Zlaté české ručičky. Ze rčení, jindy zavánějícího otřepaným klišé, se v době koronavirové stalo motto národa. Kdo může, šije roušky nebo spřádá nanovlákna, a na ČVUT se rozhodli taky přispět svým dílem. A šli do toho rovnou se slušnou kadencí – jen za tento týden to vypadá, že co den, to nový vynález, který výrazně pomůže lékařům a sestrám v první linii boje s virem.

V pondělí ČVUT přišla s levným a jednoduchým plicním ventilátorem pro pacienty ve vážném stavu, v úterý představila snadno škálovatelný respirátor z 3D tiskárny, který byl urychleně certifikován jako ochranná polomaska s nejvyšším stupněm bezpečnosti (to je ta na všechny strany skloňovaná zkratka FFP3), a ve středu tomu tým z ČVUT nasadil korunu. Tedy šnorchl. Přesněji celoobličejovou masku s respirátorem vyrobenou z potápěčských masek z Decathlonu a Sportisima.

S nápadem dát zdravotníkům na hlavu šnorchly jako ochranu přišli David Miklas, Martin Hřeben, Robin Fišer a Pavel Koníř a masky vyrábí ČVUT ve spolupráci s pracovní skupinou Covid19CZ.

Ekologie

Jak se bude dýchat po koronaviru? Raději si uschovejme dostatečnou zásobu roušek

Filip Saiver – 2 minuty čtení

Miklas i ostatní, kdo se podíleli na designu, jsou známé firmy. Sám Miklas má za sebou už několik startupů i úspěšný exit za několik desítek milionů, když jeho firmu na 3D tiskárny be3D koupil Y-Soft. Potom vyvíjel letecký simulátor a luxusní elektrický člun. Hřeben zase loni představil první 3D tištěný reproduktor z písku, Fišer stojí za značkou kol Repete. Teď se ještě společně se softwarovým developerem Konířem dali na předělávání šnorchlů na respirátory chránící celý obličej.

Celé kouzlo tkví v tom, že se na potápěčské masky místo šnorchlu, který vede nad vodu, dá 3D tištěná redukce a na ni se namontuje filtr ze Sigmy Lutín, který virus zachytí. Inspiraci pro tenhle nápad našli v Itálii, kde masky na šnorchl použili pro pacienty na jednotkách intenzivní péče. Miklas s ostatními skoupili dohromady 12 tisíc masek ze středoevropského trhu a teď je postupně předělávají, redukce tiskne Prusa Research na svojí farmě.

Prototyp už otestovali lékaři a sestry v nemocnici v Hradci Králové a masky se teď montují na rektorátu ČVUT, kapacita je několik stovek denně. Hotové putují zadarmo do rukou zdravotníků v první linii a pro integrovaný záchranný systém.

Hry

Čína zakázala hru, v níž máte nákazou vyhubit lidstvo. Vývojáři ji rychle mění

Michaela Černá – 2 minuty čtení

Stejný filtr P3R, který vyrábí Sigma Group v Lutíně, používá taky další novinka z vývojových laboratoří ČVUT. Je to nový kompletně 3D tištěný respirátor, který se týmu z institutu informatiky, robotiky a kybernetiky podařilo během pouhého týdne vymyslet, vyrobit a hlavně taky certifikovat pro masové využití v českých nemocnicích. ČVUT včera podepsalo memorandum s ministrem zdravotnictví a s výrobou 3D tištěných respirátorů už se začalo.

A pražská technika tento týden skórovala potřetí, když představila světu nový plicní ventilátor vyvinutý speciálně kvůli současné pandemii. Během týdne a půl ho dal dohromady tým 30 lidí z firem, univerzit a nemocnic, který na dálku ze své krkonošské chalupy vedl Karel Roubík, profesor na fakultě biomedicínského inženýrství.

Aktuální vydání magazínu

Koupit teď

Na vývoji spolupracovali odborníci z Fakultní nemocnice Hradec Králové, Thomayerovy nemocnice v Praze a Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem i firmy Prusa Research, Mico, Beckoff a řada dalších subjektů zapojených v iniciativě Covid19CZ sdružující technologické firmy a vývojáře. Tým z ČVUT už nové plicní ventilátory určené pro pacienty s těžkým průběhem nemoci otestoval a do českých nemocnic by jich během dubna dokázal dodat až 500. Jeden ventilátor by měl stát okolo 100 tisíc korun a prvních 100 kusů by mělo být hotových do 14 dnů.

ČVUT versus koronavirus tento týden zatím 3:0, tak uvidíme, co přinesou další dny.

Slibně vypadá třeba projekt firmy Workswell z podnikatelského inkubátoru pražské techniky, který se věnuje bezdotykovému měření lidské teploty. A hned v lednu, při prvních zmínkách o nákaze novým koronavirem, začali pracovat na nové termokameře Workswell Medicas, která zvládá hromadný screening a ve skupině lidí dokáže odhalit ty s vyšší teplotou nebo horečkou.

The post Šnorchly pro doktory a další vynálezy. Jak ČVUT vyrazila do boje s virem appeared first on Forbes.

Anna Marešová je produktová designérka a majitelka značky Whoop.de.doo, která se specializuje na erotické pomůcky. To ale není vše, navrhla mimo jiné taky speciální vyhlídkovou tramvaj T3 Coupé, která ještě donedávna jezdila Prahou. A zase bude. Teď se ale celé studio pod vedením Marešové ze dne na den přeorientovalo na šití roušek. Jaké to je, vyměnit Macbooky za šicí stroje?

Z toho „trochu“ šití je nakonec pět nonstop šicích dnů. A musím přiznat, že ze začátku jsem byla vyděšená, co jsem si to vymyslela. Napůjčovala jsem si šicí stroje a pak se ukázalo, že jediný člověk ze studia, kdo nějak šije, jsem já (a to jsem šila naposledy tak před 10 lety).

Ale všichni jsme v sobě měli nadšení, a tak jsme se do šití roušek vrhli po hlavě. Já se snažila postupně rozchodit zapůjčené stroje a ochočovat si je. Rozdělili jsme si práci a ukázalo se, že jsme schopni vytvořit takovou mini manufakturku, která, když bychom pracovali takhle ještě další týden, vyprodukuje už solidní počet kusů.

Jak říkal můj prastrejda, který byl krejčí: „Dobrý šítí je z půlky o žehlení“. Takže vlastně není nutné mít tým švadlen. Holky jsou šikovný a práce se žehličkou si během víkendu zakusili dokonce i kluci, někteří se dokonce odvážili sednout i za stroj.

Nakonec jsme dali dohromady i s těmi, které jsme sesbírali, něco přes 450 kusů roušek. Ty postupně putovaly do různých ústavů. 

A tak jsem vyměnila počítač za šicí stroj.

A jsem za tu změnu ráda. Protože jsem se po strašně dlouhé době mohla v kuse koncentrovat na jednu činnost. Žádné e-maily, žádné schůzky, žádná velká ani malá zatěžující rozhodnutí. Tedy kromě toho, jakou nit zvolit k té dané látce.

Prostě jen čistá práce. Čistá práce, která má smysl. Vlastně jsem celou dobu pociťovala vnitřní radost. A pak když roušky doputovaly, kam měly, byla to už jenom třešnička na pocitovým dortu. Byla jsem naměkko.

Když několik hodin denně koukáte do vznikajících stehů, napadne vás spousta věcí. Třeba to, že zažíváme svým způsobem vzácné období. Vím, že to zní podivně, ale nemůžu si pomoct. Šijeme roušky a dostáváme tak pozitivní zpětnou vazbu, že mám až husí kůži. To není běžný. Priority se otočily o 180 stupňů. I celkové chování. Fronty jsou sice delší, ale vlastně jen díky tomu, že se na sebe lidi nelepí, nestrkají do sebe a ani se nepředbíhají.

Jsme k sobě laskavější.

Napadlo mě, že je ten virus naprosto přesně naprogramován na naši rozmazlenou konzumní společnost. Žijeme v přepychu. Máme v podstatě, na co si vzpomeneme. Cestujeme, kam se nám zachce a kdy se nám zachce. Nestrádáme. Ale tak nějak stále trochu remcáme. A najednou bác. Všichni sedíme doma na p*deli a je jedno, kolik máme na kontě. Jsme v tom všichni stejně.

Dobrá karma

Jak jsem se stal národním dealerem roušek. Proti své vůli a úplně omylem

Pavel Kalouš – 3 minuty čtení

Taky se musíme najednou učit zacházet s časem, vyplňovat si jej sami bez berliček nebo se smířit s pocitem, že nudit se není špatně. A pak je tu ještě varianta rodičů s dětma, kdy je nutné udělat jim pravidelný režim, který simuluje školu, a k tomu zvládat home office. Tak si tak přemýšlím, šiju a funím u toho do roušky. A najednou se mi vybaví sweatshopy, asijský továrny plný lidí, co denně šijou miliony hadrů pro západní svět za nuznou mzdu. My teď tady šijeme jak o život a k tomu recyklujeme, co se dá. Tohle by nás před měsícem ani nenapadlo…

Pak přichází další zajímavý okamžik, kdy mám rozhodnout o tom, kam půjdou naše roušky – vlastně taková Sofiina volba. Na výběr mám urgentní příjem v Motole, nebo Alzheimer centrum. Posílám do Motola všechno, co máme, a v duchu slibuji, že přes víkend našijeme pro dům seniorů. Mají si to vyzvednout naštěstí až v pondělí. Podařilo se, a ještě jsme vyprodukovali navíc 100 kusů pro Thomayerovu nemocnici. A zase se někdo další ozývá, že by potřeboval.

I přesto, že přistály snad už všechny Antonovy a Ruslany s několika tunama materiálu, zdá se, že ještě nějakou dobu bude po látkových rouškách poptávka. Po večerech brouzdám po netu, vybírám si šicí stroj a místo dovolený v Jugoslávii plánuju, co ušiju…

Začalo mě to bavit. A už ty roušky vypadaj i k světu. Takže si mezi tím kvantem „bežných“ sem tam ušiju nějakou tu „vymazlenou“.

Naše Whoop·de·doo týmové pro nás, pro naše Whoop·de·doo friends a pro další kamarády nebo pro jejich babičky. No trochu si na tom ulítávám. A tak vznikla i tahle  „Společně to dáme“.

The post Designérka Anna Marešová: jak jsem vyměnila počítač za šicí stroj appeared first on Forbes.

Jan Musil je ředitel divize INTERIORS a místopředseda představenstva české výrobní a stavební rodinné firmy LIKO-S sídlící ve Slavkově u Brna. V komentáři pro Forbes popsal, jak jeho společnost reaguje na epidemii koronaviru v Indii.

V posledních týdnech se každé ráno probouzím do nového světa. A snažím se na něj adaptovat. Ostatně jako všichni lidi v byznysu. Je ale zajímavé, jak se lidská mysl lehce chytá jakékoliv naděje, že se něco nezmění a bude to dál fungovat stejně.

Touto nadějí pro mě byla naše indická pobočka v desetimilionovém městě Bengalúru. V Česku i dalších evropských pobočkách jsme rychle pochopili, že musíme hned zavést striktní opatření, abychom mohli vůbec fungovat dál. Nejdřív ta bezpečnostní, pak ta úsporná.

S Indií to ale bylo jinak. Ani nevím proč, snad kvůli tomu, že ještě minulý týden tam evidovali jen desítky případů nákazy. Říkal jsem si, že v tak obrovské demokracii, která se stále potýká s chudobou, si nedovolí žádná drakonická opatření. Že tu nemoc nechají projít populací pouze s minimálními limity a na firmy a ekonomiku to nebude mít zásadní dopad. Ta naděje.

Komentář

Taková bipolární chůva. Co nás Žufánkova dezinfekce naučila o roli státu (v krizi)

Zdravko Krstanov – 3 minuty čtení

17. 3. – Nakupujeme v Indii ochranné pomůcky a zavádíme opatření na ochranu zaměstnanců. Pobočka jede na 100 procent, vyrábíme a uzavíráme nové zakázky.

