epidemií si v nejvíce zasažené gastronomii vybrala první velkou oběť – v insolvenci skončila populární restaurace Kuchyň v Salmovském paláci na pražském Hradčanském náměstí, která patřila do impéria Ambienta Tomáše Karpíška.

Kuchyň zavřela a znovu se neotevře, ani až epidemie opadne. Podle Karpíška jde o definitivní konec. „Z Hradčan zmizel veškerý život. Nemáme tu pro koho vařit a z čeho platit provoz, mzdy a nájemné. Nemáme ani prostředky na zákonné odstupné pro zaměstnance,“ říká Karpíšek.

Úspěšný restauratér byl jedním ze signatářů otevřeného dopisu české vládě, ve kterém známí šéfkuchaři žádali záruky a finanční pomoc, jinak „nebude moct většina restauratérů pokračovat v podnikání“. Teď se Karpíškovy temné vize začínají skutečně naplňovat.

Byznys

Pohlreich, Karpíšek, Punčochář a spol. píšou Babišovi: Jsme ve vážném ohrožení

Michael Mareš – 3 minuty čtení

Kuchyň otevřel před dvěma lety jako svůj už 26. podnik. Jeho představou byla restaurace, která vaří kvalitní českou kuchyni a kde neexistuje jídelní lístek, protože hosté koukají kuchařům přes ramena a rovnou si na plotně vybírají z toho, co ten den zrovna uvařili.

Byl to ambiciózní projekt i z toho důvodu, že si Karpíšek vysnil, že znovu vrátí Čechy na Pražský hrad a naučí je chodit na jídlo do míst, kde do té doby vládli jen turisté. „Víme, že je tady riziko a že nám asi bude trvat déle, než se z toho stane populární místo, kam se stojí za to vyškrábat. Ale ten výhled za to přece stojí, ne?“ rozhlížel se před dvěma lety Karpíšek kolem sebe.

Svůj úkol splnil, Češi se do Kuchyně naučili chodit, ale restauraci stejně živili především turisté. Loni se i díky nim poprvé dostala do zisku a všechno vypadalo idylicky, jenže současná krize a uzavřené hranice všechno změnily. Turisté jsou pryč a jen čeští hosté nestačí.

„Nová sezona bude nejdřív příští léto, proto jsme se rozhodli pro insolvenci,“ přiznává Karpíšek. Jinými slovy: letošní léto bude v Praze bez zahraničních turistů, kteří se do české metropole naplno vrátí zřejmě až za rok, což je příliš dlouho na to, aby to Kuchyň ustála a přežila.

Byznys

Karpíšek a spol. vyvinuli unikátní výčep za 1,5 milionu. A teď s ním chtějí do světa

Pavel Kalouš – 2 minuty čtení

Výpadek v letní sezoně by pro restauraci znamenal příliš velkou ztrátu a další zadlužení, které si už nemůže dovolit. Proto se ji Karpíšek a spol. rozhodli raději definitivně uzavřít.

Karpíškovo gastronomické impérium přitom dál sčítá škody a podle informací Forbesu nemusí být Kuchyň posledním podnikem, který současnou krizi neustojí.

The post Karpíškova Kuchyň definitivně skončila. Další restaurace ji může následovat appeared first on Forbes.

Mezi českými miliardáři patří k nejkonzervativnějším. Uvažuje dlouhodobě, zaměřuje se na stabilní odvětví a příliš neriskuje. Olomoucký finančník Pavel Hubáček, podle Forbesu 21. nejbohatší český byznysmen, největší část majetku vydělal právě během poslední velké krize v letech 2008 až 2010. Krize spojená s pandemií koronaviru a její dopady se však ani jemu zcela nevyhnou. 

Příkladem může být například vylidněný karlovarský Grandhotel Pupp, který mu patří. Většina jmění muže, jenž vyrostl na spotřebitelských půjčkách a obchodu s pohledávkami, je však vůči viru zatím spíše imunní.

Aktuální vydání magazínu

Koupit teď

Nicméně aktuální čísla ukazují, že Hubáček má za sebou mimořádně úspěšný rok. Jeho skupina Unicapital, kam spadají jeho aktivity v nemovitostech, zemědělství, energetice či zdravotnictví, podle předběžných výsledků loni vydělala 550 milionů korun čistého. Hodnota aktiv Unicapitalu překročila v loňském roce 15 miliard korun. „S výsledky za rok 2019 jsme spokojení, i přes značné investice se nám podařilo připsat slušný zisk. Letošní rok bude ve znamení investic do nemovitostí a projektů na nájemní bydlení,“ uvedl Pavel Hubáček. Podrobnější rozbor současné situace odmítl s tím, že na ucelenější „koronavirový“ pohled je stále brzy. 

Situace je pro něj citlivá i z pohledu další klíčové aktivity, kterou je Banka Creditas. Ta stojí mimo holding Unicapital. Banka už před týdnem nabídla klientům možnost odkladu splátek na šest měsíců, po které se úvěr nebude úročit. Méně sympatií si banka vysloužila za rozhodnutí snížit úroky na spořicích účtech. Banka tím reagovala jako jedna z prvních na snížení sazeb od ČNB. Zároveň není jasné, jestli vláda ještě nepřijde s tvrdšími opatřeními, kterými bude chtít ulevit klientům bank. Původně byl ve hře třeba plošný odklad splátek u všech úvěrů, z čehož by i sami bankéři měli těžkou hlavu. I proto se Hubáček, který ani v době klidu mediální pozornost příliš nevyhledává, raději drží zpátky. 

Nicméně i Banka Creditas má za sebou značný růst. Počet klientů nedávno překročil 100 tisíc a loňský zisk banky se zvýšil o více než polovinu na 262 milionů korun. Počet klientů vzrostl téměř o 70 procent a o 29 procent vzrostl také objem vlastního kapitálu, který činil 4,4 miliardy korun.

