Český byznys Archives

Největší evropský online obchod s parfémy a kosmetikou se nadále rozpíná. Notino loni dosáhlo rekordního obratu, když utržilo přes 18 miliard korun. Meziročně tak vyrostlo o zhruba třicet pět procent.

Brněnské firmě, kterou v roce 2004 ještě jako Parfums.cz založil Michal Zámec, dopomohlo k historicky nejlepšímu ekonomickému výsledku zejména výrazné upevnění pozice v zahraničí. Z osmadvaceti zemí na starém kontinentu, kde Notino momentálně působí, se Česko na všech prodejích podílelo čtrnácti procenty.

Zástupci firmy navíc připouštějí, že k Irsku, Lotyšsku, Litvě a Estonsku, kam firma v minulém roce expandovala, by mohly v budoucnu přibýt další trhy.

Dohromady zákazníci prostřednictvím Notino loni zakoupili 77 milionů kusů produktů, což je o 22 milionů více než v roce předcházejícím. Největší část ve virtuálních košících představovaly parfémy, které tvoří polovinu celkového obratu firmy.

Mezi další klíčové kategorie, které v tržbách přesáhly dvě miliardy, se řadí líčení, pleťová péče a vlasová kosmetika. Rekordním dnem byl poslední listopadový pátek – takzvaný Black Friday – s 570 tisíci prodanými produkty v rámci 182 tisíců objednávek. To odpovídá v průměru 6,5 kusu zboží za sekundu.

„Neustále rozšiřujeme portfolio a pracujeme na vývoji nových a inovativních služeb, které lidem ještě více zjednoduší nákup u nás tak, abychom byli volbou číslo jedna nejen pro zákazníky nové, ale i stávající,“ komentuje výsledky generální ředitel Zbyněk Kocián.

Naráží tím mimo jiné na skutečnost, že firma se koncem roku pustila rovněž do segmentu péče o zdraví. Nabídku, aktuálně čítající 83 tisíc produktů od více než 1500 značek, tak rozšířila o volně prodejné léky, vitaminy, minerály, doplňky stravy nebo zboží pro matky a děti.

Hlavního strůjce kosmetického gigantu, podnikatele Michala Zámce, který se v posledních letech médií spíše stranil, úspěchy Notina katapultovaly do klubu korunových miliardářů. Forbes jeho majetek loni na podzim odhadl na pět miliard, což ho řadilo na 65. místo žebříčku nejbohatších Čechů.

Ačkoli ekonomicky se společnosti daří a kontinuálně roste, po stránce reputace – alespoň v Česku – dlouhodobě trpí. Čelí nařčením desítek až stovek nespokojených zákazníků, že prodává také neoriginální a prošlé produkty. Notino kritiku odmítá a označuje ji za nesmyslnou a lživou.

The post Kosmetický gigant táhne Evropou. Notino hlásí rekordní tržby 18 miliard appeared first on Forbes.

Nejdřív dobrou, nebo špatnou zprávu? Ohraný, leč fungující princip mnoha vtipů lze použít i na seriózní téma týkající se Česka a umělé inteligence.

Začneme s tou dobrou zprávou. Už ostatně zazněla v předchozích hodinách, když technologická společnost IBM oficiálně oznámila otevření pražského centra pro využití umělé inteligence a zpracování dat. Zní, že podle letošní zprávy Evropské komise je Česko nejlepší mezi zeměmi Evropské unie v zavádění umělé inteligence – využívá ji 40 procent tuzemských firem, zatímco evropský průměr je 25 procent.

Špatnou zprávu zestručňuje člen představenstva České spořitelny Martin Kobza zodpovědný za IT a operations: „V žebříku e-Government je Česká republika na 38. místě před Běloruskem.“

Digitalizace státní správy je tak v ostrém kontrastu s progresí soukromého sektoru. I v něm lze přes silnou míru ochoty k inovacím nalézt slabiny, jenže i ty více či méně souvisejí s liknavostí a zkostnatělostí státního aparátu.

„V souvislosti s umělou inteligencí máme co dohánět v oblasti zdravotnictví, kde jsou zásadní brzdou různé certifikace, technologie jsou připravené,“ prohlásil v rámci panelové diskuse při příležitostí otevření nového centra IBM Martin Švík, technologický ředitel firmy pro střední a východní Evropu.

Další kulhající oblastí je podle něj zemědělství, přitom právě do něj může umělá inteligence přinést velké úspory. Problém je, že v zemědělství se technologie sledující kupříkladu šíření různých plísní zavádějí poprvé, a proto se jedná o rizikové investice. Právě s nimi by měl – míní technologický ředitel IBM – pomoci stát.

V souvislosti s propojením zemědělství a umělé inteligence vypíchl Švík příběh ze Švédska. Tam šly masivní a hazardní investice do zavedení umělé inteligence k vážení prasat bez použití stresující váhy. „Stal se z toho úspěšný projekt přinášející obrovské úspory, prasata neubývala na hmotnosti. Původně malou firmu ze Švédska aktuálně kontaktují z Číny a Spojených států, kde mají o aplikaci zájem,“ říká Švík.

Digitalizaci, respektive její výrazné urychlení, slibuje i nedávno jmenovaná vláda Petra Fialy. „Ta by měla vybalancovat sběr dat s ochranou osobních údajů zákazníků,“ tvrdí viceprezidentka společnosti Vodafone ČR Anna Hoerová. Žádoucí není podle ní jen digitalizace státního sektoru a zdravotnictví, ale i investice do startupů a rozšíření umělé inteligence v malém a středním podnikatelském sektoru.

Přivést umělou inteligenci do praxe jde někdy skutečně rychle. „Virtuální zdravotní sestra Anežka vznikla v březnu 2020 jako reakce na paniku v začínající pandemii. Tehdy ji skupina lidí vedená Martinem Švíkem přes víkend připravila a implementovala a vzhledem k nonstop dostupnosti šlo o velmi potřebný projekt,“ připomněla Zuzana Kocmaníková, generální ředitelka IBM Česká republika.

Covid vdechl život virtuální Anežce, především však omezil finanční prostředky v podstatě na cokoli. Tím spíš by měl stát pomoci firmám v zavádění umělé inteligence. „Kdo nebude rychlý, ztratí konkurenceschopnost,“ upozorňuje Martin Švík.

Anna Hoerová z Vodafonu doplňuje: „Umělou inteligenci nepoužíváme proto, že je moderní nebo hezká, ale protože je užitečná. Kdo ji nebude používat, nepřežije.“

Také proto – jak plyne ze zprávy analytiků z IBM Institute for Business Value – zařadilo 59 procent dotázaných manažerů českých firem umělou inteligenci mezi hlavní priority, co se inovování jejich podnikání týče.

The post Česko a umělá inteligence? Firmy kralují Evropě, stát je na tom podobně jako Bělorusko appeared first on Forbes.

Vysoké ceny energií a nově vypsané dotační tituly způsobily, že Češi se vloni vedle fotovoltaiky zamilovali i do tepelných čerpadel. Firmy zabývající se jejich instalací sice kvůli vysoké poptávce nemusí přerušovat nové objednávky jako v případě solárních panelů, ale zájem ze strany zákazníků je takový, že některé nestíhají vyrábět.

Například ryze tuzemská společnost Master Therm, která své první čerpadlo nainstalovala už v roce 1993, musela svou výrobu zdvojnásobit. Aby si to mohla dovolit, postavila loni novou fabriku v Jablonci nad Jizerou na Semilsku.

„Ten nárůst zakázek je opravdu intenzivní a výrobu sotva stíháme. K tomu moc nepomáhá ani nedostatek výrobních dílů, se kterými se teď potýkáme,“ říká jednatel Jiří Svoboda. Jen loni vzrostl počet zakázek o třicet procent.

Přitakává mu i Martin Havelka z marketingu společnosti Viessman, která si loni připsala více než čtyřicetiprocentní růst zakázek. “Zájem o tepelná čerpadla u naší společnosti v loňském roce byl opravdu enormní,” potvrzuje.

Násobně rychlejší růst pak hlásí český startup Woltair, který po třech letech existence loni uzavřel smlouvy za 330 milionů korun a zažil tak více než čtyřnásobný meziroční růst. Konkrétně u tepelných čerpadel byl vývoj podobný.

„V loňském roce jsme úspěšně realizovali na 967 zakázek, z čehož bylo 579 tepelných čerpadel, což je třikrát tolik co v předešlém roce. Letos plánujeme růst minimálně zdvojnásobit, poptávka z trhu je skutečně enormní,” vypočítává zakladatel a CEO Woltairu Daniel Helcl.

A trend potvrzuje i ČEZ, jehož technici loni v českých domácnostech zapojili 1118 tepelných čerpadel oproti 514 v roce 2020.

„Hlavními tahouny trhu jsou energetická účinnost, nízkoemisní energetika, odklon od fosilních paliv i nárůst podílu obnovitelné elektřiny. Pokud tyto trendy budou přetrvávat, tak mají tepelná čerpadla před sebou velmi dobrou perspektivu,” říká Svoboda z Master Thermu, který ročně utrží 140 milionů korun.

Vysoký zájem o tepelná čerpadla má u nás – podobně jako v případě fotovoltaických elektráren, které si Češi instalují ve velkém na domy – kořeny také v inflaci. Lidé kvůli ní očekávají zdražení zboží a materiálu a proto s jeho pořízením neotálejí.

Zároveň v posledních měsících dochází k bezpredentnímu růstu cen energií. Ty se stále drží kolem svých rekordních hodnot a do budoucna se tak dají očekávat čím dál vyšší faktury za elektřinu i plyn. Významným faktorem současného zájmu o čerpadla jsou také státní dotace.

Loni na podzim odstartovala další vlna dotačních programů Nová zelená úsporám a Kotlíkové dotace. Majitelé rodinných domů v ní mohou získat až 130 tisíc korun ze státní podpory na výměnu neekologických kotlů na pevná paliva, plynových kotlů nebo elektrického vytápění.

Cena čerpadla se pohybuje podle velikosti průměrně od 160 tisíc ke tři sta tisícům. „Samotná návratnost tepelného čerpadla se ve většině domácností pohybuje v rozmezí šesti až deseti let. Státní dotace pak návratnost celé investice ještě urychluje,” říká Havelka z Viessmannu.

„Nejvíce zakázek nám narostlo v loňském roce, a to až téměř o sedmdesát procent. Hlavně kvůli tomu, že lidé reagují na dotační výzvy a vyměňují staré kotle na tuhá paliva,“ upozorňuje Martin Husák, obchodní ředitel brněnské firmy Neota CZ.

Další roli podle něj hraje zmiňovaný strach. „Lidé se bojí inflace a chtějí investovat do tepelných čerpadel i do fotovoltaických systémů, případně to kombinovat. A myslí si, že když to neudělají hned, že se na ně už nedostane anebo přijdou o dotaci,“

Firmy přiznávají, že doba dodání se prodloužila vlivem nedostatku materiálu. „To je dnes velký problém. Chybí materiál, a ten kdo nemá zásoby na skladě, s konkurencí prohrává,“ podotýká Husák.

„Aktuálně vlivem velké poptávky realizujeme instalace do dvou měsíců, v klidnějších dobách jsme vše stíhali do měsíce. Na trhu je nedostatek materiálů, které ústí ve zpoždění dodávek ze strany výrobců,” doplňuje Daniel Helcl z Woltairu.

„Co se týče dodacích termínů, tak se mohou v některých případech prodloužit vlivem celosvětového nárůstu zájmu o tepelná čerpadla. Této situaci však je možné předcházet včasným objednáním ze strany investora dva až tři měsíce dopředu,” předesílá bezpečnou dobu objednání Martin Havelka z Viessmannu.

The post Vysoký tlak. Inflace zvedla zájem o tepelná čerpadla, dodání vázne appeared first on Forbes.

Na tuzemském mediálním poli se rozhořel konflikt mezi miliardáři. A jak jinak než kvůli penězům. Operátor O2, vlastněný skupinou PPF rodiny Kellnerových, se nedohodl na pokračování spolupráce s televizí Prima Ivana Zacha. Uživatelé O2 TV tak nejpozději od března nenaladí žádný z primáckých pořadů.