20. 3. – Spolu s českým honorárním konzulem a CzechTrade v Bengalúru se snažíme domluvit dodávku indických respirátorů a roušek za super ceny pro českou vládu.

23. 3. – Svazový stát Karnataka (populace 65 milionů) vyhlašuje na devět dní karanténu. Většina výrobních podniků by měla zavřít, a kdo může, ať pracuje z domu. Jsou ale výjimky a s indickou kreativitou se skoro každá firma identifikuje jako výjimka. Nikdo si z toho moc nedělá. A stejně to je jen na chvíli. Na hranicích státu nám zastavují klíčovou dodávku materiálu. Volám si s naším indickým týmem a domlouváme se, že zaměstnanci si vezmou home office a dělníci dovolenou. Termíny zakázek posuneme, zákazníci to pochopí. Prosím klíčové lidi, aby zůstali poblíž pro případ nouze, že bude město odstřihnuto od ostatního území.

24. 3. – Přes den se mi nikdo z našich Indů neozývá. Odpoledne se dozvídám, že všichni odjeli za svými rodiči, a to tři až pět hodin cesty autem. Je mi jasné, že zpět do města se již nedostanou a naše firma zůstane bez dozoru. Ptám se vedoucího, proč nezůstal – prý se snažil, ale měl malou zásobu jídla, a když se sám snažil uvařit, všechno spálil. V osm hodin večer místního času promlouvá živě premiér Módí k Indii skrze Facebook a Twitter. Oznamuje plnou karanténu pro území celé Indie minimálně na 21 dnů. S platností od půlnoci. Téměř žádní civilisté nesmí vycházet z domu. Hromadná doprava je uzavřena. Dodávky potravin prý budou fungovat, ale nikdo tomu nevěří.

Stovky milionů Indů jsou nadále v ulicích a nedodržují zákaz shromažďování, začínají davové nepokoje. Policie mlátí civilisty obušky. Mně dochází, že zítra nejspíš nepřijde ostraha naší výroby. Výrobní manažer již měsíc odkládal opravu kamerového systému, a tak budeme mít majetek za miliony korun naprosto bez dozoru. Snažíme se zajistit okamžitou nápravu, ale je noc a nikdo se neodváží vyjít ven. Naštěstí funguje celá Indie na WhatsAppu, a tak nám strážný, který neumí slovo anglicky, posílá přes noc každé dvě hodiny fotky areálu.

25. 3. – Strážní služba má povolení fungovat a při cestě do práce s sebou propašují servisáka bezpečnostních kamer. Již vidím naši výrobu a sklad online na mobilu. Vypadá to, že o všechen majetek nepřijdeme. Tak teď už jen vymyslet, jak přežijeme dalších několik týdnů (snad ne měsíců) bez jakéhokoliv provozu a se stejnými režiemi. Zaměstnanci již nemají dovolenou, v Indii není žádná finanční podpora státu pro lidi či firmy. My však budeme tento úžasný trh dobývat dále.

A proč to píšu? Čeští podnikatelé to teď mají opravdu náročné a to nejtěžší nás asi ještě čeká. Ale někdy pomůže si rozšířit kontext a uvědomit si, že i v krizi je Česko super místo pro byznys a život.

The post Davové nepokoje. Jak jsme během dvou hodin zavřeli fabriku v Indii appeared first on Forbes.

Kdo ještě nedal na sociální sítě fotku, jak si ji doma vyrábí ze starého trička, jako by nebyl. K šicí mánii se připojila i celá řada malých i větších firem nebo vysoké školy s novými prototypy ochrany dýchacích cest. A samozřejmě jsou tu i dodávky roušek zajištěné vládou, ve kterých se vlastně nikdo nevyzná. Roušky zkrátka vyskakují úplně odevšad, až se zdá, že by každý obyvatel České republiky mohl nosit tři roušky najednou. Jak si tedy vysvětlit, že roušek a respirátorů pořád není dost?

Své by o tom mohl vyprávět kolega Pavel Kalouš, ze kterého jeden tweet udělal národního rouškového dealera. Snaha pomoci kamarádovi, který ze dne na den přešel z výroby povlečení na roušky, spustila lavinu mailů a komentářů na všech jeho sociálních sítích. Stačila hodina a půl a kamarád měl kapacitu naplněnou. Dotazy na roušku ale přesto ani po několika dnech nekončí.

Dobrá karma

Jak jsem se stal národním dealerem roušek. Proti své vůli a úplně omylem

Pavel Kalouš – 3 minuty čtení

Z roušek, stejně jako z dezinfekčních gelů, bylo nedostatkové zboží dlouho předtím, než vláda jejich nošení přikázala. A to nejen v Česku, ale po celém světě. Na vině nejsou pouze panické nájezdy na lékárny a obchody s ochrannými pomůckami nebo obecné výrazné zvýšení poptávky lékařským personálem.

Poptávka po ochraně dýchacích cest výrazně vzrostla už před koncem minulého roku během rozsáhlých požárů v Austrálii, kdy byly filtry pro hasiče prakticky nezbytné. Poslední ránu zásobám masek zasadilo propuknutí a následné rapidní rozšíření nemoci v Číně, která dříve produkovala asi polovinu světových zásob masek a respirátorů.

Propojit roušky s těmi, kteří je potřebují, pomáhá v Čechách iniciativa Dáme roušky. Tato mapa ukazuje nejen výrobce roušek a distribuční místa, ale i instituce s akutním nedostatkem roušek, místa, kde se dá vyzvednout chybějící materiál na výrobu, nebo třeba opraváře šicích strojů.

Jedním z takových distribučních míst jsou i nově vzniklé Rouškomaty. První dva zatím můžou využít obyvatelé Vyškova a princip je přesně takový, jak název napovídá. Za padesátikorunu vám z automatu místo čokoládové tyčinky vypadne ručně šitá rouška. Na ty se taky společnost Foodex, která za Rouškomaty stojí, běžně zaměřuje. V aktuální situaci ale kvůli zavřeným školám přišli o skoro všechnu práci, a tak se Petr Čáslava, majitel Foodexu, rozhodl zareagovat na poptávku a podpořit dobrou věc.

Oproti sladkostem ale roušky nejsou ziskové, šijí je dobrovolníci a všechny vybrané peníze poputují na charitu. A ještě jeden rozdíl byste našli. Po žádné cukrovince nikdy nebyla taková poptávka – 1800 roušek, které ve dvou automatech dohromady byly, se vyprodalo do hodiny.

Zásadní pro fungování Dáme roušky ale nejsou velkovýrobny roušek, nýbrž lidé, kteří roušky šijí ručně sami doma. Další věc, kterou kromě panického hromadění roušek epidemie odstartovala, byla vlna solidarity. Roušky najednou šili opravdu všichni, od studentů přes rodiče na home officu po vězně a hokejisty z Třince a Sparty.

Internet zaplavil jednoduchý návod, jak si takovou roušku vyrobit za pár minut sám doma, a z Čechů se jako mávnutím kouzelného proutku stal národ, který začal po stovkách chrlit znovupoužitelné látkové roušky pro sebe, své blízké i zdravotníky a lidi, které vůbec neznají. Mnozí přitom viděli šicí stroj poprvé v životě.

Ekologie

Jak se bude dýchat po koronaviru? Raději si uschovejme dostatečnou zásobu roušek

Filip Saiver – 2 minuty čtení

Výroba stále chybějících roušek si brzy našla cestu i do mnoha firem, které vycítily šanci, a tak v době klesající poptávky po skoro všem ostatním přeprogramovaly výrobu právě na roušky. Lukrativnost rouškového byznysu totiž může pomoct firmu zachránit od krachu.

To potvrzuje i Miloslav Schwarz, majitel firmy KAZE. Ta ještě před pár týdny ve Slavonicích šila kimona pro bojové sporty, najednou jim ale odbyt klesl na nulu, a aby nemuseli zavřít, rychle přešli právě na roušky. S přizpůsobením výroby ani materiálem prý neměli problém, ale i když toto řešení zatím funguje, nedělá si iluze, že je ideální. „Na rouškách vydržíme do té doby, dokud po nich bude poptávka. Ale nedělám si iluze, že to bude do nekonečna,“ krčí rameny, zároveň ale dodává, že je to nejlepší působ, jak v době nejistoty udržet firmu a zaměstnance nad vodou.

Podle stejné filozofie tak teď celé řadě českých oděvních firem zpod šicích strojů vyjíždí látkové ručně šité roušky. Patří mezi ně i taková jména jako Pietro Filipi, Blažek nebo Le Premier, kteří šili roušky i pro roznáškovou službu Rohlik.cz.

Byznys

Šije celé Česko. Roušky vyrábějí prémiové módní značky i vědci z univerzit

Bibiana Beňová – 2 minuty čtení

Na roušky se přeorientovala třeba i pražská oděvní značka CHATTY, která razí princip 1+1. Za každou prodanou roušku pošlou jednu další zdarma zdravotníkům. Stejný přístup aplikují i třeba BeWooden, kteří se specializují hlavně na dřevěné doplňky, nebo značka Girls Without Clothes, u které vás rouška bude stát 225 korun. Za vaše peníze pak pošlou další dvě do nemocnic.

Ivan Petrův z Brašnářství Tlustý se taky připojil k rouškové vlně, kromě roušek ale vsadil hlavně na ochranné štíty. Enormní zájem je o obojí, ale právě uvedení štítů dokázalo firmě shodit server. Plastové štíty s koženým úchytem vyrábí i Eggo, další pražský výrobce batohů a kabelek, který je pracovníkům v první linii, tedy lékařům, záchranářům, ale i třeba prodavačům, nabízí pouze za poštovné.

Firma Astratex pak přišla se sadou na domácí ušití roušky, po použití slevového kódu za 69 korun, po vlně negativních ohlasů na sociálních sítích ji ale musela stáhnout. Galanterie a prodejny s látkami přitom dostaly výjimku a mohou být dále otevřené, právě aby bylo z čeho šít roušky.

Ne vždycky však jde o firmy, u kterých by vás výroba zdravotnických nebo módních doplňků napadla na prvním místě. Zapojil se třeba český guru 3D tisku Josef Průša. Nepustil se však do respirátorů, jako tomu je na ČVUT, ale do výše zmíněných ochranných obličejových krytů. Ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví jich plánuje nemocnicím dodat alespoň deset tisíc kusů.

Technologie

Průša tiskne ochranné štíty pro doktory a sestry. Do nemocnic jich věnuje desítky tisíc

Michael Mareš – 2 minuty čtení

Samozřejmě i v době epidemie je potřeba si zachovávat určitou prestiž a rouškám se tak nevyhnuly ani luxusní značky. Na zájem celebrit a zlaté mládeže zareagovala třeba Fendi, která nabízí hedvábnou roušku s logem za sedm tisíc korun, nebo Tallix, u té si můžeme koupit třeba roušku s detaily z aligátoří kůže, stát vás bude o tři tisíce víc. Pokud ale zatoužíte po roušce od Louise Vuittona, budete přece jen muset sáhnout po jehle a niti a nejdřív rozstříhat oblíbenou kabelku. Firma totiž oficiální roušky sama nenabízí. Zatím.

Český byznys

Žufánek zdarma vyráběl dezinfekci pro dětské domovy či policii. Stát mu to zakázal

Zdravko Krstanov – 1 minuta čtení

Mohlo by se tak zdát, že nikdo nevyrábí nic jiného než roušky, respirátory a ochranné štíty. Občas se taky připojí někdo s dezinfekcí. Přesto, navzdory politikům, kteří ještě nedávno tvrdili, že roušek je pro všechny lékaře dost, ochranné pomůcky a další potřebný zdravotnický materiál zkrátka chybí. I proto, že roušky na jedno použití mají pouze krátkodobou účinnost.

Na pomoc České republice přispěchal nejbohatší Čech Petr Kellner a věnoval Česku masky, respirátory a testovací sady. Posléze se k němu připojil i pátý nejbohatší Čech Daniel Křetinský. Ten se spolu se slovenským miliardářem Patrikem Tkáčem rozhodl Česku a Slovensku věnovat zdravotnický materiál za 215 milionů korun.

