Quantcast
Channel: Český byznys Archives - Forbes
Viewing all 6856 articles
Browse latest View live

Zažili vydírání i vyhrožování tygrem. Dnes vyvíjejí e-shopy pro miliardové firmy

$
0
0

Petr Svoboda začal podnikat v roce 2003 ve svých šestnácti letech. Jako kluk s dredy a podomácku vytuněným autem oslovoval byznysmeny v oblecích, že jim naprogramuje e-shop. Dnes jeho společnost Shopsys staví internetové obchody pro největší hráče na trhu, mezi zákazníky patří miliardové firmy jako Mountfield, Okay, Sconto nebo Prusa Research.

„Začátky byly hodně punkové. Za e-shop jsem dostával pět tisíc, dnes začínáme na pěti milionech. V dřevních dobách e-commerce jsem byl jedním z mála, kdo se této oblasti věnoval, takže zákazníky neodradilo ani to, že za nimi přišel středoškolák s dredy,“ vypráví Svoboda, který dnes firmu vede společně s Matějem Kapošvárym a Václavem Macíčkem.

Matěj Kapošváry, Petr Svoboda a Václav Macíček

Začínal ale sám a programoval na volné noze. Napadlo ho přitom, že vytvoří platformu, na které může e-shopy vytvářet. Pracoval pro menší firmy, kterých se postupně nabalovalo víc a víc. Přibral k sobě tak i své spolužáky z elektrotechnické školy.

„Ze školy jsme jezdili do kanceláře, kde jsme seděli do jedenácti do večera, a ráno znovu tohle kolečko školy a práce,“ vzpomíná zakladatel ostravské firmy.

Mezi jeho zákazníky byli často podnikatelé odchovaní devadesátkami, kteří neváhali použít i poněkud nestandardní metody jednání. „Zažili jsme výhrůžky bombami pod autem, jestli něco nedokončíme včas. A jednou mi dokonce jeden podnikatel ukazoval fotku se slovy: To jsem já, to je Krejčíř a to je jeho tygr. Prostě nám vyhrožoval tygrem,“ líčí se smíchem Svoboda.

Jindy se zase jeho firma stala obětí hackerského útoku, kdy ji někdo vydíral, že zveřejní databáze jejích klientů, když nezaplatí bitcoinové výkupné. I přes podobné zážitky ale Shopsys dál rostl, až měl tým o padesáti lidech. A přišel tvrdý náraz.

Přišel tvrdý náraz.

Firma měla spoustu rozpracovaných projektů, ale nikdo nechtěl platit, než budou stoprocentně hotové. „Dostali jsme se až do fáze, kdy jsme neměli na výplaty. Najali jsme si krizového manažera, společně zadali pár čísel do excelu a na konci svítila trojka. Ptal jsem se ho, co to znamená. Odpověděl, že počet dní, než musíme vyhlásit insolvenci,“ vypráví Svoboda.

Během jediného týdne se tak musel rozloučit s polovinou firmy, přičemž neměl ani na odstupné. „Snažil jsem se to všem kamarádsky vysvětlit a dohodit jim jinou práci ve spřátelených firmách. Ale bylo to nesmírně těžké. V Shopsysu nakonec zůstali jen opravdoví srdcaři, kteří tam vydrželi i přesto, že věděli, že ještě několik měsíců nedostanou zaplaceno,“ líčí Svoboda.

Tehdy se mu potvrdilo, že ode dna se odráží nejlépe. Firma se postupně otřepala z nejhoršího a nabrala druhý dech. Největší zásluhu na tom podle Svobody mají právě zaměstnanci, a to jak ti, kteří setrvali, tak nová krev, která do společnosti přišla.

Ostatně aby své pracovníky ocenil, dal jim před časem zaměstnanecké akcie. V současnosti ve firmě pracuje kolem sedmdesáti lidí a každý v ní má podíl, který se v průběhu kariérního růstu zvyšuje.

„Nějaký čas po tom, co jsme téměř zbankrotovali, jsme si mohli dovolit znovu nabírat nové lidi. Do firmy tehdy přišli sice nezkušení kluci, ale o to víc snaživí a hladoví po příležitostech. Celý dnešní management s výjimkou finančního ředitele vyrostl z lidí, kteří u nás začínali jako brigádníci nebo na stáži,“ říká Svoboda.

Skutečný zlom nastal v roce 2015. Do té doby firma dostala od klienta zadání a to naprogramovala. Nově ale začala nejprve zjišťovat potřeby zákazníků svých klientů – a teprve podle toho stavět e-shopy.

„Ještě než začneme tvořit internetový obchod, jdeme nejdřív do kamenné prodejny a díváme se, jak tam lidé nakupují. Zároveň analyzujeme, s jakými problémy volají zákazníci na call centrum. A ptáme se jich, co by si od e-shopu představovali,“ popisuje projektový ředitel Václav Macíček.

Firma zároveň využívá takzvané agilní řízení, kdy si klient kupuje její čas, ale dopředu přesně neví, jaký výsledek dostane. Shopsys s tímto přístupem začal v Česku jako první e-commerce agentura a tehdy nikdo nevěřil, že by to mohlo fungovat. Dnes je to standardní model, jakým se v tuzemsku vyvíjejí velké e-shopy.

Každou položenou cihlu průběžně vidíte a můžete ji kamkoli posunout.

„Na první pohled to zní šíleně. Je to, jako kdybyste si nechali postavit dům, ale nevěděli, jak bude vypadat. Každou položenou cihlu či dlaždičku ale průběžně vidíte a můžete je kamkoli posunout. Kdybyste měli dopředu dvěstěstránkovou specifikaci, tak sice dostanete hotový dům, ale až následně zjistíte, že tři sta věcí chcete změnit,“ přibližuje analogií Macíček.

Odvážným krokem bylo i rozhodnutí dát platformu, na které firma e-shopy vyvíjí, k dispozici jako open source. Na tento projekt získal Shopsys investici 25 milionů korun od Ondřeje Fryce a jeho fondu Reflex Capital. Díky tomu si zákazník může najít jakéhokoli programátora nebo agenturu, která staví na této platformě. A není rukojmím jednoho dodavatele.

„Chceme, aby u nás naši klienti nezůstávali, protože musí, ale protože jsou spokojení. Většina agentur si své platformy chrání jako rodinné stříbro, ale když nemají na klienta čas nebo zkrachují, tak je to obrovský problém. U nás tohle nehrozí. A nebojíme se do našich procesů zahrnout i zákazníka a vyvíjet e-shop společně s ním,“ vysvětluje provozní ředitel Matěj Kapošváry.

To je třeba případ výrobce 3D tiskáren Prusa Research, který má vlastní vývojáře a sám si vyvíjí viditelnou část e-shopu (frontend), zatímco jeho vnitřní fungování (backend) má na starosti tým Shopsysu. Podobně to bylo i u obchodníka s nábytkem Sconto, kde Shopsys postupně předal vývoj interním programátorům firmy a dnes už působí pouze v roli konzultanta.

Spuštěním e-shopu přitom pro Shopsys práce nekončí. Obvykle klientům dál pomáhá internetový obchod rozvíjet a vylepšovat pomocí analýzy dat a měření, rozšiřovat ho třeba v souvislosti s expanzí do zahraničí a získávat nové zákazníky.

Za osmnáct let vytvořil Shopsys přes 800 e-shopů, z toho drtivou většinu v prvních osmi letech. V poslední době se soustředí na velké projekty, jejichž vývoj trvá někdy i dvanáct a více měsíců. Těch ročně spustí kolem čtyř až pěti.

„Pro malou firmu se dá vytvořit e-shop na pár kliknutí. Ale velcí hráči mají složité systémy a procesy a potřebují na ně internetový obchod perfektně napasovat,“ připomíná Kapošváry.

„To trvá měsíce a stojí to miliony korun. Velcí hráči už e-shopy měli před pandemií, ale díky tomu, že se jim na nich za poslední rok výrazně zvýšil obrat, se nebáli do nich dál investovat, což nám hodně pomohlo,“ popisuje.

Shopsys tak loni vyrostl o 44 procent, což je víc než oblast e-commerce, která se v Česku zvedla o 26 procent. Fiskální rok společnost uzavřela se 78 miliony korun a letos míří ke stovce. Čeká přitom, že skutečný boom zájmu o její služby v souvislosti s covidem ještě přijde.

80 % Až tolik e-commerce obratu generuje v Česku stovka největších e-shopů

Cílí na sto největších e-shopů, které v Česku generují sedmdesát až osmdesát procent obratu trhu. Celkem tady působí kolem padesáti tisíc e-shopů, ale obvykle jde o velmi malé obchody. Právě na ty se zaměřuje většina agentur nabízejících vývoj internetových obchodů – e-shopy v hodnotě pěti a více milionů korun staví podobně jako Shopsys jen několik firem.