V součtu tak Hubáček loni vydělal za Unicapital i Banku Creditas 812 milionů. Skupina Unicapital loni dokončila vstup do developerské společnosti V Invest, významně investovala také do nemovitostí. Koupila například největší olomoucký brownfield bývalých kasáren ve Velkomoravské ulici o rozloze více než 17 hektarů či průmyslový areál v pražských Letňanech. Nemovitosti dnes tvoří 37 procent jejího portfolia. Patří jí například karlovarský Grandhotel Pupp.

Český byznys

Miliardář Hubáček sílí ve zdravotnictví, otevírá tři nové areály pro nemocné s alzheimerem

Pavel P. Novotný – 3 minuty čtení

Tradičně silná je skupina rovněž v energetice, která tvoří třetinu portfolia. Unicapital Distribuce je jedním z největších alternativních distributorů elektrické energie v Česku, energií zásobuje celou řadu průmyslových parků, logistických center, administrativních budov i rezidenčních objektů. Loni přibyly například lokální distribuční soustavy v Přerově a v Hranicích na Moravě. 

Další významnou oblastí je zemědělství. Skupina obhospodařuje více než sedm tisíc hektarů zemědělské půdy. Ročně vyprodukuje například přes 15 milionů litrů mléka, k největším zemědělským firmám patří třeba farma Moravan či Vsacko Hovězí.

The post Miliardář Hubáček loni vydělal 800 milionů, virové krizi zatím odolává appeared first on Forbes.

Po měsících čekání mu zkraje roku konečně svitla naděje, jenže epidemie koronaviru ji zřejmě zase pohřbila. Martin Šonka, nejlepší český akrobatický pilot, tvář obálky Forbesu a předloňský mistr světa v letecké sérii Red Bull Air Race, se mezi nafouknuté pylony hned tak nevrátí.

Populární seriál adrenalinových závodů, kterým se přezdívá formule 1 ve vzduchu, se poté, co ho loni zrušil jeho organizátor Red Bull, chystala na přelomu letošního a příštího roku vzkřísit skupina investorů z Hongkongu, nadějný plán ale zřejmě kvůli současné krizi skončí u ledu.

„Vypadalo to nadějně, byli jsme v kontaktu s firmou, která za tím stála, najali si i experty, kteří byli zapojení už do původního Red Bull Air Race, dokonce už existoval harmonogram, první závod měl být v prosinci. Ale předpokládám, že z toho sejde, nikdo se už dlouho neozval, takže čekám nějaké oficiální vyjádření o tom, že se to odkládá,“ přiznává Šonka.

Související vydání

Koupit teď

Loňské zrušení celé série byl obrovský šok pro všechny. Závody Red Bull Air Race totiž po celém světě dokázaly přilákat statisíce diváků, Šonka kvůli nim dokonce ukončil svou kariéru armádního pilota a kromě něj se se světovou elitou pral ještě druhý Čech Petr Kopfstein.

„Přiznávám se, že jsem se na tu naději, že se Air Race obnoví, upnul a věřil jsem, že se to opravdu stane. Letadlo mám pořád připravené a čekám. Letos z toho asi už nic nebude, ale úspěch by byl, kdyby to nezhaslo úplně, aby se na tom alespoň dál pracovalo,“ přeje si Martin Šonka.

Koronavirová epidemie mu ale do života zasáhla i v dalších ohledech. Od začátku karantény totiž ani on nesměl oficiálně do vzduchu, takže pilot, který je za normálních okolností jedním z nejsvobodnějších Čechů, protože ho nestresují ani zácpy na silnicích, byl hodně nesvůj.

„Podle některých výkladů bylo létání zakázané, podle jiných zase ne. Pro mě je létání práce, takže bych asi do vzduchu teoreticky směl, ale stejně bylo všechno tak komplikované, tak jsem se rozhodl radši dodržet karanténu a do letadla jsem se ani nepokoušel sednout,“ popisuje.

Vzlétl nakonec až po třech týdnech, když se zapojil do filantropického projektu Piloti lidem, ve kterém piloti nabídli svou pomoc s přepravou zdravotnického materiálu – Šonka tak minulý týden v Brně vyzvedl obličejové masky, se kterými pak letěl do Ostravy, kde si je převzala tamní nemocnice.

Do projektu se ale zapojily dvě stovky pilotů, kteří se o  „zakázky“ musí podělit, takže teď Šonka čeká, jestli ještě bude jeho pomoc potřeba. „Není toho zase tolik, aby mohlo 200 pilotů letět denně. Možná by na mě zase něco mohlo vyjít příští týden,“ uvažuje Šonka, který už teď ale může do vzduchu i na vlastní pěst, protože před pár dny dostali v rámci uvolňování dalších restrikcí zelenou i všichni sportovní piloti.

„Je to možné za určitých podmínek, na letišti se pořád nesmí shlukovat větší množství lidí a podobně, ale už to jde,“ oddechl si Šonka. „Moje smůla je, že akrobacii stejně trénovat nemůžu, protože mám letadlo v opravě a čekám na díly, které se kvůli složité situaci s dopravou po celém světě zpozdily.“

Právě na akrobacii se chtěl Šonka letos při čekání na obnovení Red Bull Air Race zaměřit – na srpen je totiž v Česku naplánované mistrovství Evropy, které Šonka v minulosti už třikrát vyhrál. Teď už se ale smiřuje s tím, že ani tenhle šampionát nejspíš v naplánovaném termínu neproběhne. „Pokud budou ještě v létě zavřené hranice, těžko to proběhne,“ tuší.

Do toho se mu zrušily i letecké show, které pro populárního pilota představovaly důležitý zdroj příjmů, takže teď musí Šonka narychlo vymýšlet plán B.