The post Řekni, kde ty roušky jsou. Jak každý vyrábí roušky a pořád jich není dost appeared first on Forbes.

Holding Hopi, který vlastní a vede František Piškanin & synové, udělal novou akvizici a to korona časům navzdory. „Získali jsme majoritu ve společnosti Perfect Canteen, kterou se svými společníky vybudoval Filip Sajler a která poskytuje prémiové stravování v kancelářských budovách a cateringové služby,“ uvedl pro Forbes David Piškanin, starší syn zakladatele a patriarchy byznysového rodu Františka Piškanina. Filip Sajler je známý kuchař, jenž uvádí pořad Kluci v akci a mimo jiné je také automobilový závodník.

Perfect Canteen má tržby zhruba 320 milionů korun a vaří pro firmy jako je Avast, O2, Sazka, Řízení letového provozu, Generali Česká pojišťovna nebo Moneta Money Bank. Najdete ji také v budově Aviatika v pražské Waltrovce, nebo po ni patří restaurace Automat Churchill u Vysoké školy ekonomické.

V první fázi Hopi, které se zabývá především logistikou v potravinářství, ale má také jogurtovou Hollandii a v poslední době hodně investuje do zemědělství, získalo 60 procent firmy s tím, že další opce umožňuje navýšit podíl až na 85 procent. V minoritě zůstává zakladatel Filip Sajler, který zároveň dál v nejvyšší pozici Perfect Canteen povede.

Cenu transakce ani jedna strana neuvedla, vzhledem k ziskovosti a záběru šlo o nižší jednotky stovek milionů korun. Obchod se pochopitelně začal dojednávat už před vypuknutím krize spojené s koronavirem, současná situace ho ale nezastavila.

„Není to tak, že bychom nějak zneužili aktuální situace. Naopak jsme obchod dotáhli. Pevně věříme, že to, co se děje kolem nás, brzo skončí a vrátíme se opět k normálnímu fungování. A Perfect Canteen je zdravá firma působící v nejlepších office centrech, které se opět rozjedou,“ říká David Piškanin, který spolu se svým mladším bratrem Martinem řídí Hopi na denní bázi.

Byznys

Piškaninovo Hopi posílilo v biozemědělství. Koupilo jihočeskou farmu Bemagro

Jaroslav Mašek – 1 minuta čtení

Téměř pětimiliardový holding Hopi přinese firmě Perfect Canteen kapitálovou sílu a možnost rychleji investovat do rozšíření byznysu. Uvažuje se nejen o nových kantýnách a restauracích, ale také například o on-line rozvážce.

Navíc lze najít synergie s dalšími firmami v holdingu. Loni Hopi získalo německou firmu AD Delikatessen, která na trh dodává různé pochutiny a teď její výrobu stěhuje do Česka. Na její kapacity se tak mohou spolehnout i nově získané kantýny.

Hopi také vyhledává příležitosti v zemědělství, ke své dlouholeté Farmě Otročín loni přidalo jihočeskou farmu Bemagro. Cílem je mít co největší záběr v biozemědělství.

The post Hopi koupilo síť restaurací od Filipa Sajlera. Rodinný holding věří v lepší budoucnost appeared first on Forbes.

To jsou oni. Obyčejní hrdinové. Jsou okolo nás a jsou taky všude kolem vás. Chceme ukázat, že mezi námi je řada #koronahrdinů ze sousedství, lidí, kteří v těžké situaci pomáhají nejenom svým bližním, ale taky zdravotníkům v první linii, nemohoucím, potřebným. A my jsme dali dohromady tenhle malý vzorek, abychom řekli: Děkujeme!

Sice nebudeme zpívat z okna, ale udělali jsme aspoň tuhle malou galerii, jako virtuální potlesk všem těm příběhům obyčejného hrdinství a dobra kolem nás.

A teď chceme poslat štafetu dál. Kdo jsou ti vaši #koronahrdinové?

Pošlete nám je, napište nám o nich, dejte je na Instagram, Facebook, Twitter. Tagněte je a taky @forbescesko a podělte se o dobro kolem vás! #koronahrdinove #koronaheroes

„Už nemůžem. Nespíme, nejíme, na záchodě jsem nebyla ani nepamatuju. Telefon zvoní prakticky nepřetržitě,“ píše na své facebookové zdi Pavla Kovaříková, lékařka z Nemocnice na Bulovce. „Jasně, jako lékaři jsme se upsali náročné práci, věděli jsme, do čeho jdeme. Ale tohle je jiné. Tohle je sprint i maraton v jednom – je to hrozně intenzivní zápřah, ale zároveň to trvá dlouho a konec je zatím v nedohlednu.“

Lukáš Huňka a jeho Sousedskapomoc.cz. Platformu, která pomáhá doručovat potraviny a léky, vymyslel a naprogramoval přes noc. Dnes už má tým lidí, který mu pomáhá organizovat tisíce dobrovolníků po celé republice.

Nguyen Van Phu z Pardubic přivezl zdravotníkům do nemocnice zásoby vody, džusů a ovoce. Pan Nguyen je známá firma, loni přinesl na policii obálku se 17 tisíci, kterou u něho někdo ve večerce nechal, i s kamerovým záznamem. Nálezné nechtěl, když mu za to pivovar věnoval roční zásobu piva, prodal ho a výtěžek věnoval Středisku rané péče v Pardubicích, které pomáhá dětem se zdravotním postižením.

Jana Březinová, o které její syn David píše: Moje máma. 64 let. Po rakovině plic. Sakra ohrožená. V důchodu. Celoživotní zdravotní sestra. Je to asi diagnóza. Stále ještě pracuje v nemocnici. Prosil jsem ji, aby teď do práce nechodila. Souhlasila. Pak ji kolegové poprosili, jestli by nemohla vzít víc služeb. Měla původně jet za ségrou a její rodinou. Samozřejmě souhlasila se službami. Protože taková ona je. Moje máma. Jo a bude nasraná, že říkám máma, a ne maminka.

David Miklas, Martin Hřeben, Robin Fišer a Pavel Koníř vymysleli prototyp ochranné masky pro lékaře, kterou vyrobili z potápěčských celoobličejových masek z Decathlonu a filtrů od Sigmy Lutín. Víc si můžete přečíst tady.

Za dva týdny mu bude 90 let a jako senior, který navíc prodělal rakovinu, teď patří do té nejohroženější skupiny obyvatel. Sám přesto každý den šije roušky pro ostatní. Vyrábí je podle vlastního návrhu ze tří vrstev plátna, vkládá do nich jednorázový filtr a všívá tenký tenký drátek, aby se daly tvarovat kolem nosu. Představuje jednoho z mnoha obětavých dobrovolníků, kteří po celém Česku šijí roušky pro ty, kdo je nemají.

Jan Lukačevič, Veronika Hájková, Lada Brůnová a David Procházka – a jejich Energiilekarum.cz. Sbírka na svačinové balíčky pro lékaře a sestry v první linii boje s pandemií, kteří v nemocnicích nemají čas na odpočinek ani jídlo. Tým Energie lékařům pracoval na dálku online a poprvé se spolu potkali až po několika dnech, když už měla sbírka na účtu přes milion korun. Celkem za 40 hodin vybrali přes dva miliony a sehnali tak prostředky na 16 tisíc energetických balíčků pro lékaře.

Na webu Pomuzeme.si probíhá koordinace dobrovolníků a organizací, kteří chtějí pomoci těm, pro něž není bezpečné vycházet ven. Zapojilo se 1300 dobrovolníků a tři organizace, nápad je z hlavy Tomáše Landovského a karlínského softwarového studia Applifting.

Solidarita viatnamské komunity je v posledních dnech obrovská. Svaz Vietnamců v Ústeckém kraji zapojil své krajany a společně se skládají na plicní ventilátor pro ústeckou Masarykovu nemocnici. Ve sbírce dosud vybrali přes 300 tisíc korun.

Lidé z týmu kolem Česko Digital se spojili se startupem Mapotic a dali dohromady užitečnou mapu Dámeroušky.cz, která slouží jako rozcestník pro lidi, kteří roušky hledají, i ty, kteří je nabízejí. Najdete tam taky kontakty na dárce látek a materiálu nebo třeba opraváře šicích strojů, kteří jsou ochotní rychle pomoci. S nápadem přišla trojice Jan Tlapák, Martin Hassman a Annamaria Sedláková, ke kterým se přidal celý tým dobrovolníků včetně týmu Mapotic, který projektu zdarma nabídl svou technologii i podporu.

Do boje s koronavirem se pustil i 3D král Josef Průša. Vymyslel prototyp tištěného ochranného štítu pro lékaře a zdravotnický personál, veškeré podklady pak dal volně k dispozici, aby mohli štíty pro nemocnice tisknout i ostatní. A ochranné pomůcky podle jeho designu už vyrábějí desítky firem v Česku.

Od poloviny března spustila Česká televize program UčíTelka pro žáky prvního stupně základky. Děkujeme za všechny rodiče, kterým to zachránilo aspoň zlomek nervů.

Tým Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky při ČVUT. Vyvinuli respirátor z 3D tiskárny, který má nejvyšší stupeň ochrany proti virům, získal v pondělí certifikaci a od příštího týdne ho můžou české firmy tisknout pro nemocnice. Nanofiltry dodá lutínská firma Sigma a kapacita může být až 10 tisíc respirátorů denně.

Vrchní psycholožka české armády dala dohromady tým tří lidí a psychologickou linku pomoci, na kterou může kdokoliv zdarma zavolat a poradit se o svých strastech a úzkostech. Volat můžete i v noci.

Zachraň pivo. Platforma, za níž stojí pivovar Kytín, pomáhá ostatním malým pivovarům spotřebovat jejich zásoby piva, aby se nezkazily. Stačí si vybrat a koupit, peníze poputují přímo výrobci, kterého podpoří v těžkých časech, kdy pivo není možné konzumovat v hospodách či barech.

V nouzovém stavu je důležité, aby se aktuální informace dostávaly úplně ke všem. Tlumočníci do znakového jazyka na České televizi zajišťují, aby se všechny podstatné informace dostaly i k neslyšícím. Denně se statečně perou se záplavou tiskovek a brífinků.

Další bod pro ČVUT a zlaté české ručičky. Karel Roubík řídí tým 30 lidí z firem a univerzit, kteří dali dohromady prototyp levného a funkčního plicního ventilátoru CoroVent. Nemocnice by jich během měsíce mohly dostat až 500. Týmu sestavenému kvůli aktuální krizi Roubík, jinak profesor na katedře biomedicínské techniky na ČVUT, šéfuje ze své chalupy v Krkonoších, kde je v karanténě.

Aneta Adamčíková, majitelka Biorythme, poslala lékařům v první linii balíčky své přírodní kosmetiky za 20 tisíc korun. „Jednorázové roušky nemáme, stroj ani látky taky ne, dezinfekci sice vyrobit umíme, ale ingredience nejsou. A tak jsme se rozhodli dělat aspoň to, co umíme, a věnovat doktorům trochu toho našeho voňavého pozitivna jako poděkování.“

Firma Karavany Česko prodávající a pronajímající obytná auta a přívěsy nabídla své vozy zdravotníkům, aby nemuseli složitě dojíždět domů. Později se k ní přidaly další prodejny a půjčovny karavanů napříč republikou.

Když začalo jít do tuhého, tak kluci z Mixitu poslali horu svého müsli zboží do nemocnic a spustili sbírku pro lékaře, kde stejnou částku, jakou přispějí lidé, daruje Mixit lékařům ve svých produktech. Vybrali už 106 tisíc od spuštění před pěti dny, plus k tomu Mixit ještě sám poslal 4000 mixitek a 1000 oříškových a ovocných mixů, což je asi 250 tisíc v produktech.

Studenti Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy pomáhají vytíženým zdravotníkům ve Fakultní nemocnici v Motole s hlídáním dětí. Aktuálně rozjíždí ještě pomoc personálu v dětských domovech.

Na mnoha místech se zapojují i skauti a skautky. Roznáší informační letáky, nakupují seniorům nebo tisknou na 3D tiskárnách štíty pro zdravotníky.