„Přál bych si, abychom na českém trhu obsadili drtivou většinu příček v první stovce e-shopů. Zatím jsme zhruba na desetině, takže nás čeká ještě hodně práce,“ říká Petr Svoboda. Do budoucna by rád udržel roční tempo růstu okolo dvaceti až čtyřiceti procent a své podnikání rozšířil i do zahraničí.

The post Zažili vydírání i vyhrožování tygrem. Dnes vyvíjejí e-shopy pro miliardové firmy appeared first on Forbes.


Zpátky do kanceláří. Avast ruší jídelnu a přidává 24 zasedaček

$
0
0

Téměř dva tisíce lidí. Tolik zaměstnanců poslala loni v březnu technologická společnost Avast na home office. Spolu s tímto rozhodnutím zároveň uzavřela všechny své kanceláře po celém světě.

Dotklo se to i pražské centrály na Pankráci, která vypadala po celou dobu pandemie jako město duchů. Teď firma kanceláře v přestavěné podobě znovu otvírá.

Nastálo se do nich vrátí asi 600 zaměstnanců, kteří si zvolili práci v kanceláři. Vedle toho ale slouží i třem stovkám dalších, kteří upřednostnili hybridní model práce odkudkoli, ale do kanceláří mají přístup i nadále.

„Globálně si tento režim vybralo asi čtyřicet procent avasťáků. To znamená, že i když budou kanceláře otevřené, budou v nich tito lidé trávit maximálně dva dny v týdnu. Někteří tam ale nebudou chodit vůbec – budou na nějaké chaloupce v horách nebo na pláži,“ přibližuje nový způsob práce šéf antivirového gigantu Ondřej Vlček.

Takzvaný „nový normál“ odráží i přestavěné pražské kanceláře firmy, které se rozkládají na 12 800 metrech čtverečních a šesti patrech budovy zvané Enterprise. „Pracoviště nového typu musí být co nejflexibilnější a musí se přizpůsobit potřebám týmu i jednotlivce,“ říká Vlček.

Prostory tak firma rozdělila do několika sekcí podle typu činnosti, kterou se pracovníci chystají dělat. „Máme malá tichá místa pro práci, která vyžaduje klid a soustředění, prostornější zóny pro týmové brainstormingy a spolupráci, ale i větší studia pro kooperaci napříč týmy. Nechybí ani dostatek prostoru pro odpočinek a neformální chvíle s kolegy,“ líčí Vlček.

V budově tak přibylo 24 zasedacích místností, z toho čtrnáct formálních a deset neformálních. Novinkou je rovněž osm odhlučněných mikrokanceláří pro jednoho člověka. Firma vytvořila také deset tichých zón, kde si mohou zaměstnanci rezervovat stoly.

Odpočinek nabízejí místnosti na jógu a masáže, dětský koutek se rozšířil o místo pro kojence a batolata a nově vznikly také prostory pro vzdělávací aktivity dětí. Rekonstrukce trvala sedm měsíců a podíleli se na ní architekti ze společnosti Capexus.

„Uspořádání interiéru a rozmístění jednotlivých zón připomíná plánování města. Důležité bylo vytvořit prostory pro agilní způsob práce, čehož jsme dosáhli pomocí flexibilního nábytku, polohovatelných stolů na kolečkách nebo variabilních prostor pro hybridní schůzky, které se konají částečně fyzicky a částečně přes videokonference,“ přibližuje architekt Martin Židek.

Firma zároveň proměnila i celé sedmé patro, kde dříve bývala odpočinková zóna a vyhlášená jídelna s jídlem pro zaměstnance zdarma. Nově tady vznikl multifunkční prostor, kde si mohou zaměstnanci sami pro svůj tým připravovat jídlo a scházet se. Na každém patře je také kuchyňka, kde jsou zdarma teplé a studené nápoje, sendviče nebo třeba ovoce.

The post Zpátky do kanceláří. Avast ruší jídelnu a přidává 24 zasedaček appeared first on Forbes.

Tým Flosman. Jak vyrostla nejpočetnější česká rodinná firma z obálky Forbesu?

$
0
0

Tuhle velkou podnikatelskou rodinu – Flosmanovy – jste ve Forbesu na podob – ném snímku už jednou viděli: na obálce květnového vydání před šesti lety. Od té doby vyrostli nejen její členové (nejmladší slečna na snímku, vnučka Kačenka, která v roce 2015 pózovala jako batole, půjde v září do první třídy), ale i celý holding Flosman. Společnost, kterou […]

The post Tým Flosman. Jak vyrostla nejpočetnější česká rodinná firma z obálky Forbesu? appeared first on Forbes.

Příběh horolezce, který naučil Čechy kupovat trika za tisíce i vzdát se pohodlí lanovek

$
0
0

Je horolezec a horský vůdce. Branislav Adamec však v krvi nemá jen hory, ale i byznys. Dokázal u nás rozjet několik firem. Naučil Čechy kupovat trika z merina za tisíce korun i vzdát se pohodlí lanovek. Kam přišel, tam se šlo – jak se na horského vůdce sluší – pěkně vzhůru.

Začněme příkladem za všechny. Gabo, jak je Adamec v outdoorovém byznysu i na horách známý, naučil Čechy jezdit na skialpech. Nebo lépe: naučil je tenhle sport milovat a utrácet za něj velké peníze.

Přitom když před devíti lety nastupoval do vedení pobočky Dynafitu pro Česko a Slovensko, moc šancí mu nikdo nedával.

„V té době to u nás byl totálně undergroundový sport a já všem říkal, nebojte, bude to velké téma. A všichni se mi smáli,“ říká dnes Adamec. Pro smích ostatně měli dobré důvody: skialpové lyže (ve kterých se dá pomocí speciálních pásů vyjít kopec a pak ho sjet) jsou drahé, základní vybavení stojí desítky tisíc korun, navíc je potřeba naučit se je ovládat a ve vyšších horách může být tenhle sport i pořádně nebezpečný.

The post Příběh horolezce, který naučil Čechy kupovat trika za tisíce i vzdát se pohodlí lanovek appeared first on Forbes.

Pořádný Frmall. Miliardová e-shopová sázka Jakuba Havrlanta spěje do zdárného konce

$
0
0

Sázka Jakuba Havrlanta na Mall léta působila jako průšvih. Teď to konečně vypadá jako výhra. I když možná ne zcela pohádková.

Online obchodní dům střední a východní Evropy. Takový cíl si stanovil Jakub Havrlant s českými miliardáři v zádech, když před lety kupovali internetový obchod Mall. Česká dvojka za Alzou dnes spadá do skupiny Mall Group, která se profiluje jako celý nákupní ekosystém, tržby má kolem miliardy dolarů a letos poprvé ohlásila černá čísla.

O budoucnosti skupiny se právě teď horečně jedná a zvažují se dvě varianty – prodej do soukromých rukou, nebo burza. Ve hře je minimálně dvacet miliard korun, přičemž na konkrétní sumu budou mít vliv i zmíněná černá čísla, jež mohou s výsledkem do jisté míry zahýbat. Na domácí půdě si však našla své komentující.

The post Pořádný Frmall. Miliardová e-shopová sázka Jakuba Havrlanta spěje do zdárného konce appeared first on Forbes.

Hranice jsou jen v hlavě. Sportobchod frčí v Česku i Evropě a má nakročeno k první miliardě

$
0
0

Jen co začali podnikat, vypadalo to, žezase skončí. To bylo skoro před dvaceti lety. Josef Mech a Martin Došek to ale nevzdali a dneska má jejich Sportobchod na dohled miliardový obrat a už dlouho dokazuje, že hranice jsou jen v hlavě.

Mají rádi golf. V poslední době na něj ale moc času neměli. Proto s Josefem Mechem a Martinem Doškem alespoň vyrazíme na rozhovor v restauraci s výhledem na jejich oblíbené golfové hřiště ve Slavkově u Brna.

The post Hranice jsou jen v hlavě. Sportobchod frčí v Česku i Evropě a má nakročeno k první miliardě appeared first on Forbes.

Ve Vamberku vyrábějí řetězy pro obří světové uhelné doly

$
0
0

Ceny surovin letí vzhůru, není z čeho vyrábět a na všechno se čeká. Ne ale ve společnosti Řetězy Vamberk. Jejich práce zpoždění nemá. Už roky jsou zvyklí plnit sklady a hýčkat si dodavatele – a to se jim teď bohatě vrací. Zákazníci přibývají a tržby rostou.

Konkurence firmy ležící v podhůří Orlických hor popadala jako poražené figurky na šachovnici, některé společnosti zanikly, další se spojily s jinými firmami a přešly na odlišnou výrobu.

Vamberské společnosti s obratem přes 350 milionů korun se otevřely dveře a stala se největším výrobcem válečkových, dopravních a speciálních řetězů a řetězových kol ve střední Evropě.

The post Ve Vamberku vyrábějí řetězy pro obří světové uhelné doly appeared first on Forbes.