Pro pochopení celého sporu je třeba vrátit se o pár měsíců nazpět, kdy Prima oznámila, že právě od 1. března letošního roku „zamezí operátorům v přetáčení reklam“. Televizní dvojka tím podle jejího obchodního ředitele Vladimíra Pořízka přichází ročně o více než 200 milionů korun, jak řekl v listopadovém rozhovoru pro server Media Guru.

Zákaz přeskakování reklam si Prima vytyčila jako podmínku pro kontinuální dodávání vysílání, kterou akcentuje při aktuálních vyjednáváních s operátory. Pokud by na ni někdo nechtěl přistoupit, nabízí ještě vysílání se zkrácenými, asi 2,5 minuty dlouhými reklamami, které si však účtuje extra.

S O2 se Prima podle všeho nedokázala dohodnout ani na jedné variantě. „Skupina Prima přišla s nepřijatelnými podmínkami – nejen se zvýšením poplatků za distribuci kanálu, ale ještě s přemrštěným ‚výkupným‘ za to, aby lidé mohli využívat i nadále zpětné zhlédnutí a přetáčení programů,“ odůvodnila šéfka obsahu O2 TV Anna Lenerová.

Podle O2 televize žádala o 2500 procent vyšší distribuční poplatky než dosud, což by údajně znamenalo zdražení měsíčních tarifů O2 TV o desítky procent.

„Společnost O2 Czech Republic uvádí veřejnost v omyl svým tvrzením, že navyšujeme poplatky o 2500 procent. Za distribuci deseti lineárních kanálů a odloženou sledovanost požadujeme navýšení poplatku o nízké jednotky korun za jednu domácnost (méně než pět korun),“ reagovala mluvčí televize Gabriela Semová.

Dle jejích slov je O2 jediným operátorem, s nímž se Prima nedohodla na nových podmínkách. „Technická nepřipravenost vede O2 Czech Republic ke snaze vykoupit práva pro přeskakování reklamy za pro nás neakceptovatelnou cenu. O2 Czech Republic chce tak získat konkurenční výhodu vůči ostatním operátorům na trhu,“ dodala Semová.

O2 svým středečním vyjádřením reagovala na jen několik málo hodin staré prohlášení Primy. V něm generální ředitel televize Marek Singer uvedl, že O2 klientům nabízela kanály Primy, aniž by obě strany měly uzavřený platný kontrakt.

V důsledku toho tak prý televize nejpozději 1. března ukončí O2 distribuci svých celkem deseti kanálů: Prima, Prima+1, CNN Prima News, Prima Cool, Prima Max, Prima Zoom, Prima Krimi, Prima Love, Prima Star a Prima Show.

„Uživatelé služby O2 TV mohou své oblíbené pořady, jako je například Slunečná, Zoo, 1. mise či Prostřeno!, sledovat prostřednictvím jiných operátorů, placených služeb či naladit naše programy prostřednictvím DVB-T2,“ podotkl Singer.

Skupina FTV Prima, která je denně schopna oslovit bezmála 5,5 milionu lidí, patří mezi nejsledovanější mediální domy v zemi. Její tržby se předloni vyšplhaly 3,5 miliardy korun, zisk EBITDA z toho představoval 625 milionů.

Nenápadný miliardář Ivan Zach, podle Forbesu 52. nejbohatší Čech s majetkem přesahujícím šest miliard korun, figuruje v majetkové struktuře Primy od přelomu tisíciletí. Postupně ji zvládl zbavit rozsáhlých dluhů, prodat její polovinu Švédům, společně s Vladimírem Komárem ji koupit zpět a později (v červnu 2019) znovu skupinu zcela ovládnout.

Klíčové tváře mediální skupiny FTV Prima

The post Boj o televizní peníze. O2 ve při s Primou, doplatí na to divák appeared first on Forbes.

Bylo těsně před přestávkou zahajovacího koncertu dosud posledního ročníku Dvořákovy Prahy. Lidé spontánně vstávali ze sedaček a oproti zažitým konvencím tleskali vestoje ještě před koncem celého programu. Sedět jim nedovolila euforie.

Na programu strhujícího představení byla dvě erbovní díla Antonína Dvořáka – Violoncellový koncert h mol a Symfonie číslo 9 zvaná Novosvětská. Právě s Novosvětskou dobyl tento skladatel Ameriku a o totéž usiluje i miliardář Karel Komárek, díky kterému se loni v září tento už jedenadvacátý ročník festivalu nesoucí jméno ve světě velmi ceněného českého umělce uskutečnil. Je totiž jeho hlavním mecenášem.

Komárkova právě probíhající americká mise se sice odvíjí podle jiných „not“, ovšem i ty vytvářejí vzrušující kompozici. Vzestup dvaapadesátiletého byznysmena se navíc odehrává, řečeno hudební terminologií, tempem presto.

V roce 2020 zařadil Forbes Komárka na páté místo žebříčku nejbohatších Čechů s odhadnutým majetkem 71 miliard korun. Loni už byl stejný podnikatel druhý, přičemž za pouhý rok zvětšil své jmění na téměř 118 miliard.

Co bude letos? Jisté je, že Komárkova jízda nekončí. Jejím pokračováním má být razantní expanze do Spojených států.

Důvod, proč ambice majitele skupiny KKCG letí na druhou stranu Atlantiku, vysvětluje Robert Chvátal, generální ředitel společnosti Allwyn, jak se od prosince nově jmenuje někdejší Sazka Group spadající pod KKCG. Ten poskytl obsáhlé interview pro čerstvé vydání tištěného magazínu Forbes, avšak z rozhovoru lze vytáhnout velmi stručné objasnění amerického tažení: „V USA leží pro náš byznys větší příležitosti než v Evropě.“

Evropa je zkrátka KKCG malá, podnikatelské aktivity Karla Komárka nabobtnaly natolik, že se do ní nevejdou. Není přitom tak úplně nezajímavý postřeh, že druhý nejbohatší Čech se vydal z domovského kontinentu opačným směrem než skupina PPF, založená zesnulým Petrem Kellnerem, jehož manželka Renáta je s rodinou v žebříčku českých miliardářů jediná před Komárkem.

Zatímco PPF vsadila na Rusko a především Čínu, Komárek jde primárně směrem na západ. Nejen to. Z východu naopak relativně nedávno, se slovy o Česku coby svobodné zemi, převzal zakázku v hodnotě 5,3 milionu korun na piana tuzemské firmy Petrof, kterou čínská strana z politických důvodů odmítla. Započal tím zdařilou charitativní akci Piana do škol.

Karel Komárek ostatně dlouhodobě patří k viditelným českým mecenášům. A proto ještě jedna charita spojená s východem, byť tentokrát s východem republiky. Loni v létě po ničivém tornádu poslal Komárek prakticky ze dne na den 150 milionů na rodné Hodonínsko, kde se stále odvíjí část jeho byznysu v podobě Moravských naftových dolů (MND).

„Každá krize, každý neúspěch má v zásadně dvě možná řešení: buď rezignovat, nebo se vzepřít osudu a vzít to jako šanci vybudovat něco lepšího. Lepší je ta druhá varianta,“ vzkázal tehdy Karel Komárek a jeho slova se netýkají pouze obnovy kraje postiženého přírodní katastrofou. Pro podnikatelovo počínání jsou charakteristická v tom smyslu, že jde o mistra ve využívání příležitostí na trhu.

Nejviditelnější příklad se nabízí sám od sebe a úzce souvisí s nynější velkou jízdou. Jestliže byla řeč o rozdílných směrech PPF a KKCG, v roce 2011 se naopak obě skupiny spojily a shodně nasměrovaly k jedinému cíli. Neúspěch jako šance vybudovat něco lepšího? Karel Komárek a Petr Kellner začali tehdy v součinnosti bojovat o předluženou loterijní společnost Sazka.

Spojenectví K+K přineslo triumf, který stál oba miliardáře 3,8 miliardy korun. V následném dělení „kořisti“ převzala PPF vysočanskou O2 arenu, kdežto KKCG si podrželo loterijní Sazku.

Prostřednictvím této tradiční společnosti sázely (a stále sázejí) nepřeberné zástupy Čechů s vidinou zbohatnutí. Karel Komárek vsadil rovnou na Sazku a shrábl jackpot, který nemůže přinést žádný výherní tiket. Existuje totiž jediná spolehlivá cesta, jak na náhodně tažených číslech vydělat – nesázet na ně, ale pořádat jejich losování.

Ovládnutí Sazky bylo pro Komárka klíčové. Nastartovalo jeho přerod z moravského „Ewinga“, jak se jmenuje postava naftaře z populárního seriálu Dallas, v loterijního krále. O razantnosti přerodu vypovídá, že podle údajů z poloviny loňského září tvořila Sazka Group (dnes Allwyn) přes 73 procent celkového zisku KKCG.

Skupina Karla Komárka nicméně nadále drží i naftové doly. Ty jsou jejím druhým nejvýznamnějším pilířem, jenže tento pilíř vypadá ve srovnání s Allwynem jako laťka v plotě – na zisku se podílí necelými sedmi procenty. Portfolio KKCG díle obsahuje také technologické společnosti (pět procent ze zisku) či reality (2,1 procenta). Allwyn je však naprostým hegemonem.

A svým způsobem i Otesánkem s neustálou chutí a potenciálem růst. V minulých letech obsadil Allwyn díky správně zvoleným strategickým krokům loterijní trhy i v Rakousku, Itálii, Řecku a na Kypru. To ale pořád není konec. Možná je to dokonce teprve začátek.

Právě globální ambice stály za přejmenováním Sazka Group na planetárně srozumitelnější název Allwyn, který v sobě nese pro provozovatele loterií příhodnou slovní hříčku „all win“ a navíc jde o staré keltské jméno znamenající „dobrý přítel“. Allwyn se hodlá „skamarádit“ zejména s Británií a Spojenými státy.

V ostrovním království chce Komárkovo impérium ovládnout Národní loterii a v USA vstoupit na Newyorskou burzu. Oba záměry by měly být definitivně rozlousknuty v první polovině tohoto roku a oba si zaslouží enormní pozornost.

Záměry spolu patrně souvisí. Ohlášení úmyslu vstoupit na nejikoničtější burzu světa je motivováno několika důvody a jedním z nich je posílení renomé, kredibility. Být na burze přinese mimo jiné i vygumování případných pochyb, které na Západě může vzbuzovat – ať se nám to líbí, nebo ne – původní místo Komárkových aktivit čili Česko.

Důvěryhodnost je pro Komárkovo impérium zásadní tím spíš, že podnikání v loteriích bývá přísně kontrolováno vládami jednotlivých zemí. Ostatně komentář Roberta Chvátala je výmluvný: „Úmyslem vstoupit na burzu dáváme najevo vládám a dalším jurisdikcím, že Allwyn je globální společností. Státy míní svěřit provozování národních loterií pochopitelně jen do rukou profesionálního operátora a chtějí, aby měl mezinárodní reputaci.“

Britští zákonodárci by měli o tom, komu provoz Národní loterie přidělí, rozhodnout už v březnu. Franšízu drží od doby jejího vzniku (první losování proběhlo v listopadu 1994) kanadská společnost Camelot, avšak Allwyn věří, že má sílu na to, aby podnik ze zaoceánských rukou vyrval.

Pomoci mohou i „těžké váhy“ co do vlivu na britské prostředí, které si Komárek naklonil na svou stranu. Například Keith Mills, který vedl kampaň za olympiádu 2012 v Londýně, a lord Sebastian Coe, jenž má rovnou dvě zlaté olympijské medaile z běhu a je šéfem Mezinárodní atletické federace.

Vedení Allwynu sice zdůrazňuje, že Coe sedí v dozorčí radě společnosti a do boje o Národní loterii není nikterak zaangažován, avšak už samotné jeho jméno vzbuzuje všeobecný respekt.

I pro vstup na burzu si Allwyn vybral silného spojence – firmu Cohn Robbins Holdings Corp., která se specializuje na akvizice. Hodnota sloučené společnosti má činit zhruba 9,3 miliardy dolarů čili 200 miliard korun.