„Prohloubil jsem ještě víc spolupráci s českým výrobcem letadel Zlin Aircraft a asi začnu i učit létat. Zatím se ale nechystám létat pro některou z aerolinek, nechci se uvázat k něčemu časově náročnému, co by mi znemožnilo zapojit se do závodů, pokud se zase rozeběhnou. Sportovní kariéře ještě dávám přednost,“ dodává.

The post Z mistra světa je kurýr. Pilot Martin Šonka létá se zdravotnickým materiálem appeared first on Forbes.

O pomoci Petra Kellnera, Karla Komárka nebo Pavla Baudiše se toho napsalo hodně. Oslovili jsme proto další byznysmeny ze stovky nejúspěšnějších Čechů podle Forbesu a požádali je, ať popíší svůj zápas s koronavirovou krizí. A také ať přiloží aktuální fotku. Více se dozvíte v novém čísle Forbesu, které si můžete koupit tady.

Daniel Křetínský
66 mld. korun, EPH

Spolumajitel Sparty, vydavatelství CNC či obchodů Makro sám onemocnění covid-19 prodělal. Ještě předtím, než to oznámil, rozhodl se společně se svým slovenským partnerem Patrikem Tkáčem (na fotce) a jeho skupinou J&T darovat Čechům a Slovákům ochranné pomůcky zhruba za 215 milionů korun, které dvojice miliardářů nakoupila v Číně. Jde o chirurgické roušky, respirátory typu N95 a FFP3, ochranné rukavice, obleky a brýle a také testovací sady.

Pavel Tykač
32 mld. korun, Sev.en Energy

Tykač zajistil všem zaměstnancům i jejich rodinným příslušníkům čtyřvrstvé obličejové masky, které v sobě spojují funkci roušky a respirátoru – chrání před nákazou nositele i jeho okolí. Z první dodávky, která do Česka dorazila, daruje firma část masek také regionům, kde působí, a to zejména praktickým lékařům, pracovníkům v sociálních službách či seniorům.

Marek Dospiva
23 mld. korun, Penta Investments

Penta ve farmacii a zdravotnických zařízeních zaměstnává zhruba 30 tisíc lidí. Ty se snaží ochránit řadou pomůcek od štítů po respirátory. Společnost uvedla, že je připravena investovat více než 400 milionů korun na boj s nákazou covid-19. Penta například zaplatila dodávku více než 100 tisíc rychlotestů a několika milionů roušek. Ve svých nemocnicích zavedla pro starší pacienty audiovizuální návštěvy – tablety s nainstalovaným programem Skype, aby jim jejich blízcí mohli zavolat.

Ivo Lukačovič
16,5 mld. korun, Seznam.cz

Seznam.cz v programu „Nenecháme vás v tom“ vyčlenil „na záchranu české ekonomiky“ reklamní prostor v celkové hodnotě 100 milionů korun. „Po každé krizi, ať už je sebevětší, vždy následuje období oživení, rychlého růstu a opětovné prosperity. Podnikatelé a podnikatelky, prosím, vydržte. Nenecháme vás v tom,“ říká zakladatel a majitel Seznamu Ivo Lukačovič. Jeho dlouholetý souputník a ředitel pro exekutivu Seznamu Pavel Zima je navíc aktivním členem dobročinné technologické skupiny COVID19CZ.

Aktuální vydání magazínu

Dr. Naděje

Forbes 4/2020

Koupit teď

Martin Hájek
8,5 mld. korun, Livesport

Livesport vyhlásil mezi zaměstnanci sbírku a firma se zavázala přidat desetinásobek toho, co přijde na speciální účet. „Výsledkem na konci března bylo více než devět milionů korun, za které nemocnicím, záchranářům a dalším potřebným kupujeme dezinfekci, roušky, teplá i studená jídla. Půlmilionem jsme také přispěli na výrobu plicních ventilátorů,“ říká zakladatel Martin Hájek. „Sportovní terminologií: když už nemůžeme být na hřišti, rádi hvězdám budeme alespoň nosit vodu.“

Pavel Bouška
8 mld. korun, Vafo Praha

Výrobce zvířecího krmiva značky Brit rozdistribuoval v okolí Uničova a Litovle, tedy v oblasti uzavřené ve striktní karanténě, tři tisíce kusů balíčků s krmivem a pamlsky pro psy a kočky. A další pomoc se chystá. „Myslím si, že bohužel naší pomoci bude potřeba více v budoucnu, až se budeme vypořádávat s dlouhodobějšími následky. Jedním z prostředků, které budou k dispozici, je i nedávno založený Nadační fond Vafo Family,“ říká Petr Kříž, šéf akvizic Vafo Praha.

Jiří Písařík
7 mld. korun, Bohemia Energy

Energetický magnát v souvislosti s koronakrizí zavedl elektronický podpis pro své klienty, kterým zároveň nabízí poradenství zdarma. 

Dalibor Dědek
6 mld. korun, Jablotron 

Podpořil výrobu roušek včetně nanofiltrů v jablonecké společnosti Petit Lulu. „Požádal jsem je, ať nedělají pleny, ale zkusí roušky. My výrobu platíme a pak je rozdáváme. Rozjeli jsme to pro náš domov důchodců, zásobovali jsme záchrannou službu nemocnice v Liberci i Jablonci a připravuje se dodávka do vinohradské nemocnice,“ říká Dědek.

