Famózní ráno! Přesně před 53 lety vyšlo čtvrté album Davida Bowieho s názvem Hunky Dory. Věčná sláva velkému dílu. Teď už ale ranní výběr těch nejzajímavějších zpráv.
Máte 1 minutu?
Ministryně out. Kanadská šéfka pokladny podala svou rezignaci poté, co se nepohodla s premiérem. Justin Trudeau má totiž zásadně jiné názory na to, jak naložit (nejen) s Trumpovými tarify.
Bomby. Ty jede kupříkladu Nasdaq. Jeden z hlavních akciových benchmarků zavřel pondělní obchodování na rekordu. Proč tak? Well, investoři už totiž doslova počítají s tím, že finální novinka tohoto roku z dílny Fedu bude snížení sazeb.
A zase bomby. Nepřestává ani Donald Trump, který se v rezidenci Mar-A-Lago sešel s Masajoši Sonem, aby Americe oznámili obří investice. Konkrétně prý Sonův finanční gigant pošle do americké ekonomiky 100 miliard dolarů. Roger.
partner Forbes Espressa:
Next Generation Legal Business Club založila PRK Partners s cílem propojit světy práva a byznysu. Každé setkání je věnováno jinému tématu a přináší exkluzivní příležitost čerpat inspiraci ze zkušeností dalších osobností a nadále rozvíjet nejen svoji firmu, ale také pracovat na osobním růstu.
DK GOAT. Nutno říct, že by asi málokoho napadlo, že se dožijeme takových výpadků tuzemského kapitálu. Royal Mail v českém vlastnictví… Wow. Teď je ten správný čas dát si rok a půl starý rozhovor, protože kdy jindy?
This is Notino. Status největšího online prodejce parfémů a kosmetiky v Evropě, růst na všech trzích a rekordní tržby. Aby se na téhle léta platící charakteristice nic neměnilo, musí se Notino neustále měnit, tvrdí jeho šéf Zbyněk Kocián v parádním Flying Coveru od Roberta Sattlera.
Experiment. Báječná to věc. Rychle otestovat nový nápad a jde se dál. V takovém rytmu kážou v Harvard Business Review a mají relevantní příklady, což, vpravdě, v dnešním světě není k zahození.
Filozofie legendárního zlínského podnikatele Tomáše Bati inspiruje Leoše Jiřeleho více než šestnáct let. „Nejnáročnější bylo postupné získání důvěry spolupracovníků a současně nepodlehnout knížecím radám externistů, že podobné principy nebudou fungovat a firmu to zničí. Nestalo se, firmě to naopak velmi pomohlo,“ říká Leoš Jiřele v rozhovoru pro Forbes.
Jeho výrobní družstvo Solea, ve kterém lidé s handicapem vyrábějí plastové součástky do vozů Bentley, Aston Martin, Tesla, BMW i do všech evropských Audi Q7, díky tomu prosperuje a přepisuje zažité stereotypy o zaměstnávání handicapovaných.
Jaké překážky musela Jiřeleho společnost překonat? Co se jí osvědčilo a jaké poznatky si z této filozofie může vzít každá firma?
Baťovu filozofii ve firmě úspěšně praktikujete už šestnáct let. Proč jste si vybral za svůj vzor právě jeho?
V roce 2008 jsem díky Laďovi Glogarovi z Moravského automobilového klastru a Zdeňkovi Michálkovi z HM Partners poprvé potkal profesora Milana Zeleného – ekonoma světového formátu, který Baťův příběh považoval za unikátní příklad podnikatele, který dokázal zkombinovat ekonomickou efektivitu, sociální odpovědnost a inovace.
Toto vyprávění mě tehdy naprosto pohltilo. Od té doby mě objevování Baťovy unikátní životní a podnikatelské cesty nepřestává fascinovat.
Které klíčové principy z Baťovy filozofie jste do své firmy zavedl?
Od začátku mě nejvíce zaujal propracovaný systém samořídících dílen a možnost vytvořit prostor pro autonomii i zodpovědnost jednotlivců i týmů. V letech 2008 a 2009 jsme procházeli náročným obdobím a baťovská inspirace nám tehdy hodně pomohla s angažovaností lidí.
Jak to vypadá v praxi?
Rozdělili jsme firmu do menších celků, přičemž každá divize má svoji ekonomickou výsledovku. Rázem bylo a je mnohem jasnější, kdo jakou mírou přispívá nebo se jenom veze. Následovala společná tvorba finančních plánů a hlavně měsíční podíl jednotlivce na zisku firmy.
Dalším významným krokem bylo zavedení personálního práva veta, které dává pravomoc divizím mít rozhodující slovo v tom, kdo do jejich týmu přijde, nebo koho v týmu naopak nechtějí. Výše uvedené výrazně zvýšilo angažovanost lidí i sebeřízení týmů.
Foto Jana Divinová
Výrobní družstvo Solea
Baťa kladl velký důraz na komunitu zaměstnanců. Jak v Solea pečujete o pracovníky a jejich rozvoj?
Budování komunity považujeme za zásadní firemní téma. Díky Baťově příběhu u nás vznikl obchůdek s kvalitními regionálními potravinami, který nám krásně propojuje lidi. Pořádáme také spoustu firemních setkání. Rozsvěcíme vánoční stromeček, uklízíme přírodu, vítáme léto.
Podporujeme také setkávání týmů mimo podnik. Na rozvoj lidí věnujeme hodně prostředků a energie. Zároveň jsme si vědomi, že pro lidi s diagnózami typu epilepsie, roztroušená skleróza či autismus jsou důležitější věci než osobní rozvoj, a podle toho také vedeme firmu.
Jakým způsobem se Baťovy principy odrážejí ve vašem přístupu k inovacím? V čem je Solea průkopníkem?
Jsme lídrem v zapojování lidí s handicapem do složitějších výrob. Člověk s nelehkým zdravotním postižením k nám nejednou přichází v situaci, kdy byl několik let doma a občas přemýšlel o tom, zda má ještě smysl být na světě. Začátky bývají náročné pro obě strany, ale téměř vždy se je podaří zvládnout a pak už nastupuje pocit užitečnosti, který umí zázraky, vrací handicapované zpátky do života a zlepšuje jim zdravotní stav.
Bylo složité všechny tyto principy implementovat do zavedené firmy? S jakými největšími překážkami jste se při zavádění těchto principů potýkali?
Pro zavádění baťovských principů jsem se rozhodl v roce 2008, když jsem kvůli špatnému zdravotnímu stavu taťky přebíral řízení celého družstva, tenkrát jsem ale neměl žádné manažerské zkušenosti. Nejnáročnější bylo postupné získání důvěry spolupracovníků a současně nepodlehnout knížecím radám externistů, že podobné principy nebudou fungovat a firmu to zničí. Nestalo se, firmě to naopak velmi pomohlo.
V čem nejvíce? Dá se říci, že se vám tato filozofie ekonomicky vyplácí?
Baťa byl známý svou nesmlouvavostí, když šlo o kvalitu výrobků. Tento aspekt Baťova principu mi dával velký smysl i v budování firmy Solea, protože zaměstnavatelé zdravotně postižených mají ve společnosti historickou nálepku, že dlouhodobě nedokážou udržet kvalitu procesu a výrobků.
To nás motivovalo vybudovat z kvality jednu z klíčových hodnot, na kterých budujeme vztah se zákazníkem, a vyplácí se nám to nejen ekonomicky. Jedním z důkazů jsou desítky náročných projektů z autoprůmyslu, ve kterých jsou naši zákazníci překvapeni, jaké kvality v nich dokážeme dlouhodobě dosahovat a přitom být pro zákazníka i ekonomicky zajímaví.
Snažíme se mít se zákazníky hlubší vztah než jen objednat–dodat a zařadit do partnerství i lidství a legraci, protože byznys je často dost vážný a formální svět.
Jak se podle vás uplatňování Baťovy filozofie odráží ve vztahu s vašimi zákazníky a obchodními partnery?
Zákazník na první místě je otřepaná fráze. Díky Baťovi jsem si ale uvědomil, jaký je rozdíl mezi touto větou a opravdovou službou zákazníkovi, kterou Baťa doslova žil. V Solea se snažíme mít se zákazníky hlubší vztah než jen objednat–dodat a zařadit do partnerství i lidství a legraci, protože byznys je často dost vážný a formální svět.
I služba zákazníkovi však musí mít zdravé hranice. Přílišnou zákaznickou vstřícnost někteří odběratelé mohou uchopit pouze ve svůj prospěch a v takových situacích musí dodavatel hlídat rovnováhu i fakt, že úspěšná spolupráce je pouze taková, která je win-win.
Je ještě nějaký Baťův princip, který se vám zatím nepovedlo zavést? A případně v čem je problém?
Zatím se nepodařilo zavést zveřejnění mezd všech lidí napříč firmou. Pro takový krok je potřeba mít firmu zralou a v takové fázi zatím nejsme.
Jaké největší chyby jste v této oblasti udělal?
Bylo jich několik. Za největší pokládám strategii prvního kroku. I přesto, že mnoho moudrých lidí hovoří o tom, že první krok nemůže být špatně, tak jsem se snažil, a v nějaké míře stále snažím, příliš promýšlet a plánovat několik kroků dopředu místo toho, abych měl jasno jen v cíli a poté hned vyrazil na cestu a udělal první krok. Protože až po udělání prvního kroku se začnou objevovat možnosti druhého kroku i celé cesty…
Změnilo se něco ve vašem přístupu během let, kdy tyto principy uplatňujete? Přizpůsobili jste třeba Baťovy principy současným podmínkám?
U jakékoli inspirace je potřeba přemýšlet, v jaké podobě může fungovat ve vaší firmě. Snažit se napasovat inspiraci v naprosto stejné podobě je málokdy úspěšné. Na druhou stranu, Baťovy principy jsou platné v každé době, a proto je dnešnímu světu netřeba přizpůsobovat. Témata jako kvalita a inovace, samostatná a odpovědná práce lidí, společenská odpovědnost firmy či neustálé zlepšování jsou a budou nadčasová.
Existuje nějaká oblast, kde cítíte, že má Baťova filozofie stále nevyužitý potenciál?
Myslím, že genialita Baťovy filozofie i celý jeho odkaz prozatím nejsou doceněny a využity ke prospěchu podnikatelů i celé republiky.
Co byste doporučil firmám, které by chtěly Baťovy principy implementovat, ale váhají?
Baťa byl geniální podnikatel, který možná doposud dosáhl největšího českého podnikatelského úspěchu ve světě. V jeho systému vedení firmy i lidí můžete zdarma objevit spoustu pokladů pro úspěšné založení firmy i jejího řízení. Velkou výhodou je, že to není potřeba zavádět komplexně. I kdyby firma zavedla třeba jen pár procent z některého Baťova principu, tak jí to může velmi pomoci.