The post Příběhy obyčejného hrdinství. Tohle jsou naši #koronaheroes, ukažte ty vaše appeared first on Forbes.

Ovlivňují prostor, ve kterém žijeme, jako málokdo. Stavějí byty, kanceláře, obchodní centra nebo je kupují a dál rozvíjejí. Popřípadě mění centra měst, přestavují nádraží a starým čtvrtím dávají nový život. Řeč je o developerech, ale také významných investorech do nemovitostí, kteří aktuálně udávají směr. 

Vybrali jsme 10 nejvlivnějších a největších realitních byznysmenů, které byste měli znát. Při našem výběru jsme zohledňovali nejen velikost jejich realitního portfolia, jeho hodnotu a počty postavených a prodaných bytů. Šlo nám i o skutečný dopad na podobu města, o jejich vliv a schopnost náročné projekty dotahovat do konce. A ne náhodou se jejich byznys točí hlavně kolem Prahy.

Tohle je výběr největších realitních magnátů dneška podle Forbesu.

The post Top 10 realitních magnátů. Tihle lidé mají pod palcem realitní byznys v Česku appeared first on Forbes.

Včera mi ve zprávách na Facebooku přistál námět na článek. Ozval se můj známý, restauratér provozující malý podnik, který si právem může říkat italský, což je v Pardubicích velká vzácnost.

Oznámil mi, že na 95 procent zavře, a vyjádřil slušně řečeno značné znepokojení nad tím, jak se v České republice ekonomické dopady koronaviru dosud řeší.

„V Americe dostávají peníze, v Irsku též, v Itálii a ve Francii nic neplatí a my si máme půjčovat?“ napsal ve změti zpráv, kde byl mimo jiné i vyfocený dokument týkající se možností odložit nájem (a splatit jej později) na následující dva měsíce. Je ale nutné nadále platit zálohy na energie.

V onom povzdechnutí je v zásadě několik věcí – nutnost platit fixní náklady, na což si stěžují tisíce drobných podnikatelů nejen ve facebookových skupinách, s tím související nedostatečná kompenzace ve výši 15 tisíc měsíčně („Na co to je, když mám fixní náklady 170 tisíc?“) a zřejmě i fakt, že se v Česku zatím neujalo monetární opatření známé jako „helicopter money“.

Byznys

Černý pátek pro USA. Rekordní nezaměstnanost i počet nakažených koronavirem

Klára Řepková – 3 minuty čtení

Právě helicopter money je v těchto dnech opět velké téma: velmi zjednodušeně řečeno jde o přímé platby směrem od centrálních bank, respektive od státu k občanům, ve snaze vrátit do ekonomiky likviditu – podpořit utrácení.

Ke konceptu, který v této podobě formuloval v 70. letech ekonom Milton Friedman, se za určité (čti kritické) situace kladně stavěli další významní ekonomové, jako například Paul Samuelson nebo třeba bývalý předseda Fedu Ben Bernanke (v Americe často označovaný jako Helicopter Ben), který jej rozvíjel i ve smyslu plošného snižování daní.

Lidé ovšem, a zřejmě to pozorujete i kolem sebe, často potřebují právě cash. Brzy. Jak kdosi trefně poznamenal pro Financial Times, tyto peníze „mohou hrát hlavní roli v tom, zda zaplatíte, nebo nezaplatíte nájem“.

Tím se dostáváme k Americe, kde Senát ve středu schválil záchranný balíček ve výši dvou bilionů dolarů. V něm jsou zakotveny mimo jiné právě jednorázové přímé platby americkým daňovým poplatníkům ve výši 1200 dolarů pro jednotlivce a 2400 dolarů pro páry (a 500 dolarů za každé dítě). Výše částky se postupně snižuje u těch, kteří si řočně přijdou na více než 75 tisíc dolarů, a neplatí pro ty s příjmem nad 99 tisíc dolarů.

Nezaměstnaní si sáhnou na 600 dolarů týdně (až po dobu čtyř měsíců) navíc k tomu, co běžně od státu dostávají.

A konečně malé byznysy – pro ty je připraveno 350 miliard dolarů formou půjček k pokrytí fixních nákladů, jako jsou výplaty, nájmy a energie. Za předpokladu, že firmy nepropustí své lidi, nebudou muset půjčky splatit.

Co třeba zmiňovaná Francie? Tam je pro živnostníky a malé podniky do 10 lidí v nejvíce postižených oborech, které dostaly příkaz zavřít ze zdravotních důvodů, připraveno 1500 eur formou přímé platby. Zároveň mají pozastavenou povinnost platit nájmy a energie a počítá se také s daňovými úlevami.

Ve Spojeném království mají malé podniky možnost získat jednorázový grant ve výši 10 tisíc liber na pokrytí provozních nákladů. Zasažení živnostníci poté budou kompenzováni 80 procenty svého běžného měsíčního výdělku, a to do maximální výše 2500 liber.

Po vzoru Německa se poté napříč Evropou, včetně České republiky, šíří takzvaný kurzarbeit, kdy stát podnikům přispívá na náhrady mezd až do výše 80 procent. Do toho je na tuzemské půdě také možnost zažádat o bezúročnou půjčku z programu COVID.

Byznys

Nakup bezpečně. Čupr startuje službu, která z každého krámu udělá e-shop

Michael Mareš – 3 minuty čtení

Na záchranu všech, zejména těch menších, to ale zjevně stačit nebude. Mnozí jsou též toho názoru, že by je půjčky, byť bezúročné, později dohnaly.

„Já jsem demotivovaný, naštvaný, bez energie, chuti a peněz něco dělat. A půjčovat si rozhodně nebudu,“ uzavírá pardubický restauratér s tím, že v nejlepším případě doufá v prodej podniku a opuštění Česka natrvalo.

Jste drobný podnikatel a bojujete? Napište nám o tom na drzimse@forbes.cz.

The post Všude něco dostávají a my si máme půjčovat? Malí čeští podnikatelé se cítí zrazeni appeared first on Forbes.

Výdejní místo Alzy. Přijdete, zaplatíte automatu, dostanete číslo, strojový hlas číslo vyvolá, displej ukáže, vezmete zboží a jdete. Těsně po Novém roce jsem ale na takovém výdejním místě Alzy zažil něco fakt divného. Přinutilo mě to zamyslet se nad současným obchodním modelem tohoto matadora bezkontaktního online prodeje.

Před závorku dávám, že jsem jejím celoživotním fanouškem. Pokud je vám jako mně a svých několik prvních počítačů jste si postavili sami, pravděpodobně jsme se v holešovických jatkách potkávali. Dlouhé vlasy a džínovou bundu s nášivkou Motörhead přes celá záda už nemám, ale kdybych musel, počítač si sestavím i dneska.

To video jste asi taky zachytili. Parfumerie na něm testovala koncept, kdy si každý zákazník mohl vybrat buď červený, nebo černý košík. Na červeném bylo napsáno něco jako „Jsem rád při nákupu obsluhován“. Na černém pak „Rád nakupuji sám“. To, co mě zaujalo, nebylo video samotné, ale obsáhlá diskuse, která se pod ním rozpoutala. Polovina diskutujících nadšeně jásala, že to je přesně to, co celý život hledala.

Komentář

Komentář: Singapur šel na pandemii chytře. Jaké příklady si odtamtud vzít?

Zuzana Krajíčková – 2 minuty čtení

Opravdu zajímavá byla druhá polovina komentářů. Jejich obsahem bylo naprosté překvapení, k čemu by taková věc měla být dobrá. Vždyť přece pokud nechcete, aby vás prodavač obsluhoval, prostě mu to – když vás osloví – řeknete. A pak mu to jen párkrát zopakujete, protože prodavač je obvykle motivovaný a snaživý.

Připomíná to vtip, co si myslí Brňáci o Pražácích a co Pražáci o Brňácích. Zatímco pro introverta je setkání s extrovertem jedním z největších postrachů, a introvertovo chování je tak často determinováno snahou se setkání pokud možno úplně vyhnout, extrovert si často existence introvertů, nebo přinejmenším jejich stresu z extrovertů, ani není vědom. Pro introverta je už samotná představa, že na něho bude prodavač mluvit, někdy tak frustrující, že do obchodu ani nevstoupí. Košík s nápisem „NEMLUVTE NA MĚ“, to je introvertův svatý grál.

Ale zpátky k mému zážitku v Alze. Je to firma, která vyrostla na tom, že prodávala ajťákům počítačové součástky. Pokud polovina běžné populace preferuje černé košíky, pak hádám, že mezi ajťáky to bude drtivá většina. Takže jestli se někdo v Česku naučil obsluhovat fanoušky černých košíků, je to právě Alza. A musela to být tvrdá škola.

Za více než 20 let jsem tak při nakupování v Alze nemusel promluvit. Ani slovo. Jakože ani jedno. Ani „Dobrý den“. Položíte papírek, vezmete zboží a jdete. Nikdo na vás nemluví, na nic se vás neptá. Až do ledna 2020. Položil jsem papírek a prodavač se mě zeptal, jestli nechci prodlouženou záruku. Nebo něco takového. Tak mě to zaskočilo, že jsem na něj jen vyvalil oči a snažil se přepnout mozek z volnoběhu na vyšší taktovací frekvenci.

Když otázku zopakoval, odpověděl jsem „Ne“, rychle odešel a dlouho přemýšlel nad tím, že to nemohla být prodavačova osobní iniciativa, ale pokyn z centrály. Jasně, určitě šlo o větší marži na zboží, kterou zaplacená (a následně nikdy nevyužitá) delší záruka přináší.

Komentář

Komentář: Bacha na šmejdy na síti. Koronavirus jim dal injekci kreativity

Karel Obluk – 2 minuty čtení

Jenže tohle se k Alze nehodí. Často slýchám nebo čtu diskuse na téma, proč je Alza finančně úspěšnější než jakýkoli z jejích lokálních konkurentů. Uvědomil jsem si, že je to možná právě proto, že ví, že existují introverti. Protože Alzu postavili introverti, a ne rozjetí a asertivní manažeři. A doufám, že to nezapomene.

The post Komentář: Alza je úspěšná díky introvertům. Nezapomínejte na ně appeared first on Forbes.

Bez chemických látek, lepku, konzervantů, barviv a dochucovadel. Taková jídla Petr Sogel už 10 let vyrábí v Trutnově pod svou značkou Expres Menu. Našel a patentoval si metodu, díky které jeho jídla vydrží čerstvá tři roky v pokojové teplotě, a se svým synem tak stojí za jedinou značkou podobného trvanlivého jídla u nás.

I díky tomu má v současné situaci desetinásobek objednávek oproti minulému roku a se svou „potravinářskou pastou“ se plánuje dostat až na Mars.

„Od manželky jsem jako dárek k šedesátým narozeninám dostal pobyt ve tmě. Tam jsem přemýšlel nad tím, kam ještě výrobu posunout dál, a protože jsem velký fanoušek Elona Muska, napadlo mě vytvořit potravinu, která bude ideální pro pobyt ve vesmíru,“ vysvětluje původním povoláním architekt Petr Sogel, jehož firma měla za minulý rok obrat 40 milionů korun.

Koronavirus

Místo autokosmetiky Sheron začali ve valašské vesnici vyrábět dezinfekci Anti-COVID

Michael Mareš – 2 minuty čtení

Ten kromě novinky, homogenizované pasty Space Menu, kompletně nahrazující celé jedno jídlo, postavil svůj byznys na trvanlivých jídlech podle klasických českých receptur pod názvem Expres Menu. Těch loni prodal kolem půl milionu.

Kuře na paprice, svíčková na smetaně, rajská omáčka s hovězím masem nebo španělský ptáček. To jsou jídla, která se v těchto dnech prodávají nejvíce. S nárůstem objednávek způsobeným pandemií koronaviru musel Sogel přijmout pět nových pracovníků a v trutnovské továrně už od minulého týdne vyrábí od rána až do noci.

Před 20 lety, ještě před vznikem Expres Menu, rekonstruoval architekt Petr Sogel čtyřhvězdičkový hotel v Trutnově. Když mu bylo nabídnuto, aby ho také provozoval, na nabídku kývl. Po nějaké době ho ale začalo trápit, že kuchyně nevyužívá celou svou kapacitu a funguje jen na snídaně a večeře.