Praha, Boston, New York

Za roční období končící loňským červnem vybraly loterie pod hlavičkou Allwyn na sázkách přibližně šestnáct miliard eur, ale to jsme stále na Evropské třídě, abychom si pomohli pražskou ulicí, na níž se od loňska nachází nablýskané sídlo KKCG.

Evropská však vede na ruzyňské letiště a odtud se Karel Komárek a jeho lidé přesunují do Ameriky – mají kancelář v Bostonu a další chystají v New Yorku.

Americké dobrodružství a vstup na tamější burzu je navýsost logický krok. Byznysový potenciál je ve Spojených státech drtivě větší než v Evropě a je velkou výzvou. Pro příklad: v mnoha státech USA ještě legislativa neumožňuje fungování loterií přes internet a z těchto států se tedy do budoucna třpytí zlaté žíly. A Karel Komárek je zásluhou původního podnikání v MND fundamentem těžař…

Další cestou k pokladu je mít veřejně obchodovatelnou společnost. A pakliže se podíl v PPF rozdělí mezi Renátu Kellnerovou a její děti, čímž bude majetek aktuálně nejbohatší Češky ponížen, není třeba explicitně podtrhávat, co z toho může pro žebříček tuzemských miliardářů vyplynout.

Fanfáry jsou zatím předčasné, ale až v září vypukne další ročník Dvořákovy Prahy, může znovu přijít aplaus vestoje.

The post Komárkova Novosvětská. Amerika může zpečetit jeho jízdu na vrchol žebříčku nejbohatších Čechů appeared first on Forbes.

Mikýř má narozeniny, my máme přání jediný… Aby sebe i nás ještě dlouho bavil svými videi. A vzhledem k tomu, že je mu od dnešního dne teprve osmadvacet, by se nám to přání mohlo splnit.

Pokud nejste (duchem) úplně mladí nebo součástí mikýřovské bubliny, dost možná vás tvář Martina Mikysky alias Mikýře, kterou vidíte na únorové obálce Forbesu a taky v našem letošním výběru 30 pod 30, překvapila.

Mezi mladými je však postava Mikýře už řadu měsíců fenoménem a vloni si politickou kampaní #endikurvakvolbam, která měla mladí lidi přesvědčit, aby šli k volbám, protože je přece jen lepší „mít v zadku okurku než kaktus“, vynutila pozornost také u mnoha starších a sociálními sítěmi tolik nedotčených spoluobčanů.

Pro Mikysku byl přitom krok do politiky částečným vybočením z jeho „klasické“ tvorby. Běžně ve svých totálně ulítlých, záměrně kýčovitých videích, které tvoří pod značkou Mikýřova úžasná pouť internetem neboli MÚPI, spíš kousavě pranýřuje nešvary českého digitálního světa a jeho leckdy bizarní osazenstvo.

Používá k tomu břitký humor a propracované animace, které sice na první pohled vypadají jako dělané na koleně, ale ve skutečnosti jsou za nimi dlouhé hodiny práce nyní už několikačlenného týmu.

K dnešku čítá MÚPI přes čtyři desítky odvysílaných epizod. V nich se někdejší několikanásobný mistr republiky ve snowboardingu zabývá úskalími firem založených na kontroverzní strategii multi-level marketingu, varuje před pochybnými pseudomotivátory a lektory úspěchu nebo upozorňuje na nemorální chování youtuberů.

Abyste Mikýřovu pouť po internetu lépe pochopili, doporučujeme kromě sledování jeho pořadu na Mall.tv nebo YouTube taky velký rozhovor ve Forbesu, ze kterého přinášíme malou ochutnávku.

Martine, proč to všechno děláte?

Člověk kolem sebe neustále vidí spoustu věcí, které mu nesedí, a chce na ně upozornit. Ať už je to manipulace, nebo mazání medu kolem pusy, kterých se videa tematicky týkají. To je něco, co mě vždy rozčilovalo. A humor je strašně skvělý nástroj, jak marketingové pohádky a vestavěné příběhy, s jejichž pomocí se podvodníci snaží lidem něco prodávat, zbořit.

Při vší úctě, kdyby si někdo vaše video pustil bez zvuku a bez znalosti, oč jde, dost možná by si řekl jen: WTF?! Proč jste se rozhodli pro takový vizuální styl?

Mě dlouhodobě baví zahraniční komediální pořady Internet Historian, Tim and Eric Awesome Show, kde čerpám největší inspiraci. Už dříve jsem nicméně ve stejném stylu dělal jednu greenscreenovou reklamu a hrozně mě to chytlo. Když mě později na základě mého prvního pořadu, Mikýřova prkenného přehledu (předchůdce MÚPI, ve kterém Mikýř glosoval dění ve snowboardové komunitě, pozn. red.), oslovil Vilda Franěk z Mall.tv, bylo zřejmé, jak bude MÚPI vypadat.

Je podle vás bláznivý vizuál to, co lidi baví na vaší tvorbě nejvíc?

Snažíme se to analyzovat a vždycky nakonec zjistíme, že to je něco jiného, než jsme si původně mysleli. Ale vím, že se lidem líbí, když jsou naše videa informativní, je za nimi obsáhlý research, jsou srozumitelná a mají dobrý příběh. A do každého dobrého příběhu patří dobrý záporák.

Je něco, do čeho byste se nepustil?

Neprezentoval bych veřejně nedohledatelné věci, a že se na mě občas obracejí lidé s tím, že jim někdo něco udělal a mají pro to důkazy. Jinak si myslím, že neexistuje hloupé téma, ale pouze hloupé přístupy k nim.

Existuje téma, které byste chtěl dělat, ale musíte k němu ještě dozrát?

Cítím, že mám rezervy v čisté satiře. Kolikrát jsem se snažil dělat něco, co bylo inspirované anglickým kanálem Onion Network, kde nerozpoznáte jimi zpracovaná témata od běžného zpravodajství a balancují na tenké hraně, kdy by to klidně mohla být realita. To považuju za nejvyšší formu satiry, kterou je možné dělat. A tomu jsem zatím na míle daleko.

Kdo je podle vás Mikýř?

Bavič. Celý můj život humor vždycky prosakoval do všeho, co jsem dělal, ať už to byla videotvorba, nebo už předtím snowboarding. Plus nemám problém do Mikýře promítnout své osobní názory.

Jaký typ baviče jste? Ten stále veselý a hravý, nebo je to spíš vaše role?

Nejsem moc dobrý improvizátor, baví mě nad věcmi přemýšlet delší čas, zpracovat je. A to mi snad jde.

Loni jste se snažil kampaní #endikurvakvolbam přesvědčit mladé, aby šli volit. Chystáte v budoucnu další politická témata?

Nerad bych náš pořad přepolitizoval. Rozhodně tak nebudeme dělat nic na pravidelné bázi, nebude z toho týdenní politická show. Primárně chceme shrnovat větší celky, jako třeba prezidentskou kampaň, kterou plánujeme určitě glosovat.

Vývoj situace kolem příští hlavy státu mě naprosto fascinuje. Je nesmírně vtipné sledovat, kdy, kdo a v jaký moment ohlásí svou kandidaturu, jak se čeká do poslední chvíle, zatímco všichni na kilometry dopředu stejně vědí, co se bude dít…

Celý rozhovor si můžete přečíst v únorovém Forbesu 2022.

The post Když humorem ovlivníte volby. Nahlédněte do hlavy Martina Mikysky alias Mikýře appeared first on Forbes.

I zdánlivě nenápadný geopolitický tah může být velmi výmluvný. Snaha vytlačit Litvu z mezinárodních dodavatelských řetězců je jedním z mnoha témat, která v posledních týdnech a měsících rezonovala v souvislosti s Čínskou lidovou republikou. Jde o další skvělý příklad silného vlivu nejlidnatější země světa na globální byznys.

Takové počínání je totiž zcela v rozporu se základními pravidly obchodního styku a principy Světové obchodní organizace (WTO). Celý spor se přitom klasicky točí okolo diplomatických vazeb mezi pobaltskou zemí a Tchaj-wanem, který si Čína dlouhodobě nárokuje.

Země s populací přes 1,4 miliardy obyvatel a dynamicky rostoucím HDP si mohla dovolit nevyvíjet na Litvu tlak napřímo, nýbrž skrze velké zahraniční společnosti – což jen dokazuje její zásadní roli v kontextu globálního trhu.

S podporou státu navíc v Číně v posledních letech vznikla řada velkých hráčů typu Alibaby, Tencentu nebo Huawei, kteří už dnes zásadním způsobem hýbou světovým byznysem. Zůstává však řada otázek, z nichž některé mají také etický rozměr, vztahující se k čínskému porušování lidských práv, mapovanému organizacemi jako Amnesty International nebo Human Rights Watch.

„Lepší pochopení domácího čínského trhu a principů, na kterých tato země funguje, může českým podnikům pomoci lépe porozumět potenciálním obchodním partnerům, a tím může přispět i k připravenosti pro vzájemné obchodování,“ vysvětluje Aleš Červinka, vedoucí zahraniční kanceláře agentury CzechTrade v Šanghaji.

Sestavili jsme proto několik bodů, které představí současné dění na čínském trhu a možné příležitosti pro české podniky.

Made in China 2025

Ambice Číny pro aktuální pětiletku (2021 až 2025) nejsou malé. Do konce tohoto období chce tamní vláda v rámci programu Made in China 2025 dosáhnout 70procentní míry samostatnosti v oblasti vývoje a výroby vyspělých technologií typu umělé inteligence, biotechnologií či elektromobilů s autonomním řízením.

S tím pak souvisí i budování silných technologických společností s přesahem na globální trhy.

Hlavní témata 14. pětiletky

Upřednostňování kvality růstu před kvantitou růstu
Budování Číny v soběstačnou technologickou a výrobní velmoc
Urychlení směřování k nízkouhlíkové ekonomice s cílem pomoci dosáhnout cílů v oblasti klimatu na období 2030/2060
Dosažení „společné prosperity“ prostřednictvím nových strategií revitalizace venkova a urbanizace
Pokračovat v postupné liberalizaci podnikatelského prostředí
Posílení vedoucí role Číny v regionální a globální ekonomické správě

China Standards 2035

Dalším podobně ambiciózním vládním programem je China Standards 2035. Jedná se o plán pro čínskou vládu a přední technologické společnosti, aby stanovily globální standardy pro vznikající technologie, jako je například 5G internet.

Touto cestou se Čína snaží stát globálním lídrem v oblasti high-tech inovací. China Standards 2035 si přitom klade za cíl pokrýt normy týkající se nejen kritických technologií, ale také různých odvětví, jako je zemědělství a výroba.

V Číně je v řadě odvětví úzce provázaná politika s byznysem. Výše uvedené plány a vládní programy ovlivňují chování řady čínských společností, ale propisují se také do geopolitické situace, jak ukázaly například mezinárodní kauzy kolem společnosti Huawei.

Negative List

Svou „černou listinou“ zahraničních investic si komunistická vláda ponechává možnost kontroly a dohledu nad svými strategickými odvětvími. Omezením čelí média, energetika, IT a telekomunikace, zemědělství, tabákový průmysl, veřejná doprava, výstavba letišť, sociální průzkumy, zdravotnická zařízení a odvětví povinného a předškolního vzdělávání.

Obecně jsou zahraniční investice v průmyslových odvětvích zakázány, pokud:

Ohrožují národní bezpečnost země nebo vojenská zařízení
Poškozují veřejný zájem
Poškozují životní prostředí
Brání ochraně a rozvoji půdních zdrojů
Nebo používá jedinečnou technologii, která je majetkem Číny pro výrobní účely.

Vzhledem k pozvolnému snižování položek seznamu – za poslední rok byl jejich počet snížen z třiatřiceti na jednatřicet – se bude zahraničním firmám za určitých podmínek nabízet stále více příležitostí i v těchto strategických odvětvích. Je tedy dobré tyto změny bedlivě sledovat.

Joint Venture

Odvětví, která podle negative listu čelí omezením, mohou být v určitých případech pro zahraniční investory stále přístupná. Podmínkou je kupříkladu vytvoření společného akciového nebo družstevního podniku s čínským partnerem.