Baťa dokázal vytvořit komplexní systém, který pamatoval na lidi, region, společnost a přitom byl obrovsky úspěšný i byznysově a ekonomicky.
Jaký vliv má současná ekonomická situace na firmy inspirované Baťou? Je tento přístup výhodou, nebo přináší i své limity? Dokáže filozofie Tomáši Bati obstát i v rychle se měnícím světě podnikání a technologií?
Jsem hluboce přesvědčen, že čím více baťovských principů má kterákoli firma zavedených, tím lépe se jí daří obstát v rychle se měnícím světě. A proto je mou velkou motivací, abychom v Solea dokázali zavést ještě více principů tohoto geniálního podnikatele.
V čem podle vás tkví tajemství úspěchu Baťova systému a jak z něj může těžit současné podnikání?
Baťa dokázal nejen na tehdejší dobu vytvořit neskutečně komplexní systém, který pamatoval na lidi, region, společnost a přitom byl obrovsky úspěšný i byznysově a ekonomicky.
Znáte nějakou jinou firmu, která podle těchto principů úspěšně funguje nebo se o to pokouší?
Z úspěšně fungujících firem mi jako první naskočí Fosfa a Ivan Baťka, který patří mezi výrazné podporovatele Baťova odkazu. Stanislav Martinec a jeho Koma Modular je lidskou a úspěšnou firmou, která žije baťovskými principy. Také Jaroslav Řasa a Abra Software je důkazem, že baťovské principy mohou úspěšně fungovat i v nevýrobní firmě.
Přední světový vývojář letounů s kolmým startem, takzvaných VTOL z anglického Vertical Take-Off and Landing, český startup Zuri, za kterým stojí technologický podnikatel Michal Illich, se opět posunul o mílový krok blíže k ostrým letům.
K tomu mu pomůže uzavření nové investice v objemu tří milionů eur (více než 75 milionů korun) v rámci nedávno ukončeného kola financování před sérií A. Původní cílová částka investice přitom byla nastavena na jeden a půl milionu eur, ve finále si tak Zuri v tomto investičním kole přišlo dohromady na 4,4 milionu eur, čili zhruba 110 milionů korun.
A to zejména díky investorovi a partnerovi private equity fondu Pale Fire Capital (PFC) Janu Bartovi, který se do firmy rozhodl investovat vyšší částku. „Nebe je teď opravdu na dosah,“ uvedl k investici Barta, jehož PFC do Zuri poprvé investovalo už před šesti lety.
Foto se souhlasem Pale Fire Capital
Investor a partner Pale Fire Capital Jan Barta
Pro Zuri jde o významný a nečekaný milník, vyšší objem peněz totiž zrychlí dynamiku vývoje celého českého letounu kříženého s vrtulníkem, který v blízké budoucnosti může změnit způsob našeho cestování. VTOL letadla jsou totiž často označována jako budoucí létající taxi.
„Díky získaným finančním prostředkům můžeme nyní s jistotou urychlit další fázi našeho vývoje – stavbu technologického demonstrátoru nové generace TD 2.0,“ říká k tomu pro Forbes zakladatel Zuri Michal Illich, podle kterého už vývoj letounu spolknul celkově osmdesát milionů korun.
Pětačtyřicetiletý podnikatel poprvé vzbudil širší mediální pozornost v roce 2008, kdy prodal český internetový vyhledávač Jyxo.cz a Blog.cz vlastníkovi TV Nova, tedy mediální skupině CME.
Peníze získané z prodeje firmy před téměř dekádou začal investovat právě do vývoje Zuri a dnes už má za sebou letové testy demonstrátoru první generace o rozpětí jedenáct metrů a celé řady zmenšených modelů.
Nyní se celý vývoj posouvá do další fáze, kdy tým vývojářů Zuri začne pracovat na demonstrátoru nové generace, tentokrát z pohledu velikosti už v reálném měřítku. I proto nyní chystá nábor nových zaměstnanců, zejména konstruktérů a techniků.
Nový demonstrátor bude mít vylepšený design s přepracovanou ocasní částí, která zlepší aerodynamiku celého stroje, a pohánět jej budou kombinované elektrické a spalovací motory.
Díky tomu bude finální letadlo Zuri schopné doletu až šest set kilometrů, což značně převyšuje dnešní plány jeho konkurentů, kteří sázejí na čistě elektrický pohon.
Foto Jan Rasch
Zakladatel Zuri Michal Illich
Demonstrátor TD 2.0 bude zároveň schopen plného letového režimu. Tedy kolmého vzletu, poté přetočení vrtulí z horizontální do vertikální polohy potřebného pro následný horizontální let. TD 2.0 by se podle aktuálního harmonogramu mohl poprvé od země odlepit za dva roky.
Do Zuri za více než osm let existence investovala velká jména, jako jsou podnikatelé Marek Rosa, Zdeněk Polách nebo firma Kiwi.com. Vedoucím investorem dnes oznámeného uzavřeného kola byl zmiňovaný Jan Barta.
„Michalovu úroveň vytrvalosti jsem sledoval několik posledních let. Prosazovat velký VTOL projekt a být po celou dobu kapitálově omezený je nesmírnou výzvou. Michal se ale nikdy nevzdal. To jsou skutečné vlastnosti opravdových zakladatelů,“ vysvětluje Jan Barta, proč věří Illichovi, kterého moc dobře zná z českého startupového prostředí, že mu nakonec zhodnotí jeho vložené peníze.
K Bartovi se v aktuálně uzavřeném investičním kole přidala i další investorská jména.
Americká investiční společnost Blackstone kupuje za 470 milionů eur, tedy necelých dvanáct miliard korun, portfolio deseti logistických parků v Česku od americké firmy TPG Real Estate. Transakci posuzuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Podrobnosti o obchodu zveřejnila agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené s transakcí. Agentura označila tento obchod za jednu z největších realitních transakcí letošního roku v Evropě.
Blackstone kupuje prostřednictvím United Crystal se sídlem v Lucembursku čtyři české společnosti, a to CTRE Fund, CTRE Development, CTRE Říčany a Contera Real Estate. „K navrhovanému spojení soutěžitelů dochází zejména v oblasti pronájmu a správy logistických parků,“ uvedl ÚOHS. Spojení posuzuje v takzvaném zjednodušeném řízení a rozhodnutí vydá do dvaceti dnů.
Blackstone kupuje nemovitosti s celkovou plochou půl milionu čtverečních metrů. Na vzniku tohoto portfolia TPG Real Estate spolupracovala s českou investiční a developerskou společností Contera, která transakci komentovala na svém webu.
„Blackstone souhlasil s akvizicí CT Real Estate, portfolia deseti logistických parků od společnosti TPG Real Estate, se kterou Contera úspěšně spolupracovala na svém průmyslovém portfoliu od roku 2019.
Kromě toho se Blackstone zavázal odkoupit část podílu přímo od společnosti Contera, přičemž po uzavření transakce bude držet majoritní podíl v průmyslovém portfoliu společnosti Contera,“ uvedla společnost. Doplnila, že Contera zůstane menšinovým akcionářem, správcem nemovitostí a developerem.
Blackstone je americká alternativní investiční společnost se sídlem v New Yorku. Kromě nemovitostí investuje také do různých typů fondů. V roce 1985 ji společně založili Peter Peterson a dosavadní generální ředitel Stephen Schwarzman. Zaměstnává téměř pět tisíc lidí a za rok 2023 vykázala tržby osm miliard dolarů, tedy asi 191 miliard korun.
Česko na jednání v Bruselu v úterý 17. prosince prosazuje zpřísnění pravidel pro digitální tržiště mimo Evropu, především e-shopy, jako je Temu. Uvedl to český ministr životního prostředí Petr Hladík s tím, že Česko podporuje většina států sedmadvacítky.
„Velké digitální markety, především ty čínské, velmi často nesplňují evropské předpisy. My nechceme nic jiného než rovný trh a rovná pravidla, tedy aby i ostatní splňovali evropskou legislativu. Týká se to obalů, daňových věcí, kvality výrobků,“ řekl český ministr.
„Musím říct, že tady máme velkou podporu celé řady států. Písemně nás podpořili Francouzi, Dánové, Slováci, dalších sedm zemí pak ústně,“ dodal.
Nedodržování evropské legislativy podle Hladíka negativně dopadá na spotřebitele i na spravedlivé fungování jednotného trhu. Problémy jsou zejména s obaly, recyklačními poplatky, zdaněním nebo neplněním spotřebitelských standardů.
Problém by měl být vyřešen velmi rychle, dodal český ministr s tím, že jsou dvě možné cesty. První z nich je znovu otevřít evropské nařízení o digitálních službách.
Druhou variantou je vyřešit problém v rámci takzvané Clean Industrial Deal (Dohoda o čistém průmyslu), která má pojednávat o posílení konkurenceschopnosti evropského průmyslu a komise má s jejím návrhem přijít na konci února.
Dalším tématem, které dne 17. prosince Česko v Bruselu otevře, je snaha o odklad nového systému emisních povolenek ETS 2 minimálně na rok 2028. Podle současných plánů by měl systém, který má obchodování s povolenkami rozšířit například i na silniční dopravu nebo vytápění budov, platit od roku 2027.
Česko poslalo svým partnerům v EU takzvaný non-paper, tedy neoficiální dokument k debatě, ve kterém žádá dvě věci: odsun nástupu ETS 2 minimálně o jeden rok a také jasnou stabilizaci a zpřehlednění trhu s povolenkami.
„Očekává se cena čtyřicet pět eur, ale vlastně to není jasné, proto chceme jasnější pravidla, aby cena emisní povolenky nemohla vystoupat do obrovských výšin,“ uvedl Hladík.
„Dneska to tady otvíráme neformálně, budeme diskutovat s členskými státy, zatím nás neoficiálně celá řada z nich podpořila, budu o tom hovořit s evropským komisařem. Chtěli bychom toto téma otevřít za polského předsednictví a legislativu upravit,“ dodal. Polsko přebírá předsednictví v Radě EU v lednu 2025.
Nic podobného na trhu dosud není, i proto má nápad dvou fotbalistů punc světového unikátu. Aby nebyla sportovcům na střídačce zima, vymysleli pro ně vyhřívaný návlek na nohy. Pomocí powerbanky a chytrých textilií jsou schopni vak zahřát až na teplotu kolem třiceti stupňů Celsia.