Rockaway ovládne Euromedia Group. Kupuje padesátiprocentní podíl od CMI

$
0
0

Investiční skupina Rockaway Capital Jakuba Havrlanta získá majoritní podíl v největším tuzemském hráči na knižním trhu – skupině Euromedia Group. Dohodla se na odkupu padesátiprocentního podílu od společnosti Czech Media Invest Daniela Křetínského, Patrika Tkáče a Romana Korbačky. Kolik za něj zaplatila, odmítají obě strany komentovat.

Do Euromedia Group, pod kterou spadá mimo jiné síť knihkupectví Luxor, vstoupila skupina Rockaway Capital na začátku roku 2017 s cílem pomoct digitalizovat tradiční sektor. Díky aktuální transakci, která podléhá schválení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ovládne Rockaway sto procent společnosti.

„Dohodli jsme se s našimi dosavadními partnery na odkupu jejich podílu, protože knižnímu segmentu věříme, což by Euromedia, nebýt pandemie nemoci covid-19, potvrdila i v loňském roce. Pořád navíc platí to, proč jsme do společnosti vstupovali – díky digitalizaci v ní vidíme velký potenciál i do budoucna,“ říká mluvčí Rockaway Capital Pavel Kalouš.

Spolu se sítí knihkupectví Luxor získává Rockaway Capital úplnou kontrolu i nad nakladatelskými značkami, jako je Knižní klub, Ikar nebo Universum, respektive největším velkoobchodem s knížkami v Česku.

„Pro mě je klíčové, že se z pohledu Euromedie nic nemění. Cítím ze strany akcionáře silný mandát a aktuální transakci chápu jako potvrzení nedávných změn v managementu,“ komentuje transakci CEO Euromedia Group František Mala, který skupinu převzal na začátku letošního roku.

Na skupinu Euromedia Group loni stejně jako na zbytek knižního trhu dopadla pandemie a zavřená knihkupectví. Letos se ale situace opět zlepšuje. „V letošním roce máme rozhodně lepší výsledky než v roce 2020. Naučili jsme se lépe využívat e-shop a efektivněji pracovat s náklady knih,“ popisuje ředitel nakladatelství Euromedia Group Antonín Kočí.

A dodává, že největší změnou, kterou společnost za poslední rok prošla, byla již zmíněná výměna generálního ředitele celé skupiny. Jinak by nové majetkové uspořádání na chodu firmy nic změnit nemělo.

The post Rockaway ovládne Euromedia Group. Kupuje padesátiprocentní podíl od CMI appeared first on Forbes.


EPH končí s uhlím pro elektřinu a teplo. Stihnout to chce do roku 2030

$
0
0

Energetický průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského přestane do roku 2030 využívat uhlí pro výrobu elektřiny a tepla. Rozhodnutí se týká všech trhů, na nichž EPF působí, s výjimkou Německa. Zde společnost hodlá postupovat v souladu se zákonem o ukončení využívání uhlí, který jako mezní termín udává rok 2038.

Daniel Křetínský

  • Majetek v hodnotě 78,0 mld. Kč
  • 3. nejbohatší Čech v žebříčku roku 2020

V ČR se bude odklon od uhlí týkat elektrárny a teplárny v Opatovicích nad Labem na Pardubicku, Plzeňské teplárenské nebo firmy United Energy, která je provozovatelem teplárny v Komořanech, jež vyrábí teplo a elektřinu pro města Most a Litvínov.

„Hnědouhelné teplárny v České republice budou na přelomu let 2028 a 2029 postupně přestavěny na nízkoemisní zdroje tepla a elektřiny,“ uvedl Daniel Častvaj, mluvčí EPH.

Důležitým pilířem pro dosažení cíle bezemisní energetiky přitom podle něj bude ve střednědobém a dlouhodobém horizontu výroba a využívání vodíku. 

„Připravujeme několik projektů na budování vodíkových technologií v malém a středním měřítku napojených na naši plynárenskou infrastrukturu pro prokázání proveditelnosti daných řešení. Současně jsme zahájili práce na potenciálních robustních řešeních, jak akcelerovat přechod na vodík ve velkém měřítku,“ doplnil Daniel Křetínský.

The post EPH končí s uhlím pro elektřinu a teplo. Stihnout to chce do roku 2030 appeared first on Forbes.

Nesnášíte injekce? Tihle dva ajťáci našli milionový recept na vaše obavy

$
0
0

Na začátku byla jedna mizerná zpráva, jedna mladá dívka a parta kamarádů. Dneska je z toho milionová investice, vynález patentovaný po celém světě a nadějná firma s globálními ambicemi.

Když doktoři řekli Tereze, že trpí roztroušenou sklerózou, sebralo jí to. Největší náraz ale přišel s léčbou. Musela do sebe každý den dostat obrovské injekce. Tehdy dvaadvacetiletá žena se z toho psychicky zhroutila.

Její tehdejší partner Pavel Kučera se ale rozhodl, že to tak nenechá. Vymyslel pomůcku, která Tereze pomáhala s aplikací injekcí jak po psychické, tak praktické stránce. Jeho vynález zafungoval, Tereza ho začala používat a hlavně – začala se léčit.

Právě tady začíná také příběh firmy Tugi a speciálních aplikátorů, které mají potenciál dobýt svět. Pavel Kučera se totiž o své pomůcce bavil s kamarády Martinem Pilným a Milanem Eybergerem a společně je napadlo, že Tereza není na světě sama. Lidí s podobným problémem musí být mnohem víc a trojici došlo, že by stálo za to pomoct i jim.

„Začali jsme mluvit s doktory i dodavatelem léků, firmou Teva Pharmaceutical, a všude jsme narazili na to, že téma je velmi aktuální,“ říká Martin Pilný. Parta kamarádů se proto rozhodla, že zkusí vyvinout aplikátory, které by problém řešily.

Pustili se tak do nového podnikání v oblasti, se kterou nikdy dřív neměli žádnou zkušenost. Pavel Kučera pracuje jako střihač u filmu a jeho dva přátelé Martin a Milan vlastní IT firmy.

Martin Pilný a Milan Eyberger

Ačkoli se dnes smějí, jak jejich první výrobky vypadaly, efekt byl jednoznačný: fungovaly a lidé si je pochvalovali. Před čtyřmi lety tak dokončili vývoj prvních aplikátorů Tugi pro pacienty s roztroušenou sklerózou.

Tím to ale neskončilo. Tvůrci průběžně absolvovali desítky rozhovorů s lékaři nejrůznějších specializací a zjistili, že existuje další, mnohem větší skupina pacientů, kteří by potřebovali podobnou pomoc. Jde o lidi, kteří si musejí brát injekce s léky na ředění krve.

Jen v Česku se ročně prodá necelý milion dávek léků na roztroušenou sklerózu a na 52 milionů dávek určených právě na ředění krve. Přitom právě tyhle léky většinou používají lidé krátkodobě, často po operacích. O to větší mají s injekcemi psychický i mechanický problém.

Věnovali se i průzkumu, jak lidé přijímají různé barvy.

Současný aplikátor navíc připomíná spíš než zdravotnický prostředek futuristickou zbraň, která sice dostane do těla lék, ale pro člověka je to krajně nepříjemné. V Tugi si řekli, že tedy vyvinou další podobnou pomůcku. Brzy se ale před nimi objevila největší výzva.

„Celosvětově jsou dva nejčastější léky na ředění krve, a jak jsme z toho IT a postupujeme systematicky a analyticky, řekli jsme si, že náš aplikátor by měl fungovat na oba. Jenže mají jiný tvar stříkačky,“ popisuje Pilný cestu k výsledku připomínajícímu slona. Z jedné strany pojme jeden typ injekce, z opačné druhý.

Mimochodem to, že aplikátor ze zdravotnického silikonu je růžový, není náhoda. Když Pilný i Eyberger něco dělají, berou to od základů, a proto se například půl roku věnovali průzkumu, jak lidé vnímají a přijímají různé barvy.

Měli studie, dotazníky, různobarevné vzorky, které ukazovali lidem a porovnávali s tím, co zjistili ve výzkumech o působení barev. Když viděli, jak roste obliba růžové u žen, obávali se, že naopak nebude fungovat pro muže. Nakonec se ale ukázalo, že právě růžového slona přijímají dobře všichni.

„Tohle není obyčejná růžová, tahle je příjemná i pro chlapy,“ směje se Martin Pilný. Sloní aplikátory ale spíš než podnikání zatím představují jednu velkou investici. „Je to čistý náklad. Všechno platíme ze svého, nemáme žádné dotace nebo investora. Zatím jsme do Tugi dali téměř dvacet milionů korun,“ vypočítává Martin Pilný.

Tučná investice má podle něj i jeho společníků jednoznačný smysl. Jistě že je občas napadlo strčit nápad do šuplíku, ale nakonec je od kapitulace odradila klíčová věc: pozitivní ohlasy. Ať už svůj vynález ukázali pacientům, nebo doktorům, všem se líbil.

Nic takového nikde neexistuje.