Vít Kutnar
6 mld. korun, DEK Stavebniny

„Je-li potřeba, prodlužujeme splatnosti dokladů, ale těch případů zatím není mnoho. Zavedli jsme proto absolutně bezkontaktní prodej a garantujeme, že zákazník nepřijde v našich stavebninách do styku s ostatními zákazníky ani s obsluhou. Naše IT v rekordním čase vyvinulo aplikaci, která umožňuje samoobslužné odbavení v našich nakládacích terminálech. Zákazník pouze zadá číslo stání a zboží mu automaticky přivezeme k jeho autu.“

Vlastislav Bříza
4,7 mld. korun, Koh-i-noor holding

„Pomáháme celým holdingem, děkovala nám také hejtmanka Jihočeského kraje, od dezinfekcí přes roušky až po přímou podporu. Už musím běžet. Za půl roku to bude v ekonomice mazec,“ chvátá dál vládce holdingu Koh-i-noor. 

Jannis Samaras
3,6 mld. korun, Kofola

Kofola začala zdarma dodávat pitný režim hrdinům v první linii, podpořila své zaměstnance, aby šili roušky, a upravila výrobu v Krnově tak, aby mohla zajistit nedostatkovou dezinfekci pro své okolí. „Vzájemná sounáležitost je nyní potřeba víc než kdy jindy. Proto jsme se rozhodli inspirovat ostatní, abychom společně ukázali, kolik lásky nás i v těchto dnech obklopuje,“ odkazuje Samaras, spolumajitel skupiny Kofola, ke kampani s hashtagem #zlasky.

Karel Janeček
2,8 mld. korun, RSJ

Prostřednictvím svých dvou nadací na platformě znesnáze21.cz spustil crowdfundingové sbírky „Laskavost plodí laskavost“ pro ty, kteří pomáhají (šijí roušky, rozvážejí potraviny a starají se o potřebné), sbírku „Domovy seniorů volají SOS“ a také „3D tiskem proti viru“ pro tisk masek pro záchranné služby. „Do sbírek jsem vložil i své finance a nyní je v nich vybráno přes 900 tisíc korun,“ připomněl Janeček.

Igor Fait
2,6 mld. korun, Jet Investment

S managementem svých firem řeší, jak ochránit vlastní zaměstnance obecně. Co se týká vnější pomoci, tam Fait hledá vhodnou formu, která by pomohla nejohroženějším skupinám, tedy seniorům a zdravotníkům. „Jelikož roušky nešijeme, bude nám nejbližší pomoci finančním darem. Konkrétnější budu až postupem času, teď řešíme, aby byly peníze  vynaloženy skutečně zodpovědně,“ říká Fait. „Mohu však sdělit, že bude v nižších jednotkách milionů korun, zhruba dva až čtyři miliony.“

Vladimír Kovář
2,2 mld. korun, Unicorn 

Už dlouho drží armádu svých více než dvou tisíc ajťáků připojenou na home officu a zároveň se v jeho továrně Rejoice místo strakatých kalhot teď šijí roušky. Největší radost mu ale udělalo, že jeho Unicorn během tří dnů naprogramoval pro ministerstvo průmyslu web na přijímání žádostí o ošetřovné pro OSVČ. „Stabilně, zvládá desetitisíce přístupů denně, takovou spolupráci jako s námi prý ministerské IT oddělení ještě nezažilo. Máme totiž mimo jiné zkušenosti s řízením energetiky po Evropě,“ dodává Kovář.

František Piškanin
2,1 mld. korun, Hopi Holding

„Staráme se maximálně o naše stovky zaměstnanců a naštěstí se nám to daří. Jak z pohledu zdraví, tak byznysu. Já se držím stranou, bagruji rybník a občas se jedu projet na kole či na harleyi.“ 

Kvido Štěpánek
1,6 mld. korun, Isolit Bravo

Přiznávám pokorně, že jsem osel. To  jistě ostatní potěší, hodně zle ale bude, řeknu-li, že se cítím být osel ve stádě oslů! Koronavirus nás zastihl v nedbalkách a napravujeme to – podle mne – přehnanou imunitní reakcí. Nejdůležitější je teď zachovat chladnou hlavu a vědomí, že jsme uběhli teprve asi tak 100 metrů půlmaratonu. Nepřepálit tempo, vydržet a pomáhat, a to nejen si – tedy šitím roušek a výrobou polomasek –, ale také a možná hlavně v oblastech, které jsou teď mediálně zcela neatraktivní. Jako jsou handicapované děti, a pak řeknu to hrozně nepopulární, třebas uprchlické tábory uvnitř i vně EU, kde se situace podle očitých svědků moc neliší od koncentráků. Tak řekněte sami – nejsem to ale pořádný osel?!

Martin Vohánka
5,6 mld. korun, Eurowag

Zaplatili jsme nákup, případně výrobu zdravotnických pomůcek pro zdravotnická zařízení a centra péče o seniory a současně pomohli profinancovat dovoz respirátorů a roušek ve větším množství do ČR a tím zrychlit jejich dodání potřebným a omezit lichvu a černý trh. Naše dceřiná společnost na Slovensku Sygic vyvinula zdarma a odevzdala státu chytrou aplikaci k boji proti koronaviru. Většinu sil ale šetříme na nelehkou dobu, která teprve přijde. Budeme se přitom držet oblastí, kterým se dlouhodobě věnujeme. Zejména obrana demokratických hodnot a budoucnost Evropy, to jsou témata, která v kritických dobách, jako je tato, nabývají podstatně na významu.

The post Čeští miliardáři v rouškách. Podívejte se, jak pomáhají a zda je poznáte appeared first on Forbes.

Nenápadný průmyslník Lubor Cerva patří mezi ty české byznysmeny, kteří se nebojí tvrdé ruční práce a obtížných oborů. A také mezi ty, kteří umějí své firmy včas prodat. Povedlo se mu to i tentokrát, když v polovině února prodal jednu z největších českých skláren Crystalite Bohemia ve Světlé nad Sázavou. Stihl to jen několik týdnů před koronavirovým kolapsem, který ochromil nejen český průmysl.