Návlek pojmenovaný Hot Boots vyvinuli na katedře hodnocení textilií na Fakultě textilní liberecké univerzity. Jeho tvůrci jsou ale Karel Kozma, zakladatel a šéf vlastní fotbalové akademie v Mladé Boleslavi, trenér i aktivní fotbalista. A přizval k němu také svého kamaráda a spolužáka ze studií Martina Klepáče.
Spolu první prototypy vaku testovali, když se nechali zavřít na pětačtyřicet minut do velkého mrazáku. „I při minus osmnácti stupních udržela naše botička na nohách komfortní teplotu čtyřiadvacet stupňů Celsia,“ říká Karel Kozma.
Na nápadu, který je nejen na tuzemském trhu, ale i ve světě ojedinělý, pracovali zhruba rok. „Já hraju fotbal celý život a vždycky mě až ochromoval ten pocit promrzlých nohou na střídačce. O ten zbytek těla se dá postarat, vezmete si bundu, rukavice, čepici, ale jak ty kopačky jsou super bota na sport, tak na zimní období jsou špatné,“ popisuje Karel Kozma.
„Nejhorší to je vždy v zimní přípravě, když v lednu hrajete až druhou půli a od nohou vám začne být ukrutná zima a vy nemáte možnost, jak se zahřát,“ dodává.
Když se jednou večer po podobném zápase ohříval v dece, která se dá zastrčit do zásuvky, napadlo ho, proč něco podobného nemají právě na střídačce. Nápad nosil v hlavě asi dva roky, mezitím se dál věnoval trénování i fotbalu.
„Když jsem stále žádné řešení na trhu neviděl, napadlo nás s Martinem spojit se s libereckou univerzitou, kde jsme studovali ekonomii, a tak jsme se dostali až na textilní fakultu, kde už začal náš nápad dostávat reálné obrysy,“ vzpomíná na začátky fotbalista.
Foto Adam Pluhař
Návlek Hot Boots dokáže zahřát nohy fotbalistů až na třicet stupňů Celsia.
V procesu, kdy botu vyvíjeli, zjistili, jak snadno to vypadá, ale kolik problémů se musí vyřešit, aby to bylo funkční. Najít kombinaci toho, aby návlek dobře hřál a zároveň měli fotbalisté možnost kopačky vysušit, aniž by se jim ve vaku kondenzovala voda, nebylo vůbec jednoduché.
„Fotbalisté teplo od nohou řeší všelijak, buď si dávají kopačky do sauny, nebo existuje taková kovová bednička, do které vloží tři páry kopaček, které se pak nahřívají pomocí páry. Jenže sice máte botu teplou, ale taky vlhkou. My jsme naopak využili špičkové materiály,“ vysvětluje Roman Knížek, vedoucí katedry hodnocení textilií.
Návlek se skládá z třívrstvého laminátu, kdy uprostřed je nanovlákenná membrána a uvnitř smart textilie v podobě tří vyhřívacích destiček v podšívce. Ty jsou v zadní části propojené s power bankou. Do fusaku vleze hráč i v kopačkách a přetáhne si ho až na stehna. Se střihem a šitím pomohla liberecká firma Kwak, která se specializuje na péřové spacáky, laminát pak vytvořila společnost Svitap.
Počáteční investice dosáhne necelých tří milionů korun, prodejní cena pak je čtrnáct tisíc korun. Vak si může koupit jak hráč sám, tak pro své hráče fotbalové kluby – amatérské i prvoligové.
„Dokážeme zajistit řešení v hodnotě 160 tisíc korun pro profesionální tým, kdy potřebují na střídačku dvanáct bot. Máme vymyšlený rovněž nabíjecí systém, kde lze nabíjet powerbanky najednou, a ne každou zvlášť. Nabité vydrží minimálně dvě hodiny, tedy po celou dobu zápasu. A součástí je i přepravní taška,“ přibližuje Karel Kozma.
Foto Adam Pluhař
Součástí vybavení je i přepravní taška.
Podle dosavadních testů v ligových klubech jsou na jejich vak zatím jen pozitivní reakce a další spolupráci už intenzivně domlouvají.
Nabízet začínají produkt sice v Česku, cílí s ním ale i na zahraničí. Na jeho designu spolupracovali s návrhářem Lukášem Ráčkem. Materiál lze navíc potisknout jakýmkoli vzorem a zvolit jakoukoli barvu, podle konkrétního klubu. V nabídce je i zmenšená varianta pro dětské hráče.
Použití vaku je navíc možné nejen pro sportovce, ale jeho tvůrci už myslí třeba i na vozíčkáře. Fusak pro ně ale bude méně robustní a změní zřejmě i místo pro power banku, aby byla pro handicapované více přístupná.
„Chceme jim nabídnout dvě varianty. Ne všem vozíčkářům je totiž příjemné mít nohy těsně u sebe, proto na vývoji ještě pracujeme,“ podotýká Karel Kozma.
Prezident Petr Pavel přes výhrady podepsal státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Oznámil to 17. prosince odpoledne ve videu na sociálních sítích, v němž také poznamenal, že dlouho podpis zvažoval a rozhodnutí nebylo lehké.
Prezidentovy výhrady směřují k tomu, že část předpokládaných příjmů a výdajů není realistická. Pavel řekl, že od premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury dostal osobní garanci, že schodek příští rok nebude vyšší, než je ten plánovaný, a že vláda neporuší zákon o rozpočtové odpovědnosti. „Za tuto garanci ponese vláda politickou i morální odpovědnost,“ uvedl prezident.
Hlava státu podotkla, že po zvážení všech pro a proti považuje podpis rozpočtu za lepší řešení pro občany i pro Česko. „Bylo by snadné udělat silné gesto, když je zřejmé, že mé veto Sněmovna přehlasuje. Považoval jsem ale za prospěšnější, aby nedostatky, na které jsem vládu upozorňoval, byly nějakým způsobem napraveny,“ uvedl Pavel.
Proti letošnímu upravenému rozpočtu klesne schodek o čtyřicet jedna miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard korun a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o sto pět miliard korun. Převážnou část schodku pokryje zvýšení státního dluhu o 248 miliard korun.
Prezidentovi ekonomičtí poradci měli vůči rozpočtu výhrady. Ekonom David Marek dokonce řekl, že doporučí hlavě státu jej nepodepsat. Výhrady vycházely z připomínek Národní rozpočtové rady, šlo například o údajně nadhodnocené příjmy z prodeje emisních povolenek. Prezident poté jednal Fialou a Stanjurou. Premiér následně řekl, že věří, že přesvědčili Pavla k podpisu rozpočtu.
Vláda za hlavní prioritu rozpočtu označila konsolidaci veřejných financí, posílení investic nebo odstranění následků nedávných povodní. Za další prioritu považuje i udržení sociálního smíru. Fiala dříve označil rozpočet za víc než rozumný kompromis, opozice ho naopak kritizovala. Stanjura ho v prvním čtení označil za realistický, přispěje podle něj k sociálnímu smíru. Příjmy rozpočtu má za realistické.
Pavel ve videu uznal, že vláda před třemi lety začala konsolidaci veřejných financí a že rozpočet na příští rok, přestože se jedná o rok volební, není rozhazovačný. „Do budoucna to ale stačit nebude a v reformách bude nutné pokračovat,“ uvedl prezident. Ocenil slibované významné investice a dodržení závazků na obranu země.
K pokračování rozpočtové konsolidace, o níž prezident mluvil, opakovaně vyzývala i NRR. Podle ní dříve schválená opatření postačí k naplnění zákona o rozpočtové odpovědnosti do roku 2026, v příštím volebním období ale bude nutné přistoupit k dalším reformám, které dále sníží strukturální schodek rozpočtu, tedy výsledek hospodaření očištěný o mimořádné vlivy a hospodářský cyklus.
Poslanci při hlasování o přesunech peněz uvnitř rozpočtu převedli asi tři miliardy korun. Původně navrhli přesuny v celkovém objemu zhruba 224 miliard korun. Přidali například přes půl miliardy korun na platy zaměstnanců v justici nebo sedm set milionů na vodohospodářskou infrastrukturu.
Uvnitř rozpočtu vnitra dodali na platy v policii a hasičském sboru přes miliardu. Rozpočet počítá například s investiční dotací šedesát milionů korun určené Správě Pražského hradu, která má sloužit k zajištění ochrany areálu Pražského hradu a Lumbeho vily, kde bydlí Pavel s manželkou Evou.
Jakub Hiermann má jednu z nejvzácnějších profesí v Česku. Je parfumérem, tedy tvůrcem unikátních, luxusních vůní. Svůj obor se naučil během života v Londýně, později byl spoluzakladatelem parfémového domu Pigmentárium. Nyní působí pod svým jménem a vytváří parfémy, které jsou na pomezí mezi užitým předmětem a artefaktem.
J. F. Hiermann. Jméno vyryté na flakonu, který by dozajista obdivoval i Pierre Hardy, designér unikátních obalů pro parfémy Hermés. Za tímto ale stojí Václav Mlynář, kreativní šéf sklárny Bomma. Celý produkt je velmi exkluzivní, otevřete na poměry parfému mohutnou papírovou krabici a uvidíte nálepku se skarabeem. „Ten je pro štěstí,“ vysvětluje parfumér.
F. znamená Florian, což je Jakubovo druhé jméno, a evokuje, stejně jako celá estetika, mystickou Prahu začátku dvacátého století, Gustava Meyrinka a okultismus.
Samotná náplň flakonu existuje ve dvou variantách: k dispozici je vůně Nirvana a Amulet. Cena každé z vůní se blíží nebo přesahuje dvanáct tisíc korun. Oproti parfému, který Jakub Hiermann vytvořil s Ronym Pleslem, je to ale pakatel.
Jak se v Česku dá uživit výrobou parfémů a jak k vůním samotným vůbec přistupujeme? Je cena přes deset tisíc korun za parfém adekvátní? Dozvíte se v novém díle podcastu Forbes Life!
S jedenasedmdesáti hektary jde o jeden z největších pražských brownfieldů. V budoucnu by na pozemcích bývalého žižkovského nákladového nádraží mělo bydlet kolem dvaatřiceti tisíc lidí. A kromě toho, že tam postupně hodlají developeři investovat desítky miliard, přidává se s investicí i hlavní město Praha.
To na začátku týdne podepsalo s Českými dráhami smlouvu, na jejímž základě odkoupí za 1,4 miliardy historickou nádražní budovu a přilehlé pozemky. Památkově chráněná nádražní budova, která měla být původně zbourána, nakonec bude srdcem celé velké čtvrti, která na bývalých drážních pozemcích postupně vzniká.
