Stovky až tisíce nových nájemních bytů chce v Česku vystavět Česká spořitelna. Po tom, co se o nájemní byty začínají čím dál víc zajímat i samotní developeři, plánuje na tenhle trh u nás vstoupit i první banka.

Od developerů se ale se svými plány zásadně odlišuje. Slibuje totiž, že její byty budou cenově dostupné díky tomu, že jejich ceny budou pod průměrnými tržními nájmy. K záměru odkazuje i samotné jméno firmy, kterou Česká spořitelna pro svůj plán vytvořila: ČS Dostupné bydlení.

Sedmdesát procent v ní drží Česká spořitelna a zbývajících třicet Stavební spořitelna ČS. O projektu jednali v nejvyšším vedení centrály České spořitelny téměř rok, samotný rozjezd ale začíná nyní. Do čela firmy se postavil Marek Blaha, který už má za sebou první schůzky se zástupci čtyř velkých českých měst.

Daily Cover

Vyvlastnění po berlínsku. Je odpovědí na bytovou krizi?

Bibiana Beňová

Právě na spolupráci s městy chce Česká spořitelna svůj projekt postavit – inspirovala se totiž ve Vídni, odkud jednak pochází její mateřská společnost Erste Group, ale především tam podobná spolupráce mezi bankou a městem funguje už šedesát let.

Přes svou dceřinou společnost nabízí Erste Group ve Vídni deset tisíc dostupných nájemných bytů. V praxi to znamená, že jsou jejich průměrné ceny za metr čtvereční o zhruba dvacet procent níž než u běžného tržního nájemného.

Projekty nájemního bydlení mají v Rakousku charakter takzvaných joint ventures, kde banky financují výstavbu developerů na obecních pozemcích za výhodnější ceny. Město zároveň získává přímý podíl na výnosech z nájmů nebo má garantované určité procento sociálních bytů pro své potřeby či přímo část postavených bytů vlastní a dále samo pronajímá. 

ČS Dostupné bydlení chce svými byty oslovit hlavně lidi, kteří se věnují důležitým profesím, a přesto nemají vysoké příjmy. Mezi nimi mohou být typicky třeba učitelé, zdravotní sestry, ošetřovatelky a podobně.

Přesné budoucí fungování se nyní ladí – stejně jako praktická spolupráce se stavebními firmami a městy. Jisté je jen, že projekt má v rámci největší české banky silnou podporu.

„Dostupné bydlení vnímáme jako jednu z podmínek prosperity celé společnosti a sociálního smíru vůbec,“ komentuje záměr generální ředitel a předseda představenstva České spořitelny Tomáš Salomon.

Předplatné Forbesu

Koupit teď

„Žádná banka přece nemůže prosperovat ve společnosti, kde je tak špatná dostupnost bydlení. Jako dobrý hospodář musíme samozřejmě vytvářet zisk pro akcionáře, nicméně dlouhodobá prosperita našich klientů, která na dostupnosti bydlení závisí, je první podmínkou jakéhokoli zisku Spořitelny,“ připomíná Salomon.

Ve zmíněném Rakousku je nyní již na 650 tisíc bytů v režimu dostupného nájemného. Výše majitelova zisku je přitom omezena zákonem a představuje 3,5 až pět procent investovaného vlastního kapitálu.

Kdy a kde by mohly v Česku vzniknout první byty, které bude Česká spořitelna pronajímat, se ukáže během nejbližších měsíců, kdy chce banka připravit první pilotní projekty.

The post Vídeňský recept. Česká spořitelna postaví nájemní byty, které mají být dostupnější appeared first on Forbes.

Party na trhu fúzí a akvizic zatím nekončí. Po rekordním roce 2021, kdy se v Česku celková hodnota transakcí vyšplhala na stovky miliard, by měl přijít minimálně stejně úspěšný rok 2022, shodují se analytici.

Chystá se například prodej energetické skupiny MVV nebo šesti podzemních zásobníků plynu koncernu RWE. Rušno bude i v segmentu e-commerce nebo na realitním trhu, kde už loni poutala pozornost zejména fúze Avastu s americkým rivalem NortonLifeLock.

Američané za českou nadnárodní společnost zaplatí zhruba 180 miliard, finální částka bude záležet na tom, kolik dostanou akcionáři v hotovosti a kolik v akciích nové firmy. Každopádně půjde o největší sumu, jakou kdy kdo zaplatil za tuzemskou firmu. Celkově dosáhly loni fúze a akvizice v Česku objemu bezmála 390 miliard korun, jak vyplývá z dat společnosti KPMG. Oproti roku 2020 je to více než trojnásobek.

Komentář

Avast s Nortonem se mohou postavit obrům jako Google nebo Apple, píše v komentáři Obluk

Karel Obluk – 6 minut čtení

„2021 byl v Česku rekordním rokem jak co do počtu, tak i objemu transakcí. Očekáváme, že rok 2022 bude z hlediska počtu transakcí nejméně stejně aktivní jako rok 2021 nebo že ho dokonce překoná,“ říká Igor Mesenský z KPMG.

V Česku se podle něj budou prodávat hlavně firmy v sektoru TMT (technologie, média a telekomunikace), strojírenství a e-commerce. „V covidem nejvíc zasažených oborech možná uvidíme větší vlnu prodejů firem, které zatím pandemii nedoprovázejí zřejmě z důvodu státních podpůrných programů,“ odhaduje.

Neutuchající aktivitu na trhu fúzí a akvizic potvrzují i další analytici. „Očekávám letos rekordní rok, na horizontu je kromě velkých transakcí i velké množství prodejů mezi malými a středními podniky,“ uvádí Petr Kováč z mezinárodní poradenské sítě EY. Intenzivně se podle něj bude nakupovat na trhu s nemovitostmi nebo v oblasti informačních technologií.

V energetickém sektoru se má prodávat šest podzemních zásobníků zemního plynu, na kterém by chtěl německý koncern RWE vydělat půl miliardy eur. Jeho dceřiná firma RWE Gas Storage CZ je největším provozovatelem plynových zásobníků v Česku. „Chystá se i prodej společnosti MVV Energie CZ,“ dodává Mesenský.

Breaking News

RWE plánuje rozsáhlé investice do výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů

Forbes Česko – 2 minuty čtení

Firemní prodeje v Česku bude i v roce 2022 výrazně ovlivňovat generační obměna v jejich čele. Mnoho majitelů podniků založených v devadesátých letech je totiž nemá komu předat.

„Tento trend ovlivňoval fúze a akvizice poslední roky a dle našeho názoru je stále velmi aktuální. Rozdíl oproti minulosti je větší připravenost zvažovat nejen přímý prodej,“ míní Jan Brabec z Deloitte.

„Zahraniční příklady nám napovídají, že jen asi pětadvacet procent rodinných podniků přechází úspěšně do rukou další generace. Nemyslím, že by to bylo v Čechách výrazně jinak,“ doplňuje Kováč z EY.

Aktivitu v oblasti fúzí a akvizic by v Česku měly naopak tlumit vysoké úrokové sazby, kvůli kterým firmám podraží bankovní financování. Česká národní banka kvůli rekordní inflaci loni zvedla svou základní sazbu pětkrát a hodlá pokračovat i letos.

Rizikem je i zhoršující se pandemická situace, zejména pokud by šíření varianty omikron znamenalo další lockdowny a uzavírání ekonomiky. Zpřísnila se také pravidla pro zahraniční investice.

„Česko od loňského května prověřuje zahraniční investice z hlediska bezpečnosti a ochrany veřejného pořádku,“ říká Kateřina Mandulová, advokátka PwC Legal.

Předplatné Forbesu

Koupit teď

„Transakce investorů pocházejících ze zemí mimo Evropskou unii podléhají screeningu ministerstva průmyslu a obchodu, což má zamezit přístupu zahraničních vlastníků ke kritické infrastruktuře a zabránit odlivu technologií do zahraničí,“ popisuje.

Mesenský z KPMG upozorňuje, že se ale budou více zohledňovat ESG faktory, zejména ze strany zahraničních investorů. „ESG due diligence se stane zřejmě nedílnou součástí akvizičních procesů, přicházejí již první poptávky po tomto produktu. Nerespektování principů ESG nemusí vést jen k nižší prodejní ceně, ale také k ukončení jednání o akvizici,“ připomíná.

Z globálního pohledu na fúzování firem vedou v prvních týdnech letošního roku herní dealy. Není ani konec ledna a už zde padly dva rekordy: ještě v polovině měsíce byl nejdražším obchodem herní historie nákup společnosti Zynga, za kterou Take-Two Interactive utratí 13 miliard dolarů.

Tahle částka ale bledne před akvizicí oznámenou nedávno Microsoftem: softwarový gigant koupí za bezprecedentních 68,7 miliardy dolarů holdingový kolos Activision Blizzard.

Rozhovor

Herní deal století. Může Microsoft akvizicí za 1,5 bilionu korun dohnat Sony?

Marek Tomanka – 4 minuty čtení

Celosvětová hodnota fúzí a akvizic loni poprvé v historii přesáhla pět bilionů amerických dolarů. Podle dat společnosti Dealogic ve srovnání s předloňskem stoupla až o třiašedesát procent na 5,63 bilionu dolarů. 

Dosavadní rekord – necelých 4,5 bilionu – pochází z doby těsně před finanční krizí roku 2008. Někteří odborníci proto varují, že i nyní může enormní suma signalizovat hrozící krizi. Argumentují přitom množstvím levných peněz na trhu a přehnaným růstem cen akcií a tržních kapitalizací firem.

V Česku zatím analytici vytváření „bubliny“ příliš nezaznamenávají. „Valuace nejsou přehnané – s výjimkou e-commerce, blockchainu, cloudu a IT. Tam jsou doopravdy vysoké v očekávaní strmého růstu těchto oborů,“ domnívá se Brabec z Deloitte.

The post Pět bilionů dolarů nemusí být strop. Co naznačují i tuzemské rekordní akvizice appeared first on Forbes.

Alessandro Pasquale vyrazil do boje za cirkulární budoucnost. Šéf společnosti Mattoni 1873 spojil síly s hlavními konkurenty na trhu s balenými nápoji a společně chtějí prosadit povinné zálohy na PET lahve a plechovky.

Ještě v roce 2017 neváhali své spory řešit soudní cestou. Po letech dohadů však dva hlavní konkurenti na českém trhu s balenými nápoji – Mattoni 1873 a Kofola – zakopali válečnou sekeru a společně s dalšími velkými výrobci založili iniciativu, která usiluje o zavedení povinných záloh na PET lahve.

The post Vratné lahve Alessandra Pasqualeho. V boji za cirkularitu spojil síly s konkurencí appeared first on Forbes.

Jedna z největších českých rodinných firem – českobudějovický Koh-i-noor holding, za kterým stojí rodina Břízových, rozvíjí ve svém závodě v Rožnově pod Radhoštěm výrobní program pro elektrické automobily značky Tesla. Konkrétně se jedná o výlisky a bezpečnostní sestavy, které vyrábí firma z divize Koh-i-noor Machinery.

Ty budou určeny pro všechny modely americké automobilky. Vyplývá to z informací v podnikovém magazínu.