Tato povinnost se do roku 2022 vztahovala také pro zahraniční automobilky. První takovou, které bylo povoleno založit si společnost plně ve svém vlastnictví, však byla už před čtyřmi lety Tesla – tehdy dostala od čínské vlády výjimku.

Nové nařízení může vést rovněž k tomu, že se jeden partner pokusí společný podnik plně převzít do svého vlastnictví. Zahraničním automobilkám by tím odpadlo dělení zisku a sdílení technologie s místními partnery.

Místní partneři by pak po opuštění joint venture či kompletním odkupu podílu od zahraniční automobilky mohli využít získané zkušenosti a technologii pro svou vlastní značku. Je totiž poměrně časté, že ve stávajících společných podnicích panují mezi partnery spory ohledně dělení zisku a sdílení technologií.

Po odstranění této překážky by se mohly do Číny, která je v současnosti největším automobilovým trhem na světě, pokusit vstoupit nadějné zahraniční automobilové startupy. Předpokladem pro samostatnou investici bez místního partnera je však silné kapitálové zázemí a připravenost na specifika čínského prostředí s častými regulacemi i velkou konkurencí ze strany neustále se zlepšujících čínských automobilek.

Omezení v době pandemie

Obtížné získání vstupního víza, po příletu povinná třítýdenní karanténa na hotelu, dvojí testování v ČR i na jednom povoleném přestupu, nízký počet mezinárodních letů a jejich časté rušení… Vše vede k tomu, že se zástupci českých firem nemohou osobně setkávat se svými čínskými obchodními partnery.

Současné šíření covidu v Číně vede k častým uzávěrám a masivnímu testování celých měst či přístavů, což ovlivňuje nákladní dopravu a spotřebitelskou poptávku, která se ještě více přelévá z kamenných obchodů do online prostředí. V poslední době se navíc komplikuje i vnitrostátní cestování mezi jednotlivými provinciemi, narušující místní dodavatelské řetězce i mezinárodní přepravu.

Za současného stavu tak mají největší výhodu ty české firmy, které mají v Číně vybudované své zastoupení s vlastními zaměstnanci, případně firmy prodávající své produkty skrze e-commerce.

Pandemický exodus

Počet zahraničních pracovníků se na pevninské Číně neustále snižuje vlivem proticovidových opatření, neustále se zvyšujícím životním nákladům a zmíněným příjezdovým podmínkám. Snižuje se také počet zahraničních studentů.

Mnoho zahraničních manažerů a manažerek, kteří odjeli z Číny, se nyní nemohou vzhledem k nastaveným příjezdovým podmínkám vrátit. Řada z těch, kteří v Číně zůstali, je pak odloučená od svých rodinných příslušníků. Velké množství se proto rozhodlo opustit zemi natrvalo.

Zahraniční společnosti mají nyní problém nalézt vhodné kandidáty pro své čínské pobočky. Pokud budou nastavené příjezdové podmínky pro vstup do Číny pokračovat, ovlivní to samozřejmě jejich obchodní aktivity na tamním trhu.

Odvětví, která mají aktuálně pro český byznys největší potenciál

Spotřební zboží (sklo, sportovní výrobky, výrobky pro děti a matku, kosmetika, luxusní produkty)
Potraviny a nápoje (organické potraviny, pivo, víno, minerální vody, lihoviny, mléčné produkty, cereálie, vitaminy, cukrovinky, dětská výživa, doplňky stravy)
Zdravotnictví (lůžka, zdravotnická zařízení, léčiva, genetika, biotechnologie)
Enviromentální technologie (technologie na čištění vody, vzduchu, půdy, recyklace, třídění odpadů, nanotechnologie, biotechnologie)
Letecký průmysl (malá letadla, letecké motory, záchranné systémy, avionika, vybavení letišť, výcvik pilotů, design letadel)
ICT/elektronika (vybavení pro smart cities, trh s mobilním softwarem, IoT, umělá inteligence, elektromobilita, autonomní řízení, baterie a úložiště energie, mobilní hry, green buildings, polovodiče, nové materiály)
Služby (výzkum a vývoj, design, vývoj her, IT, finance, architektura, cestovní ruch, logistika, vzdělávání)

The post Rudý byznys. Mělo by vás zajímat dění v moderní Číně? appeared first on Forbes.

Ve velikosti je síla. Přesně to si uvědomuje zakladatel Creative Docku Martin Pejša a přesně proto rozjel novou éru své společnosti. Nebude už jen ve jménu organického růstu, místo toho má pořádnou chuť na nákupy.

První dva už má Creative Dock, který pomáhá firmám s digitalizací a vyvíjením inovací a startupů, za sebou. Na konci roku koupil za desítky milionů korun švýcarskou inovační agenturu Sparkworks, o pár týdnů později podobnou sumu investoval do berlínské firmy Rohrbeck Heger, která se věnuje predikcím budoucnosti.

Co dál? Ověřit v praxi, jak se tyhle dva nákupy povedly, a pak dupnout na plyn. „Na prvních dvou akvizicích si chceme vyzkoušet, že to funguje. Mezitím ale vybíráme další firmy, máme rozjednané tři možné akvizice. Ve chvíli, kdy uvidíme, že to funguje, pojedeme celkem strojově,“ říká Martin Pejša, který Creative Dock založil před deseti lety.

Teď sedí v křesle v horním patře budovy Expo 58 na Letné s výhledem na celou Prahu, kde Creative Dock nově sídlí. Má důvod k úsměvu. Z projektu, kterému na začátku moc lidí nevěřilo, je dnes zisková firma s ročním obratem 700 milionů, víc než 400 zaměstnanci a pobočkami v devíti evropských zemích, mezi jejíž zákazníky patří v jednu chvíli přibližně dvacet nadnárodních firem.

Právě s posílením zahraniční expanze úzce souvisí nákupy, na které má firma připravené nižší desítky milionů eur. Většina společností, které by Pejša rád získal – a jak říká, vždy bude kupovat jen celé firmy, ne pouze jejich podíly – je v zahraničí. Mimochodem už teď přichází sedmdesát procent příjmů Creative Docku ze zakázek mimo Česko. Největší pozornost Pejša nyní upírá na Německo a Francii, ale pak i na jih Evropy a země Beneluxu.

Tím se vracíme k úvodu článku. Velikost a silné vazby v celé Evropě je to, k čemu Creative Dock míří. „Zažili jsme, že jsme měli na dosah zajímavou zakázku, ale nakonec z toho sešlo, protože v očích globální firmy jsme třeba nebyli dost velcí nebo dost relevantní v dané zemi. To vidíme typicky ve Francii. Když si někdo chce nechat postavit banku, nebude se bavit s týmem o třiceti lidech,“ vysvětluje dva klíčové důvody pro změnu své strategie Pejša.

Do pěti let proto chce z Creative Docku pomocí akvizic udělat evropského lídra, o kterém budou vědět CEO globálních firem z celé Evropy a který se chce vedle tradičních konzultantských a IT firem prosadit s novým modelem rozvoje byznysu. V objemech chce být srovnatelný s dnešními zakázkami BCG nebo Accenture, ale s ambicí dělat je komplexněji. V praxi to znamená nejen konzultovat, ale i reálně uvádět nové podniky na trh.

Pomoct tomu má i jasnější zaměření Creative Docku, který původně byl „pro všechno“. Jeho lidé zkrátka vymýšleli inovace a startupy pro firmy napříč obory. V poslední době se ale i tohle mění.

„Přirozeně jsme přišli na to, že když se zaměříme na menší část průmyslu a ta bude srdcem firmy, bude to fungovat lépe. Dneska nám bankovnictví a pojišťovnictví dělá asi 60 až 70 procent obratu, tak by to mělo i zůstat,“ říká Pejša. Zbývajících třicet procent pak má být pro objevování nových oborů, teď se například začíná po Evropě hodně dařit v retailu, energetice a průmyslové výrobě.

Třetí důvod, proč má Creative Dock velký nákupní apetit, spočívá v ambici rozšířit své dovednosti. Příkladem může být zmíněná berlínská firma Rohrbeck Heger, kterou Creative Dock koupil na začátku roku.

Pro své klienty připravují předpovědi pravděpodobnosti vývoje různých scénářů, a to na pět až deset let. Ačkoli se jedná o malou firmu, mezi její zákazníky patří takoví obři ekonomiky, jako je třeba Lufthansa, Bosch, Adidas nebo Mercedes. Většinou jde ale o krátkodobé zákazníky – nechají si udělat prognózu a pak s ní nakládají dál sami.

Právě tohle chce Pejša otočit a díky know-how Creative Docku rovnou firmám nabídnout dlouhodobou spolupráci a na základě prognóz s nimi pracovat na vývoji nových projektů.

Creative Dock má za sebou přes sedm desítek dokončených projektů, včetně známých jmen jako třeba Zonky stavěné pro Home Credit nebo sdílení aut HoppyGo pro Škodovku. A nyní se oklepává z dopadů pandemie.

Sice si po celou dobu společnost udržela zisk, ale jak Pejša říká, pandemie ji dost zpomalila. „Vzalo nám to růst, ale zase jsme se díky tomu mohli líp zorganizovat,“ říká muž, který byl před založením Creative Docku na postu obchodního ředitele Vodafonu.

Ve výsledku ale vidí dopad pandemie na svůj byznys pozitivně. Na konci minulého roku se totiž firmy, které do té doby váhaly, rozhodly naplno jít do digitalizace. „Covid naprosto překopal jejich pohled. Hodně se rozjela poptávka, máme rekordní čtvrtý kvartál minulého roku a teď první bude zase ještě lepší,“ říká Pejša.

Letos tak čeká, že Creative Dock i díky akvizicím navýší obrat v řádu stovek milionů korun, a hlavně, že i díky oživení a růstu bude moct naplno rozjet svůj nákupní apetit s cílem vytvořit skutečně evropského hráče.

The post Musíme být velcí, říká šéf Creative Docku a chystá se na pořádné nákupy v Evropě appeared first on Forbes.

Jestliže se budete procházet po poděbradské kolonádě, dost možná nakonec skončíte v některém z jeho podniků. Místní gastropodnikatel Tomáš Vrba v centru lázeňského města vlastní špičkovou restauraci, řemeslnou pekárnu, poctivý hostinec či butikový hotel. Nově své impérium rozšířil také o zámecký penzion a bistro u řeky.

Bývalý instalatér, kterého do pohostinství zaválo rodinné neštěstí a touha po životní změně, o sobě říká, že rád vytváří místa k setkání. Aktuálně – i s posledními přírůstky – jich jeho skupina La Place čítá už osm a není vyloučené, že v budoucnu přibudou další.

„Zastávám názor, že když se vytvoří krásné místo, dá se mu pražský servis a poděbradské ceny, musí fungovat i mimo území metropole,“ tvrdí jednačtyřicetiletý rozjařený chlapík, který se netají inspirací v pražském Ambiente Tomáše Karpíška.

Čtyřhvězdičkový Zámecký penzion i Bistro U Lupiče, které najdete na soutoku řek Labe a Skupice, Vrba otevřel navzdory nejistotě, jež segment horeca bezmála dva roky svírá. Věří totiž, že sezona trvající zpravidla od jara do podzimu bude skvělá a slabší období způsobená částečnými vládními restrikcemi mu vykompenzuje.

„My měli loni fantastické léto,“ pochvaluje si byznysmen návštěvnost, kterou z osmdesáti procent tvoří Češi, ať už místní obyvatelé, nebo lidé z ostatních koutů republiky.

„Navíc penzion a bistro, které jsme v portfoliu dosud neměli, krásně zapadnou do skupiny, aniž by si navzájem konkurovaly s dalšími podniky,“ dodává.

Podle jeho počátečních propočtů by se obrat La Place – i díky nově spuštěným provozům – mohl letos vyšplhat na 130 až 140 milionů korun. V minulém roce gastronomická skupina utržila přibližně sto milionů, když ji negativně ovlivnila přetrvávající pandemie.