Technologie

Průša tiskne ochranné štíty pro doktory a sestry. Do nemocnic jich věnuje desítky tisíc

Michael Mareš – 2 minuty čtení

„Tak mě napadlo, že začneme vařit jídla pro nově vznikající firmy v okolí jako alternativu k závodnímu stravování pro odpolední a noční směny. Tehdy jsme jídla ještě šokově mrazili a už za necelý rok poptávky překročily kapacitu hotelové kuchyně,“ vzpomíná Sogel.

V roce 1999 se proto rozhodl založit vlastní firmu, která se bude zabývat čistě výrobou trvanlivého jídla. V Trutnově našel provozovnu a z povolání architekta si udělal koníček. Když k němu nastoupila provozní s dětmi s intolerancí na lepek, vize byla jasná: vyrábět jídla bez lepku, konzervantů, dochucovadel a barviv.

Podnikání mu 10 let šlapalo skvěle, Sogel se ale pořád snažil najít metodu konzervace bez nutnosti mrazení. Studoval nové technologie v knihovnách a chodil se radit na Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze.

Po více než roce práce a bádání přišel s metodou kontinuálního tepelného procesu, na kterou po pár letech získal patent a která umožňuje jídla uchovávat v nedotčeném stavu, aniž by musela být v chladu.

„To znamená, že nám jídlo musí dodavatelé poskytovat čerstvé a ve speciálních podmínkách. Například kysané zelí nám dodávají v kádích bez stabilizátorů. Najít dodavatele uzenin, slaniny, rajčatového protlaku nebo třeba smetany bez jakýchkoli éček nám dalo celkem dost práce,“ popisuje Sogel, který vede sedmadvacetičlenný tým.

Jeho jídla si kromě jednotlivců objednávají také hasičské a policejní sbory a Lékařům bez hranic poskytl zásoby například na misi na Haiti. Speciální způsob výroby vynalezl také pro novou produktovou řadu Space Menu, se kterou se plánuje dostat do vesmíru.

Byznys

Rosteme teď o více než 10 procent, říká šéf Emca Martin Jahoda v podcastu

Jaroslav Mašek – 32 minut poslechu

Homogenizovaná pasta ze semínek a jader má schopnost nahradit komplexní vyváženou stravu a Sogel ji chce nabídnout společnosti SpaceX miliardáře Elona Muska. V současnosti testuje 10 jídel v tubě se šroubovacím uzávěrem, aby se obsah dal jednoduše vytlačit do úst.

„Myslím si, že mi při vedení celého byznysu, a hlavně vývoji nových výrobků pomohlo právě to, že jsem vystudovaný architekt a nikdy jsem neměl s gastronomií nic společného,“ soudí Sogel.

„Nebyl jsem proto nikdy zatížený žádnými stereotypy a umím věci řešit v širších souvislostech,“ popisuje přes rok dlouhý vývoj vesmírné pasty. Momentálně ale Trutnovské nejvíce zaměstnává probíhající pandemie koronaviru.

„Od minulého týdne všichni pracujeme přesčasy, od rána do večera. I když je to zátěž, jakou jsme zatím nezažili, dává mi pocit, že můžeme naším jídlem poskytovat také jakýsi pocit bezpečí. A to stojí za to.“

The post V Trutnově vyrábí jídla, která vydrží tři roky. Díky viru jdou na dračku appeared first on Forbes.

Nejen zdravotníci, lékárníci či policisté, ale také pokladní jsou v posledních týdnech vystaveni zvýšenému riziku nákazy novým typem koronaviru. Supermarkety si to uvědomují, a tak v době, kdy jim – díky snaze zákazníků zásobit se potravinami – výrazně rostou tržby, vyplatí zaměstnancům mimořádné prémie.

Dvojka na trhu Kaufland svým pracovníkům rozdá bonusy ve výši 50 milionů korun. S březnovou výplatou je dostanou na účet všichni zaměstnanci z takzvaného operativního provozu, tedy i skladníci či zaměstnanci v masozávodě. Odměna se bude odvíjet od počtu odpracovaných hodin. Maximálně si jeden pracovník může přilepšit až o čtyři tisíce korun hrubého.

„Jsme si dobře vědomi toho, že stávající situace je pro naše zaměstnance mimořádně náročná, a i touto cestou jim chceme velmi poděkovat,“ odůvodňuje krok tisková mluvčí Kauflandu Renata Maierl. „Nesmírně si vážíme, jak každý den neúnavně pracují na tom, aby zajistili dostupnost zboží na všech našich prodejnách.“

Březnovou mzdu s prémií až čtyři tisíce korun obdrží rovněž pracovníci prodejen a logistických center supermarketu Lidl, tuzemské jedničky mezi obchodními řetězci. Společnost, která stejně jako Kaufland spadá pod německou skupinu Schwarz, na bonusy vyčlení částku přesahující 37 milionů korun.

S mimořádným jednorázovým příspěvkem kvůli zvýšenému pracovnímu vytížení mohou počítat i zaměstnanci Albertu a Tesca. „Bonus bude vyplacen ještě před Velikonocemi a jeho výše bude úměrná počtu odpracovaných hodin v březnu a následně i v dubnu,“ přibližuje Patrik Dojčinovič, výkonný ředitel Tesca pro ČR.

Forbes History

Forbes History: Král z garáže. Znáte příběh prvního supermarketu na světě?

Filip Saiver – 3 minuty čtení

Kaufland vedle toho učinil vstřícný krok vůči kmenovým zaměstnancům, kteří jsou starší 65 let. Aby jim ulehčil situaci, umožnil jim setrvat doma, dokud to bude nezbytné. Po celou dobu jim přitom bude zasílat plnou náhradu jejich výdělku.

The post Milionové bonusy. Lidl, Kaufland a další řetězce mimořádně odmění pokladní nebo skladníky appeared first on Forbes.

Opatření přijatá v důsledku nového typu koronaviru drtí tuzemskou ekonomiku. Ministerstva se tak předhánějí v tom, které podnikatelům nabídne větší podporu. Řada úlev ale zatím nebyla schválena, čímž se situace stává nepřehlednou. Na co tedy, pokud jste OSVČ nebo firma, aktuálně máte nárok?

Odpuštěné odvody
Stát živnostníkům odpustí půlroční platby pojistného. Od března do srpna za ně zaplatí minimální zálohy na zdravotní i sociální. Ti, kteří je mají vyšší, doplatí rozdíl až při vyúčtování v příštím roce. Fyzické i právnické osoby zároveň nemusí odevzdávat daňové přiznání k dnešnímu dni. Stačí, když jej podají do 1. července. Veškeré sankce jim budou prominuty.

Ošetřovné
Po celou dobu uzavření škol mohou OSVČ, které zůstaly doma se svými potomky, čerpat od 1. dubna i ošetřovné. Zatímco zaměstnancům náleží 60 procent ze základu platu, příspěvek pro živnostníky je stanovený na 424 korun na den (necelých 14 tisíc měsíčně).

Bezúročné úvěry
Malí a střední podnikatelé, kteří kvůli nouzovému stavu utrpěli ztráty, mohou k provoznímu financování využít bezúročný úvěr z programu COVID. Půjčky od komerčních bank s alokací 35 miliard korun, jež zaručí Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), lze použít na mzdy, nájemné, náklady na energii nebo zásoby.

Podnikatelé ale musí doložit způsobenou škodu, např. potvrzením o zrušení zakázky nebo průměru výše denních tržeb. Podle ní se rozhodne o výši půjčky.

Pět miliard si mohly podniky bezúročně půjčit i přímo u ČMZRB, příjem žádostí však byl kvůli velkému zájmu již pozastaven.

Náhrada mezd
Stát chce také co nejvíce zabránit propouštění zaměstnanců ve složitém období. Zaměstnavatelé si tak budou moct zažádat o příspěvky na platy svých pracovníků.

Vláda na úterním zasedání rozhodla, že v případě zaměstnanců v karanténě a uzavřených provozů nahradí zaměstnavatelů 80 procent mzdy, a to do výše 39 tisíc korun. U omezení výroby v důsledku výpadku pracovní síly, surovin, či poklesu poptávky to bude 60 procent, a to do 29 tisíc korun. Podpora se vypočítá ze superhrubé mzdy. Trvat má zatím do dubna a je možné ji získat za období od 12. března.

25 tisíc na hlavu
Kabinet Andreje Babiše (ANO) v úterý schválil také jednorázový 25tisícový příspěvek pro OSVČ. Náleží každému živnostníkovi, který splní několik podmínek předložením čestného prohlášení. Například prokáže, že v důsledku koronavirových opatření mu poklesly tržby za první čtvrtletí meziročně o deset procent.

Tohle vše mají drobní i velcí podnikatelé jisté – pak jsou tu ještě úlevy, o kterých se prozatím hlasitě mluví, ale razítko by měly teprve dostat.

Odložení splátek
Schillerová rovněž navrhuje plošné odložení splácení hypoték, spotřebitelských úvěrů i úvěrů podnikatelů. Každý, kdo takovou půjčku čerpá, by ji tak nemusel po dobu půl roku splácet. Tento rozporuplný krok považuje za nutný i guvernér ČNB Jiří Rusnok. Samotné banky tuto úlevu klientům, kteří si o ni sami zažádají, umožňují.

Šéfka resortu financí by zároveň ráda zrušila čtyřprocentní daň z nabytí nemovitosti. Slibuje si od toho rozhýbání realitního trhu. Oba tyto návrhy by měla vládě předložit na středečním jednání.

Byznys

Češi vybrali 12 milionů na výrobu plicních ventilátorů za necelý den

Zdravko Krstanov – 2 minuty čtení

Živnostníci a malé firmy ovšem nemusí spoléhat pouze na podporu od státu. Pomocnou ruku jim podává například i crowdfundingový portál HitHit.cz. Podnikatelům na svých stránkách nabídl možnost vytvoření vlastních projektů, skrze které by si tak zákazníci mohli zboží či služby oblíbeného podniku předplatit – a podnikatelé by do měsíce dostali peníze i bez půjčky u bankovních institucí.

„Vedly nás k tomu nejasnosti kolem vládní podpory OSVČ a malých firem,“ vysvětluje spoluzakladatel portálu Pavel Eichler. „HitHit pomáhá k životu jejich podnikatelským snům. Kdyby padli oni, padneme i my.“

Podle jeho slov přibylo na stránkách za týden 34 projektů, ale celkově jich očekává přes stovku. „Finanční cíl nemáme, nikdo neví, jak dlouho bude ekonomická karanténa trvat, ale pokud si vláda povede s podporou OSVČ a malých firem jako dosud, můžou se přes nás protočit i vyšší řády milionů korun,“ uzavírá Eichler.

The post OSVČ vs. koronavirus stručně a přehledně. O jaké úlevy můžete zažádat? appeared first on Forbes.

Jednorázová podpora podnikatelů a živnostníků postižených dopady pandemie koronaviru částkou 25 tisíc korun je správný krok, který celé řadě dotčených pomůže výpadek v příjmech překonat.

Podmínka čerpání podpory je stanovena poměrně velkoryse. Tou je totiž meziroční pokles tržeb dané OSVČ během letošního prvního čtvrtletí alespoň o deset procent. Poměrně velkorysá je tato podmínka i přesto, že opravdu intenzivní zásah do tržeb živnostníků nastal převážně jen v období druhé poloviny března, kdy platil nouzový stav, zatímco podmínka je vztažena k celému období prvního čtvrtletí, tj. od začátku ledna do konce března. OSVČ v oblastech cestovního ruchu, například průvodci, pociťovaly závažný výpadek tržeb už od přelomu ledna a února, nejprve kvůli výpadku tržeb realizovaných čínskými turisty.

Český byznys

OSVČ vs. koronavirus stručně a přehledně. O jaké úlevy můžete zažádat?