„S tím samozřejmě nikdo nemohl počítat. Situace v oboru i bez toho není zrovna růžová. Je to hrozná rána pro všechny a samozřejmě sklárnám ve Světlé přeji, aby se z toho dostaly,“ říká sedmapadesátiletý podnikatel.

Nebylo to poprvé, kdy trefil načasování obchodu. V 90. letech vybudoval největšího východoevropského distributora ochranných pracovních prostředků Cerva Export Import s obratem kolem 1,5 miliardy korun. Firmu na vrcholu prodal ruské společnosti Vostok-Servis v polovině roku 2006, tedy necelé dva roky před globální ekonomickou krizí, která drtivě dopadla na většinu firem i oborů.

Cenu obchodu Cerva nikdy nekomentoval, ale na trhu se hovoří o tom, že za firmu získal zhruba miliardu korun. Nutno říci, že Rusové hospodářskou krizi z let 2008 až 2010 ustáli a společnost dnes nadále patří mezi největší hráče v oboru. Navíc dodnes nese Cervovo jméno. 

Aktuální vydání magazínu

Koupit teď

Nicméně díky kapitálu ze svého životního obchodu se mohl pražský továrník pustit do záchrany českých skláren. V roce 2009 koupil za 160 milionů zkrachovalé sklárny ve Světlé nad Sázavou a vytvořil skupinu Crystalite Bohemia se závody ve Světlé a v obci Květná na česko-slovenské hranici.

Do polomrtvé firmy nalil stovky milionů korun, jen v roce 2018 postavil úplně novou výrobní linku za 300 milionů, nastartoval její zahraniční obchod a firmu vytáhl v roce 2018 až k obratu 1,4 miliardy a zisku (EBITDA) 130 milionů. Společnost, která se na rozdíl od Lasvitu či Moseru zaměřuje na levné spotřební sklo, ale dlouhodobě bojovala s levnou asijskou konkurencí.

Když se do toho přidaly problémy některých významných odbytišť, třeba Íránu, perspektiva podniku se začala zhoršovat. Jen loni firmu opustilo asi 150 lidí.  

Cerva ze sebe nerad dělá bezchybného génia, a tak bez problémů přizná, že prodej skláren nebyl zrovna zázračným úspěchem. Svůj záměr sklárny ve Světlé prodat vyhlásil již před dvěma lety, avšak kondice firmy se mezitím zhoršovala a kupec se dlouho nenacházel. Vhodný vrchol na exit tedy spíše propásl.

Až letos se Cerva dohodl s podnikatelem Pavlem Loudou a jeho sklářskou společností Crystal Bohemia z Poděbrad. Podmínky obchodu podnikatelé nezveřejnili. 

„Šlo mi zejména o zachování provozu firmy, do které jsem investoval část života a také dost peněz. Rovněž nový majitel do ní bude muset hodně investovat hned na začátku. Součástí obchodu bylo i převzetí bankovních závazků, takže když to shrnu, podnik jsem spíše předal, než prodal,“ naznačuje Cerva bez dalších detailů. Se svou sklářskou misí na Vysočině jako celku je však Cerva spokojený. 

„Firmu jsme zmodernizovali a rozvinuli. Zásluhy za záchranu skláren ve Světlé mi snad nikdo nevezme, přestože to bylo hodně obtížné podnikání. Také ekonomicky to pro mne byl v součtu těch let úspěch. Určitě jsem na tom neprodělal,“ dodává. 

Z oboru navíc zcela nevystoupil. Ještě náročnější výzvou pro něj bude záchrana ruční výroby skla v závodě Květná, který už před dvěma lety ze své skupiny Crystalite Bohemia vyčlenil. Květnou si nadále ponechal a nyní ji rozvíjí pod firmou Cerva Bohemia. Tuto firmu přitom založil před čtyřmi lety kvůli zamýšlené akvizici sklárny Rückl. Z ní ale Cerva nakonec vycouval a Rückl ovládl jiný tuzemský továrník Martin Wichterle.   

Byznys

Pozor, křehké! Lasvit, Moser i Preciosa začínají počítat ztráty způsobené koronavirem

Zuzana Krajíčková – 4 minuty čtení

Květná je z velké části zaměřena na ruční výrobu dražšího zdobeného a barevného skla, menší série, vlastní design i výrobu na zakázku. Sklárna s více než dvousetletou tradicí měla v roce 2018 tržby kolem 70 milionů korun, ale skončila v provozní ztrátě. Teď navíc přišla pohroma v podobě pandemie koronaviru.

Cerva pozastavil provoz na začátku dubna. Firma je navíc závislá na exportu, klíčové trhy představují země jako Německo, Itálie nebo Španělsko. Tamní partneři ale teď neodebírají. Firma zaměstnává asi 100 lidí, většinu z nich poslal Cerva domů s 60 procenty mzdy a čeká, co bude dál.

„Nechceme lidi propouštět. Bylo by to krátkozraké, neboť sehnat dnes lidi do výroby skla je extrémně těžké. Dost možná už bychom je znovu nesehnali. Chceme si je tedy udržet do doby, než znovu spustíme výrobu. Snad to bude co nejdřív,“ říká velký milovník přírody a ornitolog Lubor Cerva, který nejčastěji pracuje z kanceláře uprostřed vlastní obory u Nového Strašecí. „Sklo mě ale nadále baví. Chci se mu věnovat. I přes nedávný prodej skláren ve Světlé nevylučuji další akvizice. Uvidíme, jaké příležitosti trh přinese,“ dodává na závěr. 

The post Jedny sklárny prodal, druhé zachraňuje. Průmyslník Cerva vyhlíží další restart appeared first on Forbes.

Canceled. K oznámení, které se rovná ráně na solar pro fanoušky i promotéry, se uchyluje stále více letních hudebních festivalů. Glastonbury, Coachella, Roskilde. Akce, které za sebou mají historie dlouhé desítky let, kapitulovaly před virovou infekcí a nařízeními lokálních vlád. Například ta dánská zakázala všechny akce s kapacitou nad tisíc účastníků až do konce prázdnin.