Penzion v historické části zámku Poděbrady, který i s ohledem na požadavky památkářů Vrba rekonstruoval téměř dva roky, nabízí dvanáct rozličných útulných pokojů, v nichž vynikají původní dřevěné trámy. Součástí ubytovacího zařízení je také privátní wellness zóna s vířivkou a saunou či masážní salonek pro nespočet relaxačních procedur.

Bistro U Lupiče, nejmladší člen La Place, představuje místo, o němž jeho majitel dlouho snil – prosklená stavba s rozlehlou terasou a výhledem na vodu, ideální pro letní večery s grilováním či zimní večírky. Stojí hned vedle populární cyklostezky, takže si k němu najde cestu i velké množství náhodných kolemj(e)doucích.

Zámecký Penzion Poděbrady
Zámecký penzion Poděbrady
Zámecký penzion Poděbrady
Bistro U Lupiče
Bistro U Lupiče
Bistro U Lupiče

První podnik, Café Oliver, otevřel Tomáš Vrba v roce 2010. S cílem uživit se a v domnění, že půjde o nejsnáze vydělané peníze. Naivní představa, že „hospodu umí provozovat každý pitomec“, ale brzy vzala za své. „Teď už vím, že to není o tom vzít večer peníze z kasy a jet si koupit oblečení do obchoďáku,“ říkal před více než rokem v obsáhlém rozhovoru pro Forbes.

Kavárnu inspirovanou francouzskou kuchyní a atmosférou postupně doplnil o noční bar Charles Bar, zážitkovou restauraci Cucina, čtyřhvězdičkový Mamma’s Boutique Hotel, hospodu moderního střihu Náš Hostinec, Vilémovo pekařství a naposledy právě Zámecký penzion a Bistro U Lupiče.

The post „Poděbradské Ambiente“ se rozrůstá. La Place otevírá penzion na zámku a bistro appeared first on Forbes.

Největší česká vodíková trefa se podařila v Americe. Strůjci miliardové investice poprvé podrobně popisují, jak nabourali americký vodíkový trh, uzavřeli transakci snů s Plug Power – a taky jaké jsou jejich další vodíkové plány.

Vezmete kus zinku, dáte ho do zkumavky a polijete kyselinou chlorovodíkovou.

Unikající plyn, jehož vznik se projevuje bubláním směsi, jímáte hadičkou do připravené misky. Tu opatrně vezmete a přiložíte k ní zapálenou sirku. Vyšlehne modrý plamen a ozve se pořádná rána. Důkaz, že se vám chemickou reakcí podařilo vyrobit vodík. Plyn, kterému energetičtí vizionáři věští velkou budoucnost.

Díky vodíku se pořádná rána, navíc na atraktivním americkém trhu, povedla i skupině českých investorů sdružených kolem fondu Hydrogen1. Rána, jejíž hodnota se aktuálně počítá v miliardách korun. Stejná skupina teď hlásí otevření nového fondu Hydrogen2 a rozhlíží se po příležitostech, jak ji zopakovat doma, v Česku. Protože jedno je jisté: doba vodíková začala a vyplatí se být u toho.

Nejprve se ale vraťme o necelých šestnáct let zpátky, na začátek té první, americké kapitoly příběhu. Jak čtenář jistě tuší, banální školní pokus by k miliardovému úspěchu samozřejmě nestačil.

„Celé to vzniklo v restauraci Kogo, kde mi v roce 2006 Vladimír Prerad předestřel záměr na výrobu vodíku z odpadního plynu,“ začíná vyprávět Ladislav Ornst. Tentokrát nikoli nad talířem pasty ve známém pražském podniku, kde se možná uvařilo víc byznysových dealů než těch špaget, ale skrze obrazovku počítače z domácí covidové karantény.

S Čechoameričanem Preradem se Ornst seznámil jako se zástupcem amerických investorů, kteří na přelomu milénia pronikali na evropský energetický trh – Ornst tehdy se svojí konzultační společností SI Corporate Finance pomohl zafinancovat čtyřapůlmiliardový nákup Czechpol Energy.

„Vladimír měl už zkraje tisíciletí sen o vodíkové ekonomice, o které se tehdy dost mluvilo, ale horizont nástupu vodíkového boomu se stále odsouval,“ vzpomíná Ornst, který se sice tou dobou pohyboval na kapitálových trzích a ve finančním poradenství, vzděláním byl ovšem energetik. A ve vodíku viděl obrovský potenciál.

„Celý život je otázkou energie. Pohyb je jen energie potřebná na přesun jakéhokoli břemene z místa na místo. Potřebujeme ji pořád stejnou, ať už ji vyrábíme z plynu, nafty, vodíku, či čehokoli jiného. Co už není konstantní, je efektivita těch zdrojů,“ argumentuje Ornst.

The post Češi vydělali stovky procent na americkém vodíkovém trhu. Co chystají doma? appeared first on Forbes.

Společnost Bike Fun International (BFI) ze skupiny Consillium miliardáře Tomáše Němce přišla při loupeži na dálničním odpočívadle v Německu o důležité díly pro výrobu kol v hodnotě 250 milionů korun. To největšímu českému výrobci jízdních kol způsobí značné komplikace a výroba se u některých modelů zpozdí až o rok.

Uloupené komponenty Shimano jsou klíčové pro stavbu téměř 10 tisíc kol. Incident se navíc stál v období, které je už tak složité, protože dodávky jednotlivých komponent stagnují. Ze skladových zásob či od alternativních výrobců je firma schopna aktuálně nahradit jen část komponent. Podobnou situaci firma ještě nezažila.

„Dokonce i Shimano se s cíleným vykradením zásilky v podobném rozsahu nesetkalo. Doufáme, že vzhledem k nedostatku dílů se tyto případy nebudou opakovat, protože i přes veškerá opatření, která máme nastavena, nám ztrátu a hlavně reputaci za pozdě dodaná kola žádné pojistné krytí nevyrovná,“ říká ředitel dodavatelského řetězce společnosti Petr Krkoška.

Bike Fun International vyrábí ročně více než 150 tisíc kol a elektrokol a dosahuje obratu okolo dvou miliard korun. Zájem o jízdní kola během pandemie rapidně vzrostl. Kvůli nedostatku dílů se však dodací lhůty nových kol ke koncovým zákazníkům posunuly v některých případech až na dva roky.

„Situace výrobců kol je na celém světě opravdu složitá. Vypořádáváme se na jedné straně s obrovskou poptávkou, ale na straně druhé s ještě větším nedostatkem komponent, způsobeným mnoha faktory,“ doplňuje Krkoška.

Z kamionu naloženého drahými díly pro výrobu kol a elektrokol zbylo firmě devět krabic s komponentami nižších tříd. Výroba některých modelů se tak zpozdí takřka o rok, jelikož pro mnoho dílů z této zásilky neexistuje na trhu jiná alternativa.

Německá policie se událostí zabývá a firma měla náklad pojištěný. Ušlý zisk společnosti však pojistka nenahradí. Dopad na výrobu je podle marketingového manažera společnosti Jana Butaly obrovský. Loupež podle něj provedla dobře organizovaná skupina, která podle všech ukazatelů musela mít celou akci dobře naplánovanou.

„S největší pravděpodobností totiž kamion sledovala již od nakládky, zloději počkali na nucenou odpočinkovou pauzu řidiče a poté jej pachatelé uspali plynem vpuštěným do kabiny. Nakonec zamaskovali důkazy v nákladním prostoru hasicím přístrojem, aby znemožnili zajištění stop,“ vysvětluje Butala.

Zájem o jízdní kola během pandemie rapidně vzrostl. Kvůli nedostatku dílů se však dodací lhůty nových kol ke koncovým zákazníkům posunuly v některých případech až na dva roky. Svou roli podle Butaly sehrála kromě celosvětové pandemie i zdánlivě krátká krize způsobena uvíznutím kontejnerové lodi v Suezském průplavu, na které měla řada výrobců svůj materiál.

The post Velká cyklistická loupež. Bike Fun Tomáše Němce přišel na německé dálnici o díly za 250 milionů appeared first on Forbes.

Když se Daniel Ryška před čtyřmi lety dostal do výběru Forbesu 30 pod 30, bylo mu dvacet šest let. Tehdy dostal za úkol nastartovat skomírající síť restaurací Burger King v Česku a na Slovensku. Uspěl – a během pár měsíců měl na starost ještě Bulharsko a Rumunsko.

Konec loňského roku přinesl členovi našeho výběru dvě životní změny. Narození prvního dítěte a povýšení v rámci společnosti AmRest, která ve středoevropském regionu provozuje značky KFC, Starbucks, Pizza Hut nebo právě Burger King. Nově se stal brand prezidentem posledně jmenované a členem globálního týmu AmRestu, sídlícího v Madridu.

Znamená to, že se budete stěhovat?

Stěhování neplánujeme. Vzhledem k tomu, že mám na starost středoevropské země, můžu fungovat z Prahy. Občasné cesty do Madridu, kde máme centrálu, by měly stačit.

Před pandemií jste v rámci restaurací Burger King počítali s tím, že do roku 2024 budete mít ve středoevropském regionu do konce roku 2023 dvě stě poboček, v Česku padesát až šedesát. Jaká je situace teď?

Po první vlně covidu jsme horizont roztáhli do roku 2024. Málokdo ale čekal, že přijde několik dalších několik vln, takže teď je horizont posunutý na rok 2025. Aktuálně máme třiadevadesát poboček Burger Kingu a minimálně patnáct jich chce během letoška otevřít. V Česku jsme na třiceti a plán pro tento rok počítá s dalšími šesti.

Jak jste přestáli pandemickou dobu?

Když vezmeme restaurace, které byly otevřené v roce 2019 a srovnáme je rokem 2021, jsme jedna z mála značek v rámci celé firmy, která dokázala udělat větší tržby.

Čím to bylo?

Dramaticky se u nás zvedla průměrná cena objednávky přes rozvážku a objednávky mimo restauraci nám vyskočily z jedenácti na třicet procent. Jednoduše platí, že když už si někdo objednává jídlo prostřednictvím delivery služby, utrácí víc.

Omezení spojená s covidem-19 postupně mizí . Co čekáte, že se bude dít dál?

Předpokládáme, že náš růst bude akcelerovat mnohem silněji. Když jsme byli schopni růst během dvou let pandemie, bylo by špatně, kdyby se nám to samé nepovedlo za normální situace. Momentálně se děje to, že lidé se nám vrací zpátky do restaurací, ale rozjetý delivery byznys nepadá.

Plánujete přidávat další restaurace. Je na na ně v Česku s ohledem na silnou konkurenci ještě místo? Jak KFC, tak McDonald’s mají už přes stovku restaurací…

Nedávno jsme si na to dělali průzkum a našli jsme sto devět míst, kde bychom v Česku mohli nové restaurace ve střednědobém horizontu otevřít.

Kde ta místa jsou?

Primárně jsou u frekventovaných silničních tahů. Obrovský boom pak vidíme u menších retailových parků v městech s více než třiceti tisíci obyvatel. Primárně cílíme na to, abychom devadesát procent nových podniků otvírali jako drive-thru restaurace.

Velká obchodní centra už tolik netáhnou?

Víme o dalších třech čtyřech, kde bychom chtěli být, ale nejsou prioritní. Zajímají nás místa, kde můžeme být svými pány. Když jsme mimo obchodní centrum, je to naše restaurace, naše sezení a my si určíme, jaká bude otevírací doba.

Zároveň vidíme, že takový typ podniku nám generuje největší dlouhodobý růst, největší tržby a největší profitabilitu. Právě drive-thru restaurace nám v covidu pomohly tuhle extrémně těžkou dobu překonat.

V roce 2019 jste na trh uvedli rostlinné maso, které nabízíte jako alternativu namísto hovězího. Jaká je jeho budoucnost?

V nabídce je pořád a nabídka produktů s ním se bude se rozšiřovat. V plánu máme, že v rámci jakéhokoliv produktu si bude možné hovězí maso vyměnit za rostlinné.

Takže zájem o něj je.

Dnes rostlinné maso tvoří pět až šest procent prodejů. Z pohledu tržeb by tak letos mohlo dělat až kolem padesáti milionů korun. Hlavně ale vidíme, že dlouhodobě, řekněme za nějakých pět let, je prostor se dostat na podíl dvaceti až pětadvaceti procent. Alespoň taková je zkušenost na vyspělých trzích směrem na západ. Je tak téměř jasné, že tento trend přijde i k nám.