Díly pro elektroauta chce holding do budoucna vyrábět ve svém závodě ve východočeské Poličce, kde se dosud vyráběly vyfukovací a vstřikovací stroje na plasty. Ten Koh-i-noor v září 2020 koupil od americké skupiny Milacron výrobní areál v Poličce na Svitavsku. Cena akvizice byla zřejmě v nižších stovkách milionů korun.

Byznys

Návrat k normálu může trvat i sedm let, říká šéf Koh-i-nooru Vlastislav Bříza

Zuzana Krajíčková – 2 minuty čtení

V Poličce už řadu let působí i společnost Koh-i-noor Ponas, dodávající automobilkám. „Plány se nám, v kontextu celosvětového boje za uhlíkovou neutralitu a s ní souvisejícího odklonu od spalovacích motorů, už rýsují. V budoucnu bychom zde chtěli vyrábět díly pro elektromobily,“ uvedl ředitel holdingu Vlastislav Bříza.

Do skupiny s téměř 2300 zaměstnanci patří firmy ze zdravotnictví, energetiky, spotřebního průmyslu, strojírenství a hotely. Nejznámější společností je firma Koh-i-noor Hardtmuth.

The post Výlisky z Rožnova pro americkou Teslu. Na Valašsku je vyrábí skupina Koh-i-noor appeared first on Forbes.

Chystaný prodej ruské banky Home Credit and Finance Bank, jejímž stávajícím vlastníkem je česká skupina PPF, budí přirozený zájem investorů. Jejich výčet publikovaly Hospodářské noviny, které se odkazují na ruský web Frank Media.

O transakci, která by mohla být letos jednou z největších na ruském trhu, podle všeho projevilo zájem například konsorcium investičních skupin Region a Rossium, technologický kolos Mail.ru (nyní VK) a ruská Alfa Bank. Frank Media to mělo sdělit několik bankéřů.

Favoritem však podle serveru investiční skupina AFK Sistema, kterou vlastní miliardář Vladimir Jevtušenkov. Cena by se mohla vyšplhat až k jedné miliardě eur. Dolů ji však tlačí současná situace v Kazachstánu. Zdejší pobočka má být rovněž součástí plánovaného obchodu.

Český byznys

Neuvěřitelný fičák, zní z české firmy dodávající software státní správě Kazachstánu

Zdravko Krstanov – 2 minuty čtení

Mezi zájemci byla rovněž maďarská finanční skupina OTP Group. Ta ale nakonec z obchodu odstoupila kvůli geopolitickým rizikům a rovněž požadované ceně, sdělily Frank Media tři zdroje obeznámené s jednáním.

The post Kdo koupí ruský Home Credit? Favoritem je miliardář Jevtušenko appeared first on Forbes.

Z osmnácti na sedmdesát šest milionů korun. Tedy čtyřnásobně. Tolikrát zvýšil digitální antikvariát Knihobot.cz v loňském roce svůj obrat. Za celý rok prodal zhruba půl milionu knih.

A letos jsou ambice ještě o poznání větší. Společnost si dala za cíl pokořit obrat 300 milionů korun a prodat dva miliony publikací.

Jak toho docílit? V České republice plánuje Knihobot zavést službu takzvaných knihoboxů, které mají lidem sloužit pro vyzvedávání objednaných knih i odevzdávání publikací k prodeji. Společnost se však chce v tomto roce rozvíjet také na Slovensku, kde v současné době funguje přes český web.

Startupy

Knihobot expanduje na slovenský trh. Loňské tržby teď udělá za měsíc

Kristýna Tmejová – 3 minuty čtení

„Na Slovensku už máme tisíce zákazníků, ale s kompletně slovenským webem bude i náhodným návštěvníkům jasné, že naše služba plnohodnotně funguje i na Slovensku,“ uvedl zakladatel firmy a člen výběru 30 pod 30 Dominik Gazdoš. Dodal, že na stole je rovněž expanze na německý trh.

K výraznému růst v uplynulém roce přispěl vstup investiční skupiny Miton, která na jaře koupila podíl 30 procent za 15 milionů korun. Knihobot mohl investovat do nových prostor, pořídil větší sklad a zvýšil kapacity. Rozrůstal se také personál, rozšířil tým programátorů a dalších specialistů. Stále nové pracovníky hledá, především v souvislosti s připravovanou expanzí.

The post Knihobot zvýšil svůj obrat na čtyřnásobek. A chystá expanzi do Německa appeared first on Forbes.

Český startup Woltair, který se během tří let dokázal vypracovat do pozice největší topenářské firma v Česku, má za sebou další úspěšný rok. Loni uzavřela smlouvy se zákazníky celkem za 330 milionů korun. To je 4,5krát více než v roce 2020.

Firma, která byla ještě do loňského srpna známá pod názvem Topíte.cz, digitalizuje topenářský trh a soustředící se na prodej a instalace tepelných čerpadel. Od léta pak do své nabídky zařadila také fotovoltaiku. Prudký zájem o své služby společnost nyní zaznamenává také díky vlivu vysokých cen energií.

Forbes Podcast

Návratnost fotovoltaiky se zkrátila na polovinu, říká v podcastu zakladatel Woltairu

Jan Strouhal – 28 minut poslechu

„Rok 2021 byl pro naši firmu klíčový v mnoha ohledech. Kromě obrovského nárůstu provedených montáží, kterých bylo téměř tisíc po celé republice, se nám podařilo do nabídky zahrnout také fotovoltaiku. Netrvalo to ani půl roku a už stojí za polovinou našich příjmů,“ uvedl spoluzakladatel a CEO firmy Daniel Helcl.

Od příštích měsíců si firma slibuje další rozvoj provozu v sousedním Polsku, což by podle Helcla mělo celkový růst ještě zhruba 2,5krát popohnat. V plánu je také komerční spuštění aplikace pro instalační techniky a nové investiční kolo, které umožní plánovanou expanzi směrem do západní Evropy.

The post Čeští topenáři chtějí dobýt Evropu. Loni uzavřeli zakázky za 330 milionů appeared first on Forbes.

Příspěvky na bydlení kvůli razantnímu zdražení energií vzrostou a dosáhne na ně širší okruh lidí. Vládní novelu o státní sociální podpoře, jež dávky upravuje, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. Předloha rovněž umožní kabinetu, aby letos příspěvky na bydlení dál zvýšil, pokud by ceny elektřiny a plynu dál rostly.

Novela zvedá zpětně od ledna takzvané normativní náklady, z nichž se příspěvek na bydlení vypočítává. Zvýšení činí zhruba 1100 až 2100 korun podle počtu osob v domácnosti a typu bydlení.

Nemovitosti

Nová pravidla pro příspěvky do pražské kasy developeři vítají. Vadí způsob přerozdělování

Martin Bajtler – 7 minut čtení

O podporu budou moci nově žádat také podnájemníci a vlastníci rekreačních objektů, kteří v nich trvale bydlí. Normativ budou mít stejný jako vlastníci bytů. Jejich rekreační stavby ale budou muset splňovat určité standardy pro bydlení.

Na vyšší dávky pro víc lidí bude podle ministerstva práce a sociálních věcí tento rok potřeba asi 2,6 miliardy až tři miliardy korun navíc. Pomoc by mohlo letos dostat podle odhadů 220 tisíc až 280 tisíc domácností.

The post Dávky na bydlení budou kvůli energiím vyšší a pro víc lidí. Novelu podepsal prezident appeared first on Forbes.

Ve světě zvaném STRV na konvenční způsoby fungování zásadně nenarazíte. Vývojářům z pražského Karlína, kteří si ve světě vybudovali jméno prací pro klienty jako Tinder, Microsoft či The Athletic, se nicméně jejich přístup vyplácí.

Loňský rok byl pro ně opět rekordní: utržili řečí českých korun zhruba 400 milionů se ziskovostí přibližně 105 milionů. V první zmíněné metrice si meziročně polepšili o osmnáct procent, zatímco ve druhé dokonce o osmapadesát. Nomádský způsob řízení firmy, který praktikuje CEO a majoritní vlastník Lubo Smid, může zjevně vést ke skvělým výsledkům.

Smid, na kterého narazíte buď na horských svazích, na kalifornské Venice Beach či při troše štěstí ve zmíněném Karlíně, nicméně před Vánoci podnikl vskutku stmelující krok – mezi zaměstnance, kteří jsou v STRV déle, rozdělil více než 20 milionů korun.

Forbes Podcast

Mít rychle miliardovou firmu není můj cíl, hlavní je držet kvalitu, říká Lubo Smid v podcastu

Zdravko Krstanov – 39 minut poslechu

„Úspěch STRV je úspěchem nás všech, tak jsem to chtěl dát kolegům dostatečně najevo,“ říká Smid, který se prý během rozdělování peněz neubránil dojetí.

„Rok 2021 pro nás byl v mnoha ohledech přelomový. Podařilo se nám doručit klientům jedenáct špičkových produktů a dokončili jsme prozatím největší produkt – mou srdcovku, posilovny Barry’s,“ pokračuje.

V Česku prakticky neznámou síť posiloven, která je nejen za oceánem naprostým fenoménem, získal nekonvenční podnikatel mezi své klienty tak, že s parťákem Davidem Semerádem obletěli všechny její lokace. To samozřejmě neuniklo pozornosti zakladatele Barry’s a STRV následně pro jeho síť připravili digitální řešení.

Ve svérázném rytmu pak budou pokračovat. „Velký potenciál vidím v oblasti blockchainu a NFT,“ naznačuje Smid jeden ze směrů, kterými se STRV vydává. Hbitě ovšem přisadí, že nemá na mysli jen aktuální „pump and dump“ trend.

Investice

Procento zajímavé, zbytek nesmysl. Splasknou podle českých investorů NFT jako bublina?

Kristýna Tmejová

„Někdo říká, že reálný smysl mají třeba dvě procenta všech NFT. Já to vidím podobně,“ vypočítává Smid. Pro lepší pochopení celé komunity si koupil, jak sám s oblibou říkává, vlastní opici – čímž má na mysli NFT z kolekce Mutant Ape Yacht Club.

Vhled do světa na blockchainu je pro Smida důležitý primárně proto, že přímo v STRV chystají hru Scavenger Land, která bude NFT světem inspirovaná a bude se v ní s tokeny pracovat.

„Vždy chceme prozkoumat potenciál nejnovějších technologií a to, jak je můžeme sami využít,“ tvrdí Smid. Pro nový rok si tak vyčlenil více než milion dolarů pro investice do projektů pod hlavičkou STRV Labs, ve kterých podle svých slov vidí budoucnost celé firmy.

The post Koupil opici a lidem rozdal 20 milionů. Lubo Smid z STRV začal rok tradičně netradičně appeared first on Forbes.

Více než pět let trvající rekonstrukce funkcionalistického hotelu Avion v centru Brna je hotová. Pokoje jsou vybavené, už chybí jen najít personál. Budova z roku 1928 navržená architektem Bohuslavem Fuschem na parcele široké pouhých osm metrů se znovu otevře veřejnosti už v březnu.

Hotel je zavřený od roku 2010, v roce 2016 začaly práce na jeho obnově. Otevření je naplánované na březen letošního roku. Jeho majitel Stanislav Berousek přitom plánoval otevření hotelu už na začátku roku 2020, pandemie koronaviru ale jeho plány překazila. V uplynulých dvou letech se tak věnoval vybavení pokojů a interiérovým úpravám.