„Až pětadevadesát procent areálu je určeno pro bydlení, což s sebou přináší velké nároky na veřejnou vybavenost, jako jsou školy, zdravotní služby, parky a také dopravní infrastruktura. Velkou část z tohoto nezbytného zázemí pokryjeme právě recyklací budovy Nákladového nádraží Žižkov a její konverzí na společensko-kulturní centrum, kde by měl sídlit i školský kampus,“ vysvětluje náměstek primátora Petr Hlaváček.
Na přilehlých pozemcích Praha vybuduje také novou tramvajovou trať Olšanská–Habrová, která už má stavební povolení. Nové dopravní spojení bude rozhodně potřeba, protože už nyní v areálu nádraží stojí první domovní bloky a další budou v následujících letech přibývat.
Foto Central Group
Nejdál ze všech plánovaných projektů je výstavba společnosti Central Group, která už v rámci velkého projektu Parková čtvrť v severozápadní části areálu dokončila a téměř kompletně vyprodala první městský blok s 389 byty. Dalších 372 bytů v druhém bloku je ve výstavbě, která by měla skončit na podzim roku 2026.
Celkem postaví Central Group miliardáře Dušana Kunovského v rámci revitalizace nákladového nádraží dva a půl tisíce bytů v sedmi polouzavřených městských blocích. Kromě bytů vznikne také šestitřídní mateřská škola, promenáda se zelení a vodními plochami a park o velikosti zhruba 1,5 hektaru. V parterech bytových domů vznikne také řada komerčních prostorů pro drobné obchody, služby, restaurace a kavárny.
V těsném sousedství nádraží přes ulici Jana Želivského navíc plánuje Kunovský další velký projekt – Centrum Nový Žižkov s více než tisícovkou bytů a pětaosmdesátimetrovou věží od architektky Evy Jiřičné. Výstavba na pozemku po zbourané telekomunikační ústředně by měla začít v horizontu tří let.
Na východ od Parkové čtvrti poblíž křižovatky ulic Malešická a K Červenému dvoru připravuje společnost Penta Real Estate svůj projekt Rezidence nádraží Žižkov podle návrhu nizozemského studia Benthem Crouwel Architects a pražského ateliéru RA15. Aktuálně žádá o územní rozhodnutí pro první etapu s 271 byty.
Foto Penta
„Stavba bude po obvodu našeho pozemku a uprostřed bude jako velké srdce více než hektarový park. Projekt teď máme v povolovací fázi, a když všechno dobře dopadne, tak bychom měli koncem příštího roku začít stavět,“ popisuje šéf realitní divize Penty David Musil. A dodává, že celkem hodlá Penta investovat kolem tří miliard.
Vůbec nejvíce bytů plánuje na brownfieldu po nákladovém nádraží stavět Sekyra Group. Společnost miliardáře Luďka Sekyry hodlá vybudovat až tři a půl tisíce bytů jižně od nádražní budovy v rámci velkého projektu Žižkov City.
Ten bude stát na pozemcích, které zatím vlastní České dráhy, ale Sekyra Group na ně má předkupní právo. Investičně jde o území srovnatelné s výstavbou, kterou má Sekyra Group aktuálně rozběhlou na Smíchově a na Rohanském ostrově.
A projektu Smíchov City by se měly podobat i samotné stavby. „Pohybujeme se mezi dvaadvaceti až pětadvaceti miliardami celkem. Rádi bychom stavěli tradiční bloky jako na Smíchově. Už jsme oslovili architekty do vyzvané architektonické soutěže, takže postup bude podobný jako u Smíchov City,“ popisuje výkonný ředitel Sekyra Group Leoš Anderle.
K výstavbě potřebuje developer změnu územního plánu, která by na základě již projednané studie mohla být schválená někdy v prvním čtvrtletí příštího roku. Pak bude Sekyra Group žádat o povolení. „Optimistický scénář je ten, že kopneme do země do tří let,“ dodává Anderle.
Sekyra Group se měla původně v rámci společného podniku podílet i na náplni nádražní budovy, přičemž se počítalo s tím, že zajistí především komerční část. Nakonec ale hlavní město rozhodlo, že chce budovu kontrolovat samo.
Kromě zmíněných největších projektů se ale v areálu nákladového nádraží připravuje i několik dalších menších projektů. Výstavbu tam chystá také například Finep nebo Geosan Development. Praha si navíc na nákladovém nádraží zkouší co nejvíce odladit plánovací smlouvy s developery, které stanovují výši příspěvků investorů na veřejnou vybavenost a infrastrukturu.
„Smlouvy na pozemcích nákladového nádraží mohou sloužit jako precedens k dalším projektům, protože v tom území jsou poměrně velcí hráči, kteří mají i další velká rozvojová území v Praze,“ myslí si David Musil. „Veškerou spolupráci na Žižkově vnímám pozitivně, protože tam bude moci vzniknout velký počet bytů, které Praha nutně potřebuje,“ dodává.
Krásné ráno! Před třinácti lety zemřel prezident Václav Havel. Věnujte mu tichou vzpomínku a u toho si dejte náš ranní výběr.
Máte 1 minutu?
S výhradami. Ale přece. Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na příští rok. A to i přesto, že se mu do toho příliš nechtělo. Podle něj část předpokládaných příjmů a výdajů není realistická. Má obavy, že schodek naplánovaný na 241 miliard korun přece jen trochu povyskočí.
S nádechem Hollywoodu. I tak by se dalo nahlížet na příběh Lubo Smida, který do české vývojářské společnosti STRV přišel před třinácti lety takřka z ulice. Teď je po odkupech všech podílů jediným vlastníkem. Co bude dál?
Smrt náčelníka. Ruský generálporučík Igor Kirillov je mrtev. Muž, kterého Ukrajina podezřívá z válečných zločinů, zemřel při včerejší explozi v Moskvě. Jako náčelník vedl síly radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády. Moskva za něj pohrozila odplatou.
Jako za Bati. V jeho firmě Solea vyrábějí lidé s handicapem plastové součástky do vozů Bentley, Aston Martin, Tesla nebo BMW. V rozhovoru Leoš Jiřele popisuje, jaké to je bořit zažité stereotypy a proč se řídí filozofií Tomáše Bati.
Nápad, co zahřeje. Pomocí powerbanky a chytrých textilií má chránit fotbalisty na střídačce před zimou. Speciální vyhřívaný návlek na nohy je český nápad, který má punc světového unikátu. Nic podobného na trhu dosud není. Tak šup s kopačkami do tepla!
V Praze je draze. A co teprve v New Yorku! Velké jablko je snovým městem, jenže na to musíte mít. Nervy i peníze. Chcete vědět, kolik život v NY stojí? Čtěte!
Nejmodernější sklad s roboty, nový koncept s prémiovou kosmetikou i rozjezd vlastního marketplace. Rok ve zkratce pro největší lékárenskou síť v zemi. „Letošek pro nás bude investičně opravdu velký,“ říká Jan Žák, generální ředitel lékáren Dr. Max a také sesterské distribuční společnosti Viapharma.
Teprve rok a půl je v nejvyšším křesle, už teď ale jím vedená jednička mezi tuzemskými lékárnami utíká konkurenci. Během roku stihla síť Dr. Max pod novým ředitelem Janem Žákem hned několik zásadních změn. A investovala částku přesahující půl miliardy korun.
Rodák z jihomoravských Ivančic a absolvent Mendelovy univerzity v Brně strávil řadu let na manažerských pozicích v zahraničí. Pracoval pro společnosti Ahold a Metro, než se před sedmi lety stal šéfem lékáren Dr. Max na Slovensku. Vloni v březnu se pak přesunul na pozici generálního ředitele pro Česko, do kanceláře ve třetím patře v pražském Florentinu.
Lékárny Dr. Max loni v ČR vydělaly 1,29 miliardy korun, jejich čistý zisk tak meziročně stoupl o čtyřicet procent. O více než desetinu vzrostly také tržby, které loni činily téměř 27,4 miliardy korun. Provozuje je Česká lékárna holding, která patří do portfolia skupiny Penta miliardáře Marka Dospivy.
Když říkáte, že letošek je ve znamení investic, pojďme začít jimi. Které jsou ty největší?
Letošek pro nás bude investičně opravdu velký. Otevřeli jsme novou skladovou základnu pro náš e-com v Brně, další pro svou distribučku v Ostravě. Bavíme se o Bjutu, který je teď hodně vidět, ale pak je tu řada investic, které zákazníci nevidí, ale vidíme je my uvnitř našich lékáren. Letos jsme nainstalovali už desátého robota v lékárně. Zásadním způsobem šetří čas lékárníků a těm ho pak zbyde víc pro pacienty.
Jak konkrétně robot v lékárně funguje?
Když přijede do lékárny zboží, robot ho přijme, napočítá, zkontroluje data expirace, a když pak léky vydáváte pacientům, tak nemusíte běhat do zázemí, protože je dostanete podavačem až do ruky – stačí se otočit. Lékárník se tak může pacientům déle věnovat, mluvit s nimi, což považuji za nejdůležitější.
Naposledy jsme takovou lékárnu otevírali na jihu Čech v Českých Budějovicích, to je ten letošní desátý robot, o kterém jsem mluvil. Celkem jich už provozujeme třináct. Pokaždé jde o investici v řádech čtyř až pěti milionů korun.
Foto Michael Tomeš
Takhle přemýšlíte o všech inovacích v rámci firmy?
Hlavní je, když víte, že práce, kterou děláte, má smysl. Že něco měníte k lepšímu. Že jste efektivnější ve vztahu k pacientům. Že ulehčíte každodenní práci svých lidí. Snažím se naslouchat tomu, co naši zaměstnanci chtějí, takže jsme například přes stovku lékáren osadili elektronickými cenovkami, což kolegové velmi vítají. To také není úplně malá investice, i když ne nejvyšší.
A ta nejvyšší je která?
Zdaleka nejvíc prostředků jsme vložili do letošního přestěhování e-com skladu v Brně, a to ze tří a půl tisíce metrů čtverečních do prostor o velikosti patnácti tisíc metrů čtverečních. V tuto chvíli jde o nejmodernější sklad, který v této zemi je, s několika zcela novými robotickými technologiemi.
Kolik stojí mít nejmodernější sklad v zemi?
Počítáme ve stovkách milionů korun.
Rok 2023 byl pro Dr. Maxe rekordní v tržbách i zisku. Jak to dopadne letos?
Věříme, že jdeme správnou cestou, byznys – jak lékárenský, tak e-commerce – se nám daří rozvíjet. Takže určitě budeme růstoví, to je jasné. Ale na konkrétní čísla je ještě brzy. Co už říct můžu, že přidáme do sítě okolo dvaceti nových lékáren a druhý měsíc máme také spuštěný náš marketplace.
Což znamená širší sortiment?