Dnes je růžový slon Tugi patentován v Evropě, USA, Číně, Indii i Japonsku a jeho název, design i funkce jsou chráněny ve více než 150 zemích světa. „Nic takového nikde neexistuje, a kdekoli jsme ho ve světě ukázali, vzbudil zájem,“ říká Martin Pilný. Jenže jak to tak bývá, i tenhle příběh má své ale.

Jako majitelé IT firem, kterým se musí a chtějí věnovat, mají oba muži jen omezený čas i možnosti rozjíždět Tugi – navíc bez zkušeností z farmaceutického byznysu. Od začátku ale projekt viděli jako globální, a proto ho stavěli s vizí prodeje někomu, kdo se ideálně na zdravotnictví zaměřuje.

Když se dívají zpátky, usmívají se své naivitě. „Čekali jsme, že když máme něco, co se líbí uživatelům i doktorům a přijdeme třeba za Pfizerem, který ty léky vyrábí, že po tom skočí. Hluboce jsme se spletli,“ přiznává Pilný.

„Když jsme se tam konečně dostali, vyslechli nás a řekli ‚dobrý‘. A tím to skončilo,“ popisuje srážku s nečekanou realitou. Inovace byla jednoduše mimo strategické i byznysové plány velkých firem, jako jsou třeba Johnson & Johnson, Biogen a další, se kterými zkusili jednat.

„Nechceme to ale vzdát, tak jsme se rozhodli, že s výrobkem vstoupíme na trh sami,“ říká Pilný. Disponují už všemi nutnými certifikáty, a jakkoli by bylo levnější poslat výrobu do Číny, zůstává v Česku. Jako český pak chtějí aplikátor propagovat ve světě.

V Česku však s jeho prodejem paradoxně nezačnou. První trh, kam růžoví sloni míří, je Německo. „Česko je fajn, ale není moc relevantní pro další plány,“ říká druhý z majitelů firmy, Milan Eyberger.

V Německu se Tugi začne prodávat ještě letos a firma teď čeká, jestli bude schválen k proplácení ze zdravotního pojištění. Zároveň pracuje na tom, aby se aplikátor dostal do německých lékáren, a probíhají jednání i se specializovanou klinikou asistované reprodukce z Bonnu, která by ho chtěla testovat – růžové slony lze totiž používat i při podávání hormonů během asistované reprodukce.

Předplatné Forbesu

Německo je ale jen začátek. Řekněme taková demoverze, aby se pak firma lépe prodávala. „Jsme soudní. Můžeme to rozjet v Německu, ale začít prodávat Tugi třeba v Americe, Austrálii nebo Japonsku, to odsud sami nezvládneme,“ vysvětluje Martin Pilný.

Hlavní cíl téhle expedice do zdravotnictví zůstává trojici kamarádů jasný. „Naší touhou je, abychom těch Terezek měli stovky milionů na celém světě, protože víme, že existují a že to potřebují. Teď jen hledáme cestu, jak k nim náš výrobek dostat,“ uzavírá.

The post Nesnášíte injekce? Tihle dva ajťáci našli milionový recept na vaše obavy appeared first on Forbes.

Topíte.cz pokračuje v jízdě pod novým názvem. Jako Woltair chce prorazit v zahraničí

$
0
0

Raketový růst má v Česku tento startup za sebou, teď je čas zaútočit na zahraničí. A k tomu je potřeba nový, více mezinárodní název, který bude lépe odrážet i jeho zaměření.

Řeč je o tři roky starém projektu Topíte.cz, který digitalizuje řemeslo topenářství a dnes také fotovoltaiky – i proto čerstvě rebranduje na Woltair.

„Rebranding přišel jako přirozené završení dlouhodobého procesu, kterým Topíte.cz procházelo,” vysvětluje zakladatel a CEO Daniel Helcl. Ten od investorů včetně fondů Kaya (ex-Enern), Inven Capital, Presto Ventures nebo naposledy varšavského fondu Movens Capital vybral už přes sto milionů korun.

Právě do Polska budou v září směřovat i první kroky Woltairu za hranice České republiky. „Koncem loňského roku jsme se začali ještě více přiklánět k využívání sluneční energie, konkrétně k unikátní kombinaci tepelných čerpadel a fotovoltaických elektráren,“ upřesňuje Helcl.

Česká firma prošla za necelé tři roky existence překotným vývojem – v tom pozitivním slova smyslu. V roce 2018 ji založili coby Topíte.cz dva zaběhnutí topenáři Karel Náprstek a Jiří Švéda spolu se zmíněným Helclem.

Zakladatel a CEO Woltairu Daniel Helcl

Za tu dobu se z Woltairu stala největší topenářská firma v Česku se specializací na instalace a servis tepelných zdrojů, klimatizací a rekuperací. Firma díky digitálním technologiím umožňuje objednávat topenářské služby stejně snadno jako nákup s rozvozem domů nebo odvoz na letiště.

Zákazníkům zároveň pomáhá se servisem kolem získávání dotací na vytápění. Český startup jen letos do května uzavřel smlouvy za 150 milionů korun, což je více než dvojnásobek oproti stejnému období minulého roku.

„Stejně jako loni cílíme na 400- až 500procentní růst. Věříme, že koncem roku pokoříme hranici 300 milionů korun,” vypočítává Helcl, jehož tým aktuálně čítá devadesát lidí.

Firma od ledna 2021 nabízí také fotovoltaiku, když se spojila s týmem firmy Rewix Elektro, která se na tuto oblast specializuje. I proto firmu jako další zahraniční trh zajímá Rakousko, které je v rámci Evropy obecně považováno za mekku udržitelných energií.

„Pro lidstvo je důležité, aby bydlení do budoucna produkovalo co nejméně oxidu uhličitého. Toho je možné dosáhnout právě kombinací fotovoltaických panelů a tepelného čerpadla, které při svém propojení nabízejí čistý zdroj energie pro vytápění i spotřebu elektrické energie,“ konstatuje Helcl.

„Chtěli bychom se stát jedničkou v tzv. dekarbonizaci budov po celé Evropě,“ vytyčuje smělé cíle. Woltair se netají tím, že by chtěl získat a jako první v České republice nabídnout třetí generaci Tesla tašek, tedy fotovoltaické střešní krytiny. Firma také ve své pražské centrále založila školicí centrum, sloužící i jako největší showroom tepelných čerpadel všech nabízených značek.

The post Topíte.cz pokračuje v jízdě pod novým názvem. Jako Woltair chce prorazit v zahraničí appeared first on Forbes.

J&T Banka uzavřela strategické partnerství se společností Amista

$
0
0

J&T Banka uzavřela strategické partnerství s investiční společností Amista, která je největším tuzemským správcem a administrátorem fondů kvalifikovaných investorů. Z rukou zakladatele společnosti Víta Vařeky, který nadále zůstává minoritním akcionářem, banka rovněž převzala podíl 9,9 procenta.

Po změně vlastnické struktury se mezi akcionáře zařadil také její ředitel Ondřej Horák spolu s manažery Petrem Janouškem a Pavlem Barešem.

„Věříme, že s růstem zájmu privátních klientů o investice budou vznikat další specializované fondy kvalifikovaných investorů. AMISTA má jako nezávislý poradce a správce silný tým i dlouholeté zkušenosti se zakládáním a provozem fondů kvalifikovaných investorů, nabízí tak pro vznikající fondy ideální zázemí,“ uvedl Štěpán Ašer, generální ředitel a člen představenstva J&T Banky. 

Během patnácti let své existence Amista založila více než 150 fondů a podfondů kvalifikovaných investorů. Dnes poskytuje služby fondům s majetkem v hodnotě 57 miliard korun.

The post J&T Banka uzavřela strategické partnerství se společností Amista appeared first on Forbes.

Klienti neradi slyší, že jejich značka není pro sítě, říká Tomáš Varga z Publicis Groupe

$
0
0

Svět reklamy po loňském roce opět ožívá a investice do ní aktuálně téměř dvojnásobně překonávají původní predikce pro letošní rok. Daří se zejména online reklamě, kde firmy v meziročním srovnání investovaly o téměř 28 procent více.

Investice do online prostoru mají již od roku 2010 stoupající křivku a nejinak tomu má být i příští rok, především v e-commerce. Zde byly investice navýšeny především.

Firmy se snaží dohnat finanční ztráty způsobené pandemií, k čemuž jim má pomoci právě reklama. Podle aktuálních statistik celosvětové výdaje na reklamu vzrostou během letoška o víc než dvanáct procent, což je téměř dvojnásobně, než se původně předpokládalo. 

Za nárůstem reklamy v odvětví e-commerce stojí majitelé kamenných prodejen, kteří byli restrikcemi nuceni přesunout svůj byznys na internet, a stejně tak se změnilo i nákupní chování zákazníků.