Vyniká mezi nimi zejména barevná výmalba některých stěn. Modré, žluté a červené tóny doplňují originální práci slavného architekta s prostorem a opakují se i na detailech vybavení jednotlivých pokojů.

Architektura

Vítejte do rodiny světových unikátů. Vila Tugendhat slaví dvacet let v UNESCO

Michaela Židlický – 4 minuty čtení

„Původně nám i památkáři říkali, ať necháme všechny stěny bílé. Architekt Vladimír Ambroz, který také navrhl vybavení čtyř pokojů, nám ale řekl, že je to nesmysl, protože jde o výtvarnou školu Bauhaus a tam barvy jednoznačně patří. Nechali jsme tedy udělat barevný průzkum a opravdu jsme zjistili, že některé stěny byly barevné,“ uvedl Berousek.

Při rekonstrukci vycházel majitel jednak z projektu architektky Evy Jiřičné, ale také z původních plánů Bohuslava Fuchse. Na schodiště tak umístil podélná zaoblená a kulatá okna, která tam Fuchs původně navrhoval, ale původní majitel hotelu je vyměnil za jiná.

Například kovová okna do ulice, všechna schodiště, dřevěné dveře i zárubně jsou ale původní a pouze repasovaná. Z celé rekonstrukce, která trvala téměř pět let, byla podle Berouska nejsložitější obnova takzvaných magenzitových podlah.

Nemovitosti

Velká nádhera. Nejdražší vila světa jde do veřejné aukce, ukrývá nejen Caravaggia

Bibiana Beňová – 6 minut čtení

V kavárně a bistru v přízemí bylo obnoveno také okno, které vede do zdi sousedního domu. Původně na tomto místě byla malá proluka a proudilo tudy denní světlo do prostor kavárny. Proluka ale po přestavbě sousedního domu zanikla a z okna je nyní výhled na nevzhlednou zeď, proto jej zakrývá vzorovaný závěs.

Hotel bude mít čtyři hvězdičky a po rekonstrukci nabízí 77 lůžek v 37 pokojích. Zejména pokoje v nejvyšších poschodích nabízejí ničím nerušené výhledy na Brno stejně jako terasa v nejvyšším poschodí. Přístup na ni ale budou mít jen hoteloví hosté.

„Rádi bychom časem zažádali o zařazení mezi takzvané design hotely, musíme ale zjistit přesné podmínky,“ uvedla ředitelka hotelu Maura Manziniová s tím, že první čtyři poschodí hotelu budou veřejně přístupná jako muzeum věnované Bohuslavu Fuchsovi i funkcionalismu a dalším slavným architektům.

The post Unikátní hotel Avion v Brně je konečně hotový. Otevře po dvanácti letech appeared first on Forbes.

Ceny bytů v největších českých městech ve čtvrtém čtvrtletí opět zdražily. Nejvýraznější růst přitom už tradičně zaznamenalo Ústí nad Labem, které je zároveň nejlevnější z osmi zkoumaných lokalit. Hodnota obytných nemovitostí tam meziročně stoupla téměř o 61 procent na 37 373 korun.

Nejmenší nárůst byl naopak v Praze, kde ceny stouply o 16 procent. V hlavním městě byly s průměrnou cenou 120 877 korun za metr čtvereční ceny bytů bezkonkurenčně nejdražší. Vyplývá to z analýzy společnosti FérMakléři.cz, která porovnávala ceny bytů v osmi z devíti největších městech v České republice. Údaje za Liberec, který je po Plzni pátým největším městem v zemi, nejsou k dispozici.

Nemovitosti

Nová pravidla pro příspěvky do pražské kasy developeři vítají. Vadí způsob přerozdělování

Martin Bajtler – 7 minut čtení

Podle jednatele společnosti Lumíra Kunze ceny nahoru tlačí velmi nízká nabídka. Do celkové ceny za bydlení se dále promítají drahé hypotéky a energie. Po Ústí nad Labem stouply ceny meziročně nejvíce v Ostravě (o 39,8 procenta), Hradci Králové (o 37,6 procenta) a Českých Budějovicích (o 35,8 procenta). Naopak po Praze nejméně vzrostly v Olomouci (o 27 procent).

Po Praze byly nejdražší byty v Brně s průměrnou cenou 99 217 korun za metr čtvereční. Následovaly Hradec Králové (76 284 korun) a České Budějovice (68 394 korun). Za nejlevnějším Ústím nad Labem následovala Ostrava s průměrnou cenou 46 354 korun za metr čtvereční.

The post Byty ke konci roku dále zdražily. Z velkých měst nejvíc v Ústí a Ostravě appeared first on Forbes.

„Dám si ta líčka a knedlík, prosím.“ K mrazivě modrému food trucku, který parkuje za obchodním centrem Forum v Liberci, přichází mladá žena. Jde na jistotu. Tuhle restauraci na kolech už zná, pro jídlo si do ní chodí pravidelně. A není jediná. Ve stotisícovém městě už je auto s výrazným nápisem North Taste zavedený podnik a přitom k tomu stačilo devět měsíců, dobrý nápad, nadšení a odhodlání.

Cherchez la femme. Jestliže v knize Alexandra Dumase Pařížští Mohykáni mohla za vše žena, pak v příběhu Roberta Sklenáře a Petra Šimona je potřeba hledat za vším pandemii. Přesně ta je totiž k food trucku přivedla. Když na jaře roku 2020 poprvé ochromila celý svět a i v zemi střídavě zavírala a otevírala restaurace a přinášela v gastronomii jen nejistotu, tihle dva se spolu potkali.

„Bylo to loni v létě v Liberci na food parku, který pořádám. Líbilo se mi, jak Petr přemýšlí, jaké má nápady, a když se pak na podzim zase začalo všechno zavírat, sešli jsme se znovu a řekli si, že když nemůžeme do kamenné restaurace, tak zkusíme tu na kolech,“ přibližuje Robert Sklenář.

Life

Otevřeli noční Tokio uprostřed Brna. Jejich bistro milují i Japonci

Michaela Židlický – 4 minuty čtení

Jako zkušený šéfkuchař věděl přesně, jak bude street food v jejich podání vypadat. A sázka na originalitu, kvalitu, čerstvost a ruční výrobu vyšla. Ale nepředbíhejme. Nejdřív auto.

Food truck si nechali postavit v Hannoveru. Pomohla jim k tomu spolupráce s firmou Bodytruck, která má na německou fabriku, založenou před šedesáti lety, silné vazby. Možná i díky tomu byli jedni z mála, které nechali majitelé nahlédnout přímo do „střev“ své výroby.

„Měli jsme v hlavě koncept a věděli jsme přesně, co kde potřebujeme mít. Protože každý centimetr navíc vás může při práci zbrzdit. Chtěli jsme mít vše v nerezu, abychom to mohli dobře vyčistit. Na malém prostoru se totiž mastnota mnohem víc soustředí a základem dobré kuchyně je, že musí být čistá. Ze špinavé nemůže odcházet kvalitní jídlo,“ vysvětluje Sklenář.

Dobrá karma

Byznys, co má Gule. Vyrůstal s nemocným bratrem, teď ve foodtrucku zaměstnává handicapované

Jana Mertová – 5 minut čtení

Food truck vyšel zhruba na tři miliony korun. Design a grafiku vymyslel Martin Štoček a o polepy se postarala chrastavská firma Redline Custom. A aby bylo město původu ještě jasnější, je do názvu zakomponovaná i špička Ještědu. „Lidé už naše auto poznávají, když jedeme po dálnici, tak nám mávají. Z toho máme radost,“ dodává Petr Šimon.

Svou filozofii zakládají na tom, že jídlo nepřipravují z polotovarů. Vše si vyrábějí sami. Od masa, barbecue omáček pro hamburgery až po sladké dezerty. Jejich větrník do skla už se stal téměř legendou. Většinou nezbyde jediný.

„Dnes jsme jich tu měli sto. A vidíte? Už tu není nic,“ ukazuje mi Robert Sklenář na prázdnou vitrínu. „Byla to taková nutnost. Začali jsme ho dělat v době, kdy muselo být všechno jídlo v uzavřených obalech. A lidem chutná, nejsou v něm žádné ztužovače, ale jen poctivý žloutkový krém, karamelová šlehačka a odpalované těsto.“

Kromě sladké tečky si lidé zhruba z osmdesáti procent dávají nejraději burger, připravený z hovězího masa z irského plemene. Ale není to jen o něm. Jejich street food v moderním pojetí uspokojí i náročného zákazníka. Dnes jsou třeba v nabídce hovězí líčka na červeném víně s karlovarským knedlíkem, a jindy zase uzené hovězí pastrami.

Forbes Cooking

Street food s vůní Vietnamu: Bánh mì burger s křupavou nakládanou zeleninou

Kateřina Bičíková Harudová – 2 minuty čtení

Maso připravují také metodou suis-vide, při řízené teplotě ve vodní lázni, rádi fermentují ovoce či zeleninu. „Hlavně po Vánocích jsme si říkali, že nabídneme třeba grilovanou zeleninu a haloumi sýr. Mysleli jsme si, že lidé budou přejezení, ale kdepak. Stejně chtěli zase maso, a nejlépe bůček,“ směje se Robert Sklenář.

Na zapití nabízejí třeba vlastní vaječný likér s třtinovým rumem a vanilkou z Madagaskaru. Mají dokonce i své vlastní pivo, které jim vyrábějí v libereckém minipivovaru Reichenberg. Specialitou jsou i limonády z roibosu. Ty zase pocházejí z dílny Petra Šimona, který čaj dováží z Jižní Afriky.

K té má ostatně sám velmi blízko. Třináct let v zemi žil a v Kapském městě založil i vlastní cateringovou službu.

„Byl to příběh lásky. V Anglii, kde jsem pracoval předtím, jsem poznal svou první ženu, která z Jižní Afriky pocházela. S ní jsem tam odjel a založil rodinu. Mám vystudovanou hotelovou školu a vždy mě bavil catering, a tak jsem si tam splnil sen a založil si tam agenturu. Takových je tam sice hodně, ale k mému štěstí mají Afričané problém s dochvilností, a protože ta byla jedna z mých zásad, firmy si často objednávali právě nás,“ vzpomíná. Manželství sice nevydrželo, na Afriku ale nezanevřel.

Prvotní myšlenka restaurace na kolech byla, aby se mohli kuchaři s lidmi potkávat i v době, která k tomu nakloněná nebyla. A to se povedlo. Denně obslouží na ulici průměrně přes padesát zákazníků, kteří za nimi přijíždějí často z různých koutů republiky. Na Facebooku se vždy mohou dočíst, kde přesně ten který týden budou. A zákazníci se k nim často vrací. Během osmi měsíců je obrat firmy milion a půl. A dál roste.

Life

Uvolněný fine dining v nelehké době. Uspěje nová restaurace Sensa?