Z českých festivalů se k razantnímu kroku odhodlali pouze pořadatelé Metronome Prague, kteří už oznámili přesun termínu na září. Další promotéři odsouvají datum soudného dne, kdy budou muset vynést konečný verdikt, na 1. května. A zatím zvažují nejrůznější scénáře pro letošní festivalové léto.

Jedním z výstupů společných úvah je projekt United Live Radio, který odstartoval na velikonoční Velký pátek. Dočasný přesun koncertní energie do online prostoru je sice fajn, ovšem všechny zajímá jediné: setkáme se letos v létě naživo?

„Můj optimismus klesá k nule. Že bychom se konali v řádném termínu, nevidím jako reálné,“ připouští sklesle výkonný ředitel festivalu Rock for People Michal Thomes. Trápí ho to o to více, že letošní, pětadvacátý ročník se ještě začátkem roku jevil jako průlomový. Díky line-upu v čele s kalifornskými Green Day mohl festival už v lednu ohlásit, že má vyprodáno. Jenže léto se v zdá najednou příliš blízko s ohledem na počet otazníků, které se nad veřejným životem v Česku stále vznášejí.

Aktuální vydání magazínu

Koupit teď

Čeští epidemiologové jsou zatím vyhýbaví v předpovědích, co bude za dva až tři měsíce. „Ministr kultury Lubomír Zaorálek nám přislíbil, že do konce týdne by měl vzniknout pandemický plán, který upřesní, jakým způsobem a v jakých časových horizontech se budou uvolňovat současné restrikce,“ říká šéf festivalové asociace Festas Marek Vohralík.

Hraje se o hodně. Obrat největších festivalů sdružených v asociaci Festas dosahuje 900 milionů korun, ztráty v případě zrušené festivalové sezony Vohralík odhaduje na 250 milionů. Náklady na přípravu festivalu jsou rozprostřeny do celého roku, ekonomický přínos je závislý na několika dnech.

Všichni pořadatelé, které Forbes oslovil, vyplatili zálohy umělcům, které se počítají na miliony. „V posledních letech byli agenti hodně drsní a nekompromisní, pokud šlo o vracení záloh například kvůli nepřízni počasí. Teď ale všichni cítíme, že jsme namočení ve stejné louži,“ doufá Thomes ve vstřícnost všech: účinkujících, fanoušků, kteří si už koupili vstupenky, i státu.

Koronavirus vs. svět. EU vyplatí 500 miliard eur, ropa podraží, nezaměstnanost roste

Klára Řepková – 2 minuty čtení

Parametry případných refundací vstupného jsou dalším horkým tématem, které hudební promotéři řeší. Někteří z nich nahlas říkají, že na vracení vstupného nemají prostředky. A ukazují na příklady v zahraničí.

V Německu a v Nizozemsku se vstupné nevrací a zakoupené vstupenky se automaticky překlápějí na vouchery, které zůstávají v platnosti pro další rok. Polská vláda zase prodloužila zákonnou lhůtu pro refundace vstupenek na šest měsíců.

Mnoho promotérů však alespoň navenek doufá, že festivalové léto není ztraceno. Forbes se zeptal vedení největších českých festivalů, jak situaci vidí.

United Islands of Prague, 5.–6. 6., Praha

Pražské Spojené ostrovy mají proti konkurenci dvě výhody: vstupné zdarma a dramaturgický fokus na jedinou zemi. Pořadatelům to nabízí volnější ruce pro operativní změny dle aktuální situace. „Po povodních v roce 2013 jsme festival stěhovali 14 dnů před akcí,“ vzpomíná hlavní pořadatel David Gaydečka s tím, že k podobným kouskům je odhodlán i toto léto. Po loňské britské edici drží letošní geografické zaměření festivalu stále pod pokličkou – zatím pečlivěji než ve wuchanských laboratořích.

Nevylučuje ani verzi, že festival by se přesunul do online prostoru. Právě Gaydečka a jeho tým iniciovali vznik dočasného festivalového rádia United Live Radio, které po večerech vysílá živé koncerty a posluchači zde najdou široký rozptyl od metalu po filharmoniky.

Rock for People, 18.–20. 6., Hradec Králové

Festival má letos rekordní rozpočet 80 milionů korun a našlapaný line-up. Vedle Green Day si svoji českou premiéru měli na hradeckých pódiích odbýt třeba Fall Out Boy nebo Weezer. Festival sice zatím oficiálně zrušený či přesunutý není, jeho ředitel Michal Thomes však červnový termín vidí spíš jako zbožné přání.

Pokud 1. května oznámí přesun 25. ročníku, tak nejspíš až na příští rok. „Většina zaoceánských kapel vyjíždí do Evropy na koncertní šňůry, u nichž se počítá s určitým objemem eventů a na ty se rozpočítají náklady. Pokud se řetězec rozpadne, je složité jednotlivé koncerty přesouvat, protože to najednou celé nedává ekonomický smysl,“ naráží Thomes na stále narůstající seznam zrušených evropských festivalů.

Mighty Sounds, 10.–12. 7., Tábor

Povinná letní zastávka pro punkery, vyznavače hardcoru, reggae a ska se 15 let snaží do Česka přivážet zajímavá zahraniční jména, která každoročně tvoří 80 procent line-upu. Pro festival tedy nepřichází v úvahu verze okleštěná na lokální scénu a nejspíš ani přesun po prázdninách.

„Zatím si neumíme léto bez Mighty Sounds představit,“ odmítá zrušení festivalu jeho mluvčí a dramaturgyně Markéta Štechová. Žánrový festival má rozpočet 15 milionů korun, roční výpadek tak pro něj představuje existenční ohrožení.