O tom, jak se reklamní oblasti daří během posledního roku u nás, jsme mluvili s Tomášem Vargou, šéfem tuzemské pobočky jedné z největších marketingových skupin Publicis Groupe. Loni především digitalizovali a svou loď obrátili směrem od komunikační skupiny k marketingovo-technologické firmě, díky čemuž se propadli pouze o osm procent na příjmy 630 milionů korun.

Jen v Česku mají ke čtyřem stovkám zaměstnanců a spolupracují s 250 klienty – mezi nejznámější patří T-Mobile, Notino, Daimler nebo Coca-Cola.

Jak to během pandemie vypadalo v reklamním segmentu?

Je to individuální, například televize a digitál jsou stabilní a nedocházelo v nich k větším změnám, protože klienti investující do televize chtějí masové zacílení. Online byl také stabilní, protože uživatelé se už naučili využívat e-commerce. Celkový share z retailu šel nahoru z třinácti na osmnáct procent ve prospěch e-commerce, což je velmi významné číslo. Digitál nepadal, ale trade marketing, tedy aktivity v místě prodeje, a třeba event spadly výrazně. 

Kde tedy investice klientů nejvíc poklesy? 

V point of sale, event marketingu a v denících a časopisech. V největším propadu je dlouhodobě inzerce do printu, kde se zastavilo mnoho projektů a klienti zde začali šetřit, protože už naskočili na digitalizaci.

Tady bych si vám za Forbes dovolila oponovat…

Forbes je tak krásná výjimka! Tady to neplatí, máte pravdu. Máme několik bank i automobilek, které jsou po Forbesu neustále hladoví, protože jinde nezacílí tak dobře jako u vás. Ale bulvár nebo news už běží nejvíc v onlinu a do tisku se moc neinzeruje. Celý tento segment jde dlouho dramaticky dolů. 

Prim hrají sítě? 

To se nedá vůbec generalizovat. Pro někoho je to digitální reklama a televize. Když někdo otevírá novou pobočku, je pro něj ideální třeba rádio. Facebook a Instagram jsou nejmodernější, ale nejsou pro každého. Třeba pro zdravé potraviny jsou sítě ideální, protože se zde může vytvořit podpůrná komunita.

Facebook a Instagram nejsou pro každého.

Pro klienta, který prodává zboží pro širokou cílovou skupinu, je nejlepší televize v kombinaci s digitálem. Klienti ale neradi slyší, že jejich značka není ideální pro sítě, občas se jim to nelíbí. 

Co produkt nejvíc prodává?

Roli hraje více faktorů, moderní zákazník potřebuje znát nějaký vyšší smysl a silný příběh. Když máte kvalitní produkt, příběh a dokážete to odkomunikovat, máte všechny předpoklady k úspěchu.

Jaký je český klient reklamní agentury?

Za posledních čtyři až pět let se začalo intenzivně pracovat se značkami i na lokální úrovni a došlo také k revitalizacím tradičních českých značek. Zaměřují se více na preciznější práci s daty a zacílení na koncového uživatele, dávají důraz na efektivitu marketingové komunikace a to, jaký na ně má finální dopad. Velký posun je také v tom, že už řeší budování brandu místo výkonnostního marketingu, protože pochopili, že silná značka je klíčová. 

Jak se u nás shání dobří markeťáci?

Velmi obtížně a musíme je vychovávat. Z mé zkušenosti je nejlepší najít člověka, který má selský rozum a zapálení, energii a chuť se učit. Pak to jde rychle. My ho totiž hodíme do vody se seniorem a on buď vyplave, nebo ne. Když ano, tak za dva tři roky je schopný připravovat strategie a pracovat s marketingem velkých klientů samostatně.

Chápou už lidé rozdíl mezi marketingem a obchodem?

Už docela ano. I v tradičních českých firmách došlo ke generačním obměnám a je vidět velký progres. Laikům – jako třeba mojí babičce – je ale pořád těžké vysvětlit, co dělám… Tak jí vždycky řeknu, znáš ty reklamy na T-Mobile s Ivanem Trojanem? Tak tohle dělám.

Které firmy mají podle vás nejlepší komunikaci a reklamy?

Třeba Emco je na úrovni světového marketingu, ale ti bohužel nejsou našimi klienty. Nebo pak hodinky Prim a celá ETA, kde vlastníci pochopili úlohu marketingu a postavili novou strategii, srovnatelnou s mezinárodními značkami, jen v menším měřítku. Pak je to ještě určitě Kofola, která dlouhodobě buduje úspěšně lokální brand.

Nechybí vám nějaký odvaz, jako byla třeba v devadesátých letech odhalená ňadra v reklamách značky Fa?

Já mám odvahy spoustu a někteří naši klienti také. Bohužel společnost vyžaduje politickou korektnost, která často skvělé věci hodí pod koberec. Klienti se bojí, že by byli nařknuti z nějakého extremismu, a následné krizové komunikace, kterou by museli řešit. Reklama je tedy takové zrcadlo společnosti, když bude odvaha v ní, budou i zadavatelé odvážní. Zatím je odvaha většinou jen v nějakém niche segmentu.

The post Klienti neradi slyší, že jejich značka není pro sítě, říká Tomáš Varga z Publicis Groupe appeared first on Forbes.

Manželé dávají druhý život thonetkám. Obří poptávku vybudovali bez výloh i e-shopu

$
0
0

V zapadlém vnitrobloku na pražské Palmovce se skrývá útulná dílna. V řadách jsou tu vyskládané stovky starých židlí v nejrůznějším stavu. Některým chybí sedáky, jiné mají odřené opěrky a další trápí popraskaný výplet. Pod šikovnýma rukama Darii a Filipa Truhlářových se ale opět mění v přepychové kousky nábytku.

Manželský pár s příznačným jménem se práci se dřevem věnuje pět let. Vykupuje staré židle, dává jim druhý život a opravené je prodává ve svém obchodě Sedíme stylově. Jejich dílnou prošlo už přes pět tisíc židlí, převážně od firmy Thonet, případně jejího následníka – společnosti Ton. A zájem o thonetky s duší a příběhem je obrovský.

„Můj tatínek byl starožitník. Jako malý jsem s ním jezdil po burzách, aukcích a vyklízecích akcích. A náš byt vypadal jako malé muzeum. Tím, že jsem mezi starými věcmi vyrůstal, jsem si k nim vypěstoval lásku,“ vypráví Filip Truhlář.

Vystudoval uměleckou školu – obor ruční malíř na porcelán. Po škole se nějaký čas pohyboval ve světě módy. Dělal manažera obchodu s oblečením a jeho zaměstnavatel byl Ital s vášní pro design.

„Díky němu jsem se začal zajímat o architekturu a navrhování interiérů. V následujícím zaměstnání jsem měl možnost i kompletně navrhnout a realizovat prodejnu a i byt pro mého zaměstnavatele, který mi dal volnou ruku,“ líčí Filip Truhlář.

„Mám rád osobité věci, které jsou výstřední a něčím se vymykají. A když jsme později sami kupovali byt na Palmovce, hledal jsem přesně takové kousky nábytku,“ vysvětluje.

Tehdy si uvědomil, že ho tohle hledání pokladů baví natolik, že by se tím chtěl živit. Ve svém okolí se ale nesetkal s příliš velkým pochopením.

„Říkala jsem Filipovi: Máš dvě malé děti, potřebuješ normální zaměstnání, a ne kupovat a prodávat židle. Pocházím z mladého města z Dálného východu, které je staré necelých 200 let, kde vztah ke starožitnostem nemáme. Byla jsem proto hodně skeptická,“ vzpomíná Daria Truhlářová.

Nakonec ji ale manžel přesvědčil a Daria brzy sama propadla hledačské vášni. První myšlenka byla zaměřit se na ikonické sezení typické pro určitá období a styly od secese přes art deco až po funkcionalismus. Jenže jak Truhlářovi brzy zjistili, v Česku takové židle nebylo tak snadné najít.

Naopak thonetek tu objevili spoustu. A tak bylo brzy jasno, jakým směrem se vydají. „U Thonetu to všechno začalo – sériová výroba nábytku, rivalita mezi firmami, neustálý technický a konstrukční posun. Thonetky nás prostě uchvátily nejvíc,“ říká Truhlář.

Židle shánějí přes inzeráty a v aukcích. Ozývají se jim také překupníci a vyklízeči domů s tím, že mají zajímavé úlovky. A občas jim obsah svých půd a sklepů nabízejí i samotní zákazníci. První dílnu si zřídili nedaleko svého bydliště na Palmovce, postupně ji rozšířili a před rokem přidali další jen o pár ulic dál.

„Nová dílna nám nabízí lepší místo pro prezentaci židlí i jejich focení. Navíc je schovaná ve vnitrobloku, což nám vyhovuje, protože nás tady nikdo nenajde. První dílna je sice v boční ulici, ale má výlohy a každou chvíli se tam někdo přišel podívat,“ popisuje Truhlář.