Zdenka Tomis – 3 minuty čtení

„Stihli jsme toho dost a chceme to posunout ještě dál. Věnovat se velkým firmám, oslavám, svatbám. Už jednáme s některými korporátními společnostmi. A nevylučují, že se North Taste objeví i v kamenné podobě,“ prozrazuje Robert Sklenář. Vyzkoušeli si ulici, ale teď si chtějí na chvíli odpočinout a soustředit se na další rozvoj. „Nás lidi baví, a rádi si s nimi povídáme. Hlavně jim vděčíme za to, že jsme.“

A ještě jedno se sluší na dvojici pojízdných restauratérů prozradit. Jejich kuchyni ochutnali i policisté, hasiči a vojáci, kteří pomáhali s odstraňováním škod po červnovém ničivém tornádu na Moravě. Právě tam Robert Sklenář s Petrem Šimonem odjeli, aby záchranářským týmům vařili snídaně a večeře.

„Oslovil nás tehdy krizový štáb, ale my bychom tam stejně jeli sami od sebe. Brali jsme to skoro jako naši povinnost. Když byly u nás v roce 2010 povodně, taky k nám přijeli Moraváci pomáhat, a nebylo jich málo,“ říkají.

Menší překážkou byly peníze, pro záchranáře totiž dvojice kuchařů vařila zdarma. „Ještě před odjezdem nás podpořili naši zákazníci, kteří přispěli do kasičky, a také hosté Lázní Libverda, kde jsme vybrali deset tisíc korun.“ Cílovou stanicí byly Mikulčice, které patřily mezi nejvíce postižené. Sice tam nebyl proud, ale díky tomu, že disponují elektrocentrálou, mohli na místě fungovat.

Byznys

Jdi za vůní. Proč šéfkuchař Kalina vsadil na grilovaná kuřata na parkovišti

Miroslav Němý – 5 minut čtení

Podle Sklenáře nebyl problém, že by záchranáři neměli dostatek jídla, ale za teplou stravu byli vděční. Kuchyně z restaurace na kolech tak byla pro jejich žaludky nirvánou. Denně uvařili stovky jídel, oblíbené byly hlavně snídaně, především krémová vajíčka se slaninou, domácí podmáslový chléb, který sami pekli.

„A když už suroviny docházely, koordinátorka krizového štábu Zdenička dala výzvu a to jsme jen viděli, jak začaly přicházet ženský ze zahrad a nosily nám domácí vejce. Bylo to neuvěřitelné.“

„Na jednu stranu tam byl šílený zmar, bolest, beznaděj, na druhou stranu vznikala přátelství, která vydrží celý život. My jsme měli to štěstí, že nám střechu nad hlavou poskytlo vinařství Máláník-Osička. A velký díl patří také všem zasahujícím hasičům. Byla to ohromná zkušenost,“ dodávají shodně oba muži.

A i když svou pomoc za nic mimořádného nepovažují, přesto se jim za ni dostane řádné odměny. Z rukou hejtmana Jihomoravského kraje si převezmou pamětní bronzovou medaili.

The post Díky pandemii se potkali na ulici. Teď v restauraci na kolech mění tvář street foodu appeared first on Forbes.

Simona Kijonková může slavit. Nejenže tržby jejího logistického impéria loni vyrostly meziročně o 86 procent na téměř pět miliard korun, ale Zásilkovna se navíc vyšplhala na vrchol žebříčku nejoblíbenějších firem v Česku.

Ten každoročně sestavuje poradenská společnost KPMG na základě padesáti tisíc zákaznických hodnocení. Na druhém místě se umístila Air Bank a třetí obsadila kosmetická značka Yves Rocher.

Do první desítky se probojovala také sýrárna La Formaggeria Gran Moravia, drogerie dm, módní e-shop About You, lékárna Benu, internetový supermarket Rohlík.cz, řetězec kaváren Starbucks a knihkupectví Luxor.

Byznys

S bratry vyrábí český sýr Gran Moravia. Teď se stal šéfem Mezinárodní mlékařské federace

Klára Mandausová – 2 minuty čtení

Žebříček KPMG vychází ze šesti pilířů péče o zákazníky: integrity, vynaloženého času a úsilí na straně zákazníka, plnění očekávání, řešení problémů, personalizace a empatie.

„Vítězná Zásilkovna získala vysoké hodnocení ve všech šesti kritériích. Nejlépe ji zákazníci hodnotí v pilíři čas a úsilí, což dokazuje, že uspokojuje jejich poptávku po rychlé a jednoduché doručovací službě. Značce pomohlo, že je společně s online prodejci potravin hrdinou pandemické krize,“ říká expert KPMG na zákaznickou zkušenost Jan Klimeš.

Breaking News

Simona Kijonková a její roboti. Zásilkovna pořídila třídičky za desítky milionů

Forbes Česko – 3 minuty čtení

U stříbrné Air Bank si zase Češi cení upřímného jednání a možnosti vyřídit vše potřebné v intuitivní mobilní aplikaci. A u značky Yves Rocher, která obsadila bronzovou příčku, si zákazníci chválí hlavně dobře fungující e-shop a věrnostní program se spoustou akcí a slev.

„V průběhu času se mírně mění působení jednotlivých pilířů na celkovou zákaznickou zkušenost. Jedním z trendů je pokles vlivu integrity, neboli důvěryhodnosti, na celkové skóre. Vliv personalizace, která platí v řadě zemí světa za nejsilnější pilíř, se v Česku prakticky nemění. Naopak dlouhodobě roste vliv empatie,“ popisuje Lukáš Cingr, který v KPMG vede oddělení Customer and Digital.

Ze sektorů mají nejspokojenější zákazníky restaurace a rychlá občerstvení, následované retailem a maloobchodními řetězci. Pokrok oproti minulému ročníku udělali operátoři, kteří se zlepšili ve všech sledovaných pilířích, a to především v personalizaci a řízení očekávání.

Pozitivní změnu zaznamenal i sektor cestování a hotelů, který se otřepal z náročného pandemického roku 2020 a pomalu se vrací na úroveň předchozích let. Ostatně v metrice covid skóre, která mapovala, jak dobře značky reagovaly na pandemii, se meziročně zlepšila všechna odvětví.

Celkově se ale poprvé od roku 2017 trend zlepšování zákaznické zkušenosti napříč trhem zastavil. „Jistý podíl na stagnaci má pandemie, která obrátila pozornost řady firem na řešení logistických, kapacitních, nebo dokonce existenčních problémů,“ vysvětluje možné příčiny Cingr.

Český byznys

Firmy si kvůli pandemii předcházejí zákazníky. Tady je 10 značek, které to dělají nejlépe

Jana Mertová – 2 minuty čtení

Žebříček 100 nejlepších zákaznických zkušeností sestavují experti KPMG každý rok a letos se ve studii s názvem Co stroje neumí? zaměřili na to, do jaké míry může nákupy a využívání služeb zjednodušit a zpříjemnit digitalizace.

Byť už dnes zboží pomáhá zákazníkům vybírat umělá inteligence a jejich problémy často řeší chatboty, technologie zatím nedovedou naplno přemýšlet a uspokojit lidskou potřebu empatie.

„Z výsledků studie vidíme, že zákazníci lépe hodnotí ty firmy, které dovedou ve vhodný čas zapojit do procesu pracovníka z masa a kostí, který pomůže vyřešit technické problémy nebo zákazníkům trpělivě vysvětlí, jak digitální nástroje používat,“ podotýká Klimeš.

Série 100 nejlepších zákaznických zkušeností v Česku vychází z mezinárodního průzkumu Customer Experience Excellence. Do aktuálního ročníku se zapojilo přes pět tisíc respondentů.

Hodnotili značky z devíti odvětví, se nimiž přišli do kontaktu v posledních šesti měsících. Každý zákazník dával zpětnou vazbu v průměru na deset značek, celkově tedy studie vychází z padesáti tisíc zákaznických hodnocení.

TOP značky v ČR dle spokojenosti zákazníků:

1. Zásilkovna 
2. Air Bank 
3. Yves Rocher 
4. La Formaggeria Gran Moravia 
5. dm 
6. About You 
7. BENU 
8. Rohlík.cz 
9. Starbucks 
10. Luxor 

The post Které firmy Češi milují? Žebříčku kraluje Zásilkovna, Air Bank a Yves Rocher appeared first on Forbes.

Soutěž EY Podnikatel roku 2021 má své první letošní vítěze. V Praze vyhrál zakladatel společnosti Rohlik Group Tomáš Čupr, ve Středočeském kraji uspěli vědci Václav Navrátil a Martin Dienstbier, kteří stáli před čtyřmi lety u vzniku firmy DIANA Biotechnologies. Vítězové postupují do národního finále soutěže, jehož výsledky budou vyhlášeny 1. března 2022.

Porota ocenila šestadvacátého nejbohatšího Čecha za odhodlání budovat firmu v obtížném segmentu online prodeje potravin a za expanzi Rohlíku do zahraničí – kromě Česka doručuje potraviny také v Maďarsku, Rakousku a od loňského roku i v Německu.

„Rohlik Group kromě jiného klade velký důraz na udržitelné podnikání jak používáním elektrovozů, tak i recyklovatelných tašek při rozvozu nákupu zákazníkům,“ řekla vedoucí partnerka EY v Česku Martina Kneiflová.

Ekologie

Jedna taška, pětadvacet nákupů. Čuprův Rohlík chce šetřit přírodu

Jana Pšeničková – 3 minuty čtení

Na českém trhu online prodeje potravin má Rohlík podle EY osmdesátiprocentní podíl a za minulý fiskální rok dosáhl konsolidovaného obratu 335 milionů eur (8,2 miliardy korun). Nákupy se lidem chystá doručovat i ve Francii, Itálii, Rumunsku a Španělsku.

V Česku čelil v posledních týdnech negativní publicitě kvůli pracovním podmínkám svých kurýrů, kterou odstartovala změna systému jejich odměňování. Ten by měl brát v potaz například bezpečnost jejich řízení, zákaznické hodnocení nebo dochvilnost.

Tomáš Čupr během přebírání ocenění nešetřil ambicemi. „Česká republika je pro nás zatím klíčový trh, máme tady centrálu, jsme česká firma. Vnímáme se jako potenciální vyzyvatel Amazonu v Evropě, ale ještě nás čeká spousta práce.“

Český byznys

Rohlík to schytává od svých kurýrů. Důvodem je změna v odměňování

Zdravko Krstanov – 2 minuty čtení

Středočeští vítězové Navrátil s Dienstbierem zaujali porotu EY Podnikatele roku rychlým rozvojem své poměrně mladé společnosti. Firma DIANA Biotechnologies je úspěšná na poli medicínské diagnostiky a vývoje nových léčiv.

„Nevidíme často, aby úspěšný vědec dokázal rovněž vybudovat úspěšnou firmu, která navíc během pár let získala významné postavení na trhu,“ uvedla Kneiflová. Biotechnologickou společnost vybudovali kolem Navrátilovy unikátní technologie DIANA, spočívající v citlivém stanovení množství enzymů v krvi a jiných tělních tekutinách.

Díky tomu je možné diagnostikovat některá onemocnění v ranějším stadiu než dosud. V roce 2020 firma vyvinula PCR testy na covid ze slin, metodu se nyní snaží nechat patentovat i ve Spojených státech. V současnosti je společnost podle EY největším výrobcem PCR testů na covid v Čechách a pokrývá více než třicet procent domácího trhu.