Budete nabídku rostlinných mas rozšiřovat?

Loni jsme začali prodávat rostlinné nugety a letos před létem přidáme další alternativu kuřecího masa.

Když jste začali prodávat rostlinné maso, řešilo se, že není zajímavé pro vegetariány, protože ho připravujete na grilech, kde se opéká i hovězí maso. Neplánujete změnu?

Provozně to není úplně možné. I proto o našem nemasu neříkáme, že je vegetariánské nebo veganské. Tvrdit to budeme moct u kuřecího rostlinného masa, protože tam se dá smažení oddělit a tuk máme jenom rostlinný. Slibujeme si od toho, že by nám to k nám mohlo přivést zase další zákazníky.

Jak je to s cenami rostlinného masa?

Oproti stejnému produktu s masem jsou dražší. Jednoduše proto, že se neprodávají v takovém objemu. I my je od dodavatelů nakupuje dráž. Stojí nás o zhruba o patnáct procent víc. Rozdíl se ale snažíme do zákaznické ceny moc nepromítat. Na pokladně je tak rozdíl v řádu pár korun.

Rozhodli jsme ho z větší části absorbovat sami, protože nám to přivede nové zákazníky, kteří by možná jinak ani nepřišli. Ti si pak kromě burgeru s rostlinným masem objednají třeba ještě salát, pití nebo další produkty a nám se pak dotace do rostlinného masa přinejmenším sníží.

Segment fastfoodů během pandemie mnohem víc sázel na digitalizaci. Aplikace v mobilu nebo digitální kiosky v restauraci jsou dnes nezbytnost. Přizpůsobili jste se i vy?

Máme aplikaci, kterou jsme zprovoznili loni v červnu. Při spuštění jsme přes ni nabídli výrazné slevy na některé produkty, abychom přilákali nové uživatele. Těch jsme takhle během krátké doby přilákali ke stovce tisíc. Většina z nich přitom zůstala v aplikaci aktivní.

A samoobjednávací kiosky?

Ty zažívají naprostý boom. Na některých restauracích přes ně získáváme až osmdesát procent tržeb. Navíc útrata u nich je oproti objednávce u kasy v průměru až o třetinu vyšší.

Co k nim zákazníky tolik táhne?

Důvodů je několik. V restauraci je jich víc než pokladních, takže zákazník přijde do restaurace a jde často rovnou ke kiosku, protože má pocit, že je to rychlejší. Pravdou ale je, že když sám začne detailně zkoumat naši nabídku, obvykle mu to zabere delší dobu, než kdyby si objednal u kasy.

Část zákazníků pak oceňuje, že mají na výběr větší klid, protože za nimi nikdo nestojí ve frontě. A je tu i skupina těch, pro které může být problém, že naše produkty mají anglické názvy. U kiosku nemusí řešit, jak je správně vyslovit.

Nespěje to k tomu, že kiosky úplně nahradí zaměstnance na pokladnách?

Ten trend takový jednoznačně je. Už brzy chceme otevřít restauraci, kde se bude objednávat jen přes digitální kiosky. Maximálně u nich bude jeden asistent, který bude k dispozici pro případné otázky nebo pomoc s objednávkou.

Znamená to, že pokladní budete propouštět?

Díky kioskům jsme schopni přijmout víc objednávek a odbavit víc zákazníků. Proto počítáme spíš s tím, že se zaměstnanci přesunou na jinou pozici. Budeme je potřebovat.

The post Trend rostlinného masa přijde i k nám, říká muž, který nakopl Burger King v Česku appeared first on Forbes.

Loňský rok začal pro majitele softwarové firmy Unicorn, příjemně. Vladimír Kovář dostal dvoumístný vrtulník, který si sám pilotuje. Jeho firma pak rokem 2021 proletěla bez zaváhání. Meziročně na tržbách vyrostla o patnáct procent a poprvé prolomila hranici pěti miliard korun.

Celá skupina společnosti Unicorn, která zaměstnává přes dva a půl tisíce lidí a mezi její klienty patří přes 1100 firem z osmadvaceti zemí světa, loni utržila 5,541 miliardy korun. Vladimír Kovář výsledné číslo pro Forbes okomentoval se svým typickým nadhledem: „Dokud to nebude padesát miliard, je to pořád legrace”.

Miliardář loni rozšířil portfolio firem Unicornu dvěma akvizicemi. Koupě divize TelcoOSS od firmy Intelis posílila Unicorn v oblasti telekomunikací a na podzim pak rozšířil svůj rostoucí byznys v oblasti elektromobility: jeho dceřiná společnost ChargeUp koupila rostoucí společnost Elexim eMobility. Ta se zabývá dodávkami dobíjecích stanic pro elektromobily a momentálně dodává stovky kusů měsíčně

Právě tenhle byznys Kovář při hodnocení loňského roku vyzdvihl. ChargeUp ve švédském Göteborgu vyhrál a během čtvrt roku dotáhl veřejnou zakázku na software pro řízení nabíjení elektromobilů. Firma tak ve více než půlmilionovém městě umožnila připojení zhruba patnácti stovek veřejných i soukromých nabíjecích stanic elektromobilů.

„Je to projekt, ze kterého mám největší radost. Jednak je to naše moderní cloudové řešení, které skvěle funguje, ale stejně mě těší, že jsme s ním vyhráli tendr v naprosto skvělém a extrémně silném konkurenčním prostředí, které je ale zároveň tak férové, že se o tom každému podnikateli z naší kotliny musí zdát,“ popisuje Kovář.

„Když tak Unicorn z České republiky ve Švédsku porazí švédské firmy, je to úžasné,” pochvaluje si.

Unicorn prostřednictvím dceřinky ChargeUp oslovuje i firmy naskakující na vlnu elektromobility. V září firma zvítězila ve výběrovém řízení na dodávku komplexního řešení pro slovenskou pobočku kurýrní firmy DPD.

Její součástí je dodávka desítek dobíjecích stanic a potřebného softwaru pro jejich fungování. Ve službách ChargeUpu navíc Kovář s ohledem na globálně rostoucí segment elektromobility vidí obrovský potenciál.

Jen ve Skandinávii podle něj může být kolem stovky dalších měst, potřebujících stejné řešení jako Göteborg. „Naše služba ale samozřejmě může fungovat v celé Evropě,” dodává šéf Unicornu.

Do managementu firmy ostatně nechal pořídit elektromobily a dobíjecí stanice vznikla mimo dalších míst spojených s Unicornem také u krkonošské boudy Petrovka, stojící v nadmořské výšce 1288 metrů – výš už v Česku žádná dobíjecí stanice pro automobily není.

Kovářovy letošní plány? „Zase bychom chtěli čísla zvednout o deset procent, a když to dobře půjde, tak o patnáct,” plánuje byznysmen, jehož aktuální hodnotu majetku Forbes loni ocenil na čtyři miliardy korun.

The post Poprvé přes pět miliard. Kovářův Unicorn hlásí výsledky a šlape do elektromobility appeared first on Forbes.

Jak je na tom český průmysl, stavebnictví a jaká je bilance zahraničního obchodu? Aktualizovaná data ve všech třech uvedených oblastech dnes zveřejnil Český statistický úřad.

Průmysl

Český průmysl loni meziročně rostl o 6,4 procenta po poklesu o více než sedm procent v roce 2020. Polepšila si většina odvětví. Předcovidové úrovně ale průmyslová výroba nedosáhla, důvodem byly problémy automobilového průmyslu. V prosinci průmysl meziročně klesl o 2,1 procenta, horší byl i výsledek za celé čtvrté čtvrtletí.

Automobilová výroba se vedle následků koronavirové pandemie stále potýká také s nedostatkem čipů. Přesto loni meziročně vzrostla o 3,4 procenta. Výroba ostatních dopravních prostředků si polepšila o 22 procent, produkce strojů o 9,4 procenta a výroba elektrických zařízení o 11,2 procenta. Jediná dvě odvětví, která zaznamenala ve srovnání s rokem 2020 horší výsledek, jsou zpracování dřeva a výroba oděvů.

Stavebnictví

Stavební výroba v Česku se loni vrátila k růstu, meziročně se zvýšila o 1,4 procenta po předchozím poklesu o 6,2 procenta. Stoupla produkce v pozemním i inženýrském stavitelství. V prosinci stavebnictví zrychlilo meziroční růst na 8,1 procenta z listopadových dvou procent. Z hlediska růstu výroby to byl loňský nejúspěšnější měsíc ve stavebnictví. Meziměsíčně byla výroba vyšší o 1,8 procenta.

Podle ředitele odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Radka Matějky se české stavebnictví v průběhu roku potýkalo s mimořádným růstem cen a nedostatkem stavebních kapacit, přesto pozemní i inženýrské stavebnictví celkově stouplo. Z hlediska meziročních indexů pak byl nejúspěšnějším měsícem roku 2021 prosinec, kdy produkce vzrostla hlavně díky pozemnímu stavitelství.

„Nutno dodat, že základna z předchozího roku byla velmi nízká. Po třech měsících poklesů meziročně rostlo také inženýrské stavitelství a oba segmenty stouply i meziměsíčně, což jsou pozitivní zprávy,“ doplnila vedoucí oddělení statistiky stavebnictví a bytové výstavby Petra Cuřínová.

Zahraniční obchod

Zahraniční obchod České republiky se zbožím vykázal za loňský rok podle předběžných údajů schodek téměř 1,46 miliardy korun, po předloňském zhruba 180 miliardovém přebytku. Bylo to poprvé od roku 2010, kdy se do Česka dovezlo zboží za více peněz, než se z něj vyvezlo. Důvodem loňského schodku byly zejména vysoké ceny ropy a plynu.

V samotném prosinci loňského roku skončila bilance zahraničního obchodu ČR schodkem 15 miliard korun. Byl to výsledek meziročně o 30,9 miliardy korun horší. Podle vedoucího oddělení obchodní bilance Stanislava Konvičky byla příčinou drahá ropa a zemní plyn, ale i obecně vyšší ceny dovezených vstupů.

„Obvykle záporná prosincová bilance zahraničního obchodu se potvrdila i tentokrát. Podle předběžných údajů za celý rok 2021 však přestalo platit, že Česká republika více zboží vyváží, než dováží a zahraniční obchod se vůbec poprvé od roku 2010 překlopil do červených čísel,“ uvedl.

The post Průmysl, stavebnictví, zahraniční obchod. Statistický úřad zveřejnil data za rok 2021 appeared first on Forbes.

Je třináctka šťastná, nebo nešťastná? Záleží v čem a pro koho, jak ukazuje letošní třináctý ročník průzkumu PwC CEO Survey 2022, jehož je Forbes partnerem.

Čeští šéfové a šéfky podle něj stále víc věří v růst svých firem. Celkem sedmdesát devět procent oslovených CEO uvedlo, že pro letošní rok očekávají růst výnosů. V meziročním srovnání jde o sedmiprocentní nárůst – a dokonce o větší míru optimismu než v předcovidovém roce 2019.

Čeští šéfové a šéfky věří vedle růstu svého byznysu i v růst celé české ekonomiky. To vše navzdory nejistotě i obavám z více než pětiprocentní inflace, kterou předpovídá 58 procent z dotázaných CEO.

Komentář ekonomky Danuše Nerudové

I přes další covidovou vlnu přinesl loňský rok ekonomické oživení a lze předpokládat, že po dvou letech pandemie hodlají domácnosti i letos utrácet úspory, které jsou nejvyšší v novodobé historii České republiky.

Návratu do předpandemického stavu se ale v roce 2022 nedočkáme. Velkou neznámou v růstové rovnici zůstává hrozící konflikt na Ukrajině, který by kromě přerušení dodavatelsko-odběratelských řetězců přinesl i výrazné zdražení některých vstupů.

Rizika a hrozby

Generální ředitele a ředitelky v Česku častěji než kdy dřív trápí, kde pro svůj rozvoj najdou dostatek lidí a kolik je to bude stát. Nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců označilo za největší riziko pro byznys devadesát čtyři procent dotázaných, což je nejvyšší hodnota v třináctileté historii PwC CEO Survey.