Trochu to připomíná slavnou cimrmanovskou hlášku: Otevřel si hospodu, ale chodili mu tam lidi. Nicméně, jak Truhlářovi vysvětlují, chtějí mít na zákazníka čas, a ne si s ním povídat, zatímco mají rozdělanou práci na židli a schne jim tam lepidlo. Proto své zákazníky do dílny a obchodu Sedíme stylově zvou až po telefonickém objednání.

„Když k nám lidé přijdou, musí nám nejdřív ukázat, co se jim líbí, a prozradit, pro jaký interiér židle chtějí. Na základě toho jim doporučíme konkrétní kousky a většinou si nechají poradit. Židle se ale dají vybírat i podle postavy a také podle toho, jestli hledáte pohodlí nebo zda jste pro design ochotni trpět. My patříme k té druhé kategorii,“ směje se Truhlář.

Na skladě má obchod Sedíme stylově kolem 400 židlí. Zaměřuje se hlavně na nábytek z ohýbaného dřeva z období do druhé světové války. Vedle Thonetu má v nabídce i židle od dalších firem, které historicky vyráběly na českém území, jako je Fischel nebo Jacob & Josef Kohn.

„Jde nám především o stáří a jedinečnost. Nejvzácnější kus, který tady máme, je lehátko od Thonetu z přelomu 19. a 20. století. Jeho prodejní cena by byla kolem sta tisíc, ale v tuto chvíli není na prodej. Máme spoustu kousků ve vlastní sbírce, kterých se zatím nechceme zbavovat,“ říká Truhlář.

Ceny židlí od Sedíme stylově začínají na čtyřech tisících korun a nejdražší prodaný kus bylo křeslo od španělské firmy Ventury Feliu s obtížným propleteným nožním spojem. Největší zakázky přitom měli Truhlářovi pro restaurace.

„Nejraději se pyšníme podnikem Sacra Restaurant na Praze 5, který nám dal volnou roku. Poskládali jsme dohromady novodobé a starožitné židle, barevné lakované i čalouněné a ten chaos dohromady krásně ladí,“ popisuje Daria Truhlářová.

Interiér zařizovali i pro soukromé kluby a své židle vyváželi dokonce do Norska. V poslední době se ale zaměřují víc na jednotlivce. „Už neděláme takovou kvantitu, ale soustředíme se víc na kvalitu – nabízíme lepší a starší modely. Jde nám hlavně o kontakt se zákazníkem. I proto nemáme a nikdy nebudeme mít e-shop,“ říká Filip Truhlář.

Naopak sociální sítě firma využívá ve velkém. Na Instagramu sleduje profil Sedíme stylově asi dvanáct tisíc lidí. Zákazníci tak na obchod narazí obvykle přes internet nebo doporučení známých. „Sociální sítě jsou náš jediný marketingový kanál, ale kolikrát se i bojíme nějaké příspěvky propagovat, aby se nám nehlásilo moc lidí,“ popisuje Daria Truhlářová.

Tady opět přichází déjà vu z Cimrmana. Ale i v tomto případě pro to Truhlářovi mají své důvody. Židle renovují sami dva, s tím, že jim občas vypomáhají brigádníci, ale nechtějí mít stálé zaměstnance ani firmu víc rozšiřovat.

Jsme perfekcionisti.

„Vyhovuje nám, že si vše ohlídáme sami. Jsme perfekcionisti a jen tak někomu renovace nesvěříme. Pořád tak makáme stejně jako na začátku, možná i víc. Víme, že s tímhle přístupem ani nijak zvlášť nezbohatneme, ale můžeme si za svou prací stát. Židle, které projdou našima rukama, vydrží klidně dalších sto let,“ říká Truhlářová.

Že by jim někdy přísun starých kousků došel, se nebojí. Ani toho, že by zájem o starožitný nábytek opadl. „Třeba během pandemie byla spousta lidí doma a měla chuť vylepšovat si bydlení, takže i během náročné doby si k nám zákazníci cestu našli. A i když jsme na začátku měli problémy, zvládli jsme to nakonec dobře,“ líčí Truhlář, který má velké plány i do budoucna.

Rád by vytvořil ubytování zařízené kompletně starožitným nábytkem Thonet z ohýbaného dřeva. Jeho velkým snem je také vybudovat restauraci nebo kavárnu vybavenou vlastní sbírkou židlí, složenou jen ze vzácných kousků. Jedním oknem by mohli zákazníci nakukovat do kuchyně a druhým do dílny, kde se renovují židle. Z restaurace by si tak hosté mohli odnést nejen zážitek, ale třeba i židli.

The post Manželé dávají druhý život thonetkám. Obří poptávku vybudovali bez výloh i e-shopu appeared first on Forbes.

Luxus hotelu, výhody bytu. Společnost Orea spustila nový koncept v centru Prahy

$
0
0

Luxusní hotel se zázemím a flexibilitou domácího prostředí propojil nový koncept skupiny Orea Hotels & Resorts, nejširší hotelové sítě v Česku. Nabízí servisované apartmány pro dlouhodobé pobyty a prvních dvaatřicet otevřela skupina v centru Prahy pod názvem Orea Place Seno.

Seno je tam, kde byla Tlustá koala. Právě na místě někdejší osobité restaurace v Senovážné ulici, která předloni skončila, se apartmány Orea nacházejí.

„Koncept stavíme na inovacích, na kterých jsme intenzivně pracovali během covidu. Až všechny technologie zapracujeme, umožníme hostům dělat většinu úkonů digitálně. K dispozici bude online check-in, check-out i digitální klíč u jednotlivých apartmánů,“ představuje novinku ředitel hotelové sítě Gorjan Lazarov.

Soběstačnost a nezávislost hostů doplňuje hotelový servis, jako je recepce, podávání snídaní či pravidelný úklid. K dispozici je také soukromý wellness se saunou a vířivkou.

Nabídka se rozprostírá od jednopokojových studií až po třípokojové byty, přičemž interiéry jsou navrženy v odlišných designech. „Chceme pokrýt rozmanité potřeby klientů. Různé druhy pobytů vyžadují rozličná prostředí jako například styl moderní, skandinávský nebo luxusní,“ popisuje Lazarov.

Podle šéfa hotelové sítě jde o reakci na dlouhodobou poptávku po kvalitních krátkodobých a střednědobých formách ubytování, která nabízejí vysoký standard hotelu, ale poskytují veškeré plusy apartmánů, například kuchyni s jídelnou, prostorné obývací pokoje či parkovací stání.

„Klientelu Orea Place tvoří především turisté s náročnějšími potřebami a také lidé, kteří přicestovali na byznysové pobyty. Především pro dlouhodobé pobyty jsou apartmány výhodné,“ dodává Lazarov.

V plánu je otevírání stejného druhu ubytování v dalších lokalitách, například v Mariánských Lázních, kde má společnost pět ze svých šestnácti klasických hotelů. Právě v „Mariánkách“ měla hotelová síť Orea investiční plány v objemu dvou miliard korun – to však bylo před vypuknutím pandemie.

„Financování hotelových projektů na lokálním trhu bohužel situace prakticky zmrazila,“ posteskne si Lazarov. „Máme stavební povolení na výstavbu nového hotelu, jednáme s partnery a momentálně hledáme model financování tak, abychom mohli projekt realizovat. Také podnikáme kroky, jejichž výsledkem by měly být další zajímavé projekty v Praze.“

The post Luxus hotelu, výhody bytu. Společnost Orea spustila nový koncept v centru Prahy appeared first on Forbes.


Obchod století je hotov. Avast se spojí s NortonLifeLock, Američané zaplatí až 186 miliard

$
0
0

Miliardové námluvy českých tycoonů Pavla Baudiše a Eduarda Kučery s NortonLifeLock jsou definitivně u konce. Společnost Avast, kterou založili v roce 1988, se stane součástí amerického lídra na trhu kybernetické bezpečnosti. Obě firmy v noci z úterý na středu oznámily, že se dohodly na podmínkách fúze.

Podle nich budou mít akcionáři společnosti Avast nárok na kombinaci peněžního vyrovnání a nově vydaných akcií společnosti NortonLifeLock.

V českém prostředí jde o nevídaný obchod. Podle toho, jaké plnění si akcionáři Avastu zvolí, zaplatí NortonLifeLock za českou společnost přibližně 8,1 až 8,6 miliardy dolarů, tedy v přepočtu 175 až 186 miliard korun.

„Dlouhodobým posláním Avastu je umožnit vznik digitálního světa, který každému poskytne bezpečí a ochranu soukromí. Navrhované spojení s NortonLifeLock je významným krokem vpřed na této cestě. Vznikne světový lídr v oblasti kybernetické bezpečnosti zaměřený na koncové uživatele, který v sobě spojí sílu Avastu v ochraně soukromí a NortonLifeLocku v ochraně identity,“ uvedl k obchodu generální ředitel Avastu Ondřej Vlček.