Koronavirus

Nezaměňujme očkování a bezinfekčnost, varuje šéf biotechnologické firmy

Jana Pšeničková – 4 minuty čtení

Soutěžní konkurence mezi podnikateli a podnikatelkami v Praze a středních Čechách byla loni ostřejší než v roce 2020 – přihlásilo se jich zhruba o třetinu více, zejména z oborů jako technologie, pokročilá průmyslová výroba nebo zpracovatelský průmysl a oblasti velkoobchodu a maloobchodu.

První letošní vítězové si ocenění převzali v rezidenci pražského primátora Zdeňka Hřiba, který nad akcí převzal záštitu. „Těší mě, že Praha patří mezi nejúspěšnější kraje v celé historii soutěže EY Podnikatel roku a v každém ročníku se pražští podnikatelé ocitají i na seznamu celostátních finalistů. Věřím, že obstojí i v mezinárodním srovnání,“ prohlásil Hřib.

Předplatné Forbesu

Koupit teď

Ve středních Čechách pak soutěž podpořilo Středočeské inovační centrum. „Podnikání vnímáme jako možnost, jak využít nové výzvy a příležitosti okolo nás,“ dodal ředitel centra Pavel Jovanovič.

Vítěz celostátního kola soutěže se v červnu zúčastní mezinárodního finále v Monte Carlu, kde se utká s dalšími vítězi z 54 zemí světa o titul EY Světový podnikatel roku. Českou porotu soutěže tvoří národní vítězové z posledních let a vybraní zástupci médií. 

The post Nejlepší pražský podnikatel je Tomáš Čupr. Ve Středočeském kraji uspěli výrobci PCR testů appeared first on Forbes.

Ústav organické chemie a biochemie patří k nejúspěšnějším a nejbohatším vědeckým pracovištím v zemi. Na tom, že zisky z výsledků věděckého výzkumu ústavu dál rostou, má lví podíl Martin Fusek. Po letech práce u farmaceutických gigantů se vrátil zpátky na akademickou půdu. V ústavu vede dceřinou společnost IOCB Tech, která se pomáhá přenášet výsledky výzkumu do praxe.

Od roku 2010 podávají v v průměru dva až tři patenty ročně a za rok 2020 měli 528 milionů korun EBITDA. Nezdá se jako závratná suma, hlavně ve srovnání se dvěma miliardami, která ročně na účet ústavu přitečou za proslulá antivirotika profesora Holého. Jenže bio tech výzkum je běh na dlouhou trať.

Český byznys

Regeneruje tkáně a léčí rány. Vědci z Univerzity Karlovy mají nový objev

Taťána Lysková – 3 minuty čtení

Má Martin Fusek ve rukávu další „blockbuster“, který by po roce 2025, až licenční poplatky za Holého patenty přestanou do pražských Dejvic proudit, mohl ústavu přinést podobně zajímavé příjmy? A jak může českým spin-off firmám pomoct miliardový investiční fond, který vznikl s účastí ústavu loni na podzim?

V roce 2013 se vám pro Ústav organické chemie a biochemie podařilo vyjednat velký obchod – prodloužení patentu s americkou firmou Gilead Sciences, která ročně přináší do ústavu dvě miliardy korun. Byla to náročná jednání?

Gilead je úžasná firma, která by neexistovala, kdyby nebylo látek Antonína Holého. Tedy jedná se o dlouhodobý vztah založený na skvělých objevech pana profesora. Každopádně to pro nás byl obrovský ekonomický úspěch. Licence vypršely 6. května 2017 a pak už nemělo být nic. 

Nás na jednání s vedením v roce 2013 napadlo otázku znovu otevřít a jednat i o látkách, které už nesyntetizoval profesor Holý. Podařilo se nám prokázat, že ústav má nárok na licenční poplatky až do roku 2025.

To je paradox naší práce. Na některých projektech můžete pracovat klidně patnáct let a nakonec z toho nic není a někdy se zásadní věci domluví během dvouhodinového jednání. Ředitel ústavu Zdeněk Hostomský rád vypráví, jak mu volal CFO Gileadu, když zrovna šel do metra, zda by mu vyhovovalo 2,5 procenta.

Aktuálně máme s Gilead Sciences podepsanou smlouvu na jinou látku, která právě vstupuje do fáze klinického testování, takže do pěti, šesti by mohla ústavu přinést další zajímavé prostředky.

O co se jedná?

Jde o lék na HIV, který by se dal podávat jednou týdně místo denní aplikace. Je to výsledek rok a půl trvajícího společného projektu, kdy si každá strana hradila vlastní náklady – právě o takovýto typ spolupráce bychom do budoucna měli velký zájem.

Ústavu garantuje účast na duševním vlastnictví, což v budoucnu může generovat zajímavé zisky. Zároveň je koncept skvělý pro studenty, kteří pochytí jiný rytmus práce, než nabízí poklidně plynoucí řeka akademické práce.

Zdravotnictví

Moderna testuje vakcínu proti HIV. A má dva tucty dalších kandidátů

Darek Šmíd – 4 minuty čtení

Je v plánu nějaký další „blockbuster“, tedy léčivo, kterého se ročně prodá za více než miliardu dolarů? 

Velký potenciál má v radioterapii Lutecium 177, radioizotop, který se při používá při cílené terapii rakoviny, zejména karciomu prostaty. Před třemi lety přišel do mé kanceláře kolega Miloš Polášek s tím, že vynalezl metodu, jak Lutecium 177 izolovat. Současné metody izolace jsou nákladné, trvají dlouho a produkují potenciálně nebezpečný odpad, zatímco jeho metoda zjednodušeně zajišťuje levnější výrobu ve větším objemu. 

Během čtyř měsíců od registrace patentu jsme se společností SHINE ze Spojených států podepsali licenční smlouvu na využití této patentované metody pro průmyslovou výrobu. Součástí smlouvy byla naše povinnost ukázat, že metoda nefunguje jen v mikroměřítku v laboratoři, ale také ve větších množstvích.

To se povedlo, SHINE ve Wisconsinu postavila novou budovu, kde se chystá masová výroba léčiva a do konce tohoto roku se produkt začne podávat pacientům. Předpokládáme, že příští rok by z toho mohli začít z projektu padat slušnější peníze. Lutecium je pouze jedním z komponentů produktu, ale malé desítky milionů dolarů ročně bychom z tohoto objevu objevu získat.

Do jaké fáze jste schopní v rámci IOCT Tech výsledky výzkumu dovést?

Vynálezy se snažíme inkubovat do finální fáze preklinického výzkumu, kdy je možné je prezentovat a nabízet partnerům buď k další spolupráci či k licencování. Čtyři závěrečné fáze klinického testování zatím neděláme, byť časem bychom tam chtěli dojít. Jenže to už je o jiných penězích i jiné expertíze, než aktuálně máme k dispozici.

Uvedení léčiva na trh stojí v průměru 1,2 miliardy dolarů. Což je zhruba na úrovni toho, co stát dává úhrnem na vědu a výzkum v Česku. Zatím jedinou společností, která se pouští to dobrodružství klinických testů, je v Česku firma Sotio, kde mají zajímavé látky v oblasti buněčných terapií.

Technologie

Naděje za miliardu dolarů. Společnost Sotio získala novou protinádorovou látku

Filip Saiver – 3 minuty čtení

S pokročilostí výzkumu ale nejspíš roste i zájem potenciálních partnerů?

Pokud nabízíte k licencování látku v rané fázi, máte zhruba pětiprocentní šanci, že to bude někoho zajímat a na základních poplatcích můžete inkasovat jednotky milionů korun ročně. Úspěšnost látek je malá a riziko, že farmaceutické firmy u dalších testů propálí peníze, naopak vysoké.

Když jim nabídnete látku ve třetí fázi klinického výzkumu, utrhají vám ruce a bez okolků zaplatí sedm set milionů. Využíváme predikční databáze, které umí přesně odhadnout, za kolik se prodá jakého léku, takže výnosnost patentu si snadno spočítáte předem.

Jak  posuzujete, co bude farmaceutické firmy potenciálně zajímat?

Když to zjednoduším: pokud někdo přijde a přinese nový „aspirin“, tak to pravděpodobně nemá moc smysl. Přestože byste měli objev, který snižuje vedlejší účinky léčiva, třeba poškození žaludeční sliznice či jater – což u nesteroidních inhibitorů jako je třeba Paralen hrozí – asi se ten lék neprosadí.

Jestliže ale někdo přijde s tím, že má zázračný lék na fatální nádor mozku, glioblastom, na který prakticky neexistuje léčba, tak to nejspíš zajímavé bude. Pokud objevíte něco, co zvýší efektivitu léčby byť o pár procent, bude to významný přínos.

Šéf Sotia Radek Spíšek nedávno v rozhovoru pro Forbes konstatoval, že biotech firma sedící v Praze je pro západní svět neviditelná. Pomáhá vám kredit ústavu?

U lidí, co se zabývají virologickými látkami, určitě ano. Jinak souhlasím s Radkem. Právě proto se snažíme navazovat strategická partnerství jako je třeba to s Gileadem, které se samozřejmě opírá o mimořádné vztahy.

Velmi nadějně se v posledních letech rozjíždí spolupráce s izraelským Weizmann Institutem, který má ve vědeckém a farmaceutickém světě obrovskou prestiž. Mají tam úžasnou biologii, opravdu cutting edge sience, ale chybí jim chemie. No a my v Česku zase umíme suprovou chemii, takže to nabízí prostor pro symbiózu.

Co konkrétně společně řešíte?

Máme nyní běžící spolupráci na čtyřech projektech a všechny se týkají onkologie. Protože jsou to projekty v relativně časných fázích vývoje, o detailech zatím nemůžu mluvit.

Technologie

Taxík s vrtulí. Čeští vědci zkoumají město budoucnosti

Darek Šmíd – 2 minuty čtení

Rýsují se nějaká další strategická partnerství?

Chtěl bych založit Centrum transakčního výzkumu, jakýsi inkubátor, který projekty s Weizmann Institutem bude rozvíjet zase o stupeň profesionálněji, něž jsme to schopni dělat aktuálně tady v ústavu. Rychleji a s větší expertízou.

Nedávno jsme hovořili s ředitelem Scripps Research ústavu Peterem Schultzem o možnosti podobného partnerství s touto kalifornskou institucí. Vývoj nových léčiv u nás po roce 1990 prakticky zanikl. Je to škoda, protože tady fungoval Výzkumný ústav pro farmacii a biochemii a ten spolu s podnikem Léčiva uvedl letech 1950 až 1990 na trh na tři desítky léků. Takže tradice tady byla, jenže v divokých devadesátkách se přetrhala.

Velcí farma giganti jako Roche, Pfizer, či Johnson Johnson dnes vzájemně vytvářejí asociace a s podobnými inkubátory spolupracují, aby pak získali jako první možnost dostat se výsledkům výzkumů. Intenzivně teď pracujeme na tom, abychom do boardu sehnali někoho z těchto big guys.

Breaking News

Sanofi koupí amerického výrobce biofarmaceutik. Za 40,8 miliard dolarů

Forbes Česko – 2 minuty čtení

Loni jste založili platformu i&i Prague, která nabízí vaše know-how dalším spin-off firmám působícím v oblastech vývoje léčiv, diagnostiky a lékařských prostředků. Není to spíš konkurence?