Ano, nechtěli jsme vybudovat marketplace v podobě, které už na trhu existují. Pro nás marketplace představuje prostor, díky němuž si rozšiřujeme šíři sortimentu v kategoriích, které už máme v nabídce. Konkrétním číslem je to plus dvacet tisíc položek na webu navíc pro naše zákazníky.
Podle čeho vybíráte, které zboží tam bude?
Naše hlavní téma je zdraví, na tom se nic nemění, s tím úzce souvisí čistota a hygiena. To je ten hlavní směr rozšíření. V nabídce ale také hodně pracujeme třeba s veterinarii a celkově posilujeme celou kategorii Pet care.
Který segment letos nejvíc rostl?
Hodně nám vyskočily například prodeje prémiových vitaminů, ale i veterinárních léčiv. Stejně tak vidíme nárůst prodejů produktů naší vlastní značky. Na jednu stranu tedy posiluje skupina pacientů, kteří si neváhají za zdraví připlatit, na druhou stranu vzrůstá počet těch, kteří hledají levnější alternativu. V portfoliu „privátky“ máme ale i prémiové položky.
Značka Dr. Max působí celkem na šesti evropských trzích. Všude vypadají lékárny jako v Česku?
Ano, dbáme na to, aby naše lékárny měly stejnou firemní identitu. Takže když přijdete do lékárny třeba v Itálii, vypadá stejně nebo přinejmenším velmi podobně. Jde o koncept, který jsme vymysleli tady v Česku a považujeme to za rodinné stříbro. Pro celou Pentu je to důležité téma a ty investice tomu odpovídají, chceme mít krásné lékárny.
Také koncept, který jste nazvali Bjut, vznikl v Česku. Chcete si ho tu otestovat?
Je to něco, co si na trh jdeme zkusit. Pouštíme se do většího propojení zdraví a prémiové péče. Bjut není ani lékárna, ani parfumerie. Přípravám jsme se intenzivně věnovali celý rok.
Péče o kůži je naše doména – jsme generální partner Stanu proti melanomu, ve stovkách lékáren provozujeme dermocentra, máme speciální řadu Skinexpert v portfoliu vlastní značky. A naše čísla jasně ukazují, že o analýzu pleti či vlasů mají lidé stále větší zájem. Jenže do běžné lékárny se tyto služby obvykle nevejdou.
V databázi máme přes sto tisíc klientů, kteří u nás utrácejí přes tři tisíce korun. A když jsme si zjišťovali, kam by se oni chtěli posunout, co by uvítali, tak odpovědi nemířily ke klasické parfumerii, ale trochu víc ke specializované terapii, ke službám spojeným se zdravím, a také respondenti volali po větší míře intimity, než jakou nabízejí dermocentra v lékárnách.
Otevřeli jste v největším nákupním centru v zemi. Proč na Chodově?
Protože je to s ohledem na zaměření adresa číslo jedna a také tam zatím nemáme lékárnu, ale jednou bychom ji tam určitě rádi otevřeli. Je to největší nákupní centrum v zemi, je tam i patro prémiových obchodů, tedy chceme být tam, kde jsou naši zákazníci.
Počítáme s tím, že většinu klientely budou tvořit ženy, přibližně dvě třetiny.
Kolik peněz dáváte ročně do preventivních programů?
Nerad bych, aby to vypadalo jako vyhýbavá odpověď, ale jde o součást celého odborného rozvoje v rámci firmy, který se točí kolem naší Akademie jako zastřešující vzdělávací instituce. Příští rok už bude fungovat deset let, mimochodem.
V tom systému je všechno propojené a vyextrahovat z toho tuhle položku jednoduše nejde. Ale celkový roční rozpočet Akademie dělá něco kolem třiceti milionů. To jsou náklady na online kurzy i na velké odborné konference, není v tom už ale výstavba a vybavování konzultačních místností nebo investice milion a půl do mobilní screeningové jednotky pro roadshow DiaTour.
Nedávno jste ten sytě zelený karavan, který bude od jara brázdit Česko, představili. Lékárny – a příležitost změřit se tam – nestačí?
Lékárny s vhodnými prostorami nejsou všude a my hledáme možnosti, jak zvyšovat dostupnost prevence, protože její efekt je extrémně důležitý. Chceme také, aby bylo čím dál přirozenější vyhledávat základní sledování svého zdraví právě v lékárnách. Anonymně z kapky krve tak budou lékárníci v rámci DiaTour moci testovat například hodnoty glykemie, cholesterolu nebo kyseliny močové.
První čtvrtrok bude testování zdarma. Počítáme, že náš zelený obytňák zastaví během roku 2025 na 150 místech. A můžu říct, že se na nás obracejí městské úřady a rezervují si termín, takže už teď víme, že naše „tour“ začne na severní Moravě, kde byli nejrychlejší.
Divize fondu Hartenberg Capital spravujícího investice Andreje Babiše koupila sedmdesátiprocentní podíl ve společnosti 4Kraft. Ta patří mezi největší evropské prodejce potřeb pro malé děti, zejména kočárků, autosedaček, dětského vybavení do domácnosti, odrážedel a tříkolek pod značkou Kinderkraft.
Cenu obchodu ani jedna ze stran nekomentovala, podle odhadů z trhu a současných ocenění firem v oboru pravděpodobně překročila dvě miliardy korun. Na svém webu o tom v úterý informovaly Hospodářské noviny.
Společnost 4Kraft, která sídlí v polské Poznani, byla založena v roce 2011. Loňský obrat firmy překročil sto milionů eur (asi 2,5 miliardy korun) a meziročně jí roste zhruba o dvacet procent. Provozní zisk EBITDA (před odpisy a úroky) byl na úrovni deseti milionů eur, tedy zhruba 250 milionů korun.
Firma provozuje také pobočku v čínském Su-čou a ve Spojených státech, kde spolupracuje s Amazonem. Ke klíčovým trhům dnes patří Německo, Francie, Velká Británie, Polsko, Španělsko a Itálie. Firma vyrábí ve třech partnerských čínských továrnách, které zaměstnávají dva tisíce lidí.
Divize Hartenbergu, společnost enterstore, získá ve společnosti 4Kraft sedmdesátiprocentní podíl. Zbytek si ponechá zakladatel firmy Leszek Krysieniel, který zároveň zůstává generálním ředitelem firmy.
„Těšíme se na podporu jejich expanze na stávajících i nových trzích, zejména v USA. Toto partnerství nám také nabízí jedinečnou příležitost učit se z jejich úspěchů v Číně a objevovat nové příležitosti na jednom z nejdynamičtějších trhů světa,“ uvedl pro Hospodářské noviny šéf Hartenbergu Jozef Janov.
Nákup podílu je zřejmě největší „sólo“ akvizicí Hartenbergu, když překonala i nákup švédské společnosti Miss Mary of Sweden z minulého týdne. V jejím případě se podle deníku spekuluje o ceně kolem dvou miliard korun.
Skupina enterstore vznikla v roce 2018. Do jejího portfolia patří spolu s firmou Astratex také e-shop se sportovními potřebami Sportega, prodejce výrobků z ovčí vlny Ovečkárna a táborská textilní firma unuodesign.
Obrat enterstore podle jejího webu přesahuje sto milionů eur. Působí v sedmnácti zemích a poskytuje služby čtyřem milionům zákazníků. Mateřský Hartenberg založil Jozef Janov po odchodu ze skupiny Penta společně s Andrejem Babišem v roce 2013.
Začínající podnikatelé nebudou muset po určitou dobu od zahájení samostatné výdělečné činnosti platit zálohy na sociální pojištění. Pojistné budou moci uhradit až při jeho řádném ročním zúčtování. Předpokládá to poslanecká novela zákona o pojistném na sociální zabezpečení, kterou dnes podepsal prezident Petr Pavel.
Úleva by měla podle předkladatelů pomoci lidem při zahájení podnikání zejména tím, že jim vylepší finanční toky. Předloha má být účinná od ledna.
Příjmy podnikatelů po zahájení činnosti mohou být podle autorů novely nízké a přiměřené výše mohou dosáhnout až po několika měsících. Navzdory tomu musejí tito lidé hradit zálohy na sociální odvody. „To odčerpává již tak nedostatečné finanční zdroje pro start podnikání a je překážkou v začátcích podnikání,“ napsali předkladatelé v čele s Vojtěchem Munzarem v důvodové zprávě.
Předloha podle něj zavádí princip „platím, až vydělám“. Začínající podnikatelé by podle novely nemuseli hradit zálohy na sociální pojištění v roce zahájení činnosti a v následujícím roce. Celou částku by odvedli při ročním zúčtování. Odpadlo by zároveň penále z případného dluhu na zálohách.
Za začínající podnikatele se podle novely budou považovat i ti bývalí, kteří neprovozovali samostatnou výdělečnou činnost nejméně pět předchozích let. Opatření se nebude vztahovat na podnikatele, kteří se přihlásili u finančního úřadu ke vstupu do paušálního režimu.
Výpadek příjmů státního rozpočtu v prvním roce účinnosti novely předkladatelé odhadli na 1,3 miliardy korun a v druhém roce na 2,5 miliardy korun. „Od třetího roku nebude mít opatření dopady na příjmy státního rozpočtu. Jedná se o posun příjmů v čase,“ podotkli. Záloh na zdravotní pojištění se předloha netýká.
Nejvyšší správní soud definitivně potvrdil správnost tendru na první úsek metra D z roku 2020. Vyplývá to z rozhodnutí soudu zveřejněného na úřední desce. Potvrdil tím stanovisko Krajského soudu v Brně i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. U úřadu tendr na první etapu metra D napadla společnost Eurovia CS.
Eurovia ve svém návrhu k antimonopolnímu úřadu označila zadávací podmínky i postup pražského dopravního podniku při zadávání tendru za nezákonné. Antimonopolní úřad se jejími připomínkami zabýval od roku 2020 do roku 2021, nenašel ale v postupu ani podmínkách žádné pochybení.
Stanovisko úřadu z března 2021 potvrdil v červnu téhož roku i předseda úřadu Petr Mlsna. Uzavření smlouvy s vybraným dodavatelem, kterým bylo konsorcium firem Subterra, Hochtief a Strabag, bylo kvůli řízeni o rok odloženo.
Eurovia se rozhodnutí předsedy antimonopolního úřadu bránila správní žalobou u Krajského soudu v Brně. Její argumenty nevyslyšel a žalobu zamítl, následovala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, který stanovisku nižšího soudu přisvědčil a stížnost zamítl.
Pražský dopravní podnik smlouvu s vybraným dodavatelem podepsal v červnu 2021 po rozhodnutí předsedy úřadu.
Stavba linky D z Pankráce do Písnice začala v roce 2022 úsekem mezi stanicemi Pankrác a Olbrachtova, který vyjde na 14,5 miliardy korun. Na něj bude navazovat část z Olbrachtovy na Nové Dvory.