Robert Sattler – 2 minuty čtení

Z údajů společnosti O2, resp. řešení EET této společnosti (O2 eKasa), plyne, že první týden po zavedení nouzového stavu, ve dnech od 14. března do 19. března, došlo k poklesu provedených transakcí o sto procent v případě maloobchodníků s hodinami, hodinkami a klenoty a v případě prodejců obuvi.

V oblasti kulturní, zábavní a rekreační činnosti nastal pokles o 98 procent, v případě maloobchodu s oděvy pokles čítá 96 procent, stejně jako ve sféře ubytování, stravování a pohostinství. Výroba pekařských a cukrářských výrobků vykázala pokles transakcí o 93 procent, maloobchod s tabákovými výrobky o 84 procent, výroba vína z vinných hroznů o 87 procent, doprava a skladování o 89 procent.

Airbnb

Omlouváme se, vzkazuje hostitelům zakladatel Airbnb. Částečně jim vyplatí zrušené pobyty

Zdravko Krstanov – 1 minuta čtení

Tato čísla rámcově indikují rozsah poklesu tržeb OSVČ v příslušných i dalších dotčených oborech. Pokud daná OSVČ vykazovala od zavedení nouzového režimu dne 12. března do konce března meziroční pokles tržeb o 90 procent, zatímco ve zbytku letošního roku její tržby dosahovaly loňské úrovně, tj. meziroční změna byla nulová, pak taková OSVČ splňuje podmínku alespoň desetiprocentního meziročního poklesu v letošním prvním čtvrtletí. 

The post Vláda schválila podporu 25 tisíc pro živnostníky. Proč je to dobrý krok? appeared first on Forbes.

O svobodný svět jsme bojovali a teď ho bez boje odevzdáváme, popisuje investor Ondřej Fryc svoje obavy z následků opatření proti koronavirové pandemii. 

Zakladatel Mall.cz, který druhý největší český e-shop před pěti lety úspěšně prodal, má ve svém fondu Reflex Capital rozsáhlé portfolio. Patří do něj úspěšné startupy jako Productboard, SpaceKnow nebo Davinci a také podíly v obchodech Bushman a Fruitisimo.

Fryc má za sebou už několik úspěšných exitů z technologických firem jako ePojištění, Brand Embassy a Apiary. Jeho jmění jsme loni odhadli na 2,5 miliardy korun.

Jak podle vás Česko zvládá pandemii?
Zdravotně to zvládáme podle mě velmi dobře. Opatření přišla brzy. Ekonomicky to bohužel nezvládáme. Z mého pohledu jsou opatření zmatená a nekoncepční. Dnes je třeba 31. března a podnikatelé nevědí, co bude. Většina podniků tak propouští a připravují se na nejhorší. Obávám se velice, že v květnu budou statisíce nezaměstnaných.

Na opatření jsou mezi byznysmeny různé názory – od těch, kteří by zavřeli všechno, co se hýbe, až po volání po rychlém uvolnění. Kam se kloníte vy?
Mám hrůzu z jednoduchých řešení typu „všechny zavřít a na hranice poslat tanky“. Já se kloním k opatřením složitějším. Chytrá karanténa například je fajn nápad. Určitě je potřeba zabránit masivnímu šíření viru, aby nezkolaboval zdravotnický systém, ale udělat to tak, že všechny bez rozdílu zavřeme do domovů, je podle mě katastrofa. Způsobí to hodně ekonomických, rodinných i osobních tragédií. Také se bojím nárůstu diktatury, o svobodný svět jsme bojovali a teď ho bez boje odevzdáváme. 

Václav Dejčmar v rozhovoru pro Forbes říkal, že nelze uváznout v atmosféře strachu a neustále přitvrzovat. Souhlasíte?
Absolutně. Rozhovor s Vaškem byl jeden z nejlepších, které jsem v poslední době na toto téma četl.

Rozhovor

Restrikce je potřeba včas zrušit. Nejde pořád jen přitvrzovat, říká Václav Dejčmar

Pavel Kalouš – 4 minuty čtení

Vlastní řešení pandemie a návrhy na opatření zveřejnila řada českých miliardářů. Proč podle vás mají tendenci to dělat?
Ptejte se jich, motivy asi budou mít různé. Obecně jsou to většinou lidé se silnými názory, které se nebojí dát najevo.

Jak pandemie podle vás zacloumá s českou ekonomikou?
To si podle mě nyní ještě ani neumíme představit. O obrovské nezaměstnanosti jsem už mluvil. Zkrachujte spoustu podniků, budou obří výpadky rozpočtu.

Kdy se ekonomika vrátí do normálu, nebo aspoň blízko k němu?
Co to je normál? Jestli myslíte stav před krizí, tak to bude určitě trvat několik let.

Když jsme se o pandemii spolu bavili před pár dny, říkal jste mi, že současná situace vytvoří nejen průšvihy, ale i příležitosti. Co jste tím měl na mysli?
Každá krize je katalyzátor změny a přerozdělování. Jsou obory, například vzdálená práce nebo e-commerce, které z krize vyjdou silnější. 

Pro jaké oblasti budou naopak opatření nejvíce devastující?
Cestování a vše s tím spojené, tedy i restaurace, hotely a podobně. 

Co vaše investiční portfolio, jaké ztráty utrpělo?
Máme společnosti, které bojují. Například Bushman má zavřené prodejny. Celkově většina firem pociťuje ochlazení poptávky a tlak na likviditu.

Jsou naopak nějaké vaše firmy, které ze současné situace profitují?
Určitě máme v portfoliu i společnosti, které mají nyní příležitosti, například Samepage, což je nástroj na vzdálenou firemní komunikaci. 

Řada špičkových českých byznysmenů začala pomáhat, zapojil jste se nějak i vy?
Ano, dělám a přispívám na více věcí, a přesto se budím s tím, že je to stále málo. O tom bych ale nechtěl mluvit. Mám nicméně obrovskou radost z toho, když vidím, jak se zapojují firmy z našeho portfolia. Třeba zmiňovaný Bushman, místo aby stál a plakal, využil své kontakty v Číně a nakoupil zdravotní vybavení. Spoustu toho zdarma rozdá potřebným.

Fruitisimo je podobný případ. Nemá otevřené ovocné bary, tak jeho lidé vyrábí šťávy na centrále a rozváží zdravotníkům. A mohl bych dlouho pokračovat. Je úplně úžasné vidět vlnu pomoci a solidarity. 

Jak snášíte karanténu vy osobně?
Upřímně? Už mi z toho hrabe.

Byznys

Jak žít a přežít v karanténě. Dobrý spánek je základ pro vyrovnané emoce

Iva Moravcová

The post Ekonomicky to nezvládáme, říká investor Ondřej Fryc. Bojí se i omezení svobody appeared first on Forbes.

Před týdnem jsme dali dohromady galerii lidí a institucí, kterým jsme chtěli aspoň symbolicky poděkovat za to, že i v téhle zlé době kolem sebe šíří dobro a pomáhají bližním.

A pak jsme vás poprosili, abyste nám taky poslali trochu dobra a podělili se s námi o příběhy obyčejného hrdinství kolem vás. O všechny ty superhrdiny v přestrojení, kteří poslední dny svoje životy převrátili naruby, aby pomáhali bližním a dělali Česko v karanténě snesitelnější.

Tady jsou. Vaši #koronaheroes.

Vietnamská komunita ze Sapy ve spolupráci s Armádou spásy rozdávala roušky lidem bez domova.

Studentka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Lenka Nováková je jednou z hlavních koordinátorek webu Okoronaviru.cz, který se snaží za pomoci týmu vědeckých pracovníků šířit osvětu kolem koronavirové pandemie.

Čtyři desítky restaurací se zapojily do výzvy Nekašleme na vás, kterou inicioval šéfkuchař Zdeněk Střížka. Mezi policisty, zdravotníky a hasiče jen za minulý pátek rozdaly přes 1200 obědů a večeří po celém Česku.

Na platformě Psychoterapie.cz pomáhají dobrovolníci zdarma ve sféře psychického zdraví. Olga Kunertová je jednou z nich.

Díky Pomocsousedům.cz funguje doručování nákupů sousedům v domě. „Vyzkoušeli jsme a funguje to! Zítra doručujeme druhý nákup naší starší sousedce, která nás kontaktovala na základě vylepeného papíru ve výtahu,“ píše Tomáš Střída.

Díky zaměstnancům obchodů si všichni můžeme nakoupit jídlo, mýdlo i toaleťák, kdykoli potřebujeme. Každý den jsou za kasou, dezinfikují košíky, mnozí šili roušky pro sebe i kolegy. Veřejně za to svým zaměstnancům vyjádřila uznání třeba Billa.

Seniory složitým obdobím pomáhají provádět zaměstnanci sociálních služeb. Jsou v první linii, s těmi nejzranitelnějšími přicházejí do kontaktu každý den.

„Obdivuji všechny zdravotníky a dobrovolníky, kteří v době krize pomáhají. Pro mě jsou dalším ostrůvkem pozitivní energie ostravská divadla, která se rozhodla, že nebudou sedět na zadku, i když by mohla,“ píše Kristýna z Ostravy.

„Národní divadlo moravskoslezské ve svých divadelních dílnách šije roušky pro nemocnice a další organizace a Divadlo Mír nás každý večer baví svým on-line přenosem divadelních her a improshow Tři Tygři.“

„Kultura je důležitá pro to, abychom se v karanténě úplně nezbláznili. Proto to jsou moji #koronaheroes.“

Vínograf a jeho neziskovka Senovážné žije začaly vařit a dovážet jídlo zdravotníkům, kteří jsou izolovaní na nemocničních odděleních a nemají ani přístup do tamních kantýn.

Čeští filharmonici se v boji s pandemií rozhodli pomoci tím, co jim jde nejlépe – krásnou hudbou. Před prázdným Rudolfinem odehráli benefiční koncert, díky kterému poputuje do pěti českých nemocnic více než šest milionů korun.

Iniciativa Pomáhámesi2020.cz vozí v Brně obědy zdarma seniorům.

Do šití roušek se dala i Eva Nemčková, která stojí za startupem Needo s pomůckami pro handicapované, a její dcera Kristina z našeho výběru 30 pod 30.

Studentka 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Johana Gallová pomáhá na infekční klinice na lůžkovém oddělení na Bulovce, kde nyní leží samí COVID-19 pozitivní pacienti.

Hasiči neúnavně rozvážejí potřebný zdravotnický materiál po celé zemi.

Firma Manemo, která se běžně věnuje šití obleků a košil na míru, změnila repertoár a začala šít roušky. Prvních 1500 rozdali a teď kromě prodeje dál podporují potřebná místa rouškami.

S bezpečným návratem Čechů ze zahraničí od začátku krize pomáhají čeští diplomaté po celém světě.

Peter Haninec daroval do brněnských nemocnic tři kávovary a 50 kilo kávy, čímž minulý týden položil základy projektu Děkujemežepomáháte.cz. Jde o transparentní veřejnou sbírku podporující hrdiny v první linii občerstvením, vitamíny a energií.

„Pracuji ve spediční firmě Gebrüder Weiss. Jsem kancelářská krysa, takže mám to štěstí, že můžu pracovat z domova, za což také patří velký dík firmě, která nenutí matky dětí, aby si nárokovaly ošetřovné. Ale mí kolegové dispečeři a skladníci fungují naprosto stoprocentně na svých místech. Zajišťují, aby se zboží v pořádku dostalo od odesílatele k zákazníkovi,“ píše Lucie Vítková. „Pracují na směny, ve dne, v noci. Vzhledem k tomu, že jsou v denním kontaktu s řidiči z celé Evropy, jsou skutečně v první linii. Moc bych jim chtěla poděkovat!“

Přemek Forejt sice musel svoji olomouckou restauraci Entrée kvůli nařízení vlády zavřít pro veřejnost, po dopolednech ale se svým týmem vaří pro lékaře, hasiče a policisty.