K optimismu nepřispívají ani rostoucí ceny surovin, energií či hrozba inflace. A to všechno v situaci, kdy se do popředí nezadržitelně derou požadavky na udržitelný rozvoj. Jaká další rizika a hrozby znepokojují české šéfy?

Zaměstnanost

Potřebujeme schopné lidi, hlásí ředitelé firem. Na trhu práce však chybějí nejen kvalifikovaní zaměstnanci, ale zaměstnanci obecně. Jak tenhle hlavolam řešit?

Komentář Jaroslavy Rezlerové, generální ředitelky Manpower Group

V roce 2020 došlo k největší proměně trhu práce a nejzásadnější změně požadovaných dovedností od druhé světové války.

Poptávku po některých dovednostech ovlivnila pandemie pouze dočasně, ale většinu dlouhodobých strukturálních změn spíše urychlila: například klesající zájem lidí o práci ve výrobě, rychlost zavádění robotizace a softwarové automatizace a nutnost rychlé rekvalifikace velkého počtu zaměstnanců.

To vše ještě zvýšilo důraz firem na měkké dovednosti zaměstnanců. Řešením složité situace na novém trhu práce je ještě větší důraz firem na změnu a zvyšování kvalifikace zaměstnanců, využívání alternativních a flexibilních forem práce a zlepšování péče o zaměstnance.

Zaklínadlo ESG

Bez udržitelnosti není budoucnost a čeští šéfové a šéfky to vědí. Stále větší procento z nich aktivně řeší dopady svého podnikání a zavádí opatření ke snížení uhlíkové stopy. Zároveň je znát, že Česká republika má v téhle oblasti ještě velké rezervy.

Komentář Radka Špicara, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR

Povědomí o tom, co se chystá, se sice při pohledu na výsledek průzkumu zlepšuje, stále je ale velmi malé. Přitom když nemáte spočítanou uhlíkovou stopu a proveden uhlíkový audit, země jako Velká Británie vás dnes nepustí do veřejného tendru přesahujícího pět milionů liber.

Nedávno jsme proto museli iniciovat vznik spin-offu ČVUT EnviTrail, který ji bude českým exportérům počítat, aby se vůbec mohli do tendrů hlásit. Navíc se blíží Corporate Sustainability Reporting Directive, která sjednotí nefinanční reporting v EU. Budeme se snažit vyjednat, aby byl co nejméně zatěžující, ale velké firmy se mu pravděpodobně nevyhnou už od roku 2023.

The post Fandíme zelené, ale potřebujeme lidi. Průzkum mezi českými CEO překvapil appeared first on Forbes.

Rostoucí inflace ve čtvrtek znovu přiměla Českou národní banku ke zvyšování repo sazby, tentokrát na 4,5 procenta. Jde už o čtvrté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

Podle ekonomů se úrokové sazby blíží svému vrcholu, nevylučují však, že se centrální banka uchýlí k dalšímu navyšování. Nad kroky vlády, vedoucími k současné situaci, se pro Forbes zamýšlí předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová a ekonomický analytik rady Ondřej Šíma.

Počínaje rokem 2017 se s výjimkou pouhých šesti měsíců míra inflace pohybuje nad dvěma procenty, tedy nad inflačním cílem ČNB. Po většinu covidového roku 2020 byla inflace dokonce nad horní hranicí tolerančního pásma, tedy nad třemi procenty. Od poloviny loňského roku začínaly sílit dovezené inflační tlaky a v jeho závěru dosáhla míra inflace 6,6 procenta – téměř stejné hodnoty jako na konci roku 1998.

Centrální banka proto v červnu 2021 přistoupila k prvnímu pocovidovému zvýšení úrokových sazeb. Ve zvyšování sazeb pak pokračovala a po únorovém zasedání je výše její hlavní sazby na úrovni 4,5 procenta. Centrální banka sice sklidila částečnou kritiku, ale většina ekonomů je zajedno, že reakce byla nutná.

Příčiny vysoké míry inflace v české ekonomice nelze svádět jen na zmiňovaný zahraniční cenový vývoj. Existuje řada domácích faktorů, mezi něž patří kromě napětí na trhu práce i rozvolněná fiskální politika prováděná už před pandemií.

Můžeme najít přinejmenším dva zásadní problémy domácí fiskální politiky: první vychází z její procykličnosti, kdy vláda v dobrých, předcovidových letech nespořila na horší časy, které s pandemií přišly. Druhý problém se týká takzvaných fiskálních pravidel, definovaných zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti z roku 2017.

Neměnnost a dodržování těchto pravidel by silně pomohlo udržitelné a zodpovědné fiskální politice. Již během roku 2020 však předchozí vláda prosadila dvojí změnu tohoto zákona, čímž došlo rozvolnění výdajového pravidla, omezujícího výši strukturálního deficitu veřejného hospodaření.

Toto rozvolnění umožnilo další zvyšování veřejných deficitů a potažmo i zadlužení vlády na příštích několik let.

Namísto toho, aby se využily výjimky z plnění fiskálních pravidel, které český zákon obsahuje a mohly být během pandemie aplikovány pouze pro období hospodářského poklesu, prosadila předchozí vláda změkčení pravidel s dopadem do konce této dekády.

Otevřela tím možnost pokračovat ve fiskální nezodpovědné politice i po odeznění pandemie.

Kvůli procyklické fiskální politice v kombinaci s „reakcí na pandemii“ přistálo do ekonomiky v období 2017 až 2021 dodatečných zhruba 400 miliard korun, které napomohly nárůstu míry inflace na aktuální výši – což nutilo ČNB jednat.

Co z toho vyplývá? Pokud se vláda chová rozumně (tedy proticyklicky) a dodržuje fiskální pravidla, tak kromě zachování udržitelnosti veřejných financí nepřitápí pod „inflačním kotlem“.

Řečeno přímočaře, pokud by česká vláda v dobrých časech myslela na časy horší a neměnila by svévolně fiskální pravidla, nemusela by Česká národní banka tak významně zpřísňovat měnovou politiku.

The post Komentář: Kroky ČNB mohla zvrátit zodpovědná fiskální politika appeared first on Forbes.

Podpůrné vládní programy měly během pandemie pomoct nejvíce zasaženým podnikům a znovu nastartovat ekonomiku. Jen ministerstvo průmyslu a obchodu vypsalo přes dvacet programů, v rámci nichž rozdělilo desítky miliard korun.

Nezisková organizace Hlídač státu teď z dat získaných přímo od ministerstva sestavila databázi největších příjemců covidových dotací.

A přestože v žebříčku najdeme firmy z řád nejpostiženějších odvětví ekonomiky, jako je cestovní kancelář Fisher nebo síť fitness center Form Factory, seznamu kralují společnosti o něco překvapivější: módní řetězce, herny, nebo diskont s oblečením Pepco.

V žebříčku třiceti největších příjemců podpory figurují společnosti z nejrůznějších sektorů, od oděvního retailu, který se v seznamu objevuje úplně nejčastěji, až po hračkářství nebo řetězce se sportovním vybavením.

Na vůbec největší dotace z programů ministerstva průmyslu a obchodu ve výši 84,92 milionů korun si sáhla společnost Ordiczech, pod kterou spadá módní značka Orsay. Na druhém místě se s celkovou částkou dotací ve výši 69,98 milionů korun usídlil diskont Pepco a hned za nim pak s částkou 65,7 milionů korun společnost Alltoys provozující síť hračkářství Bambule.

A to se bavíme jen o programech jednoho vládního resortu. „Je možné, že z jiných programů dostaly těch podpor ještě mnohem více,“ zdůrazňuje Michal Bláha, ředitel organizace Hlídač státu.

Asi nejkontroverznější je skutečnost, že v souhrnu najdeme i firmy, které podnikají mimo jiné v oblasti loterijních her nebo kasín, jmenovitě Net and Games či Gelp. Minulý kabinet přitom již dříve čelil kritice právě za to, že velká část covidových podpor mířila kasinům a hernám.

„Pokud někdo byl vlivem nařízení vlády, byť z vyšší moci, to znamená covidu, uzavřen, tak v tomto případě přece nemůžeme rozlišovat, jestli je to hotel, jestli je to kasino nebo jestli je to poskytovatel takové či onaké služby. Jakkoliv bychom třeba i chtěli. V tu chvíli, kdy je omezen, tak prostě má právo na to, aby dostal, stejně jako všechny ostatní firmy, určitou část nákladu,“ hájil kroky ministerstva v rozhovoru pro iRozhlas.cz bývalý ministr ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček.

Podle ředitele organizace Michala Bláhy nejsou firmy, které se do top třicítky dostaly, nijak překvapivé. „Je to především textilní a jiný retail – obchody, které byly v pandemii zavřené. Stejně tak překvapivé nejsou ani zmíněné herny, přece jen jde o legální byznys, který v důsledku lockdownů utrpěl,“ říká.

„Co ale překvapivé jé, a co také dlouhodobě v Hlídači státu kritizujeme, je to, jak obrovské množství úzce zaměřených podpor se nesystematicky vypisuje,“ dodává. Celkem bylo covidových podpůrných programů kolem padesáti, jen v databázi Covid podpory ministerstva průmyslu a obchodu je jich jednadvacet.

„Běžně tak vznikaly programy, v rámci nichž se o podporu mohla hlásit třeba jen desítka subjektů. V takových případech vzniká obrovský prostor pro lobby, ne-li pro korupci,“ vysvětluje Bláha.

Konkrétně zmiňuje šéf Hlídače státu například program určený výhradně pro rejdaře a přístavy, kterých je v Česku hrstka, nebo dotace pro kolektivní správce audiovizuálních děl. „Správci OSA, DILIA a INTERGRAM si tak mezi sebou rozdělili částku desíti milionů korun, a to i přes to, že jejich podnikání nebylo přímo omezeno,“ říká Bláha.

The post Miliardy strádajícím firmám? Největší náhrady za covid dostal ze státní kasy hazard a retail appeared first on Forbes.

Tenhle příběh zrodila pochmurná pandemická doba. Povznáší ale přesahem jejích hranic, díky kterému možná směřuje ke globálnímu triumfu. Spin-off společnost GeneSpector vznikla v srpnu 2020 v rámci podpory Univerzity Karlovy a masivně vyrostla na PCR testech, což ale není konec, naopak.

Český startup má momentálně ve hře Elisu – slibně vypadající diagnostický nástroj na onemocnění ledvin, s nímž se hodlá celosvětově prosadit. Důležitá kapitola v této snaze se uskutečnila právě dnes: CEO společnosti a molekulární biolog Michal Pohludka odletěl do Spojených států k jednání s velkým nadnárodním partnerem, který má zájem zahrnout diagnostiku na ledvinové onemocnění do svého portfolia.

V souvislosti s ní usiluje GeneSpector o udělení tuzemského i mezinárodního patentu. V dohledné době by měla začít klinická studie, a pokud vše zejména z hlediska certifikačního procesu klapne, příští rok by mohly jít testy na trh.

Potenciál diagnostického nástroje Elisa je značný. Test vyvinutý českým startupem dokáže detekovat dědičné onemocnění ledvin, které v současnosti odhalí jen genetický screening v cenách v rozmezí pěti až deseti tisíc korun. Elisa, pracující s prediktivním biomarkerem (indikátorem určitého biologického stavu), umí v podstatě totéž za pět eur.

„Výsledky jsou navíc rychlé a efektivní a mohou se zásadním předstihem odhalit nemoc, která může mít v případě pozdního zachycení závažné následky. Další výhodou je, že díky našemu nástroji lze v průběhu léčby kontrolovat, zda zabírá,“ říká Otomar Sláma, ředitel dceřiné společnosti Univerzity Karlovy CUIP.

Ta byla založena s cílem dostávat vědecké výsledky do praxe. Právě jejím spojením s třemi komerčními subjekty – Generi Biotech, Spadia Lab a ZKV Career – vznikl startup s PCR testy GeneSpector.