V rámci interního inkubátoru patentujeme dva až tři objevy ročně, takže jsme hledali možnost, jak si toto portfolio rozšířit a jak si otevřít širší vějíř zajímavých projektů. Snažíme se projektům v pre seed fázi financování pomoct vybudovat takovou image, aby když pak osloví velký venture kapitál, měli dobrou šanci financování v řádech stovek milionů korun získat. Aktuálně má i&i Prague nainvestováno do zhruba deseti projektů.

Vidíte v některém z nich výrazný potenciál?

Určitě zajímavý je projekt CasInvent z Masarykovy univerzity, který se zabývá léky na určité typy leukémie – trh na to v této oblasti znamená miliardy dolarů ročně.

Právě na základě perspektivních výsledků nás oslovil Evropský investiční fond s nabídkou založit specialisovaný fond na podporu vzniku spin-off firem ve středoevropském regionu. Podařilo se nám vyjednat 25 milionů eur z evropských peněz a zároveň jsme se zavázali, že stejnou částku doplníme od externích investorů, anebo z vlastních zdrojů IOCB Tech.

Jak se shání investoři na preklinické programy? Není to pro příliš riskantní podnik?

Je to trochu jako s vejcem a slepicí. Potřebujete prezentovat výsledky k jejichž získání potřebujete peníze, a ty nezískáte, když nemáte výsledky. Trend ve farmaceutickém průmyslu, který se věnuje vývoji nových léků, je otevřenější a vlastně všechny hlavní firmy mají venture fondy, které hledají vhodné projekty. Vedle toho existují samostatné venture fond – vedle už zmiňovaného fondu i&i Bio, který jsme založili loni, třeba RSJ Gradus fond.

Ale ano, vždy je to riskantní a proto se tomu říká rizikový kapitál. Je nutné mít více projektů a počítat s tím, že jeden z nich uspěje a zhodnotí finanční prostředky i pro ty ostatní.

Umí se česká věda prodat?

Z dat národního Spolku Transfera vyplývá, že v období mez lety 2014 a 2020 byly licenční příjmy z „vynálezů“ přes 8.5 miliardy korun a objem smluvního výzkumu pro komerční firmy asi 3 miliardy korun. Zatím však neexistuje žádná přesná statistika. Podle mých zkušeností může být reálná celková částka až dvojnásobná.

V současné době ale brzdí transfer přebujelá a zdlouhavá byrokracie. Jsem ale celoživotní optimista, tak věřím, že se to brzy podaří zlepšit.

The post Naše věda umí vydělat miliardy, říká Martin Fusek z nejbohatšího ústavu v Česku appeared first on Forbes.

Strůjce investiční skupiny Creditas Pavel Hubáček ovládl EC Biowatt – jednu z největších tepláren na biomasu v Česku. Učinil tak skrze svou energetickou divizi UCED.

Hodnota transakce, kterou měl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže na stole od září loňského roku, nebyla zveřejněna. Podle informací Forbesu šlo o vyšší stovky milionů korun. Na straně prodávajícího stála investiční společnost Redwood Capital.

Skupina UCED už v areálu ČKD Kutná hora, kde se teplárna EC Biowatt fungující od roku 2011 nachází, provozuje vlastní distribuční soustavu, a díky akvizici tak bude schopna dramaticky navýšit objem ročně distribuované elektřiny.

Miliardáři

Miliardáři si mezi sebou prodávají síť alzheimercenter. Od Creditas ji koupí Penta Hospitals

Klára Mandausová – 2 minuty čtení

„Areál v Kutné Hoře chceme dále rozvíjet. V druhé polovině roku 2022 plánujeme spuštění elektrokotle. Uvažujeme také o začlenění kogeneračních jednotek, fotovoltaiky i bateriových systémů,“ nastiňuje plány Richard Holešinský, investiční ředitel skupiny UCED, která je jedním z největších distributorů elektřiny v Česku.

V rámci nového roku jde pro čtyřiadvacátého nejbohatšího Čecha o první dokončenou transakci. V prosinci Hubáček oznámil, že po pěti letech prodává síť Alzheimercenter finančníkům z Penty. Všech dvanáct zařízení by se tak mělo v průběhu roku začlenit do struktury Penta Hospitals.

The post Miliardář Hubáček koupil za stovky milionů korun teplárnu na biomasu appeared first on Forbes.

Před sedmadvaceti lety začínala česká rodinná průmyslová skupina Conteg Group u výroby rozvaděčů. Dnes dělá rozvaděče stále – ovšem vedle nich také chlazení, napájecí panely, vyvazování a spoustu dalších věcí ze svého už 140stránkového katalogu, kterými vybaví datové centrum od sklepa po střechu.

Skupina dnes patří ke stěžejním evropským výrobcům rozvaděčů, chlazení a další výbavy související s datovými centry. Vloni se pustila rovněž do e-commerce v podobě výdejních boxů OX Point.

Za sebou má nyní obtížný rok, na němž se podepsala globální situace v návaznosti na pandemii covid-19 – především zpoždění dodavatelských řetězců. Za vysokého nasazení se jí ovšem podařilo dramatickou situaci vyřešit a do budoucnosti se dívá s bojovným optimismem.

Byznys

Jeden box vládne všem. OX Point chce změnit svět doručování zásilek

Miroslav Němý – 6 minut čtení

„Rok, ve kterém pandemie začala, byl pro nás historicky nejúspěšnější,“ ohlíží se spolumajitel a šéf společnosti Vít Voláček za rokem 2020, kdy se celé pandemické soukolí dalo do pohybu a Conteg Group vykázal tržby zhruba 1,3 miliardy korun.

Skutečné problémy přišly teprve vloni. „2021 byla největší výzva v mém životě. Co do té doby fungovalo celé dekády náhle ze dne na den fungovat přestalo,“ vysvětluje Voláček.

Karantény, nemoci, obrovské trable v dodavatelských řetězcích. „Od začátku roku se ruku v ruce s tím objevil bezprecedentní nárůst v cenách materiálu – zvlášť plechu, který v největší špičce narostl skoro třikrát během několika málo měsíců,“ říká Voláček.

Conteg Group si zakládá na tom, že během roku nezdražuje. V roce 2021 ovšem nezbylo než zdražit čtyřikrát. Než se zakázka, objednaná za nějaké peníze, dostala do skladu, její nákupní hodnota vzrostla. „Ukočírovat nákladovou stránku byl tak pořádný kus práce,“ konstatuje šéf firmy, vyvážející v současnosti své produkty do šedesáti zemí.

Breaking News

Ekonomika se příští rok dostane na úroveň před pandemií. Rizikem však zůstává vysoká inflace

Forbes Česko – 3 minuty čtení

Ve stejné situaci rozklížených dodavatelských řetězců měla ale česká firma také jednu zásadní výhodu. „Devadesát procent materiálu nakupujeme v Evropě, takže ta zpoždění se nás zase tolik nedotkla,“ říká Voláček. Kvůli prodlužujícím se termínům však bylo potřeba navýšit sklady.

„Běžně se totiž začalo stávat, že výrobci, kteří měli dodací termín čtyři týdny, začali dodávat za dvanáct, osmnáct, dokonce i třicet týdnů,“ vypočítává. A tak Conteg Group během kritického roku 2021 investoval do zdvojnásobení kapacity svých tuzemských skladů více než 100 milionů korun. „To byl jediný způsob, jak pokrýt poptávku našich zákazníků a kontinuálně být přitom schopni vyrábět,“ dodává šéf Contegu.

Předplatné Forbesu

Koupit teď

Výsledek je zřejmý na blížící se účetní uzávěrce. Nekonsolidovaný obrat Conteg Group se za loňský rok pohybuje kolem 1,6 miliardy korun, což znamená třicetiprocentní nárůst oproti předcházejícímu období.

„A pokud jsme vloni rostli o 400 milionů korun, počítáme do letoška s tím, že budeme v dalším čtvrtinovém růstu pokračovat.“

Závisí to především na akvizicích, jejichž charakter pro tuto chvíli zůstává tajemstvím. „Prozradit ale můžeme alespoň to, že bychom rádi zachránili pár tradičních českých firem,“ naznačuje šéf skupiny, která v současnosti zaměstnává kolem pěti set lidí a hlasitě si zakládá na výrobě v České republice, kde má trojici závodů.

V zamýšleném navýšení obratu by měl sehrát zásadní roli také rozjezd boxů OX Point, v nichž se potkává všechno, co Conteg Group umí: disponují vlastním hardwarem, rozvody, chlazením, instalací i „plechařinou“.

„Máme podepsáno na pět set míst v Česku, která chceme do konce roku osadit,“ říká Vít Voláček o projektu, který bude jako první svého druhu otevřen všem dopravcům i e-shopům.

The post Nejtěžší i nejlepší rok. Conteg Group se vyplácí sázka na domácí výrobu appeared first on Forbes.

Více než před rokem jsem obešel osm podnikatelů z různých oborů, majitele menších firem. Zajímalo mě především, jak jejich podnikání ovlivnil covid-19.

Za tu dobu se mnohé změnilo, ale stále jsme se nevrátili do doby před lockdownem, po které mnozí volali. Spíš si postupně zvykáme na jakýsi nový normál – a je už docela zřejmé, že nebude kopírovat růst z let před nástupem pandemie.

Jak proticovidová opatření ovlivnila chování zákazníků? Chodíme kvůli strachu z nákazy méně do kina? A nakupujeme jinak než dříve?

Kina na padesáti procentech kapacity

S Davidem Beránkem, šéfem oblíbeného Bio Oko na Letné, jsem mluvil naposledy v době, kdy byla situace kin ještě tristnější než pro řadu ostatních. Kinosál byl zavřený a ani jejich bar nemohl v té době otevřít.

„I teď jsme asi na polovině kapacit u návštěvnosti sálu i baru. A období od listopadu do února bývá pro většinu kin nejdůležitější, v této době se většinou vydělá nejvíc peněz. I tak ale můžeme mluvit o štěstí – lidé, kteří chodí do Oka, jsou skalní fanoušci filmu, což nám dost pomáhá,“ říká David Beránek.

Jedeme dál

Kino v obýváku i český Netflix. Co dělá Bio Oko pro to, aby přežilo pandemii?

Miroslav Valeš – 3 minuty čtení

Důvodů, proč se návštěvníci do kin nevrátili zcela, vidí hned několik. „Potřebujete dobré nové filmy a potřebujete je pravidelně. Distributoři i velká studia ale pořád ještě vyčkávají, a tak se do kin nedostane zdaleka tolik snímků jako dříve,“ popisuje Beránek.

Ty, které po nějakých peripetiích přece jen dorazily, ale diváci jednoznačně umí ocenit. „Dobrou návštěvnost u nás měla jak Duna, tak nový Bond,“ vyjmenovává. Dalšími důvody jsou podle něj strach i adaptace na pandemickou realitu. Část lidí se v důsledku strachu z nákazy prostě v kině pořád necítí komfortně, a proto si návštěvu raději rozmyslí.

Nová realita otestovala Oko také z hlediska dramaturgie. Beránek vysvětluje, že aktuálně se u nich promítají nejen nové umělecké filmy, ale přistoupili také k promítání titulů komerčnějších, které byly dřív nasazované především do multiplexů.