Pražský dopravní podnik letos v srpnu vybral vítěze tendru stavby druhé části metra D, kterým se stalo sdružení vedené firmou Subterra s cenou třicet miliard korun bez DPH. Výběr dodavatele podnik dříve po stížnostech z tendru vyřazeného sdružení PORR, VINCI a Marti (PVM) zrušil, i po opětovném vyhodnocení a s přihlédnutím k novým informacím je však podle podniku nabídka Subterry nejvýhodnější. Sdružení vedené firmou PORR se proto opět obrátilo na úřad a na jeho rozhodnutí dopravní podnik nyní čeká.
Už v pátek by měla vystartovat do vesmíru družice českých středoškoláků z týmu LASAR, kteří v dubnu ovládli soutěž před porotci z amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír. Na oběžnou dráhu ji dopraví raketa Falcon 9 americké společnosti SpaceX.
Plány SpaceX zatím počítají s tím, že mise nazvaná Bandwagon-2 odstartuje z Vandenbergovy základny amerických vesmírných sil v Kalifornii v pátek v 03:53 místního času (12:53 SEČ). Odletové okno bude otevřené do 04:33 místního času (13:33 SEČ).
Projekt LASAR začal soutěží v americkém Space Center Houston. S nápadem, jak na dálku opravit nefunkční družice, nebo je přimět opustit oběžnou dráhu, aby nevznikal další kosmický odpad, zvítězila pětice středoškoláků ve dvou ze tří kategorií.
Během letošního roku byla družice LASARsat sestavena v Česku, následně byla naložena do deployeru v Německu. Po příjezdu do Berlína tým provedl poslední úpravy, včetně čištění solárních panelů, a družice byla umístěna do deployeru firmy Exolaunch. Nyní je již v Kalifornii v rukou SpaceX, která se postará o její vynesení na oběžnou dráhu. Start rakety Falcon 9, která LASARsat vynese, je plánován v rámci mise Bandwagon-2.
„Byl to úžasný pocit rozloučit se s výsledkem naší dlouhodobé práce. Trochu smutku bylo na místě, protože LASARsat jsme viděli naposledy. Nadšení z toho, že se družice brzy vydá do vesmíru, ale převládalo. Nemůžu se dočkat pohledu na startující Falcon 9 s naší družicí na palubě,” komentoval sedmnáctiletý Simon Klinga, zakladatel a vedoucí týmu LASAR.
Projekt vznikl ve spolupráci s významnými českými firmami a institucemi, mezi které patří HiLASE, Planetum, Spacemanic, SkyFox Labs a Výzkumný a zkušební letecký ústav.
Pražská burza se ve středu po jednodenní přestávce vrátila k růstu. Index PX posílil o 0,27 procenta na 1754,20 bodu a znovu tak vylepšil své maximum od ledna 2008. Pomohly mu hlavně akcie Erste Bank a Monety Money Bank. Ztrácela naopak energetická společnost ČEZ nebo Komerční banka. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
Aktivita na trhu ve středu byla nízká. Celkový objem obchodů dosáhl podprůměrných 301 milionů korun. Přibližně třetina z toho připadla na cenné papíry ČEZ, které zároveň odepsaly 0,63 procenta na 946 korun.
V růstu skončila většina finančního sektoru. Akcie Erste zdražily o 1,37 procenta na 1481 korun. Moneta si polepšila o 0,81 procenta na 125,20 koruny a pojišťovna VIG přidala 0,94 procenta na 752 korun. V červeném tak z finančních titulů byla pouze Komerční banka, když oslabila o 0,94 procenta na 842 korun.
Cenné papíry zbrojovky Colt CZ rostly o 1,19 procenta na 678 korun, stavitel solárních elektráren Photon Energy přidal 0,84 procenta na 24,10 koruny a výrobce bezpilotních letounů Primoco zhodnotil o 1,11 procenta na 910 korun. Naopak nejhůře dopadly akcie řetězce Pilulka, které odepsaly 2,5 procenta na 117 korun. Ve ztrátě uzavřela obchodování i metalurgická společnost Gevorkyan.
Česká měna ve středu, stejně jako v úterý, oslabila k euru i dolaru. Kolem 17:00 se obchodovala za 25,13 koruny/euro a za 23,99 koruny/dolar. Proti úternímu závěru si koruna vůči jednotné evropské měně pohoršila o pět haléřů a k americké měně ztratila deset haléřů. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Dobré ráno! Pravda o uhlí, pravda o příjmech nejbohatších sportovkyň, pravda o situaci obchodního domu Máj, kterému se začalo přezdívat Pražské Las Vegas. I tomu se věnuje dnešní ranní výběr Forbesu.
Máte 1 minutu?
Konec uhlí? Ale kdeže. V Evropě sice zavíráme jeden uhelný důl za druhým, ale taková Čína ho příští rok spálí skoro o třetinu víc než zbytek světa. A Indie… Ta ho spotřebuje víc než EU a USA dohromady. Rekordy pak padají raz dva.
Rekordy Dr. Maxe. Marek Dospiva může být se svou sítí lékáren spokojený. Řetězec Dr. Max loni v Česku vydělal meziročně o 40 procent víc, což je pěkných 1,29 miliardy korun. To se to pak po pěti milionech nakupují roboty, které pomáhají lékárníkům.
Korda mezi nejlepšími. Americký Forbes počítal příjmy světových sportovkyň, takže díky tomu víme, které z nich si v roce 2024 vydělaly nejvíc. Jednoznačně dominují ty, které se vrhly na tenis.
Jako významný člen newsletteru Forbes máte nárok na exkluzivní nabídku programu Beyond Business společnosti Qatar Airways, pokud se zaregistrujete přes tento odkaz. Po dokončení prvního letu obdržíte bonusových 3000 Qrewards.* Termín registrace: 19. prosince 2024 – 15. ledna 2025 Termín cesty: 20. prosince 2024 – 31. března 2025 *Platí speciální podmínky
Počítají i ve VW. A evidentně jim to pořád nevychází. Zástupci koncernu totiž dál bez výsledku jednají s odboráři o tom, jaká bude budoucnost obří automobilky. Poslední kolo rozhovorů trvalo třiadvacet hodin.
Tip Forbesu:Dominik Peršl je kouzelník s hologramy. Vrhl se do podnikání po hlavě a dnes v Česku, Dubaji i Paříži ohromuje unikátními holografickými reklamami v obchodních centrech.
Máte 10 minut?
„Pražské Las Vegas“ sbírá ceny i kritiku. Kolega Martin Bajtler se půl roku od otevření podíval, jak je na tom obchodní dům Máj, do něhož jeho majitelé v posledních letech napumpovali víc než pět miliard korun.
Rok 2024 v obrazech. Editoři agentury Reuters vybrali nejzajímavější snímky, které její fotografové zachytili během letošního roku. Některé jsou ze sportu, jiné ukazují utrpení a smutek, další jsou překvapivé, jiné vtipné. Však se podívejte sami.
Minulý rok byl pro největší tuzemské privátní vydavatelství Albatros Media složitý. Čelilo zdražování papíru i energií a oproti roku 2022 tak počet vydaných titulů klesl o zhruba pět procent.
Letos už jsou ale čísla optimističtější a produkce bude o poznání vyšší, přes jedenáct set novinek. „Je to ale trochu proti proudu, protože celkové číslo na knižním trhu bude určitě klesat,“ říká Václav Kadlec, CEO skupiny Albatros Media.
Čím to je?
U nás to bylo záměrné a vědomé rozhodnutí. Naplánovali jsme si, že produkci navýšíme, a spoléhali jsme na to, že konkurence přibrzdí, protože ta doba není úplně jednoduchá a knižní trh jako takový se zmenšuje. Naše knihy budou mít na trhu víc prostoru.
Když to vyjádříme řečí čísel, jak úspěšný letošní rok bude?
Jedeme na finanční roky od července do června a ten poslední uzavřený 2023/24 jsme měli nárůsty všude. Konsolidovaný obrat skupiny se dostal přes jeden a půl miliardy a provozní zisk lehce pod sto milionů.
Pro nás je podstatné ale především to, jak se vyvíjí mateřská společnost Albatros Media jako taková, bez akvírovaných firem, a ta rovněž rostla. Jak v obratu, který byl necelé 1,2 miliardy korun, tak i v zisku. Když se podíváme na stabilitu růstu, tak tohle byl čtrnáctý rok v řadě, kdy vydavatelství rostlo bez přerušení.
Z loňského roku máte za sebou úspěšnou akvizici se společnostmi Elibro a Yabirinth, letos jste koupili Libristo. Dvě posledně jmenované se zabývají cizojazyčnou literaturou. Je to segment, do kterého jste se rozhodli investovat ve velkém?
Libristo pro nás byla jubilejní unikátní akvizice, dvacátá za těch patnáct let, největší a nejvíc diverzifikační. Dovádí nás trochu dál mimo náš hlavní byznys a navazuje na dvě akvizice, které jsme udělali o rok dříve, kdy jsme vstoupili menšinovým podílem do Elibro, online antikvariátu, a devadesáti procenty do společnosti Yabirinth, což je stejně jako Libristo prodejce cizojazyčné literatury, avšak pouze anglické.
Hádám, že jste cítili, že zájem o cizojazyčnou literaturu roste, přece jen lidé mohou více cestovat, cizí jazyk se učí už od mateřských škol…
Přesně tak. Knižní trh je v posledních letech v nejlepším případě stabilní, v horším lehce klesá a čte se obecně méně. Ale v tom klesajícím trendu jsou nějaké subtrendy, kterým se daří naopak dobře a ty my vyhledáváme a tam se snažíme skupinu směřovat. Jedním z těch trendů jsou digitální formáty – e-knihy a audio knihy, které výrazně rostou.
Druhým podsegmentem je recyklace knih, aby jejich život nekončil prvním přečtením. A třetím trendem je cizojazyčná literatura. Mladá generace čte a mluví anglicky stejně přirozeně jako česky, což samozřejmě není specifikum jen České republiky.
Když třeba vydáme první díl série zahraniční úspěšné knihy, tak čtenáři do recenzí píšou, že je to super kniha, ale další díly si objednají v originále, protože nevydrží čekat na překlad. Takže i když je to trend, který jde proti tomu našemu základnímu byznysu, tak pokud chtějí čtenáři číst anglicky, nebudeme jim to rozmlouvat.
V těch všech proběhlých akvizicích byla i taková nakladatelství, která jste koupili proto, abyste je zachránili?