„Můj hrdina je poslední dny můj šéf,“ píše Jakub Šumanský. „Lukáš Kořínek z Follow Bubble sice nezachraňuje lékaře ani nerozváží roušky nebo jídlo, ale drží nad vodou 50 lidí ve své agentuře. Na celofiremním callu nám všem oznámil, že se sice budeme muset všichni uskrovnit, ale rozhodně nebude propouštět. Do toho ještě jeho máma míchá dezinfekci do kanclu a jednu holku uvolnil, aby celé firmě ušila roušky…“

Byznys

Šije celé Česko. Roušky vyrábějí prémiové módní značky i vědci z univerzit

Bibiana Beňová – 2 minuty čtení

The post Tohle jsou vaši #koronaheroes. Nekašlou na vás a dělají Česko lepší appeared first on Forbes.

Po Česku se rozmístí desítky automatů na roušky, respirátory, ochranné rukavice a dezinfekční gely. Stojí za nimi česká společnost Batist Medical. „Chceme se dostat blíž k veřejnosti a pomoct chránit její zdraví,“ vysvětluje Tomáš Mertlík, majitel firmy, která se zabývá výrobou a dodáváním zdravotnického materiálu pro nemocnice. 

Prvních devět automatů funguje od tohoto týdne v Brně, příští týden se objeví také v Ostravě a v Karlových Varech. Firma předpokládá, že budou následovat i další velká města včetně Prahy. „V několika dalších městech jsme předložili nabídku a čekáme na zpětnou vazbu,“ říká obchodní ředitel Batistu Pavel Doubrava. Firma pro provoz automatů potřebuje jen připojení na elektřinu a povolení od města. 

Byznys

Řekni, kde ty roušky jsou. Jak každý vyrábí roušky a pořád jich není dost

Klára Řepková – 3 minuty čtení

Pro Batist samotný ovšem novinka v podobě automatů, ve kterých se budou prodávat například základní třívrstvé roušky za 20 korun, nebude mít velký byznysový přínos. „Budeme spokojeni, když nám prodeje pokryjí náklady za pronájem a údržbu automatů. Naším cílem je zajistit co nejlepší dostupnost ochranných prostředků pro všechny,“ dodává Doubrava s tím, že firma je připravená rozmístit v českých městech přes sto automatů. Hodnota jednoho takového automatu přitom překračuje 300 tisíc korun. 

Toho, že by dnes tolik žádané roušky nebo třeba dezinfekční gely došly a automaty byly brzy prázdné, se v Batistu nebojí. Počítají s tím, že se budou několikrát denně doplňovat. V nabídce budou i prémiové ústenky Nano Fibre Mask s filtrem z nanovláken, které v Batistu vyvinuli v reakci na koronavirovou epidemii. 

Kde se přesně automaty v jednotlivých městech objeví, záleží především na místním vedení. „Vybíráme s městy nejfrekventovanější místa, aby produkty byly dostupné pro co největší počet obyvatel,“ vysvětluje Tomáš Mertlík. V Brně tak jsou automaty například u autobusového nádraží Grand nebo na Ústředním autobusovém nádraží Zvonařka. „V této nelehké situaci vítám všechny možnosti, jak se lidé mohou dostat k ochranným pomůckám, které přispějí ke snížení rizika nákazy,“ uvedla k tomu primátorka města Brna Markéta Vaňková. 

Automaty na roušky (a další vybavení) od Batistu nejsou ale tak úplně novinkou. S podobným nápadem (byť ve zcela jiném měřítku) přišla firma Foodex, která už před několika dny v automatu ve Vyškově nahradila sladkosti – tedy své klasické zboží v automatech – za ručně šité roušky. Prvních 1800 kusů se vyprodalo během pouhé hodiny. 

Dobrá karma

Tohle jsou vaši #koronaheroes. Nekašlou na vás a dělají Česko lepší

Kristýna Tmejová – 4 minuty čtení

Batist Medical, který má výrobní závod v Červeném Kostelci na Náchodsku, měsíčně vyrobí vedle řady dalších výrobků okolo milionu roušek. Za poslední měsíc přijal padesátku nových pracovníků a spustil nepřetržitý provoz. 

Ani to ovšem současné poptávce zdaleka nestačí, a proto se rozhodl zvýšit výrobní kapacitu nákupem třetí výrobní linky. Na konci května by tak celková kapacita výroby jednorázových roušek měla dosáhnout třech milionů kusů měsíčně.

Na začátku roku firma, která má dceřinné společnosti například v Německu, Španělsku a Portugalsku, počítala s tím, že by se její letošní obrat mohl pohybovat okolo jedné miliardy korun. Jak s plány současná pandemie zahýbe se však neodvažuje odhadovat.

The post Zde vhoďte minci. Do Česka míří automaty na roušky nebo dezinfekci appeared first on Forbes.

„Jeden zákazník z Bratislavy si chtěl udělat radost a vyzvedl si objednané hodinky za 35 tisíc eur,“ podškrtává účet za dva týdny karantény majitelka pražského butiku Hublot Barbora Bergová. Milionový náklad na měsíční provoz obchodu v nejdražší ulici Česka to ovšem nepokryje a nervozitu z budoucího vývoje nezažehná.

Hodinářská ikona má tři týdny zavřeny obě hodinářské manufaktury a letos už nepředstaví žádnou z chystaných novinek. „Z LVMH group, kam značka patří, už v první polovině března přišlo nařízení stopnout s okamžitou platností veškeré marketingové aktivity,“ konstatuje Bergová, jež se v obchodě s luxusem pohybuje léta.

Ten po srážce s koronavirem usnul jako Sněhurka, když se zakousla do otráveného jablka. Rolety a mříže zatáhly luxusní butiky na Avenue Montaigne v Paříži, milánské Via Montenapoleone, londýnské Bond Street i pražské Pařížské. V newyorském SoHo, ale i v dalších amerických čtvrtích, jsou výlohy leaderů jako Louis Vuitton, Christian Louboutin, Dolce & Gabbana či Giorgio Armani dokonce zabedněné deskami z překližky.

V osiřelých ulicích, kde není nikoho, kdo by přepychové butiky bral útokem, tak anoncují barikády spíš úzkost prémiového odvětví ze stávajícího stavu. I z toho, jak by se ve světě poté mohlo změnit vnímání a nakupování luxusních značek.

Že dopady budou bolestné, je jasné už teď. Jen nájmy, které obchodníci na nejdražších nákupních adresách platí, činí jejich spánek značně neklidným. Podle prosincové zprávy poradenské společnosti JLL se cena metru čtverečního na New Bond Street v Londýně přehoupla přes 19 tisíc eur, vysoko nad 10 tisíc eur za metr platí nájemci v Paříži a Miláně. Z této perspektivy se průměrné nájemné 2760 eur za čtvereční metr v Pařížské jeví téměř jako přátelská částka.

„Luxusní značky zcela jistě zaznamenají propad na globální úrovni a budou motivovány k novým způsobům prodeje. Doteď jej směrovaly do kamenných prodejen, protože společně s produktem chtěli prodat i luxusní zážitek z nakupování. Po tomto shutdownu však může i v prémiovém segmentu posílit orientace na online prodej,“ myslí si Blanka Vačková, vedoucí oddělení průzkumů v JLL.

Přesun do dříve zapovězené e-commerce, s kterou začala řada značek koketovat už před pandemií, může mít podle Vačkové negativní dopad na nákupy v kamenných prodejnách. A tedy i lokální zastoupení. Stejnou zkušenost má Vladan Hájek, který před časem zavřel butik La Perla mimo jiné i kvůli nekompatibilitě s onlinovou strategií značky. „Agresivně nám vyzobávali klientelu šíří nabídky i slevovými akcemi v onlinu,“ říká.

Obchodníci s luxusem nejen na pražské Pařížské se v budoucnu budou muset mnohem víc koncentrovat na lokální klientelu. Ta před omezeními tvořila třetinu až polovinu jejich zákazníků a dá se předpokládat, že právě místní se do obchodů vrátí nejrychleji. „Určité poučení přinesl už rok 2013, když kvůli sankcím klesl počet ruských turistů. Rychle je však tehdy nahradili zákazníci z Číny a Jižní Koreje,“ vzpomíná Hájek, který v minulosti otevíral 13 butiků různých luxusních značek v Praze a Budapešti.

Dobrá karma

Tohle jsou vaši #koronaheroes. Nekašlou na vás a dělají Česko lepší

Kristýna Tmejová – 4 minuty čtení

Právě asijští klienti nakopli dynamický rozvoj české ulice luxusu v posledních letech. Jedním z vrcholů toho letošního měly být právě Velikonoce. Nebudou. „Většina butiků má jednoho nebo dva čínské prodavače, ti teď nejspíš všude budou mezi prvními propuštěnými,“ konstatuje Bergová, která se kromě vlastního butiku stará o PR řady dalších prémiových značek v Česku. Vesměs s adresou právě na Pařížské. V posledních letech se jim vedlo skvěle, třeba pražský butik Tiffany byl vyhlášen celosvětově nejúspěšnějším brand storem značky v roce 2018.

Letošní odliv z téměř osmi milionů zahraničních turistů, kteří do Prahy přicestovali loni, tak určitě pocítí i pod platany stínícími zdejší nákupní komfort. „Ti, kteří zapomněli na místní zákazníky, teď mohou mít problém,“ konstatuje Hájek s tím, že do budoucna bude potřeba mnohem víc přemýšlet nad tím, jak domácí klienty oslovit.

Řada movitých Čechů a Češek má podle něj před nákupy na pražském Starém Městě mentální blok. „Občas mívají pocit, že je to pro ně nedostupné. Radši tak utratí značnou sumu za šperky v nákupním centru. Přitom u nás by mohli za stejný obnos pořídit šperk s letitou tradicí a výrazně větší investiční hodnotou,“ promuje Hájek svůj butik, který patří k několika málo monobrand obchodům pařížského šperkařského domu Boucheron.

Zda se prognózy o novém pojetí luxusu naplní, ukáže čas. V stavu obležení je brzy na cokoli jiného než na spekulace a odhady. Naději může zabarikádovaným obchodníkům paradoxně přinášet pohled do Číny.

V Šanghaji se už začal pomalu vracet k normálu každodenní život i na luxusních nákupních třídách. Jak reportují New York Times, po téměř dvou měsících přísných blokád začínají butiky vítat první zákazníky: s otevřenou náručí, i když obvykle i s teploměry a dezinfekcí na ruce u dveří.

Do některých podniků návštěvníky pustí pouze se zeleným QR kódem (zelený, žlutý nebo červený kód generovaný Alipayem označuje zdravotní stav uživatelů).

Sociální sítě ukazují, že před Chanelem se v Šanghaji dokonce tvoří fronty. „Po krizi v 2008 se celosvětově zvedla poptávka po luxusním zboží, protože si lidé chtěli udělat radost a kompenzovat tak depresivní náladu ve společnosti. Z toho profitovala také Pařížská ulice v Praze. Předpokládáme, že se tento jev projeví i po odeznění pandemie COVID-19,“ míní Tomáš Soukup z JLL.

The post Zabedněná Pařížská. Nejdražší butiky jsou v nesnázích a hlásí milionové ztráty appeared first on Forbes.

Necelé tři týdny po Františku Štěpánkovi zemřel další muž, který měl blízko k těžařské společnosti Sokolovská uhelná. Podle několika zdrojů Forbesu zemřel její bývalý akcionář a dříve dlouholetý zaměstnanec Jan Kroužecký minulý víkend. „Přirozeně, na stáří, ve svých osmasedmdesáti letech,“ uvedl jeden z mužů, kteří ho dobře znali.

Jan Kroužecký žil v posledních letech stranou velkého byznysu a měl za sebou vleklý spor s hlavními vlastníky Sokolovské uhelné Františkem Štěpánkem a Jaroslavem Rokosem. Spolu společnost privatizovali, po vzájemné rozepři ale musel ze skupiny odejít a vliv na ni měl pouze jako minoritní, třicetiprocentní akcionář. Rozhořela se tak válka o cenu jeho podílu, Sokolovská přestala vyplácet dividendy a za Jana Kroužeckého se v bitvě postavil finančník Pavel Tykač.

