Měřte si uhlíkovou stopu, o Vánocích si nedávejte kapra a pijte z eko brček. Velké společnosti do Česka přinášejí západní ekologické smýšlení, u části zákazníků však naráží. Raiffeisenbank a její aktuální kauza tak není prvním případem, kdy se Češi proti zeleným radám a akcím vymezili.
Rozhořčené i nedůvěřivé reakce vyvolala na internetu v posledních týdnech novinka od Raiffeisenbank. Ta do mobilní aplikace přidala funkci, která to uživatelům spočítá – respektive uhlíkovou stopu, kterou za sebou zanechávají jejich výdaje. Kritici to však považují za špehování a snahu zákazníky „vychovávat“.
Raiffeisenbank tak, stejně jako mnoho společností před ní, zjistila, že být první v ekologických záležitostech je v Česku ošemetné. Nikdo před ní totiž do aplikace automatizovaný výpočet nezahrnul a například ČSOB nabízí jen dobrovolnou kalkulačku na svých stránkách.
Foto Raiffeisenbank
V roce 2021 okusila hněv Čechů také Komerční banka. Ta však zašla ještě dál a sáhla na tradici štědrovečerního kapra. V předvánoční reklamě influencerka Lucie Zelinková jménem banky vyzvala Čechy, aby se zamysleli nad tím, zda si nemohou tuto rybu odpustit.
V Česku se podle ní má každý rok na Vánoce sníst osmnáct tisíc tun kaprů a takový počet zvířat má produkovat nadměrné množství oxidu uhličitého – celkem 32 tisíc tun. Jenže to není pravda.
Komerční banka totiž zapomněla zohlednit, že ne všichni vylovení kapři se snědí během vánočních svátků. Údaj zachycující počet vylovených kaprů za celý rok navíc zahrnuje i ty, kteří jdou na vývoz.
Skutečnost, že kampaň provedla společnost vlastněná zahraničním kapitálem, rozzlobila místopředsedu sněmovny Jana Bartoška. Na sociální síti X uvedl, že jako rybář „fakt nesouhlasí“ s tím, že je „prý kapr na talíři špatná tradice“.
Některé zarazil i fakt, že při přípravě kaprů nedochází k téměř žádnému plýtvání a téměř všechny části ryby se dají zužitkovat. Banka navíc ve spotu nenavrhuje, co si dát na talíř místo něj – zda jiné maso, vegetariánskou náhražku nebo zůstat o hladu.
„Uhlíková stopa produkce českého kapra z extenzivního chovu, kterého si koupíte při výlovu rybníka, bude menší než u tofu vyrobeného ze sójových bobů třeba z Kanady,“ uvedla na svých stránkách dva roky před vznikem reklamy organizace ekologických aktivistů Greenpeace.
Společnost se následně za reklamu omluvila. „Nikomu jsme nechtěli říkat, jak má žít. Chtěli jsme jen upozornit na plýtvání potravinami, na možnosti recyklace a úspory energie. Je jasné, že jsme formou šlápli vedle. Omlouváme se a přejeme krásné prožití svátků,“ napsal účet Komerční banky na sociální síti X.
Méně bouřlivé, ale neméně negativní reakce vyvolaly i další reklamy z této série předvánočních spotů zvané „Atmosféra Vánoc“. V nich doporučovali influenceři změnit klasické žárovky na stromku za led světýlka nebo balit dárky do recyklovaného papíru.
Jenže negativních reakcí se banka nelekla a loni se jich znovu dočkala po vystoupení členky představenstva a COO Komerční banky Jitky Haubové. Jedna z nevlivnějších žen Česka se k problematice ESG a společenské odpovědnosti firem vyjadřuje již déle, naštvané komentáře i kritické články v některých názorových médiích si vysloužil až její rozhovor pro portál Tvize.
Když ho Komerční banka sdílela na sociální síti X, přišly jí od některých uživatelů odpovědi, že jde o „blbost“ nebo „buzeraci“ a že si u banky ruší účty. „Naším cílem určitě není někomu říkat, jaké maso má konzumovat, jak topit nebo jak se přepravovat,“ reagovala na kritiku společnost.
A co tak pobuřujícího v rozhovoru řekla? Například popsala kroky, které banka podnikla ve snaze být udržitelnější, z nichž mnohé jsou však podle ní „velmi nepopulární“. Zmínila také zapojení některých zaměstnanců do společensky odpovědných aktivit nebo to, že ona sama používá elektromobil.
Ochotu být v zavádění ekologických opatření první pak kritizovali někteří zákazníci i u společnosti Coca-Cola. Láhve s neodnímatelnými víčky uvedla na český trh o rok dříve, než podle nařízení Evropské unie musela, a tak se první negativní reakce ohledně víček valily právě na ní.
Společnost se na svých stránkách sice hájila tím, že před uvedením na trh provedla rozsáhlý průzkum, aby zajistila, že lahve budou „praktické, hygienické, bezpečné a snadno použitelné“, odezva na internetu to tak ovšem nevnímala.
Mezi nespokojenými zákazníky byl i sedmý nejbohatší Čech a bývalý premiér Andrej Babiš. Ten si na sociální síti TikTok stěžoval s lahví Coca-Coly v ruce, že se již několikrát polil a že neví, zda to je jen jeho problém. Neodnímatelná víčka také nazval „pitomostí“.
Podobně dopadla i papírová brčka. Kritiku vyvolala například ta od řetězce s rychlým občerstvením McDonald’s, který byl v jejich zavádění jedním z prvních v Česku. Ukázalo se totiž, že jsou ekologická jen na první pohled.
Vše odstartovala reakce zákazníků ve Velké Británii. Po zavedení papírových brček si stěžovali, že se z nich špatně pije a příliš rychle se rozpouštějí, a McDonald’s proto změnil jejich tloušťku. Kvůli tomu však brčka přestala být recyklovatelná a společnost je musela likvidovat ve spalovnách.
Když pak tuto novinku přinesla společnost do Česka, stěžovali si zákazníci i zde. Někteří proto, že se jim z brček i přes změny stejně nedalo pohodlně pít, jiní z toho důvodu, že dvě třetiny „ekologických“ náhrad plastu končily v ohni.
Jinak k tomu přistoupila Francie a tamní pobočky řetězce rychlého občerstvení donutila zavést omyvatelné obaly. Tím vznikl opačný problém – až příliš velká oblíbenost tohoto řešení. Zákazníci si opakovaně použitelné obaly oblíbili natolik, že je z restaurací kradou.
Podle společnosti ale v Česku alespoň prozatím papírová brčka a dřevěné příbory zůstanou. „V nejbližší době nebudeme v našich restauracích zavádět opakovaně použitelné nebo omyvatelné obaly,“ píše McDonald’s na svém webu.
The post Neříkejte nám, co máme dělat. Zelené snahy firem Čechy opětovně dráždí appeared first on Forbes.