Ano, všechny naše akvizice, a to bych zdůraznil, jsou motivované pozitivně. Nikdy neakvírujeme s cílem zbavit se konkurentů, anebo na tom bůhvíjak vydělat. Důvod je diverzifikační, jako v případě Libristo nebo v minulosti Palmknihy, což byl portál, který se věnoval elektronickým knihám, a v době, kdy se jich běžní vydavatelé báli, jsme do nich naopak akvizičně vstoupili.
Anebo jsou to nakladatelské akvizice a tam je to o tom, že nás musí něco zaujmout. Buď je to fungující nakladatelství, kterému se dobře daří a my cítíme, že když ho převezmeme, tak se mu bude dařit dál, anebo je to nakladatelství, které by jinak zaniklo a my si myslíme, že by to byla škoda.
Zkuste dát nějaký příklad…
Typickým příkladem je Mladá fronta. Byla dávno v konkurzu a kousek před ukončením existence. Už z ní odešli autoři, redaktoři, licenční partneři, ale nám to přišlo jako škoda. A přestože byla ta transakce složitá a riskantní, tak jsme ji dokončili a dnes je to jedno z našich skvěle fungujících nakladatelství, které na trhu žije a vydává krásné knihy.
A chystáte nějaké zajímavé akvizice i v příštím roce?
Konkrétní být nemohu, ale naše strategie je systematicky se rozšiřovat a expandovat. Jsme v kontaktu se všemi zajímavými firmami v branži, vždy se snažíme najít shodu s tím prodávajícím, abychom chápali, proč chce prodávat a zda chce v nějaké podobě zůstat. Protože většinou to dělá rád a jsou tam věci, které ho baví, ale také ty, které mu pijí krev, což je hlavně administrativa.
A my mu můžeme nabídnout, ať zůstane dál a dělá to, co ho baví, a my převezmeme to, co ho nebaví. Touto metodou spolupracujeme ve vzájemné symbióze s asi osmi dřívějšími majiteli nakladatelství, kteří nám je prodali.
Ne všude ale máte většinu. Třeba v Elibro vám patří jen třicetiprocentní podíl…
Typický scénář je ten, že kupujeme firmu celou a nějaký podíl zůstává majiteli ojediněle, když mu to dává smysl a my se na tom shodneme. Ale máte pravdu, Elibro je jediný případ, kde jsme menšinově, ale to byla skoro až venture kapitálová investice do startupu. Značku vybudoval Roman Frajt a pod jeho vedením firma kvete. Tam jsme nastoupili na palubu k němu, nedávalo by smysl to přebírat celé.
Pojďme k tomu, co vás teď asi zaměstnává a přináší nejvíce tržeb, a to jsou Vánoce. Je kromě nich ještě nějaké období, kdy se prodeji knih daří?
Na knižním trhu je několik drobných vlnek, jedna je před létem a jedna je těsně po létě, kdy se vracejí děti do školy. Ale ty jsou miniaturní ve srovnání s vánočním tsunami. Je to tak, že v posledních třech měsících roku knižní trh vygeneruje přes čtyřicet procent celoročního obratu. Samotný prosinec je prakticky trojnásobně silnější než jakýkoli běžný měsíc. Knížka historicky je a stále zůstává jedním z nejatraktivnějších vánočních dárků.
A co nejčastěji kupujeme a čteme?
Z hlediska prodejů na konkrétní tituly vede beletrie pro dospělé. Vychází to z toho, že v dnešním světě hledají lidé zdroj poučení a před Vánoci zdroj odreagování. Prodávají se jak čeští autoři, například Halina Pawlovská, Radka Třeštíková nebo Karin Krajčo Babinská, tak ze zahraničních fungují nejvíce osvědčená jména. Tedy Jo Nesbø, Bernard Minier nebo Joanne Rowlingová. Když je zle, což bylo hlavně za covidu, funguje skvěle laskavý humor. Pokud už ta situace kritická není anebo jsme si na ni zvykli, čteme detektivky i thrillery.
Jak si stojí populárně naučná literatura?
S beletrií to mají rozložené půl na půl s tím, že celosvětově se populárně naučná literatura prodává více dospělým. A v dnešní době jsou to hlavně knihy na téma, jak se cítit dobře, jak být zdravý, jak si vyvážit osobní a pracovní život.
Změň svůj dech a budou se dít věci, to je náš současný bestseller. Jde o metodu, jak změnou dýchání dosáhnout zásadní změny prožívání a zdraví a je to něco, co je lidem dostupné z domova.
Mimořádně úspěšný je rovněž Ladislav Zibura. Chceme si číst o tom, jak putoval. A pak jsou samozřejmě knihy, které reagují na aktuální tematiku. Když běží v televizi taneční soutěž, začne čtenáře zajímat tanec, když soutěž o pečení, prodávají se více kuchařky.
Co hraje při výběru knihy roli, pominu-li autora? Podle mého odhadu je to obálka. Kupujeme očima?
To je alchymie a nikdo na světě nemá přesnou odpověď, ale jsme přesvědčeni, že obálka a název hraje velkou roli, vědomou či podvědomou, je to primární marketingový nástroj knihy. Věnujeme se tomu hodně a máme na tvorbu specialisty. S obálkou je spojená řada pravidel. Nestačí, aby byla graficky skvělá, ale musí být i výrazná, mít čitelný název, písmena nesmějí splývat.
Jak často zariskujete jako vydavatelství s neznámými autory. A vyplácí se to?
Když si děláme finanční analýzy, tak debutující autor je opravdu nejvíce riskantní segment, kde je největší procento neúspěšných knih. Kdyby se vydavatel rozhodoval čistě finančně, tak debuty nebude dělat skoro žádné.
Na druhou stranu je jasné, že každý bestsellerový autor byl jednou debutující, takže vydavatel, který by na vyhledávání nových nadějí rezignoval, by si podřezával větev do budoucnosti. A my se snažíme začínajícím autorům šance dávat, letos jsme vydali v běžných nakladatelstvích padesát debutů a další skoro stovku ve službě Pointa. Je to nejvíce za mnoho posledních let.
A je nějaký důvod, proč jste si mohli letos dovolit vydat jich dvojnásobně víc?
Snížení DPH na knihy, to je obrovská pomoc, vydavatel si může víc dovolit unést finanční ztrátu a díky tomu otevřít daleko víc i trh. Ale to riziko, že významná část z autorů se neuchytí, je významné.
Nicméně máme z minulosti příklady, kdy se z debutujícího autora stala hvězda. Tou je třeba Scarlett Wilková. Nesměle nás oslovila před třemi lety a poslala svůj text. Dnes je to hvězda a nedávno jsme vydávali její poslední titul Když přišli psi, kterého se za první tři měsíce prodalo asi deset tisíc kusů, což je hranice bestselleru.
Kdo o tom rozhoduje, který z autorů si zaslouží knihu vydat?
Funguje to tak, že redakce navrhuje tituly k vydání, a ten hlavní prst na spoušti má vydavatelství. Je to poměrně velký proces, do kterého vstupují názory obchodu, marketingu, datové analýzy, ekonomické kalkulace, ale na začátku je vždy návrh redakce, která dostane od autora text a rozhodne, zda ho pustí dál nebo ne.
Česká republika je plná nadšených spisovatelů a my jsme s nimi buď v kontaktu, nebo je aktivně vyhledáme, třeba mezi lidmi, kteří umějí dobře mluvit nebo píšou blogy, mají podcast, umějí psát pro noviny. Anebo se na nás obracejí sami.
Pro ty odmítnuté máme ještě službu Pointa, což je kombinace selfpublishingu a crowdfundingu. Autor si tu knihu vydá její pomocí, kdy si na ni může vybrat peníze a my mu nabídneme služby, které jsou s vydáním potřeba. Tedy pomoc s editací, jazykovou korekturou, grafickou prací a pak i s distribucí.
Kolik vás stojí vydání jedné knihy?
Je tam velký rozdíl, ale průměrně to jsou statisíce korun. Jsou však i knihy, u kterých je to hodně přes milion a souvisí to s výbavou. Zda je kniha černobílá, barevná, na jakém je tištěná papíře, jaký je její rozsah, kolik kusů se vyrábí, zda za ní je nákladná marketingová kampaň.
Jsme národem knihomilů?
Máme rádi knihy a máme v tom jako nakladatelé štěstí. Ze všech zdrojů plyne, že jsme v Česku nadprůměrní čtenáři, v počtu minut strávených čtením jsme v horní čtvrtině napříč světem. Průměrný Čech přečte deset knížek za rok, ale koupí tři a půl, protože ta kniha žije, sdílí se napříč společností, ať už je to díky rozvětvené síti knihoven, nebo i online antikvariátů.
Dáváme přednost českým autorům?
To se mění. Když jsem přišel do vydavatelství před čtrnácti lety, tak v žebříčku těch nejprodávanějších autorů bylo osm zahraničních. A v posledních letech to bylo spíš obráceně. Je to tak, že zahraniční autor se dostane do žebříčku, když jde o velkou úspěšnou postavu, a my tomu jdeme jako vydavatelství naproti.
Ale už jsme si před lety řekli, že budeme víc podporovat české autory a s tím koreluje i vkus čtenáře. Toho českého autora zná, může ho někde vidět, slyšet a je mu kulturně bližší.
Za hranici bestseleru se uvádí deset tisíc prodaných výtisků, pamatujete si nějakého autora, který ji několikanásobně překročil?
Když jsem před osmnácti lety přišel do této branže, nastoupil jsem tehdy do vydavatelství Computer press, které se zabývalo počítačovou literaturou. A nejprodávanější knížkou byla tehdy podrobná uživatelská příručka Windows. Té se prodalo sto tisíc kusů. Nebyly jiné zdroje informací, byla dostupná a v češtině.
Když to vyprávím svým dětem, dívají se na mě, z jaké jeskyně jsme vylezli, protože taková čísla jsou dnes prakticky nepředstavitelná a samozřejmě už vůbec ne v počítačové literatuře.
Největšími bestselery bývají obecně novinky od světově nejproslulejších autorů typu Joa Nesbøho, J. K. Rowlingové nebo Christophera Paoliniho. Čas od času vzlétne nová kometa jako třeba Rebecca Yarros nebo Sarah Maasová.
A pak samozřejmě čtenáři milují knihy lokálních autorů jako Karin Krajčo Babinská, Radka Třeštíková, Ladislav Zibura nebo Halina Pawlowská. Jsme sice národ čtenářů, ale stále jsme malý národ. A pro autora, který chce mít psaní knih jako živobytí, je to velmi těžké.
foto pro Albatros
Foto Jaroslav Fikota
Vzpomenete si naopak na nějakého autora, jehož hvězda vyletěla prudce vzhůru, ale pak už se stal jen průměrným? Protože třeba už neměl co nabídnout, nebo se svezl na módní vlně?