Miliardáři

Zemřel miliardář František Štěpánek, vládce Sokolovské uhelné

Jaroslav Mašek – 1 minuta čtení

Spor byl ukončen v roce 2015, kdy František Štěpánek spolu s Jaroslavem Rokosem podíl vykoupili. Tehdy byla částka odhadovaná na 4,5 až pět miliard korun a z větší části putovala k Pavlu Tykačovi, jenž se už předtím s Janem Kroužeckým vypořádal. K ukončení války významně přispěl jako dobrý vyjednavač také Tykačův byznysový souputník a místní patriot Jan Dienstl.

Jan Kroužecký spojil svůj profesní život se Sokolovskou uhelnou, naposledy v ní pracoval jako technický ředitel. Firmu koupili spolu s Jaroslavem Rokosem a Františkem Štěpánkem, který zemřel letos na začátku března, v roce 2004. O rok později se jejich vztahy rozpadly.

The post Zemřel Jan Kroužecký, bývalý spolumajitel Sokolovské uhelné appeared first on Forbes.

Ač začal velmi nenápadně, skromným a původně vlastně soukromým nápadem, teď je to jeden z velkých příběhů současné krize způsobené koronavirem. Půvab mu navíc dodává, že jde o příběh typicky český, neboť kampaň Zachraň pivo se týká nejoblíbenějšího nápoje tuzemských konzumentů.

Za iniciativou stojí minipivovar ze středočeského Kytína, který měl nejprve starost, co si má počít se 14 tisíci litry již navařeného piva poté, co mu pandemie uzavřela restauraci, kde ho primárně prodává. Majitele pivovaru Michala Pomahače ale vzápětí trklo, že navlas stejné trable mají i všichni jeho kolegové. A že by – věren svému příjmení – mohl pomoci všem.

„S kamarády a spolupracovníky jsme obvolali spřátelené pivovary, rychle udělali web a prostřednictvím Facebooku dali o nápadu vědět,“ líčí Pomahač. „Na počátku bylo do akce zapojeno devět pivovarů.“

Devět pivovarů? Po necelých třech týdnech od vynucené cedulky „closed“ na dveřích veškerých restaurací jich je na webu Zachraňpivo.cz registrováno 189! S informacemi o poloze, možnosti výdeje, otvírací dobou a nabídkou.

„A dalších zhruba 50 pivovarů se chce připojit, což se také stane, dokonce se mohou sami na web zalistovat, poněvadž tak velký zájem už bylo složité našimi silami zvládat,“ prozrazuje Pomahač, který je příjemně šokován tím, co rozpoutal.

Zachraň pivo? Princip nápadu je jednoduchý: lidé jsou vyzváni, aby si na mapce na webu našli nejbližší pivovar, objednali si tam pivo a skočili si pro něj. Částečně tím zmírní tísnivou situaci minipivovarů vařících nepasterizované čerstvé pivo, které nevydrží dlouho, a nevypije-li se, bude se muset vylít.

Life

Rodina za Prahou postavila pivovar, který vás přenese v čase

Michaela Černá – 3 minuty čtení

A lidé na tuto výzvu masově slyší. Podle Pomahačových zpráv si pro pivo chodí nejen ti, kteří ho brali i v normálních časech, ale také noví zákazníci – zkrátka proto, že chtějí pomoci místu, které dělá jejich okolí lepším.

Jak to funguje v praxi, je vidět právě v Kytíně, malebné vesnici na úpatí Brd. Tamější pivovar, který Pomahač – jehož hlavním byznysem je firma CAG na výrobu dveří se sídlem taktéž v Kytíně – s výjimečným vkusem vybudoval na návsi a otevřel jej v únoru 2017, má v zadním dvoře otevřeno výdejní okénko. U něj stojí víceméně pravidelně ve způsobných rozestupech fronta zákazníků v rouškách. Doma je sundají a napijí se v petkách doneseného piva.

Vzdor nečekaně velkému počtu zachránců piva se počet piv určených k záchraně zvyšuje. Logicky, poněvadž přibývá zapojených pivovarů. V době vzniku tohoto textu – ve čtvrtek odpoledne – zbývalo k vypití přes 6,5 milionu půllitrů. Fatální jizvu, kterou nyní minipivovary utržily, akce nemůže zacelit, aspoň ji ale „pofouká“, aby nebolela tolik.

K propagaci pomáhají i influenceři, kupříkladu herec a autor populární Gastromapy Lukáš Hejlík. A iniciativy z Kytína už si všimli i za hranicemi: psala o ní britská BBC, zmínky o ní přinesly španělská či francouzská média.

Co víc, celá věc může přerůst do dalšího a zprvu absolutně nezamýšleného rozměru. Pomahače a jeho tým předběžně oslovily internetový obchod Mall.cz a přepravní společnost Liftago s tím, zda by – až se koronavirové časy přeženou – nešlo Zachraň pivo přetvořit v prodejní nástroj, díky němuž by se k zájemcům produkty malých pivovarů nadále dostávaly.

Jde zatím o vzdálenou vizi, ovšem její realizace by mohla přispět k restartu odvětví, jež v současnosti dostává na frak a bude se dlouho vzpamatovávat. „Beru tuto ideu čistě neziskově, jen s vidinou toho, že by se i díky ní třeba nepoložilo tolik minipivovarů, byť některé to bohužel asi nemine,“ říká Pomahač. „Hlavně mám ale radost ze strašně pozitivní reakce, kterou jsme vyvolali.“

Na to je třeba si ťuknout. A také na zdraví, což se v této době hodí víc než kdy jindy. Že k tomu nedojde točeným pivem, nýbrž tím z petky, není v tuto chvíli rozhodující.

The post Pivní solidarita. Češi v době virové krize zachraňují svoje pivovary appeared first on Forbes.

V posledních několika dnech se bývalý majitel hokejové Slavie, exšéf O2 areny a Dostihového spolku v Pardubicích, olomoucký investor a zemědělec s vazbami na skupinu PPF Richard Benýšek nenudí. Osobně, virové pandemii navzdory a s barevnou rouškou na tváři, dohlížel na čištění odvodňovacích kanálů na svém panství kolem Běleckého mlýna, v areálu severně od Prostějova dirigoval stavbu nového parkoviště a pravidelný svoz dřeva z okolních lesů. 

A aby toho neměl málo, stihl také založit úplně nový holding s názvem Green Essay s mnohamiliardovým majetkem. Do něj koncentroval všechny své zemědělsko-lesnické aktivity v Česku a na Slovensku. Benýšek patří mezi největší investory do lesní půdy u nás, největší hodnota „zelené“ skupiny tak spočívá ve vlastnictví asi 8000 hektarů lesní půdy a zhruba 500 hektarů půdy zemědělské. V novém holdingu se kromě lesů (většina na Slovensku) a polí na střední Moravě a Osoblažsku ocitl obchod se dřevem, výletiště Bělecký mlýn, vlastní honitby, zámek Přemyslovice, včelí farma i bezmála čtvrtinový podíl v Dostihovém spolku. Celkem asi 11 firem s aktivy v souhrnné hodnotě několika miliard korun. 

Aktuální vydání magazínu

Koupit teď

„Načasování na tuto operaci není úplně ideální. Ale víte, my sedláci jsme zvyklí vnímat byznys v horizontu desítek let. Vlastnictví půdy vyžaduje úplně jiný přístup než běžné investice a tak se dívám i na současnou krizi,“ poukazuje Benýšek na pandemii koronaviru, která už několik týdnů paralyzuje život nejen v Česku. Majetkové přesuny uprostřed své rozsáhlé podnikatelské říše plánoval už mnoho měsíců dopředu a mají pro něj dlouhodobý význam.

 „Nové uspořádání je výrazně srozumitelnější pro partnery i státní správu. Rovněž také výrazně urychlí možnost expanze v zahraničí,“ říká Benýšek, jediný majitel Green Essay, s tím, že po nedávné masivní expanzi zejména ve slovenských hvozdech (jen letos a loni Benýšek na Slovensku vyrostl o zhruba 2000 hektarů lesa) se teď poohlíží v Polsku a na Ukrajině. Ale zavřené hranice ho teď v rozletu minimálně přibrzdí.  

Na současné turbulentní době se ale snaží vidět i některá pozitiva. Zatím mu například dělá radost fakt, že slovenské pozemky kupoval těsně před virovou krizí ještě za „levná“ eura. Díky tomu má peníze uložené ve slovenských pozemcích, jejichž hodnota se v přepočtu na koruny výrazně zvýšila. Jen na kurzu Benýšek podle svých slov vydělal bezmála sto milionů korun, samozřejmě zatím jen účetně. 

Byznys

Je to jasné, svět nenávratně zahájil recesi, říká Skala. Obchodní dům Kotva stihl prodat

Michael Mareš – 7 minut čtení

I jeho však současné dění citelně zasáhlo. Kromě toho, že v administrativě jeho firem byli všichni vybavení ochrannými pomůckami, se v kancelářích normálně pracuje, jen někteří zaměstnanci z domova. „Stejně tak technici na lesních stavbách pracují beze změn. Ale úplně jsme utlumili společnost, která provozuje výletiště Bělecký mlýn, obnovu lesních porostů nejsme schopni dělat, protože utekli Ukrajinci a Vietnamci. Slováci nepřijeli rovněž,“ vyjmenovává některé ze současných provozních zádrhelů. Stejně tak cash flow v zemědělsko-lesnických firmách je značně napnuté, neboť koronavirová krize přichází v době, kdy se lesnický byznys ještě nevzpamatoval z kůrovcové kalamity. Ta doslova zdevastovala trh se dřevem. 

„Když je potřeba, do provozů teď dosypávám peníze ze svého. Máme za sebou dobré roky. Myslím, že aktivity máme dobře diverzifikované, jsme stabilní a nachystaní k nákupům. Nikomu nedlužíme ani korunu po splatnosti. Mám 25 let zkušeností jako krizový manažer, už jsem toho zažil hodně,“ říká sebevědomě k dění na trhu Benýšek, který převzal a následně utlumil mediální projekt skupiny PPF Naše adresa, působil jako „zlý“ šéf O2 areny, který čistil libeňskou halu od pavučin po Aleši Hušákovi, nebo ve vzdálenější historii například přestavoval Přerovské strojírny, kde fondy PPF byly jedním z největších akcionářů. 

Navíc v Green Essay neskončí zdaleka všechen majetek dvoumetrového podnikatele, jehož bratr Ladislav byl úspěšným hokejovým reprezentantem. Benýšek například drží mimo to pojišťovnu European Insurance Company v Kazachstánu, kterou převzal před lety od holdingu Generali PPF, patří mu Krátký film Praha, řada nemovitostí či investiční holding OIN, pod který spadají i finanční služby a poradenství. Celkem Benýškovi říká pane asi 30 firem.

Fuck up

Jak jsem si koupil elektrárnu a následně ji zavřel. Benýšek popisuje svůj fuckup

Richard Benýšek – 2 minuty čtení

Mnohem depresivnější tón nasadí, když začne vyprávět o obecnějších dopadech současné virové krize na Česko a zdejší hospodářství. „Tahleta země jela pět let z rezerv a  prakticky všechny volné peníze byly utraceny, v řadě případů velmi kontroverzně. Místo toho, abychom se soustředili na eliminaci velmi razantních změn klimatu a s ní souběžně řešili i kůrovcovou kalamitu, což si vyžádá neskutečné peníze, máme tady další problém. Veškeré volné prostředky jsou teď  alokovány na boj s jednou chorobou, přičemž zatím nikdo seriózně ekonomicky nevyhodnotil, jaký dopad bude mít tato brzda na hospodářství,“ říká Benýšek, který je řadovým členem a také štědrým sponzorem ODS. 

„Myslím, že všem odpovědným činitelům – pokud jim už humor nedošel – humor dojde, až budou předloženy kontrolní hlášení DPH za březen. Data za duben pak slabší jedinci fyzicky neustojí. Dopady stávající hospodářské katastrofy budou enormní a neumím si představit, kde je dno,“ nebere si servítky Benýšek. „Nám nezbývá než teď tvrdě makat, práce máme na našich firmách dost. A chystat se na nejhorší,“ uzavírá. 

The post Bývalý majitel Slavie staví nový zemědělský holding, v boji s koronakrizí mu pomáhá i euro appeared first on Forbes.