„Teď už k nám můžete přijít třeba na Kingsmeny nebo na Spider-Mana. Pořád samozřejmě hodnotíme kvalitu konkrétního filmu, ale rozhodli jsme se být o trochu benevolentnější,“ přiznává šéf Oka.

Situaci multiplexových kin zároveň vidí jako kritičtější než situaci kin pro náročnějšího diváka: „Náš návštěvník je loajální a zároveň je víc zvyklý na filmy prostě do kina dorazit, ať se děje, co se děje. U klasického multiplexu když dojdou filmové hity, tak obecenstvo nepřijde. Chybí tam emoční spřízněnost, kterou mají diváci spojenou s kiny, jako je Oko,“ je přesvědčen Beránek.

E-commerce dál válcuje retail – a lidé si budou muset připlatit

„Pořád si neseme nějakou finanční zátěž z roku 2020, kdy byl finanční sešup dramatický a nečekaný,“ říká více než po roce od naší poslední konverzace Jakub Veselský, jeden ze spolumajitelů obchodu Freshlabels.

Zároveň dodává, že v roce 2021 se tržby postupně stabilizovaly a obrátka zboží rostla. „Rok 2020 nás limitoval hlavně tím, že jsme nemohli nakupovat tolik zboží, kolik jsme chtěli,“ konstatuje Veselský, který před dvěma lety předvídal postupný útlum tradičního retailu a kamenných obchodů. To se ukázalo jako pravdivé právě u Freshlabels.

Jedeme dál

Podpora od německé vlády dorazila na účet týden po zavření, popisuje zakladatel Freshlabels

Miroslav Valeš – 3 minuty čtení

„Po dvou letech jsme se rozhodli zavřít náš berlínský obchod. Mnoho měsíců omezení pro prodej retailu v Německu znamenalo, že zákazníků do obchodů chodilo stále málo a tržby nerostly,“ prozrazuje Veselský. Ve Freshlabels se rozhodli zaměřit na online a svou berlínskou nájemní smlouvu neprodloužit.

Co však platí pro kamennou prodejnu, neplatí pro zahraniční e-commerce. „Tam naopak dále rosteme. Náš e-shop na německé a mezinárodní doméně aktuálně generuje kolem čtyřiceti procent celkového obratu. Jde především o zákazníky v Německu, Beneluxu a Francii.“

Podle Veselského se také změnily nákupní zvyky jeho zákazníků, kteří se naučili investovat do kvalitního domácího oblečení. Nedovede si představit, že by před pandemií snadno přesvědčili tuzemského nakupujícího, aby investoval dva tisíce korun do kvalitních tepláků, což prý dnes není žádný problém.

Kvalita není jediným kritériem: záleží i na společenské a ekologické odpovědnosti značky. Zároveň však do hry vstupuje inflace. „Zdražování se dotkne všech našich produktů,“ předpovídá Veselský, podle kterého si budou muset zákazníci za stejný sortiment připlatit zhruba o deset až patnáct procent.

Jedeme dál

Udržet zaměstnance a otevřít pro lidi bez domova. Kde bere bývalá šéfka butikových hostelů optimismus během „masakru“

Miroslav Valeš – 3 minuty čtení

Rezervace odráží každý vládní krok

Během nejtužšího lockdownu jsem mluvil i s Babetou Schneiderovou, bývalou CEO hotelové sítě Bohemians Hostels a zakladatelkou charitativního Adventního běhání. V prvních vlnách se síť se situací popasovala díky její kreativitě: ubytovací kapacity byly městu nabídnuty pro krátkodobé ubytování lidí bez domova.

Krize v oboru ale donutila Babetu Schneiderovou ze své pozice odejít. U někdejšího zaměstnavatele nyní působí na částečný úvazek – také proto, by mohla dále koordinovat ubytování bezdomovců. A kromě mateřských povinností se věnuje konzultacím v pohostinství.

„U hotelů velmi záleží na lokalitě. Ta podmiňuje, jaký typ zákazníků vás vyhledává. Hotely v městech, jako je Praha, které z principu závisí na zahraničních návštěvnících, stále trpí. A naopak menší hotely v přírodě, které jsou oblíbené u českých turistů, se mohly oklepat a aktuálně se jim může dařit velmi dobře, pokud si vybudovaly dobrou reputaci právě u místních,“ konstatuje Schneiderová.

Předplatné Forbesu

Koupit teď

Podle Kateřiny Kotíkové, která provozuje centrální hotel Monastery Garden a Art Hotel Prague na Praze 7, poznáte rozdíl i v rámci Prahy. „V centru je nedostatek cizinců poznat znatelně, na Praze 7 jsme ubytovávali sportovce, protože se nacházíme nedaleko sportovní haly,“ prozrazuje strategii, která firmě pokryla nejcitelnější výpadky.

Obecně se cestovní ruch stal mnohem nepředvídatelnějším. „Lidé plánují na poslední chvíli. Jsme závislí na jakémkoliv výkyvu nebo konkrétním nařízení vlády třeba v Rakousku. Rezervace pak vznikají s denním předstihem,“ říká Kotíková.

Zároveň jedním dechem dodává, že jsme se všichni už více méně s novou realitou sžili a cestu riskujeme i s tím, že nám vyjde pozitivní test a na hranicích nás vrátí zpět. Přála by si také, aby vláda komplexně přemýšlela o tom, jaké mají její kroky vliv na fungování podnikání.

„Když předchozí vláda rozhodla o tom, že zruší vánoční trhy v Praze, okamžitě nám klesly prosincové rezervace o dvě třetiny. To riziko nákazy během venkovních trhů přitom myslím bylo docela minimální, zvláště když zůstaly otevřené tradiční obchody i obchodní centra,“ namítá.

Problémem hotelů je ale také akutní nedostatek personálu a i ten Kotíková a její byznys pociťují. „Nemyslím, že jde nezbytně jen o stabilitu práce. Lidé v hospitality často pracují i proto, že se pořád něco děje a to zaměstnání není nuda. Když by měli ale pracovat v téměř prázdném hotelu, tak ta práce začne najednou být hrozně demotivující,“ uzavírá.

Chybí personál

Nedostatek personálu trápí řadu oblastí v pohostinství. Kateřina Kotíková si myslí, že jsou lidé demotivovaní z toho, že by měli pracovat v prázdném hotelu. Podle Aleše Půty, majitele Hemingway Baru v centru Prahy, je problémem sehnat zkušený personál.

„Teď máme v týdnu otevřenou jen spodní část baru, horní polovinu otevíráme jen o víkendu,“ říká Půta a přidává se k těm, komu zaměstnanci kvůli neustále hrozícím lockdownům odešli do jiných oborů.

S pandemií si užil svou porci komplikací a problémů. V roce 2020 se rozhodl uzavřít mladšího sourozence Hemingwaye, Cash Only, a část roku 2020 i toho následujícího musel nechat zavřený i Hemingway.

Jedeme dál

Barmanovi je třeba koukat pod ruce, to online nedoženete, říká majitel baru Hemingway

Miroslav Valeš – 3 minuty čtení

Aktuální tržby baru nechce srovnávat se situací před pandemií, nižší ale jsou. „Zčásti i proto, že část našich zákazníků jsou za normálních okolností cizinci ubytovaní v hotelích v centru, kteří se o nás dozví a chtějí se k nám přijít podívat. Ti nyní v Praze citelně chybí,“ říká.

Kdo ale přijít může a také chodí, ten své chování během pandemie nijak nezměnil. „Myslím, že lidé se chovají pořád stejně, ten zážitek z dobrého koktejlu si nenechají okolnostmi zkazit,“ uzavírá Půta na pozitivní notu.

The post Jedeme dál. Jak věrní zákazníci drží klubová kina nebo kultovní bary appeared first on Forbes.

Americký producent Patrick Newall, zabořený se šálkem mandlového kapučína v pohodlném gauči ve svém apartmá v hotelu Four Seasons, si užívá výhledu na jinovatkou potažené pražské panorama. Dnes má po dlouhé době volný den v našlapaném natáčecím plánu, kdy může na chvíli vypnout – v akčním tempu už přitom jede sedmý měsíc.

Na loňskou produkci filmu The Gray Man, který Newall coby výkonný producent pro Netflix v létě v Praze točil, po měsíční pauze navázalo natáčení pokračování hitu Extraction. Dvojka jednoho z aktuálně nejúspěšnějších filmů na této streamovací platformě (jedničku si za první měsíc od uvedení pustilo 99 milionů diváků) se původně začala točit v Austrálii.

Jenže covidový lockdown zkřížil producentům plány, a tak se hlavní hvězda filmu Chris Hemsworth i s celým štábem v listopadu doslova z týdne na týden přesunuly do Prahy. „Vše se rozhodlo velmi rychle, a jelikož jsme už měli z Prahy skvělou zkušenost z letního natáčení, dokázali jsme sem celou produkci opravdu přesunout během týdne,“ líčí Newal, který na projektu opět pracuje v pozici výkonného producenta.

Světový byznys

Posměch hollywoodských magnátů jako motivace. Jak Reed Hastings z Netflixu změnil zábavní průmysl

Dawn Chmielewski – 5 minut čtení

Rodilý Newyorčan Prahu jako filmovou destinaci objevil před pěti lety, kdy zde natáčel pilot pro Disney – a od té doby se do Česka rád vrací. „Jak město, tak úroveň a profesionalita zdejšího filmového průmyslu na mě opravdu udělaly dojem,“ pochvaluje si Newall.

„Můžete nabídnout velkou rozmanitost lokací, zkušené filmové profesionály na světové úrovni, excelentní studia na Barrandově, která v řadě technických parametrů předčí i ta v Los Angeles. Vedle toho je Praha příjemné a bezpečné město pro pobyt, s dostupnými cenami hotelů i restaurací,“ vypočítává Newall benefity, které Prahu favorizovaly před Budapeští, Srbskem či Rumunskem, které byly u Extraction 2 rovněž ve hře.

Pochvaluje si rovněž kreativní přístup českých filmových profesionálů, kteří se dokážou popasovat i s nečekanými výzvami. Třeba proměnit průmyslový areál u Prahy na Bangkok, i s osmi stovkami komparzistů – jak tomu bylo v létě u filmu The Gray Man, kdy covid filmaře předčasně vyhnal z Thajska. „Zkrátka tady můžete dostat vysokou produkční hodnotu za málo peněz,“ uzavírá.

Byznys

Kontakty nade vše. Česká firma Eventival buduje LinkedIn pro filmový průmysl

Bibiana Beňová – 5 minut čtení

Rozpočet filmu Extraction 2 producenti zatím drží v tajnosti. Určitě se nedostane k rekordním 200 milionům dolarů, jako u předchozího filmu The Gray Man. Ostatně, Extraction 1 jedna stálo „jen“ 65 milionů dolarů. Jedno je však jisté – filmaři za oba akční trháky v Česku utratili a utratí nižší desítky milionů dolarů.

A po pozitivních zkušenostech by Newall rád v Česku utrácel i dál. Jenže je možné, že až bude za pár týdnů finalizovat rozpočet pro další připravovaný film – tentokrát špionážní thriller ze sovětského období, Praha už v konkurenci dalších evropských filmových destinací neobstojí.