Spojení bude podle Vlčka výhodné pro obě společnosti, už jen díky jejich navzájem se doplňujícím službám a produktům, které nabízejí. „V době, kdy kybernetické hrozby rostou, ale vnímání důležitosti kybernetické bezpečnosti je stále velmi slabé, zrychlíme společně s NortonLifeLockem naplňování naší společné vize poskytovat komplexní kybernetickou ochranu lidem po celém světě,“ řekl.

Týmy obou firem podle něj také získají lepší příležitosti k inovacím i nové možnosti plynoucí z přístupu k datovým analýzám, a budou tak vyvíjet ještě kvalitnější řešení a služby. „Díky oběma zavedeným značkám, větší geografické diverzifikaci a přístupu k širší uživatelské základně bude spojená firma připravena využít příležitosti k růstu, které vidíme po celém světě,“ dodal Vlček.

A podobně se na obchod dívá i generální ředitel společnosti NortonLifeLock Vincent Pilette. „Tato transakce je zásadním krokem vpřed pro kybernetickou bezpečnost v segmentu koncových uživatelů a v konečném důsledku nám pomůže naplnit naši vizi chránit lidi a umožnit jim žít bezpečný digitální život,“ řekl.

Pilette očekává, že během prvního roku od dokončení fúze dojde k dvoucifernému nárůstu upraveného zisku na akcii a v dlouhodobém horizontu až k dvoucifernému růstu tržeb.

Česká stopa ve firmě zůstává

Čeští miliardáři sice touto dohodou brzy přestanou být akcionáři Avastu, neznamená to však, že by společnost, kterou vybudovali, zcela opustili. Jednak se s velkou pravděpodobností stanou držiteli akcií nové sloučené společnosti a jednak se očekává, že se Pavel Baudiš, podle Forbesu šestý nejbohatší Čech, stane členem představenstva společnosti NortonLifeLock jako nezávislý ředitel.

Po dokončení transakce bude generálním ředitelem stávající CEO společnosti NortonLifeLock Vincent Pilette a na své pozici zůstane také finanční ředitelka NortonLifeLocku Natalie Derse.

Současný generální ředitel Avastu Ondřej Vlček by měl nastoupit do funkce prezidenta NortonLifeLock a zároveň se stát členem představenstva společnosti.

Po dokončení fúze si spojená společnost zachová významné zastoupení v České republice, už jen proto, že bude mít dvě hlavní sídla. Jedno v Tempe v Arizoně a druhé v Praze. Spojená společnost bude kótována na newyorské burze NASDAQ.

The post Obchod století je hotov. Avast se spojí s NortonLifeLock, Američané zaplatí až 186 miliard appeared first on Forbes.

Avast už neznamená stop. Akcie reagují na zprávy o prodeji růstem

$
0
0

Kdyby tak námořníci věděli, co z toho jednou bude. Podle anglického slovníku výraz „avast“ vychází z holandského „houd vast“ a poprvé ho použili právě mořští vlci v 17. století. Význam byl jednoduchý: Stůj!

Avast ve století jedenadvacátém však rozhodně nezastavuje, naopak. Zvlášť ne v den, kdy vyšel najevo český deal historických rozměrů. Tuzemskou firmu koupí americký technologický titán NortonLifeLock za přibližně 186 miliard korun, což je pochopitelně dobrá zpráva i pro akcie – a akcionáře – firmy.

Vývoj akcií Avastu v průběhu středy 11. srpna | Zdroj Yahoo Markets

Na londýnské burze, kde jsou kotovány, zaznamenaly v průběhu dneška až čtyřprocentní růst. Ještě 10. srpna jejich hodnota činila 5,69 libry, dnes však vyskočila až na 5,95 libry. Vyjádřeno v české měně šlo o nárůst zhruba osm korun na akcii. V době vydání tohoto textu se drží kolem 5,82 libry.

Vývoj titulu za poslední měsíc | Zdroj Yahoo Markets

Tržní kapitalizace Avastu se proto dnes pohybuje na hodnotách 5,86 miliardy liber – přes 175 miliard korun. Pro Avast to však pořád neznamená historické maximum: po červencovém oznámení chystaného prodeje vyskočily akcie firmy až na téměř 6,1 libry.

The post Avast už neznamená stop. Akcie reagují na zprávy o prodeji růstem appeared first on Forbes.

Česká stopa zůstane, říká CEO Avastu Vlček k historické fúzi s Američany

$
0
0

Jde o největší obchod českého byznysu. Spojení Avastu s americkou softwarovou společností NortonLifeLock, které obě firmy oznámily v noci na středu, dosahuje hodnoty až 186 miliard korun.

Nová společnost, která vznikne fúzí české firmy s americkým lídrem v oblasti kybernetické bezpečnosti, má vysoké ambice. Chce transformovat celý trh a stát se jednou z top dvaceti softwarových firem světa.

Podle CEO Avastu Ondřeje Vlčka je spojení obou firem důležitý milník nejen pro Avast, ale i pro Českou republiku. Nová společnost si totiž českou stopu podrží. Nejenže zůstanou zakladatelé firmy Pavel Baudiš a Eduard Kučera spolu s Ondřejem Vlčkem ve společnosti jako akcionáři – navíc budou mít v Česku i nadále silné zastoupení.

„Pavel Baudiš a já budeme členy představenstva a vedení bude složeno z manažerů na obou stranách. Firma se zavazuje, že si zachová významnou přítomnost v České republice,“ uvádí Vlček.

„Nadále budeme zaměstnávat v Česku lidi, v nejužším vedení globálně silné společnosti budou Češi a jedno ze dvou sídel bude v Praze,“ shrnuje Vlček českou stopu v dealu století. Čeští i američtí zaměstnanci obou firem se také pravděpodobně zapojí do hledání jména nově vzniklé společnosti. 

Vlček dále představil detaily dohody o podmínkách fúze. Akcionáři Avastu budou mít na výběr mezi většinovou hotovostní opcí, která se z devadesáti procent skládá z hotovosti a z deseti procent z akcií nově spojené firmy, a většinovou akciovou opcí, kde je poměr jedenatřicet procent hotovosti a devětašedesát procent akcií.

Pavel Baudiš

  • Majetek v hodnotě 51,0 mld. Kč
  • 6. nejbohatší Čech v žebříčku roku 2020

Eduard Kučera

  • Majetek v hodnotě 29,0 mld. Kč
  • 8. nejbohatší Čech v žebříčku roku 2020

Ondřej Vlček

  • Majetek v hodnotě 4,2 mld. Kč
  • 55. nejbohatší Čech v žebříčku roku 2020

V případě, že si akcionáři Avastu zvolí převahu hotovosti, obdrží sedm dolarů a 61 centů za akcii plus 0,0302 akcie nového Nortonu za každou akcii Avastu, kterou vlastní. U druhé varianty s převahou akcií to budou dva dolary 37 centů na akcii a 0,1937 akcie Nortonu za každou akcii Avastu.

Rozhodnutí akcionářů, která padnou na valné hromadě Avastu, nakonec ovlivní podíly, jaké budou mít ve spojené firmě miliardáři Baudiš, Kučera a Vlček podíly. „Všichni tři si volíme možnost s akciemi a zůstaneme v nové společnosti významnými akcionáři,“ říká Vlček a dodává, že stávající akcionáři Avastu budou držet něco mezi 14 a 26 procenty akcií nové firmy.

Finální uzavření obchodu se dá očekávat někdy v horizontu devíti až deseti měsíců. Nejprve se totiž musí uskutečnit valné hromady obou firem a transakce musí projít všemi regulatorními procesy v zemích, kde obě firmy působí. „Do té doby budou obě společnosti fungovat samostatně,“ doplňuje Vlček.

Vznikne podle něj silná globální společnost s více než půl miliardou uživatelů, která spojí silné stránky Avastu v oblasti ochrany soukromí a silné stránky Nortonu v oblasti ochrany identit. CEO Avastu ji vidí mezi dvaceti největšími softwarovými firmami na světě.

„Fúze zajistí větší geografickou diverzifikaci a přístup k širší uživatelské základně. A vylepší i finanční profil kombinované společnosti. Očekává se, že po uplynutí prvního roku od dokončení fúze bude společnost významně zvyšovat upravený zisk na akcii. Jde tedy o velmi zajímavou transakci pro všechny strany,“ vyjmenovává dopady obchodu Vlček. 

Chceme být natolik silní, abychom změnili trh.

Nápad spojit v rámci fúze obě firmy vzešel podle Vlčka ze vzájemné komunikace mezi Avastem a vedením NortonLifeLock. „Byli jsme v kontaktu od začátku působení CEO NortonLifeLock Vincenta Pilettea, tedy zhruba rok a půl. V průběhu času jsme začali mluvit o tom, jestli by taková kombinace fungovala a nakonec jsme to dotáhli až sem,“ popisuje Vlček.

Obě firmy si podle něj uvědomují, že se trh s kyberbezpečností dynamicky rozvíjí, avšak velké firmy se nedokázaly plně transformovat do moderní podoby a jsou pořád vázané na dobu klasických antivirových programů z počátků internetu.