Ihned poté zahájil velké tažení: přišel s unikátním řešením jejich vyhodnocování, které vše urychlilo a podstatně zlevnilo. Ke všemu je toto řešení aplikovatelné od nejmenších po největší laboratorní zařízení, a proto jej využívá každý třetí PCR test v Česku.

Výsledek razantní jízdy? Rok a půl od založení vykázal startup obrat přes 500 milionů korun a hrubý provozní zisk 165,1 milionu. Následný zisk z dividend bude přerozdělen mezi čtyři zakládající subjekty a jeho část poputuje zpět k původci technologie, tedy Univerzitě Karlově.

Přes osm miliónů také firma rozdělila v rámci dobročinných aktivit mezi několik charitativních organizací. „Jedná se například o Alzheimer nadační fond, několik hospiců, oddělení pečující o onkologické pacienty nebo individuální nákup kompenzačních pomůcek pro znevýhodněné osoby,“ prozradil CEO Michal Pohludka.

Půlmiliardový obrat je nezpochybnitelným úspěchem, v GeneSpectoru ale už při samotném rozjezdu avizovali, že nechtějí časově omezený, byť velmi slušný profit.

Plán B spočíval v přetransformování podnikatelského záměru závislém výhradně na aktuální situaci do dlouhodobějšího byznysu pro „každé počasí“.

„Finanční prostředky reinvestujeme do projektů, které budou mít výraznější efekty mimo covid,“ prohlásil tehdy Michal Pohludka. Že nešlo o plané sliby dokazuje Elisa, kolem které se točí velcí technologičtí a medicínští hráči.

Na základě nového nástroje vznikla vedle společnosti GeneSpector i souběžná GeneSpector Innovations. Původní firma se soustředí na covid, Innovations rozvíjí Elisu. „Máme i další nadějný program spočívající v odhalení průběhu infekčních onemocnění – nejen covidu, ale například angíny nebo střevní chřipky,“ doplňuje Sláma z CUIP.

The post Pro Elisu. Stamilionový český startup vyrostl na covidu, teď chce pomáhat ledvinám appeared first on Forbes.

Jedno z nejoblíbenějších tuzemských míst pro odpočinek se rozroste o další rekreační příležitost. V severní části lipenské přehrady, nedaleko Národního parku Šumava, vyroste více než stovka apartmánů za bezmála tři čtvrtě miliardy korun.

Za projektem nazvaným příznačně Apartments Lipno stojí poměrně nedávno založená developerská společnost Top Building Group vedená Robertem Růžičkou – mužem, jenž je zároveň jednatelem a menšinovým vlastníkem poradenské firmy KPS Advisory. Firma mimo jiné v rámci kampaně Peníze z Bohemky pomáhá lidem potýkajícím se s krachem dodavatelů energií.

Kromě celkem 130 bytových jednotek v osmnácti domech, nacházejících se v těsné blízkosti vodní nádrže, nabídne Apartments Lipno také wellness, bazén, sportoviště, dětské hřiště či restauraci. Developer plánuje i prodloužení mola, aby u něj mohly kotvit lodě.

Projekt, který s ohledem na své umístění cílí nejen na českou, ale i rakouskou klientelu, je specifickým tím, že bude částečně financován formou investičního crowdfundingu, a to skrze specializovanou platformu Crowdberry.

To zjednodušeně znamená, že spolu s developerem se majiteli mohou stát desítky až stovky menších investorů, kteří budou chtít realizaci apartmánů finančně podpořit. Vlastnicky podílet se přitom budou už na samotném pozemku, na němž se rekreační areál bude budovat. Důvod je prostý: vstup do projektu v rané fázi představuje možnost vyššího výnosu.

„Cílem výstavby Apartments Lipno je následný prodej jednotek, tudíž zisk investorů bude realizovaný z prodeje apartmánů,“ přibližuje Samuel Frankl, investiční manažer Crowdberry, jejímž prostřednictvím získali kapitál od stovek drobných investorů úspěšné firmy jako Footshop, GymBeam nebo Boataround.

Očekává se, že na celkové výši investic, jež by měla přesáhnout 700 milionů korun, by se Crowdberry investoři měli podílet 91 miliony. V úvodním investičním kole, blížícím se ke konci, se vybírá 46 milionů, které budou použity primárně k akvizici pozemku.

Dalších 45 milionů poslouží k uhrazení stavebních prací. Ty by měly začít zhruba na jaře následujícího roku. Dokončení je prozatím naplánováno na závěrečný kvartál 2024.

The post Apartmány za 700 milionů. Majitelem projektu u Lipna můžete být i vy appeared first on Forbes.

Udělat vítr na poli mediálních agentur chce nová konzultační skupina Mind2Flo zaměřená na média, marketing a technologie. Za jejím vznikem stojí tři jména české byznysové scény: podnikatel Jan Galgonek, který se spojil s miliardářem Karlem Komárkem z KKCG a Jakubem Havrlantem z Rockaway Capital.

Novou skupinu Mind2Flow s ambicemi uspět v evropském regionu tvoří dvě majetkově oddělené divize: mediální a technologická. První pod značkou Mindsquared ovládá investiční skupina KKCG, v technologické divizi s názvem Flo má majoritní podíl Rockaway Capital.

„Díky našim zkušenostem chceme vytvořit něco, co se stalo nenaplněným buzzwordem posledních let: centre of excellence v rámci marketingových a technologických služeb,“ říká zakladatel a CEO Mind2Flo Jan Galgonek, který o sobě dal pořádně v byznyse vědět prodejem agentury Adexpres do rukou mediální skupiny Dentsu. Mimo jiné také spoluzaložil globální VR studio DIVR Labs.

„Toto strategické spojení marketingu a technologických služeb znamená významné posílení naší pozice v tomto segmentu. Cílem je vytvořit z Mind2Flo silnou skupinu, která se díky unikátnímu know-how a schopnostem z obou oblastí stane silným mezinárodním hráčem v oboru,“ uvedl k tomu zakladatel investiční skupiny KKCG a druhý nejbohatší Čech Karel Komárek.

Součástí dohody je fúze několika existujících firem. Digitální agentura MediaSentics se sloučila s mediální agenturou MMC ze skupiny KKCG pod novou značku Mindsquared. Tu ze sta procent ovládá KKCG.

Technologická divize Flo vznikne spojením datové agentury Base Consulting, specializované brandingové agentury Newsjacking a e-commerce vývojářské firmy NetDirect, ve které začátkem tohoto roku dokončila Rockaway Capital odkup stoprocentního podílu od předchozích akcionářů.

V technologické divizi drží většinový podíl Rockaway, minoritní podíl připadá Janu Galgonkovi a mezi její klienty patří Avon, Komerční banka, Mall.cz, Groupe SEB, UPB nebo Czech News Center.

„Dlouhodobým cílem Rockaway Capital je digitalizovat tradiční průmysl a to se týká i mediální sféry. Naše účast ve skupině Mind2Flo nám tak od začátku dávala perfektní smysl,“ popisuje zakladatel a CEO Rockaway Capital Jakub Havrlant.

Dohromady tak Mind2Flo zaměstnává na 150 specialistů na média, data, marketing a technologie a chce konkurovat zavedeným agenturám, jako je GroupM nebo Publicis Media.

„Díky silnému zázemí skupin KKCG a Rockaway získáváme neskutečnou palebnou sílu. Ani sám si chvílemi neuvědomuji, jaké know-how, zkušenosti a možnosti za námi skrze spojení těchto subjektů vznikly,“ pochvaluje si Galgonek.

The post Miliardářské rady. Komárek s Havrlantem spouštějí konzultační agenturu appeared first on Forbes.

Parfém a k němu aspirin. Miliardové Notino rozšiřuje portfolio o léky a zdraví

Končí lhůta pro zápis skutečného majitele. Kdo vlastní Notino nebo Alzu, se stále neví

Umělá inteligence made in Czechia. IBM v Praze otevřelo další ze svých AI center

Když stroje cítí. Umělá inteligence se učí čichat, pomůže nejen v kuchyni

Po náročném podzimu i náročná zima. Vysoké ceny energií jen tak neklesnou

Češi se mohou utlouct po solárních panelech. Firmy nestačí uspokojovat poptávku

Návratnost fotovoltaiky se zkrátila na polovinu, říká v podcastu zakladatel Woltairu

Novináři i miliardáři. Tohle jsou nejvlivnější jména českých médií

Dvořákův klavír pohromadě. Vydání kompletních nahrávek podpořil miliardář Komárek

Nejen napravit škody, ale vybudovat něco lepšího. Komárek komentuje 150 milionů pro Moravu

Komárkova Sazka zvýšila podíl v loterijním Opapu. Drží již více než 47 procent jejích akcií

Velké jméno! Legendární běžec Coe posílil tým miliardáře Komárka v boji o britskou loterii

Praha, Boston, New York

Spojení za 200 miliard. Allwyn Karla Komárka vstoupí na newyorskou burzu

Trest za cestu na Tchaj-wan? Pro BISim Čína není cílový trh, říká Petr Mácha

Made in China 2025

Čína obrátila. Proč po celé zemi raší metaverza?

China Standards 2035

Huawei přiznalo rekordní pokles tržeb. Způsobily jej americké sankce

Negative List

Čínský dohled 2.0. Povinná aplikace pro účastníky olympiády hrozí únikem dat

Joint Venture

Omezení v době pandemie

Pandemický exodus

Propojuje české vědce v zahraničí. Kdo jsou Czexpats in Science?

Odvětví, která mají aktuálně pro český byznys největší potenciál

Palán píše české startupové dějiny. Productboard má novou investici a hodnotu 37 miliard

Na burze se neschovají. Proč je problematický vztah celebrit a startupů

Kam na zahrádku? Dopřejte žaludku lázně ve Vrbových Poděbradech

Evropská komise navrhla konec vytápění budov plynem. Energetika přejde na vodík

Green Deal bude bolet, ale je nezbytný. Dana Drábová vyhlíží budoucnost české energetiky

Poprvé přes pět miliard. Kovářův Unicorn hlásí výsledky a šlape do elektromobility

Slováci startují ze silnic rovnou do oblak, budují Londýn a digitalizují ovce

Patrik Schick, Ewa Farna i Mikýř. Poznejte nový výběr Forbes 30 pod 30

Burger i pro maloměsta. Fastfoody se oklepaly z covidu, zdražily a přidávají pobočky

Nejím maso s Bennym. K lednové veganské výzvě se připojily miliony lidí

Nejmodernější bouda na hřebenu Krkonoš. Miliardář Kovář za ni utratil 180 milionů

Nejmodernější bouda na hřebenu Krkonoš. Miliardář Kovář za ni utratil 180 milionů

Průmysl

Stavebnictví

Zahraniční obchod

Velká cyklistická loupež. Bike Fun Tomáše Němce přišel na německé dálnici o díly za 250 milionů

Komentář ekonomky Danuše Nerudové

Nerudová: Máme našlápnuto ke změnám, daňový systém nesmí odrážet devadesátky

Rizika a hrozby

Zaměstnanost

Komentář Jaroslavy Rezlerové, generální ředitelky Manpower Group

Green Deal bude bolet, ale je nezbytný. Dana Drábová vyhlíží budoucnost české energetiky

Zaklínadlo ESG

Komentář Radka Špicara, viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR

Centrální banky tančí s inflací aneb Klidný teď může být málokterý investor

H&M, Zara i Massimo Dutti. Oděvní řetězce jsou na tom lépe než před pandemií

Autoři vakcíny proti covidu-19 by se mohli objevit na eurobankovkách, navrhuje europoslanec

Dokonalej fejk. Český startup oživí plejtváka v Národním muzeu, chystá i hru k filmu Jan Žižka

Univerzita Karlova vyvinula metodu, která předpoví průběh nemoci covid-19

Crowdberry zakládá nový nemovitostní fond. Povede ho člen představenstva CPI Sattar

Největší na světě. Česko-slovenský startup vám půjčí i loď Franka Sinatry

Komárek investuje do umělé inteligence. Do izraelského startupu posílá KKCG 65 milionů korun

Komárkova Novosvětská. Amerika může zpečetit jeho jízdu na vrchol žebříčku nejbohatších Čechů