Colours of Ostrava, 15.–18. 7., Ostrava

„Naše přípravy pokračují naplno, přinášíme nové kapely do programu i další programové body. Do poslední chvíle se budeme snažit festival zrealizovat,“ slibuje ředitelka Colours Zlata Holušová. „Dokud se ovšem nerozhodne stát, nemůžeme se rozhodnout ani my.“

Největší z českých letních festivalů pracuje s rozpočtem kolem 200 milionů korun a jeho šéfka se zatím vyhýbá nejen konkrétním prohlášením ohledně červencového termínu, ale i spekulacím o byznysových dopadech přesunu na příští rok.

Forbes Woman

Šéfka Colours of Ostrava: Získat hvězdu je šachová partie. Stojí i 600 tisíc eur

Zuzana Krajíčková – 3 minuty čtení

„Většinu umělců nakupujeme v eurech, takže výkyvy měn budou mít na naši bilanci velký dopad,“ říká Holušová s dovětkem, že taky nedokáže odhadnout, jak se budou po krizi vyvíjet ceny umělců.

„V případě posunu o rok bychom se snažili ze všech sil postavit stejný program, ale nemůžeme to zaručit. Přesto bychom si nesmírně vážili toho, pokud byste si zakoupené vstupenky ponechali nebo se pro koupi rozhodli – byla by to pro nás velká podpora,“ apeluje dlouholetá ředitelka na festivalové fanoušky na oficiálních stránkách Colours.

Metronome Prague, 17.–19. 9., Praha

Pražský festival je zatím jediný, který už oznámil přesun z června na září. „V tuto chvíli máme na zářijový termín potvrzeno zhruba 70 procent z původních účinkujících,“ tvrdí šéf festivalu David Gaydečka a slibuje, že za případné výpadky z line-upu najdou pořadatelé kvalitní náhrady. „V květnu budeme pátý ročník launchovat znovu.“

Byznys

Festival Metronome hlásí změny. Přibral do týmu promotéra, který přivezl The Rolling Stones

Bibiana Beňová – 2 minuty čtení

Gaydečka věří, že po měsících izolace se lidé budou chtít setkat. „Samozřejmě budeme respektovat všechna potřebná hygienická nařízení,“ říká s vědomím, že i na podzim se může Damoklův meč nad Metronomem nepěkně kinklat. „Testování na hranicích by znamenalo, že by někteří umělci na poslední chvíli nedorazili, testování návštěvníků při vstupu do areálu by zase bylo enormně drahé.“

The post Zmařené festivalové léto? Čeští promotéři ještě pořád věří v zázrak appeared first on Forbes.

Fotbal se v Česku přes měsíc nehraje a podle všeho ještě nějaký čas nebude. Příznivci tohoto sportu u nás přesto nakupují vstupenky ve velkém. Na zápasy, které se neuskuteční, ale pomohou dobré věci.

Kdyby se elitní tuzemská liga hrála podle plánu, v neděli 5. dubna by bylo na programu 53. podještědské derby. Obvykle sledovaný duel mezi Jabloncem a Slovanem Liberec se kvůli koronavirové epidemii neodehrál a byl odložen. Kluby se však jeho atraktivitu rozhodly využít. Vstupenky nabídly za 100 korun do prodeje s tím, že vybranými penězi podpoří Krajskou nemocnici Liberec.

Charitativní projekt Derby proti koronaviru se uchytil. Prodalo se bezmála tři a půl tisíce lístků, díky čemuž zástupci Jablonce a Liberce v týdnu předali nemocnici šek na téměř 270 tisíc korun (odečten poloviční poplatek za prodej vstupenek a DPH).

Byznys

Čeští miliardáři v rouškách. Podívejte se, jak pomáhají a zda je poznáte

Michael Mareš – 3 minuty čtení

S podobnou iniciativou záhy přišly i další celky, které se vydaly cestou připomínek historických utkání.

Teplice tak prodávají „virtuální“ vstupenky na své slavné utkání proti německé Borussii Dortmund, které se odehrálo v srpnu 1999 (na hlavním snímku). Výtěžek z nich poputuje do teplické nemocnice, která by finance ráda využila na nákup pulzního oxymetru. Ten by na oddělení následné péče měl být k dispozici zejména starším pacientům.

„Dosud se prodalo přibližně 600 lístků. Velká většina fanouškům z Česka, ale počítám, že 10 až 15 procent by mohlo být z Německa,“ říká Martin Kovařík, manažer marketingu a PR teplického klubu.

Vstupenku, která stojí rovněž 100 korun, lze zakoupit až do 28. dubna. Každý, kdo si ji pořídí, obdrží e-mailem kopii přes 20 let staré originální vstupenky či tehdejší zápasový zpravodaj.

Brněnská Zbrojovka zase oprašuje vzpomínky na téměř čtvrtstoletí starou bitvu s pražskou Slavií. Na stadion Lužánky v roce 1996 dorazilo přes 44 tisíc lidí, což je dosud rekordní návštěva českého fotbalu.

Tento zážitek zakořenil hluboko v srdcích mnoha jihomoravských fanoušků. To se odráží i nyní. Ve Zbrojovácké výzvě se během necelého měsíce vybralo takřka jeden a čtvrt milionu. Obnos ze vstupenek, které jsou k dostání za dvě stovky, pomůže Fakultní nemocnici v Brně-Bohunicích.

A pokud jste z Hané, můžete zavzpomínat na legendární utkání Sigmy Olomouc proti Realu Madrid z března 1992. Prodej lístků v ceně 100 korun potrvá do 30. dubna. Vybrané peníze budou použity na nákup ochranných pomůcek a hygienických prostředků pro Fakultní nemocnici Olomouc.