Ano, jsou autoři, kteří vydají knihu, jež je fenomén a oni do ní promítli svůj jediný a geniální nápad, který měli. A opravdu to zarezonuje celým světem. Jenže další nápady už ten první nepřekonají. To je příklad Jonase Jonassona, autora Stoletého staříka. To byl celosvětový fenomén a i u nás se prodalo hodně přes sto tisíc výtisků. Jenže i když publikuje dál, žádné knihy už nemají šanci překonat tu jeho první.
Kolik přečtete knih vy?
Méně, než bych chtěl, ale už je to lepší, než když byly děti malé. Teď je to zhruba jedna kniha měsíčně. Knihy miluju a odjakživa jsem byl velký čtenář. Už v dětství jsem chodil do knihovny a měl problém, že dětské knihy tehdy půjčovali jen v pondělí a nedali vám jich najednou více než šest. Jenže já už neměl ve čtvrtek co číst.
Naštěstí tam byla hodná paní knihovnice, která už mě znala a odemkla mi tu dětskou část i ve čtvrtek. Ale ve frontě mám dnes stále dlouhou řadu knih, které chci přečíst.
Tak nějakou doporučte…
Za sebe bych všem doporučil Ztracené povídky od Terryho Pratchetta. Jde o skutečný knižní skvost – soubor dvaceti úžasných povídek, které byly publikovány v 70. a 80. letech pod pseudonymem a které se tak poprvé objevují na trhu podepsané přímo držitelem rytířského titulu za služby literatuře, Terrym Pratchettem. Myslím, že pro každého, kdo s Pratchettem vyrůstal, jde o neuvěřitelný poklad.
Když jsme u těch pokladů. Zdražovali jste?
Když se dnes podíváme, tak kumulativní inflace za posledních dvacet let byla násobně větší, než o kolik se za tu dobu zdražily knihy. Jejich cena se držela dlouhá léta bez změn, vydavatelé na sebe brali všechny náklady.
Jenže pak přišel ten šílený rok 2023, kdy došlo ke zdražení papíru a energie – tedy surovin, které potřebují tiskárny pro výrobu. A to skokově cenu knihy zvedlo, takže během roku vyrostla o deset až patnáct procent, ale pořád méně než inflace. Věděli jsme, že to bude pro část zákazníků problém. A rozhodli jsme se mít knihu i pro toho, kdo peníze počítá.
Zákazníci jsou na cenu citliví, takže pro nás je záchranný kruh v podobě nulové DPH, která umožnila knihy nezdražovat dál. To nám zajistí dál podporovat čtenářství.
Což je důležitá a užitečná věc, na tom se určitě shodneme…
To, že čtení je dobré, to každý ví. Ale jsou studie ze zahraničí, které ukazují, jak moc. Je korelace mezi dětským čtenářstvím a budoucím úspěchem dětí, zda četly, nebo nečetly. Takže pokud jako rodič chci udělat jednu věc, abych zvýšil šanci, že mé děti budou úspěšné, tak to nejlepší je přivést je ke čtení. To se moc neví a každý krok, který děti ve čtení podpoří, je velmi cenný.
A teď mi řekněte jak. Já sama jsem svým dětem četla už od chvíle, co se narodily, každý den. A přesto ani jedno z nich dnes dobrovolně knihu do ruky nevezme. Tak kde se stala chyba?
Neděláte nic špatně a určitě jste v tom neselhala. Existuje definice Reading for pleasure, tedy aby děti četly pro radost. A to má pár podmínek, které zvýší šanci. Ta první je, že jim je čteno, pak že musí mít čas na čtení a široký a volný výběr. Samy musejí mít možnost jít a vybrat si, co chtějí číst. Takové ty představy, že je potřeba jim podstrkávat kvalitní knihy, tím je akorát odradíme.
Pokud kluka baví číst o fotbalistovi Messim, ať si o něm klidně čte. Holčička chce číst o růžovém jednorožci? Nezakazujme jí to. Důležité je, že tím získají návyk a pak si začnou vybírat i jiné druhy knížek. A nebojte se ani audioknih, které pomáhají u dětí, kde ten dobrovolný přístup ke čtení nemá úspěch.
Pořád je to knižní příběh, i když odpadá moment toho, že vnímám text, ale ten příběh ke mně stále proniká a je jiný, než který slyší ze sociálních sítí nebo videí.
Dá se zájem o knihy u dětí zvednout ještě jinak?
Ze všech průzkumů plyne, že kolem dvanáctého roku věku děti většinou odpadávají, ale existuje šance, jak jim četbu trochu podsunout. Stačí, když jim to řeknou lidé, kterým věří a uznávají je. I proto jsme už před lety s touto vizí spustili projekt Humbook – jeho cílem je posilovat v kategorii young adult povědomí, že čtení je „cool“. A nemůžeme to říkat my, ale spolupracujeme s influencery, kterým děti věří.
Pořádáme i literární festival Humbook fest, který je pro dospívající a kde se najednou sejde několik tisíc mladých lidí, kteří těmi knihami celý den žijí, a kde se mají možnost s youtubery, s influencery i s autory potkat. Ale samozřejmě, že čtení je dnes v těžké konkurenci všech dalších zdrojů zábavy. A vyhrává videoobsah. Jako vydavatel se ale snažíme podporovat čtenářství na maximum, i když to není lehký boj.
Český miliardář Daniel Křetínský a jeho Energetický a průmyslový holding výrazně posilují svou pozici na slovenském energetickém trhu. EPH se stane většinovým vlastníkem Slovenských elektráren, největšího producenta elektřiny na Slovensku. Křetínský odkoupí zbývající podíl ve společnosti Slovak Power Holding, která vlastní dvoutřetinový podíl Slovenských elektráren. Slovenský stát si ponechá zbývající třetinu akcií.
EPH koupil padesátiprocentní podíl v SPH od italské společnosti Enel již v roce 2016. Zaplatil za něj sto padesát milionů eur (zhruba 3,8 miliardy korun). Pro nabytí zbylých padesáti procent se EPH musel zaručit za splacení úvěrů, které společnost Enel poskytla Slovenským elektrárnám. Jejich výše včetně úroků přesáhla ke konci listopadu 1,1 miliardy eur (téměř 28 miliard korun).
Druhý nejbohatší Čech Daniel Křetínský svůj zájem o majoritu ve Slovenských elektrárnách dlouhodobě avizoval. Do jejich portfolia patří například tamní jaderné elektrárny.
„Slovenské elektrárne perfektně doplňují výrobní portfolio EPH, neboť se jedná o výrobce elektřiny s nulovými emisemi. Z manažerského hlediska se naše současné zaměření nezměnilo – naší prioritou je dokončení čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Mochovce,“ uvedl člen představenstva EPH Jan Špringl.
Slovenské elektrárne jsou největším výrobcem elektřiny na Slovensku, loni vyrobily celkem 21,66 terawatthodiny elektřiny. Čistá dodávka elektřiny ze strany firmy činila v roce 2023 celkem 19,57 terawatthodiny.
Po odstavení poslední uhelné elektrárny ve Vojanech v prvním čtvrtletí letošního roku nyní Slovenské elektrárne vyrábějí elektřinu výhradně z bezuhlíkových zdrojů, a to prostřednictvím provozu jaderných, vodních a solárních elektráren.
Firma loni hospodařila s rekordním čistým ziskem 559 milionů eur (téměř čtrnáct miliard korun) po předloňské ztrátě zhruba 255 milionů eur (6,4 miliardy korun). Zlepšení hospodaření vedení společnosti zdůvodnilo připojením nového třetího bloku Jaderné elektrárny Mochovce do energetické sítě, nejvyšší výrobou elektřiny ve vodních elektrárnách od roku 2010 a prodejní strategií, při které společnost prodává elektřinu na tři roky dopředu.
Pro EPH je to tento týden druhý velký obchod, který holding oznámil. V pondělí oznámil také koupi polovičního podílu v britské energetické firmě West Burton Energy.
Skupina EPH zahrnuje přes sedmdesát společností v celé Evropě. Součástí holdingu jsou například energetické společnosti EP Infrastructure a EP Power Europe.
Mateřskou skupinou je EPCG, do ní kromě energetické sekce patří také například mediální skupina Czech Media Invest nebo EC Investments. V EPCG má Křetínský 89,3 procenta akcií a zbylých 10,7 procenta vlastní skupina manažerů EPH.
Americké akciové indexy zažily dramatický pokles poté, co Americká centrální banka oznámila snižování úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu do pásma čtyři a čtvrt až čtyři a půl procenta. Jeho prognózy naznačily, že v příštím roce budou úrokové sazby ve Spojených státech klesat pomaleji, než se předpokládalo.
Index S&P 500 ztratil 2,9 procenta a technologicky orientovaný Nasdaq odepsal ještě výraznějších 3,6 procenta. Nejvíce zasažený byl sektor zbytného spotřebního zboží, který se propadl o 4,7 procenta. Americká centrální banka (Fed) se rozhodla k dalšímu snižování sazeb, ale signalizovala, že tempo bude v následujícím roce zpomalené.
„V roce 2025 počítají s menším počtem snížení sazeb, s mírně vyšší inflací a mírným nárůstem míry nezaměstnanosti,“ řekl podle ČTK k prognózám Fedu analytik Brian Jacobsen ze společnosti Annex Wealth Management.
Mediánní očekávání ukazuje na další dvě snížení sazeb o celkových padesát bazických bodů. Tento opatrnější postup přišel navzdory zlepšené projekci růstu HDP a nižší očekávané nezaměstnanosti. Inflace však zůstává nad dvouprocentním cílem.
Jedním z klíčových faktorů, které vyvolaly výprodeje, byl růst výnosů amerických dluhopisů. Výnos desetiletého dluhopisu překonal čtyři a půl procenta, což naznačuje očekávání přísnějších podmínek financování.
Důležitou roli k poklesu hrálo také prohlášení prezidenta Fedu Jeroma Powella, který zdůraznil, že centrální banka bude nadále reagovat na aktuální ekonomická data a dávat přednost menším, postupným změnám sazeb.
Na devizových trzích reagoval americký dolar posílením na nejsilnější úroveň od listopadu 2022. Tento trend odráží rostoucí důvěru v americkou ekonomiku, ale také obavy z delšího období vyšších sazeb.
Aktuální situace připomíná dramatické pohyby na trzích v minulosti, jako například v roce 2020 během pandemie covidu. To zdůrazňuje, jak citlivě investoři reagují na měnová rozhodnutí a komunikaci Fedu. Nyní budou klíčovým faktorem dalšího vývoje nejen makroekonomická data, ale i jasnější směr, který centrální banka zvolí v příštím roce.