„My chceme být natolik silní, abychom trh změnili. A s tím souvisí i konkurence, která je silnější než dříve, jelikož vznikají desítky a stovky schopných startupů,“ konstatuje Vlček.

Zároveň dodává, že ve hře nebyla žádná jiná firma a pro případnou fúzi připadal od začátku v úvahu jen americký NortonLifeLock. „Nedělali jsme žádnou aukci, byla to velmi cílená a promyšlená transakce, která má připravit služby pro uživatele, které redefinují trh. Z tohoto titulu tam nikdo jiný nefiguroval ani jsme o tom neměli zájem,“ dodává CEO Avastu.

Český zákazník spojení obou firem podle Vlčka pozná jak v krátkodobém horizontu, kdy se propojí stávající služby Avastu a Nortonu, tak i v tom dlouhodobém. Historická fúze má nabídnout především zcela nové produkty a služby.

The post Česká stopa zůstane, říká CEO Avastu Vlček k historické fúzi s Američany appeared first on Forbes.

Miliardář Komárek investuje do revoluce ve zdravotní péči. Zacílil na společnost v USA

$
0
0

Karel Komárek posiluje svůj vliv na proměnu zdravotní péče. Podle Forbesu pátý nejbohatší Čech s majetkem v hodnotě 71 miliard korun právě oznámil, že se podílí na investici ve výši 61 milionů dolarů do americké společnosti Mahana Therapeutics, přední vývojářské firmy v oblasti digitálních léčebných metod na předpis pro pacienty s chronickými zdravotními potížemi.

Finance do Mahana Therapeutics proudí jednak přímo prostřednictvím Komárkovy společnosti KKCG a rovněž prostřednictvím fondů Jazz Ventures, za nimiž stojí KKCG jako jeden z hlavních investorů a partnerů.

Karel Komárek

  • Majetek v hodnotě 71,0 mld. Kč
  • 5. nejbohatší Čech v žebříčku roku 2020

Jazz Ventures přitom s dalšími subjekty financovaly už předchozí investiční fáze Mahana Therapeutics. Díky aktuální investici získala americká společnost celkem 81 milionů dolarů na vývoj a komercializaci své řady digitálních léčebných metod.

„Nesmírně si vážíme podpory předních investorů sdílejících naši vizi a cíl poskytnout pacientům cenově dostupné a účinné digitální nástroje, které jim pomohou zvládat jejich chronická onemocnění,“ prohlásil Steven Basta, výkonný ředitel Mahana Therapeutics.

Do čeho vlastně Karel Komárek peníze přesně vložil? Hlavním produktem společnosti je Mahana IBS, digitální léčebná terapie dráždivého tračníku, schválená americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Současná investice bude využita pro její uvedení na trh a pro urychlení vývoje několika digitálních metod k léčbě přetrvávajících a velmi vyčerpávajících zdravotních problémů.

U pacientů, kteří používali program Mahana IBS, došlo k výraznému klinickému zlepšení závažnosti příznaků včetně snížení bolesti břicha, nadýmání, poruch střevní funkce a nepříznivého vlivu na každodenní sociální činnosti. FDA schválil webovou verzi programu Mahana IBS (dříve Parallel) v listopadu 2020 a mobilní aplikaci v červnu 2021.

Běžně se syndrom dráždivého tračníku léčí farmaceutickými metodami. Ty sice prokazatelně vedou k relativnímu snížení závažnosti příznaků, mnoho pacientů si však stěžuje na permanentní problémy a nejsou s léčbou spokojeni. Mahana IBS jim tak dává novou naději.

Program je indikován jako tříměsíční léčba poskytující terapii dospělým prostřednictvím aplikace, kterou si lze stáhnout do telefonů a tabletů se systémy iOS a Android. Smyslem je pacienty naučit, jak změnit chování a smýšlení tak, aby dokázali zmírnit závažnost příznaků onemocnění. Mahana IBS může být využívána spolu s ostatními léčebnými metodami.

Dnes oznámenou transakcí pokračuje Karel Komárek v dlouhodobé strategii, týkající se vedle byznysu s loterií a ropy s plynem také investic do technologických firem. Potvrzením toho jsou další investice v rámci Jazz Ventures do healthtech společností Oura, Pear Therapeutics a Akili Interactive.

Jedná se vesměs o inovátorské firmy: posledně jmenovaná například s posvěcením FDA přišla na trh s novou třídou digitálních léků pro pacienty s kognitivní poruchou, které jsou dodávány prostřednictvím zážitků z videoher.

The post Miliardář Komárek investuje do revoluce ve zdravotní péči. Zacílil na společnost v USA appeared first on Forbes.

Tesla Medical bere investici 100 milionů a zvažuje americkou burzu

$
0
0

Odvážné a velké plány dostaly velkou finanční injekci: do tuzemského healthtech startupu Tesla Medical bylo zainvestováno přes sto milionů korun. I díky tomu firma zvažuje vstup na americkou burzu NASDAQ a chce být dalším českým jednorožcem čili startupem s valuací ve výši jedné miliardy dolarů.

Za stomilionovou sumou stojí investiční akcelerátor Soulmates Ventures a fond Purple Ventures. Tyto skupiny se totiž připojily k dřívějším investorům, jimiž jsou Venture Capital Partners a skupina Xenocles.

Tesla Medical, jejíž tým se začal formovat v roce 2014 coby projekt 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Urologické kliniky FN v Motole, se zabývá neurohackingem neboli neuromodulací mozku a pracuje na vývoji technologické platformy pro neinvazivní léčbu chronických onemocnění.

„Na jaře jsme dokončili třetí klinickou studii naší metody, která potvrdila předešlé výborné výsledky, ať už jde o účinnost, či bezpečnost neuromodulace mozku,“ říká zakladatel a CEO Tesla Medical Lukáš Doskočil (na úvodní fotografii).

Právě úspěch klíčové klinické fáze přinesl podle Doskočila nutnost najít dalšího investora: „Mělo by to pomoci s dalším rozvojem a případným vstupem na americký akciový trh. S investory se zaměříme na optimalizaci stávajícího byznys modelu tak, aby odpovídal požadavkům trhu. Naším cílem je dostat léčebnou metodu co nejefektivněji k pacientům.“

Soulmates Ventures a Purple Ventures sázejí na výborné výsledky neuromodulace mozku, které má startup za sebou. „O správnosti investice nás přesvědčily klinické zkoušky s excelentními výsledky, vyřešené patenty, podrobné analýzy trhu i konkurence a srovnání s invazivními metodami a medikamenty,“ prozrazuje Hynek Sochor, zakladatel a předseda představenstva skupiny Soulmates Ventures.

Hynek Sochor ze Soulmates Ventures

„Budeme bedlivě sledovat rozvoj aktivit a očekáváme, že vložená investice do Tesla Medical se v následujících sedmi letech více než zdesetinásobí,“ uvádí Jan Staněk z Purple Ventures.

Jednoznačným bonusem řešení Tesla Medical je, že jeho využití nemusí být pouze v nemocnicích a u lékařů – ve hře jsou i možnosti domácí samoléčby. „V tom je naděje pro chronicky nemocné. V rozvíjení moderních léčebných přístupů vidím velký přínos pro celý zdravotní systém a jsem rád, že se mohu na takové investici podílet,“ říká Matouš Polák, člen investičního boardu Soulmates Ventures.

Zakladatel startupu Lukáš Doskočil tvrdí, že v léčbě inkontinence pomocí neinvazivní neuromodulace mozku je jeho firma nejdál na světě. Logicky z toho plynou globální ambice.

„Řešení obtíží pomocí této moderní metody bude dostupné i pacientům ve Spojených státech, což je velmi důležité pro případný vstup na burzu NASDAQ, která je druhá největší na světě a klíčová pro medicínské startupy,“ přibližuje Doskočil.

„Vedle využití metody v Česku a Evropě je zásadní uplatnění také ve Spojených státech, které jsou vzhledem k velikosti a otevřenosti novým léčebným metodám klíčovým trhem,“ doplňuje Sochor.

Vstup na burzu v USA by mohl být zároveň bránou k tomu, aby mohla Tesla Medical cílit na ještě větší počet investorů. „Zdravotnictví je prioritou pro všechny vyspělé země. Vzhledem k dosavadním výsledkům metody a velikosti cílového trhu tak není nereálné, že stojíme u zrodu dalšího českého jednorožce,“ soudí odvážně Sochor.

Smělé prognóze nahrává i fakt, že se běžná valuace konkurenčních firem při vstupu na burzu Nasdaq pohybuje na úrovni 400 milionů dolarů. Kupříkladu valuace konkurenta Axonics Inc., který na index vstupoval v roce 2018 ve srovnatelné kondici jako nyní Tesla Medical, se dnes pohybuje nad úrovní tří miliard dolarů.

The post Tesla Medical bere investici 100 milionů a zvažuje americkou burzu appeared first on Forbes.

Viewing all 6856 articles
Browse latest View live