The post Fotbalem proti koronaviru. Kluby prodávají fiktivní lístky, aby podpořily nemocnice appeared first on Forbes.

Nad přerodem z korporátního člověka v podnikatele se pro Forbes.cz zamýšlí jeden z nejúspěšnějších českých manažerů Pavel Turek, známý primárně pro své působení v F1 či Red Bull Air Race.

Dá se říct, že korporacemi jsem odkojen. Byl jsem nedlouho po škole, anglicky jsem tenkrát uměl spíš nevalně než dobře, když jsem se dostal do velkého mezinárodního světa v tabákové firmě Reemtsma, která byla součástí Tchiba a později Imperial Tobacco. Zničehonic jsem se musel zorientovat ve velkém světě a naučit se v něm fungovat.

Pomalu jsem se učil v tom korporátním světě existovat a hledal si své místo. Přišly formule a Red Bull, který po 30 letech fungování byl už také pěkně korporátní. S Red Bull Air Race jsme byli sice menší sportovní jednotka, ale zároveň součást té velké hry.

Třeba se to nemusí zdát, ale i sport je nadmíru korporátní prostředí. A formule 1 o to víc. Představte si ta nejvíc korporátní pravidla, směrnice a omezení, která dokážete. A vynásobte je deseti – máte formuli 1.

Je to svět, který se za posledních sedm dekád až neuvěřitelně zprofesionalizoval. Vše se plánuje na vteřinu. Televizní signál přebírá 150 televizí z celého světa – každý týden či dva je to stejné, stejný obsah, začátek přesně v týž okamžik. A je jedno, jestli jsou promotéři Číňané, Bahrajňané, nebo Australané.

Ostatně on i ten sportovní aspekt je ve sportu dost korporátní, nejen organizace nebo marketing. Týká se to výchovy sportovců od dětského věku, ale také pravidel – technických i sportovních.

Tohle všechno člověka nesmírně ovlivní. Když v takovém prostředí strávíte 20 let, (de)formuje vás to. Postupně to začnete přenášet i do svého vlastního světa, i soukromého. Já navíc od poloviny 90. let více či méně žiji v německy hovořícím prostředí – a bylo by nemístné si nalhávat, že místní kultura i způsob uvažování a jednání „domorodců“ s člověkem nic neudělají.

Kdybych žil v Itálii a pracoval pro Ferrari, bylo by to asi o dost jiné…

I v dobách, kdy jsem se zabýval formulemi nebo letadly kličkujícími mezi pylony, měl jsem vždy nějaký svůj vlastní byznys. Takže současný přerod v podnikatele pro mě není žádným zvratem, neměl jsem strach, že mě to zahubí. Od začátku jsem věděl, že myšlenka Automobilistu je tak velká a silná, že se zase nakonec vrátím do prostředí, z něhož jsem původně vzešel – k automobilismu a k formuli 1.

Co pro mě byla největší změna? V osobní rovině to, že od pondělí do pátku jsem v Praze a na rodinu, která zůstala v Salcburku, mám jen víkendy (pokud tedy zrovna neřádí koronavirus a nezamkne mě v Praze čtyři stovky kilometrů od domova s nevalnou vyhlídkou, že bych své nejbližší mohl v dohledné době zase vidět).

Opět: není to převrat, už jsme to za ty roky, co jsme s manželkou spolu, zažili mnohokrát – byly doby, kdy jsem přes 40 víkendů z roku trávil prací a mimo domov. Ale jako určitou oběť to vnímám, to ano.

Z profesního hlediska je největší změnou nebývalá dávka odpovědnosti. Jasně, míval jsem na starosti rozpočty s pěknou řádkou nul na konci, vždy jsem ale také měl svého šéfa. Někoho, kdo mě řídil. Nebo alespoň usměrňoval.

Jak být lepší

Pavel Turek (Red Bull Air Race): Jak jsem vystoupal na vrchol motorsportu

Jan Strouhal – 4 minuty čtení

Teď hodně silně pociťuji, že se v podstatě nemohu spolehnout na nikoho kromě sebe. Mám kolem sebe spoustu lidí, rozhodujeme se společně, ale ve finále je to na mně. Tu tíhu odpovědnosti vnímám – za to, abychom uspěli a došli do cíle, za své zaměstnance nebo za to, jak nás vnímají na druhé straně, u automobilek.

Jsem přesvědčený, že obrovská změna to je i pro všechny mé kolegy. Sedíme sice v krásném, industriálním a kreativním prostředí, všude kolem nás visí jedinečné obrazy, ale jako firma jsme až neskutečně regulovaní (je to dáno striktními licenčními smlouvami například s týmy F1 nebo se samotnou organizací F1). Víc, než si umíte představit.

Je to všechno hodně křehké a já si uvědomuji, jak důležité je, abych to svými korporátními návyky nezničil. Nesmím vystrašit své kolegy – jsou to často výsostní specialisté, kteří byli zvyklí pracovat v malých kolektivech.

A najednou přijde mašinerie, komunikace, procesy.

Aktuální vydání magazínu

Koupit teď

Přemýšlím o tom, jak to nastavit, aby Automobilist nezačal trpět typickými korporátními neduhy. Jak se dopředu připravit na růst, pokud se nám bude dařit přibližovat se velkým cílům, které jsme si vytyčili.

Myslím, že velkou roli v tom hrají pravidla, věc přejatá z velkých soukolí – která ale fungují i v malých týmech. Je dobré mít pravidla, z nichž se dělají výjimky, nikoli mít firmu nastavenou rozvolněně a bez mantinelů.

A já jsem připraven těch výjimek dělat víc a častěji. Věřím, že tak dokážeme uspět. Neutrhnout si jako česká firma ostudu ve světě.

The post Od formulí a Red Bullu k podnikání. Spoléhám se sám na sebe, říká Pavel Turek appeared first on Forbes.