Státní fond kinematografie totiž před pár týdny zastavil příjem žádostí o registraci filmových pobídek – kvůli rozpočtovému provizoriu o ně zahraniční produkce nemůžou žádat do konce března. Právě oněch dvacet procent, které stát zahraničním producentům vrátí z každého v Česku utraceného dolaru, jsou klíčové při rozhodování, kde se bude film vyrábět.

„U projektů, jako byl The Gray Man, mohou vratky činit i 16 milionů dolarů. To je opravdu významná položka,“ konstatuje Newall. „I když nám Česko vychází z tvůrčího hlediska jako nejvhodnější volba, pokud se vyplácení pobídek přeruší, budeme muset jinam. A to by byla opravdu škoda.“

Life

Gosling, Bloom, Sandler. Zahraniční filmaři se vrací do Česka a utrácí miliardy

Bibiana Beňová – 6 minut čtení

Filmové pobídky přinášejí Česku ročně miliardy korun. Loni to podle dřívějších odhadů fondu mohlo být přibližně 7,5 miliardy korun, zhruba o dvě miliardy více než v roce 2020. Předpandemický rok 2019 byl z hlediska přínosu zahraničního natáčení rekordní, filmové štáby do země přinesly devět miliard korun.

V posledních letech měl Státní fond kinematografie na pobídky k dispozici vždy 800 milionů korun, které se obvykle rychle vyčerpaly. Pod tlakem velkého zájmu vláda několikrát částku navyšovala.

Streamovací platformy, které se dnes stávají největšími producenty audiovizuálního obsahu, podle Newalla přinášejí ohromnou industrionalizaci filmového prostředí.

„Z mé perspektivy to vnímám jednoznačně pozitivně. Platformy jako Netflix mají kapitál i výrobní kapacitu, aby obsah dokázaly efektivně distribuovat globálnímu publiku. A jednají rychle. Často se stává, že v pondělí pitchujete projekt a ve středu se schválí výroba – bez nadsázky. To dřív neexistovalo,“ pochvaluje si Newall.

„Nejspíš nikdy nebyla lepší doba pro to být filmařem, jako právě teď. Byla by škoda, kdyby z toho Česko nedokázalo těžit.“

The post Český filmový průmysl patří ke špičce. Nezničte si to, varuje producent blockbusterů appeared first on Forbes.

Jak omikron v Česku získává na síle, roste i obava českých byznysů, zda v době zvýšené nemocnosti nebudou muset omezit své výrobní provozy. Už několik měsíců totiž jedou na hraně – covid necovid.

Firmy bojují s nedostatkem pracovníků v ekonomice a klacky pod nohy jim hází i složitá a zdlouhavá administrativa při získávání zahraničních pracovníků. Ty tak místo nás vysává třeba Polsko.

„Ve výrobě nám chybí asi čtyřicet lidí, které se snažíme vykrývat agenturními pracovníky či pracovníky ze zahraničí,“ říká zakladatel a majitel rodinného masokombinátu MP Krásno Karel Pilčík, když procházíme jeho výrobou ve Valašském Meziříčí.

Potřebu pracovníků postupně snižuje automatizace provozů, nicméně moravský podnikatel není jediný, koho současný stav na trhu práce trápí. Nedostatek lidí se projevuje ve všech segmentech ekonomiky a na všech dělnických i řídících úrovních, od nejnižších pozic až po manažerské funkce.

Rodinné firmy

Chceme akvizice, ale není co kupovat, říká šéf uzenářské rodinné firmy MP Krásno

Jan Strouhal – 5 minut čtení

Trh práce je v posledních letech opravdu přehřátý. Jen loni klesla míra nezaměstnanosti dle lednového odhadu resortu ministerstva financí na 2,8 procenta a pro letošek očekává pokles o dalšího půl procentního bodu. To už není pro žádnou ekonomiku zdravá hodnota – chybí v ní stovky tisíc lidí a fakticky je tak míra nezaměstnanosti nulová.

„V současné době máme přes tři sta tisíc volných pracovních míst. Nedostatek zaměstnanců je jedním z hlavních důvodů, proč nedokážeme využít současnou pandemickou konjukturu a rosteme výrazně méně než mnoho evropských ekonomik,“ říká k tomu viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

„Už teď od našich firem víme, že nejsou schopny dodávat včas a jsou za to penalizované nebo musí některé zakázky odmítat, protože jim chybí pracovníci,“ pokračuje ve vykreslování konkrétních dopadů na český byznys. Ten je navíc v kleštích vysokých úrokových sazeb a tedy dražších úvěrů a zároveň sílící koruny, což dělá zboží českých podniků na propojeném evropském trhu méně konkurenceschopné.

Češi v zahraničí

Salud a držme se! Český rodák otevřel Bernard Pub ve španělské Valencii

Filip Saiver – 3 minuty čtení

Nedostatek lidí v ekonomice byl na konci roku skloňován hlavně ve spojitosti s Velkou Británií, která po brexitu trpí odlivem zahraničních pracovníků. Britské ostrovy jich kvůli kombinaci brexitu a covidu opustilo v posledních dvou letech odhadem více než milion a nedostatek se viditelně projevil hlavně v zásobování.

Takový scénář u nás mluvčí asociace dopravců ČESMAD Martin Felix nečeká, ale i českým speditérům chybí tisíce lidí. „V současnosti chybí zhruba pět tisíc řidičů autobusů a patnáct tisíc řidičů kamionů. V souvislosti s covidem má již problémy autobusová doprava, řada spojů musí být rušena. Komplikuje se i kamionová doprava,“ vyjmenovává Felix.

Jde o bolístku, která přetrvává už několik let, ale určitá podobnost s Británií tu je: české firmy si stěžují na to, že nemohou kvůli přísné imigrační politice naplno využívat potenciálu zahraničních pracovníků.

Předplatné Forbesu

Koupit teď

„Nastavení migrační politiky je v tomto ohledu velmi neefektivní a administrativní proces zaměstnávání cizinců a vydávání pracovních povolení je zdlouhavý a náročný. Mnoho cizinců si pracovní nabídku ještě před příjezdem rozmyslí či najde práci v jiném státu,“ potvrzuje Pilčík z MP Krásno.

Podle dat sledovaných Českým statistickým úřadem tvořili cizinci v loňském roce zhruba patnáct procent ze všech zaměstnanců v České republice. „K 31. prosinci 2021 bylo ministerstvem práce a sociálních věcí evidováno celkem 701 830 cizinců v pozici zaměstnanců v Česku. Z toho 396 460 tvořili občané Evropské unie,“ uvádí mluvčí ČSÚ Jan Cieslar.

Počet pracovníků ze zahraničí v Česku stabilně roste, v minulé dekádě se fakticky ztrojnásobil. I tak to stále nestačí.

Zemědělství bez zemědělců

Pole dvacet kilometrů za Prahou směrem na Mělník jsou urovnána do úhledných řádků. Už za dva měsíce z nich začne vystrkovat růžky zdejší vyhlášený český chřest od stejnojmenné firmy a fakticky se tím odstartuje další zemědělská sezona. Předloni jej zde kvůli covidu ale málem nesklidili.

Týden před zahájením sklizně došlo k uzavření hranic a majitel Českého chřestu musel rychle řešit náhradu za autobus plný ukrajinských a bulharských pracovníků, který uvízl na slovenských hranicích. Zemědělství je další z oborů, které není pro Čechy dlouhodobě atraktivní a navíc je sezonní záležitostí. Firmy si tak musejí najímat agenturní nebo rovnou zahraniční pracovníky.

Český byznys

Pandemie ohrozila sklizeň chřestu. Díky ní ji ale vůbec poprvé zajistí hlavně Češi

Jan Strouhal – 4 minuty čtení

„Kdyby nastala situace, jako je například uzavření hranic, tak by to pro nás mělo katastrofální následky. Jablka v objemu 12 až 14 tisíc tun by neměl kdo sklidit,“ představuje nejčernější scénář výkonný ředitel největšího českého producenta jablek Bohemia Apple Štěpán Chára.

„Velkým problém je administrativa. Připravit žádosti na úřad práce, zajistit 250 smluv, víza, povolení, testování, hlášení na Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny, ubytování, lékařské prohlídky, dopravu pracovníků z Ukrajiny a zpět, školení… To vše je velmi náročné i finančně,“ přiznává.

Firma s třistamilionovým obratem hospodaří na sadech kolem středočeské obce Tuchoraz a každoročně už od března hledá přes dvě stovky potřebných pracovníků pro zářijovou sklizeň. „U nás ve firmě se tím zabývá šest lidí,“ přibližuje Chára náročnost zajišťování zahraničních pracovních sil.

„Zjednodušení imigračních procesů pro zahraniční pracovníky považuji za klíčový úkol pro současnou vládu. Podle vyjádření jejích členů věřím, že se na tom s ní budeme schopni dohodnout,“ neskrývá opatrný optimismus viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.

Dnes totiž zahraniční pracovníky stahují spíše naši sousedé jako Polsko nebo Německo, kteří jsou v přijímání pružnější. „Je to zásadní problém. V Polsku trvá zaměstnat ukrajinského řidiče deset dní, u nás třeba i deset měsíců,“ dává konkrétní srovnání Felix z ČESMADu.

Forbes oslovil i ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) s dotazem, zda chystá zjednodušení procesu přijímání zahraničních pracovníků českými firmami a tím i určitou úlevu pro firmy.

„Z hlediska regulace zaměstnanosti, za kterou odpovídá MPSV, lze uvažovat o případném zkracování testu trhu práce u nedostatkových profesí, k čemuž do značné míry Úřad práce již přistupuje,“ odpovědělo tiskové oddělení.

„U vysoce kvalifikovaných pracovníků pak test trhu práce plánujeme zrušit,“ dodalo s tím, že to ale bude vyžadovat změnu zákona.

Test trhu práce je nástroj, který „rezervuje“ volnou pracovní pozici pro občany EU. Jde o třicetidenní lhůtu, kterou mají občané EU na to, aby se na volnou pracovní pozici přihlásili. Teprve, pokud se volnou pozici nepodaří obsadit, může se na pozici hlásit občan ze země mimo Unii.

Breaking News

Nekonečný nedostatek čipů. Škoda Auto pokračuje v rušení směn

Forbes Česko – 2 minuty čtení

Člen představenstva firmy Vekra zodpovědný za obchod, marketing a finance Jan Tušl k tomu dodává, že nedostatek pracovníků Vekra také pociťuje, situace ale podle něj přetrvává už dva roky. V souvislosti s nedostatkem pracovníků ale vidí i jednu nespravedlnost.

„Zajímavým tématem je v tomto ohledu státní podpora mířící do Škody Auto v době její odstávky výroby. Tamní dělník dostal peníze za nic, přitom konkrétně my máme u Mladé Boleslavi i u Kvasin továrny a rádi bychom dělníky ze Škodovky zaměstnali. Oni ale budou bohužel radši sedět doma,“ řekl mimo jiné Tušl v nedávném rozhovoru.

Škoda Auto byla největším příjemcem z programu Antivirus. Od státu dostala na mzdy 1,3 miliardy korun.

The post Zjednodušte migrační politiku, volají české firmy. Chybí jim stovky tisíc lidí appeared first on Forbes.